Přepis online interpelací z 27. 4. 2012

Zde naleznete přepis online interpelací s primátorem ze dne 27. 4. 2012. Původní stránka http://chat.prazskeforum.cz/i/494 bude bohužel brzy odstraněna.

JAK DOSTAT NA SVÉ OTÁZKY ODPOVĚĎ
1.) K jasným odpovědím vedou konkrétní a jasné otázky.
Konkrétní a jasná otázka také říká, že má tazatel o problematice určitý přehled a nespokojí se s vágní odpovědí.
2.) Otázky by měly být především přehledně strukturované, aby vedly ke zodpovězením všech částí otázky. Pokud chcete položit více otázek, doporučujeme je od sebe jasně oddělit, případně opatřit pořadovými čísly. Odpovídající se v nich bude lépe orientovat.

DOPORUČENÝ ZPŮSOB STRUKTUROVÁNÍ OTÁZKY (PŘÍKLAD):

Dobrý den, 1.) bude se pracovat s tisíci připomínek občanů podanými k územnímu plánu Prahy ? 2.) Jak? 3.) Nebo byl tento plán definitivně zavržen i veškerou prací občanů vloženou do připomínek? Děkuji, Olga Richterová, Praha 10



Odpovědi, otázky a texty březnových interpelací naleznete zde.


Oceníme vaše návrhy na zlepšení projektu Online-Interpelací. Posílejte je na adresu Pražského fóra info@prazskeforum.cz i přímo primátorovi na adresu Bohuslav.Svoboda@praha.eu.

ZVEME VÁS K ONLINE INTERPELACÍM S PRIMÁTOREM BOHUSLAVEM SVOBODOU A RADOU HL. M. PRAHY

Primátor nerozhoduje o městě sám. Jednotlivé kompetence jsou rozděleny mezi něj a dalších deset členů rady. Mezi kompetence primátora Svobody patří: Finanční politika, bezpečnost, vnější vztahy a věda a výzkum. Pokud primátor nezná na otázku odpověď, odkazuje na zodpovědného radního, který se příslušným rezortem zabývá.

Oslovili jsme radní hlavního města Prahy s žádostí o spolupráci při zodpovídání specializovaných dotazů. Dotazy, které primátor nestihne 27.4. během jedné hodiny zodpovědět, by tak měly být zodpovězeny během následujících dvou týdnů.

Dotazy je možné klást od středy 25.4. 18.00 do čtvrtka 26.4. 10.00. Možnosti klást dotazy je možné využít i v pátek 27.4. mezi 9.00 a 9.45, kdy na ně bude primátor naživo odpovídat.
Pro položení dotazu se nejdříve zaregistrujte (odkaz vpravo nahoře).

„Projekt vychází vstříc Pražanům, kteří nemohou strávit půlku pracovního dne účastí na zasedání zastupitelstva, kde je již nyní možné primátora a radní interpelovat oficiálně. Navíc pravidelné Online-Interpelace nastolují standart... (více)

Interpelovat můžete primátora a členy zastupitelstva také přímo na zastupitelstvu a to každý poslední čtvrtek v měsíci. Kdy a jak může občan vystoupit na zasedání zastupitelstva HMP vám poradí příručka Pražského fóra "Nebát se a mluvit", program zasedání naleznete na stránkách magistrátu.
Interpelace jsou určitým minimem, možným vstupem do občanského života. Pokud máte nápady, jak věci v Praze zlepšit, online interpelace by měly být pouze začátkem vaší snahy o změnu. Je třeba pokračovat: sejít se s konkrétním radním, navštěvovat jednání orgánů magistrátu, navrhovat řešení, spojit se s dalšími občany nebo již existujícími sdruženími.

KOMPETENCE JEDNOTLIVÝCH RADNÍCH A KONTAKTY NA NĚ NALEZNETE NA STRÁNKÁCH MAGISTRÁTU
__________________________________________________________________________________________________

Online interpelace právě skončily. Další zodpovídání vašich a našich dotazů bude probíhat roztříštěně v příštích dvou týdnech, podle časových možností primátora a jeho kanceláře (která zajišťuje případné potřebné podklady pro odpovědi). Oceňujeme, že si primátor udělal a udělá čas na zodpovězení všech dotazů. Jejich zveřejnění čekáme do dvou týdnů.

