Komentáře‎ > ‎

Happeningy a strážníci

přidáno: 2. 5. 2012 23:47, autor: Filip Lexa   [ Aktualizováno 7. 12. 2012 14:31 uživatelem Pražské Fórum ]

Alena Rybníčková


Na většině happeningů se musíme poprat se strážníky. Těmi městskými a v tom obrazném smyslu.

Tvrdost jejich zásahu je různá; od zadržení a pouštění tiché hrůzy (Když jsme zatýkali Klause za krádež chilského pera. Mimochodem v tuto chvíli ani nebylo jasné, kdo koho zatýká) až po milý a starostlivý přístup, kterého se nám dostalo při loučení s posledním metrem.

Zatímco my jsme zužitkovávali vzdělání ze základní umělecké školy obrázek a v okolních stanicích pořvávali fanoušci Sparty, přiblížila se k nám skupinka černě oděných strážníků pořádku. Na první pohled nevypadali njak zle, nicméně jich bylo osm. A pak se zeptali na to, na co se vždycky ptají a na co většinou už dopředu kroutíme hlavou: „Máte tu akci nahlášenou?“

Hlavní komunikační dvojici Hodnej a Ještě Hodnější jsem vysvětlila, o co nám jde. Na jejich otázky kdy asi tak skončíme, jsem pokrčila rameny: "Až to vyplyne."

„Tak kdyby něco, jsme tady," ujistili nás. 

S plným vědomím, že to něco jsme my, jsem poděkovala. 

Jejich pomoci naštěstí potřeba nebylo, vše šlo jak po drátkách. Účastníky happeningu nebylo potřeba k tanci nutit.

Po čtyřiceti minutách, kdy hlavní mediální zájem byl za námi, nás pohlední strážníci zkoušeli přemluvit, abychom se rozešli. Ujistila jsem je, že to není možné, že metro si zaslouží rozloučení jak se patří, a v tom mi jeden z nich položil přímou otázku, zda bych mu mohla poskytnou nějaké informace o slečně v červených šatech.

Trochu překvapeně jsem mu poskytla informaci, že slečně je sedmnáct a maturovat bude až příští rok. Poskytnutá informace vzbudila u kolegů vlnu veselí. Ujistili mě, že kolega počká.

A zatímco to mezi městskými strážníky a Pražským fórem jiskřilo, vagóny posledního nočního metra jezdily tam a zpět a my jim mávali s nadějí, že se přeci jen brzy vrátí.

Comments