Největší část dotazů se opět týkala dopravy. I proto jsme za téma květnové veřejné debaty určili MHD. Společně s primátorem Svobodou, ředitelem DPP Vladimírem Lichem, urbanistou Lukášem Vackem a ředitelem vídeňské kanceláře v Praze Janem Krčmářem budeme hledat odpověď na otázku: Jak učinit MHD pro cestující komfortnější a atraktivní i pro ty, kteří se po městě pohybují nejraději autem?

Debata se uskuteční 15.5. v 18.00 v Městské knihovně.

Těší se na vás
Pražské fórum

Otázky

Vážený pane primátore,

v únoru tohoto roku jsme zahájili provoz portálu Chodci sobě (www.chodcisobe.cz), jehož cílem je přispět ke zkvalitnění pěší infrastruktury v Praze. Občané mohou jeho prostřednictvím zasílat městským částem a magistrátu fotografie a informace z míst, která jsou nebezpečná nebo jinak problematická pro chodce. Za krátkou dobu fungování evidujeme na portálu přes 130 podnětů. Lidé i městské části jeho zřízení přivítali s nadšením. Obyvatelé Prahy věří, že se jim podaří zlepšit místa, kde bydlí, pracují nebo jejich děti chodí do školy. Úřady, kterým často chybí zpětná vazba od občanů, doufají, že tak získají cenné informace od lidí "z terénu". V letošním dopravním rozpočtu města (celkem cca 7 mld. Kč) je však na chodce vyčleněno velice málo finančních prostředků (např. chodníkový program - 20 milionů Kč, Besip - 18 milionů Kč). Také od městských částí máme informace, že na chodce dostaly od města málo finančních prostředků. Chtěli jsme se zeptat:

1) Jak bude město řešit zaslané podněty od občanů, kteří si stěžují, že v Praze se jim chodí špatně a řada míst je pro ně nebezpečná?

2) Plánuje Praha výrazně navýšit rozpočet na pěší dopravu a bezpečnost chodců pro rok 2013?

3) Bude znovuobnovena pracovní skupina pro pěší dopravu, která řešila problémy chodců a fungovala na Magistrátu ještě v minulém roce?

4) Kdy dojde ke schválení Generelu pro pěší dopravu, který byl zadán ÚRM před dvěma lety k vypracování?

Velice děkuji za Vaše odpovědi.

S pozdravem

Petra Lukešová

koordinátorka portálu Chodci sobě


Dobrý den,

v roce 2010 došlo k prodeji městských pozemků podél stanice metra Opatov. Plocha je srovnatelná s Václavským náměstím. Cena vycházela ze znaleckého posudku, který se již na první pohled jevil jako podezřelý- částka 1912 kč/m2 je skutečně zvláštní. Zájemce o pozemky nabídl velkoryse o 4 Kč víc... Posudek jsme na vlastní náklady podrobili odbornému přezkumu. Naše předpoklady se potvrdily. Jedná se o naprosto účelový posudek postavený na systému nesmyslných koeficientů, díky kterému přišla Praha o prostředky v řádu stovek milionů. Podobných případů registrujeme celou řadu. Ještě křiklavějším případem je parčík na Litochlebském náměstí- ve výběrovém řízení se cena "vyšplhala" na 1582 Kč/m2. Zde byla konstruována nezákonně na základě administrativního posudku, kterého se nesmí používat pro účely prodeje. S tržní cenou totiž nemá nic společného. Administrativní (nezákonný) posudek byl následně k dispozici soutěžícím. Vítězná firma o něco navýšila nezákonně určenou částku a díky tomu dosáhla podle výkladu starosty Mlejnského "tržní ceny v místě a čase obvyklé". I pro tento případ jsme si nechali udělat "znalecký posudek na posudek" . Na případ veřejně poukazujeme od ledna 2010. Od února 2010 jsme byli v této souvislosti prokazatelně sledováni agenturou ABL... Popisuji jen případy ve svém okolí. V rámci Prahy jde v kšeftu s pozemky o prostředky v řádu desítek miliard. Otázka zní: jste ochoten vstoupit do řešení popisovaných problémů? Pěkný den. Petr Lukeš, Hnutí pro Prahu 11


Dobrý den,

můj dotaz směřuje k dodržování zákona 106 o svobodném přístupu k informacím.

Svoji městskou část (Praha 8) jsem opakovaně žádala o zápisy z jednání zastupitelstva v elektronické podobě. Po dlouhém procesu stížností a odvolání jsem je nakonec dostala. Radnice Prahy 8 ale dělala všechno proto, aby mi tyto žádané informace nemusela poskytnout. Velmi dobře v tomto směru zafungoval odbor kontroly magistrátu, který svými rozhodnutími radnici P8 donutil k tomu, aby informace poskytla. Co mohu ale udělat, aby se přístup radnice Prahy 8 změnil? Nebo musím jako občanka stále procházet několikakolovými procesy odvolání a stížností, než se dostanu k zápisům z jednání zastupitelstva či jiným, v ostatních městských částech běžně na internetu zveřejňovaným dokumentům? Může magistrát ze své pozice nařídit kontrolu, změnu jednání atd.? Podnět ke kontrole úředníků na P8 jsem již na odbor kontroly magistrátu poslala, ale žádná reakce se nedostavila.

Děkuji předem za odpověď

Hana Matoušová


Vážený pane primátore,

četné Pražany, ale i občany Středočeského kraje trápí dopravní potíže spojené s nedostavěnou východní a severní částí pražského vnějšího okruhu. Léta plánovaný okruh má být stavbou, jež vyvede tranzitní kamionovou dopravu mimo území hlavního města a propojí dálnice a rychlostní komunikace: R7, D8, 9/I, R10, D11, 12/I, 2/I a D1 mimo hustě zastavěná území.

Okruh má být součástí transevropské silniční sítě TEN-T, jeho oficiální název zní „Silniční okruh kolem Prahy“ a musí vyhovět evropským předpisům jak dopravně-bezpečnostním, tak technickým a ekologickým, aby mohl být spolufinancován z dotací EU.

Přesto je vedením Prahy setrvačně prosazována varianta okruhu naplánovaná v 60. letech minulého století, která dnes neodpovídá kritériím na tyto stavby v Evropě kladeným. Praha se za 50 let zvětšila o 20%, počet aut v ní vzrostl 15x a dopravní zátěž je v Praze cca 30x vyšší. Zastaralý plán na okruh by postihl hlukem a zplodinami sídliště Černý Most, Bohnice, Čimice, univerzitní čtvrť Suchdol, Běchovice, Počernice a další dnes již hustě zastavěné lokality. Vedl by přes 3 pražské přírodní parky, včetně území Natura a rovněž poblíž PL Bohnice. (Mimoto plánovaný obrovský most přes Vltavu v Suchdole skýtá vážná bezpečnostní rizika – jak pokud jde o zásahy záchranářů, tak pokud jde o riziko teror. útoku.)

Ačkoliv existují další dvě alternativy okruhu, vedené skutečně okolo Prahy a mimo hustě zastavěná území /Návrh Středočeského kraje – schválený v ZÚR Stř. kraje a Návrh 11ti (dnes již 12ti) starostů městských částí a obcí /– přesto se doposud nedaří zahájit konstruktivní jednání, vedoucí k tomu, aby všechny navržené varianty byly aktuálně a přísně odborně posouzeny – z hlediska: ekonomického, dopravního, ekologického a územního. Návrh 11ti starostů je podložen vyjádřením zkušeného a nezávislého dálničního projektanta, jenž vyčíslil, že trasa vedená okolo Prahy by byla nejméně o 20 miliard Kč levnější než trasa Prahou. /V Praze jsou drahé pozemky a stavba městem vyžaduje více protihl. opatření a četné mosty a tunely – přičemž most je 4x dražší než silnice a tunel 7x dražší./ Přesto se ani o tuto závažnou úsporu /v době krize a četných afér týkajících se hospodaření ŘSD/ prakticky nikdo z vedení města či MD nezajímá. Místo toho jsou všichni odpůrci staré trasy diskreditováni v médiích a stále je vedena jedna řeč: „Okruh je léta naplánován a změna trasy by znamenala zdržení…“ Zcela se přitom ignoruje fakt, že právě nekomunikace vedení města s kritiky stavby okruh již o léta zdržela a rovněž fakt, že bránící se občané a městské části mají opakovaný úspěch u odvolacích orgánů i u soudů.

DOTAZ zní: Máme naději, že představitelé Prahy, Středočeského kraje a ministerstva dopravy zasednou u jednoho stolu, vyslechnou argumenty odpůrců zastaralé trasy a zasadí se o skutečně odborné, poctivé a aktuální posouzení: Která trasa okruhu je v současné době správná a financovatelná z dotací EU? Která trasa skutečně vyřeší dopravní potíže hlavního města a pražské aglomerace, aniž by vážně poškodila další hustě obytně zastavená území a chráněné přírodní památky?

Nebo budeme svědky stále stejného postupu, jež zplodí další soudní spory postižených lokalit a další roky oddalování stavby?

Děkuji za pochopení i za Vaše odpovědi.

JUDr. Petra Šubrtová, zastupitelka MČ Praha – Běchovice a mluvčí Iniciativy za Rozumný okruh Prahy. Další informace na: WWW.ROZUMNYOKRUH.CZ


otázka od: Ignác 25.4.2012 10:47
Máte nějaké nové informace o tom, co by se mělo dít se Strahovským stadionem? V Praze se poslední roky mluví o tom, že by se někteří lidé rádi viděli pryč studenty a sport a postavili tu místo toho luxusní rezidence či jinou komerční bytovou výstavbu.

Vážený pane primátore, navazuji na Vaši odpověď z minulé interpelace Pražského fóra, která se týkala tramvajové zastávky Lazarská a odstraňování bariér ve veřejné dopravě. Abychom nabídli Vám i všem dalším zájemcům možnost poznat bariéry veřejné dopravy a jejich reálné dopady, uskuteční Asistence o.s. ve čtvrtek 3.5. od 11.00 do 14.30 happeningové jízdy na vozíku. U výstupu z výtahu metra Národní třída bude připraveno několik mechanických vozíků pro vyzkoušení si bezbariérového přestupu z metra na tramvaj. Najděte si, prosím, půl hodiny času a přijďte získat novou zkušenost. Určitě pak porozumíte, že odkládání bezbariérové úpravy v Lazarské z minulého na tento rok a z tohoto roku na příští snižuje hodnotu investice do bezbariérového přístupu do metra i do doplňování vozového parku o skvělé nové nízkopodlažní tramvaje T15 (díky za ně!). Současně bych si Vás dovolil upozornit na aktuálních více než tisíc podpisů pod peticí Lazarskou bez bariér (http://www.petice24.com/lazarskou_bez_barier) i na dalších několik desítek tramvajových zastávek s výstupem do vozovky rozesetých po celém území Prahy. Komplikují život cestujícím a zbytečně. Chystáte se konkrétně s tímto problémem něco dělat? Současné tempo jejich zpřístupňování neodpovídá potřebám města a tyto úpravy by neměly mít na pokladnu takový dopad, snad by se mohly finančně podílet i MČ... Děkuji za odpověď a těším se na setkání v Lazarské. S pozdravem Erik Čipera


Dobrý den,

vrátil bych se ke své předchozí otázce ohledně dopravního podniku a odpovídání na otázky dle zákona č. 106/1999 Sb. http://chat.prazskeforum.cz/i/219#q238

Chtěl jste konkrétní případ, ale já bych raději, aby podnik odpovídal všem. Tady je například odpověd tiskového oddělení na otázku podanou přes email:

Dobrý den,
k Vaší žádosti ze dne 22. září 2011, kterou požadujete na obchodní společnosti Dopravní podnik hl. m. Prahy, akciové společnosti, jakožto adresátovi, v souladu se zákonem č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, poskytnutí dopisem specifikovaných informací, Vám sdělujeme, že Dopravní podnik hl. m. Prahy, akciová společnost (dále také jen jako "DP") není povinným subjektem ve smyslu dle § 2 odst. 1 uvedeného zákona.
S pozdravem
Mgr. Ilona Vysoudilová
vedoucí Tiskového oddělení a tisková mluvčí DPP

Na žádost kterou jsem podal 31.10.2011 písemně na podatelně nebylo reagováno vůbec i přes stížnost dle §16a podanou 1.12.2011.

Vít Hnilica

odpověd od: primátor Bohuslav Svoboda 27.4.2012 10:06


Dobrý den, vážený pane, děkuji za uvedení konkrétního případu! Hodlám jej již v příštím týdnu diskutovat na schůzce s generálním ředitelem Dopravního podniku hlavního města Prahy Vladimírem Lichem.


otázka od: JiraL 27.4.2012 09:32

Vážený pane primátore (píši po druhé, poprvé jsem při odeslání skončil na neplatné stránce, tak budu stručný).

Zajímalo by mě, proč po nastoupení na magistrát se akorát ruší nebo oklešťují všechny stavby, zejména dopravní. Jedná se mi zejména o terminál

Veleslavín pro příměstské autobusy a parkoviště P+R, který byl zrušen a znehodnotil tak stavbu za mnoho miliard. Nechápu, když se Vašemu předchůdci

konečně podařilo prosadit prodloužení trasy metra A, která jako jediná nevedla až na okraj Prahy, ale končila v podhradí, prakticky centru, je její další

stavba zmrazena a stavba, i když dočasného, terminálu Veleslavín zrušena. To tedy budou autobusy a auta ze třetiny středočeského kraje zajíždět

opět až do centra Dejvic? K čemu metro bude? Když nejste ochoten podpořit dostavbu metra nebo tramvaje na Dlouhou míli, proč se ruší i toto řešení?

Myslím, že každý primátor se má snažit o to, aby po něm něco zůstalo. Vy akorát vše rušíte: zahloubení magistrály, prodloužení metra a tramvají, pokračování

ve výstavbě tunelů a radiál. Prosím neodpovídejte mi, že problém jsou finance. Prahu jste podědil prakticky nezadluženou a získávání peněz je vaše práce,

ať je to státní rozpočet, fondy nebo třeba spolupráce se soukromým sektorem. Slovo krize, bych také jako odpověď slyšel ,protože právě za současné krize se dají

stavební zakázky vysoutěžit levněni a státní zakázky považuji za zásadní protikrizové opatření.

Děkuji za konstruktivní odpověď.

odpověd od: primátor Bohuslav Svoboda 25.5.2012 02:52

Významné dopravní stavby na území hl.m.Prahy jsou podchyceny v územním plánu města, postupně připravovány a realizovány. Jedná se však o natolik investičně náročné záměry, že záležitost zajištění finančních prostředků zůstává, na rozdíl od Vašich představ, trvale limitujícím faktorem. Celkově nepříznivá situace v oblasti finančních zdrojů vyúsťuje do naprosté minimalizace možností získání prostředků ze státního rozpočtu (v minulosti byl přitom podíl státu na financování metra velmi vysoký), s přísnou účelovostí, relativní omezeností rozsahu (ve vztahu k celkovým požadavkům) a se složitým schvalovacím procesem jsou spojeny možnosti dotace z evropských fondů (v oblasti staveb městské kolejové dopravy se však přesto podařilo dosáhnout poměrně značných úspěchů). Předpoklady zapojení soukromého sektoru do financování dopravních staveb byly v případě některých konkrétních akcí důsledně prověřovány (např. trasa metra D), zatím však se značně nejednoznačnými výsledky, resp. s potvrzením vysokých rizik a budoucí vysoké zátěže městského rozpočtu.

Postup realizace dopravních staveb je tak přizpůsobován reálné situaci, což samozřejmě platí i pro prodloužení trasy metra A ze stanice Dejvická. Aktuální záležitostí je rozestavěný provozní úsek V.A Dejvická – Motol, jehož zprovoznění je nadále termínově směrováno na rok 2014. Záměr na podchycení autobusové dopravy u stanic metra Veleslavín a Červený Vrch zůstává v modifikované podobě platný, takže snížení rozsahu autobusové dopravy na Vítězném náměstí bude dosaženo. U stanice metra Veleslavín je plánováno rovněž zřízení plošného záchytného parkoviště systému P+R. Možnosti umístění záchytných parkovišť P+R u stanic realizovaného úseku metra V.A obecně narazily na mimořádné prostorové problémy. Podchycení rozhodujícího objemu individuální automobilové dopravy ze směrů západ, severozápad bylo vždy spojováno s velkokapacitním záchytným parkovištěm P+R v dopravním terminálu Dlouhá Míle, který bude vybudován v rámci stavby železničního napojení ruzyňského letiště a dosažen rovněž tramvajovou dopravou (prodloužení tramvajové tratě z Divoké Šárky je aktuálně rozpracováváno). V záležitosti vlastního zajištění dopravní obsluhy letiště je v současné době v zásadě konsenzuálně preferován původní záměr územního plánu na využití železniční dopravy.

Co se týče Vašich invektiv vůči našemu konzervativnímu stylu hospodaření v době opakované hospodářské recese (ano, nikoliv krize, správný ekonomický termín zní recese): ano, problémem jsou finance. Prahu jsem pochopitelně nezdědil prakticky nezadluženou, pro Vaši informaci metropole k 31. 12. 2010 dlužila 26,4 mld. Kč. Získávání peněz by bylo teoretickým řešením, kdyby v ještě daleko horším stavu nebyl rozpočet státní a veřejné rozpočty obecně. Vždyť jenom Státní fond dopravní infrastruktury omezil dotaci pro hl. m. Prahu meziročně o téměř miliardu korun, s tím, že prostě finance jsou problém. Co se týče spolupráce se soukromým sektorem, jedná se o další formu externího financování, nikoliv zázračný pramen. Stavební zakázky se „v krizi“ dají vysoutěžit levněji, avšak pro Vaši informaci: v roce 2011 obdrželo hl. m. Praha stále ještě o 4,1 mld. Kč daňových příjmů méně než v roce 2008. Celkem jsme díky hospodářskému vývoji v letech 2009 až 2011 přišli na daních o 14,3 mld. Kč. K tomu asi nelze nic dalšího dodat, s podobným propadem je přetěžké vystačit právě v momentě, kdy město Vámi zmíněné dopravní investice, zejm. metro A a tunel Blanka, právě rozjelo.


Dobrý den,

chtěl bych se zeptat na aktuální situaci ohledně pražského mobiliáře. Jaká je situace s aktuálním pronájmem reklamním firmám a zda-li je nutné, aby v Praze (Jak paradoxně billboardy tvrdí: městě kultury) byl mobiliář zabalen do reklamy.

Jsem přesvědčen, že v Praze žije mnoho kvalitních designerů. Je možné aby se uskutečnila soutěž na mobiliář (I kdyby to mělo být formou postupného nahrazování)?

Děkuji.

odpověd od: primátor Bohuslav Svoboda 25.5.2012 02:10

Plochy městského mobiliáře schvaluje rada HMP na základě přijatých žádostí vždy na jedno čtvrtletí. Každý, kdo získá partnerství, grant či záštitu, může zažádat o využití ploch JCD nebo Euro AWK. Akceptovány jsou žádosti na nekomerční, charitativní, umělecké, kulturní a veřejně prospěšné aktivity. Tedy plochy se neposkytují na reklamní účely komerčních firem, ani jejich akce.

Je nutné chápat, že velkou část mobiliáře spravuje outdoorová společnost na komerční účely a nejsou pod správou MHMP. Městský mobiliář neprovozuje město, ale společnost JCDecaux. Ta jej provozuje na své náklady, resp. hradí veškeré provozní náklady: údržbu a elektrickou energii spotřebovanou v zastávkách MHD, WC a dalších prvcích mobiliáře. K snížení těchto nákladů slouží právě reklamní plochy na mobiliáři umístěné.


Dobrý den, pane primátore,

1. znáte Buďánka, památkovou zónu v Košířích na Praze 5? (jedná se o unikátní dělnickou osadu ze začátku 19.stol, doklad vývoje periferní zástavby Prahy, vesnicickou enklávu ve městě...)

Původní obyvatelé odsud byli na konci 80.let vystěhováni a pozemky dostal MHMP, nyní je spravuje MČ Praha 5. Vaši předchůdci spolu s vedením MČ Praha 5, dovedli tuto jdinečnou kulturní a urbanistickou památku na pokraj devastace. Nehledě na zákon o vlastnictví a památkové předpisy, nechává Praha 5 památku chátrat. Navíc pozemky pronajal developerské firmě, která neplní podmínky smlouvy a osadu neobnovila.

My, obyvatelé Prahy 5, na Buďánkách bytovky nechceme. přáli bychom si, aby se osada obnovila v kontinuitě s historií a podle pravidel památkové ochrany.

2. Zasadíte se narozdíl od svých předchůdců o to, aby MČ Praha 5 začla dodržovat památkové předpisy, zabezpečila domky v osadě proti chátrání a vypracovala plán na obnovu lokality?

Děkuji, Anežka Hradilková

odpověd od: primátor Bohuslav Svoboda 25.5.2012 02:09

Problematika památkové zóny Buďánka je řešena odborem památkové péče MHMP kontinuálně od 90. let do současnosti. Za toto období vznikla řada studií na obnovu, přestavbu, revitalizaci i demolici. V průběhu let docházelo bohužel k rychlému zániku památkové zóny a jejích kulturně historických hodnot, v roce 2002 dokonce muselo být sedm domů odstraněno.

V současné době je stav takový, že v roce 2010 došlo k projednání revitalizace památkové zóny Buďánka ve fázi studie s Národním památkovým ústavem, jenž počítá s obnovou všech dochovaných objektů za použití tradiční technologie výstavby a v původním vzhledu. Při ulici Plzeňská jsou navrženy tři třípodlažní bytové domy, které měřítkem odpovídají současné zástavbě, a taktéž s nimi Národní památkový ústav souhlasil. Úspěšnému dokončení jednání však brání majetkoprávní vztahy, respektive nebyl získán souhlas s tímto záměrem od všech vlastníků dotčených nemovitostí. Odpovědnost za stav nemovitostí nacházejících se na území památkové zóny nese výlučně jejich vlastník a magistrát nemá ve vztahu k vlastníkovi v této souvislosti žádné nařizovací či rozhodovací pravomoci, těmi disponuje výlučně místně příslušný stavební úřad, do jehož kompetence spadá i problematika sledování stavebně technického stavu nemovitostí. Magistrát se je přes odbor památkové péče příslušný se vyjadřovat výlučně v rámci řízení zahájeném na základě konkrétní žádosti vlastníka o závazné stanovisko, či žádosti stavebního úřadu.


Dobrý den pane primátore!

Zasadíte se o změnu kulturní politiky hl. m. Prahy? V minulých letech se dostala zejména pod vedením radního Milana Richtra do značně nezáviděníhodného stavu. Poslední kroky pana radního Novotného jsou snad blýskáním na lepší časy. Budete iniciovat vznik platformy, jakou je tzv. "ozvučná deska" územního plánu, také pro oblast kultury? Děkuji Vám předem za odpověď. JP

odpověd od: primátor Bohuslav Svoboda 25.5.2012 11:34

Směřování kulturní politiky hlavního města Prahy je vymezeno ve stejnojmenném dokumentu schváleným zastupitelstvem. Tento dokument předpokládá jako jeden z hlavních expertních poradních orgánu vznik poradního sboru primátora hl. m. Prahy. Pan radní Novotný mi předložil seznam 50 odborníků z různých odvětví kultury, jako je divadlo, film, tanec a hudba. Nyní jej analyzuji a na jeho základě budou vybráni a poté i osloveni jeho potenciální členové. Tento sbor pak bude vydávat stanoviska a doporučení pro zásadní koncepční rozhodnutí ohledně pražské kultury, tedy se jedná o obdobu „ozvučné desky“ územního plánu.


otázka od: parking 25.4.2012 09:26

Dobrý den,

zajímalo by mne, proč Praha soustavně zanedbává otázku záchytných parkovišť. Dle současných informací se nebudou budovat žádná záchytná parkoviště ani na stanicích prodlouženého metra A. Praha má neustálý problém s přeplněností auty, v místech styku se Středočechy (např. Praha , Kulaťák, Podbaba - plus budoucí nové stanice) je zase obrovský problém parkování. Místní nesnášejí Středočechy, ti se zase brání, že nemají kde parkovat. Zcela jistě nemusím tuto situaci dále popisovat, každému je známá. Takže ještě jednou tázka: bude Praha budovat u nově vzniklých stanic metra A záchytná parkoviště?

(poznámka na okraj -mnoho záchytných parkovišť ve skutečnosti také neplní svou funkci, protože např. parkoviště na Zličíně otevírá až v 8 hodin - možná v devět, teď si nejsem jistá, byly tam změny. - Každopádně osmá hodina ranní je čas, kdy přeci jen plno lidí potřebuje být jinde a ne v konečné stanici metra B. Čili záchytné parkoviště s non stop provozem považuji za jediné ideální.)

Děkuji za odpověď,

pěkný den,

Martina Svobodová

odpověd od: primátor Bohuslav Svoboda 25.5.2012 11:01

Souhlasím s vámi, záchytná parkoviště P+R jsou mimořádně důležitou součástí systému Pražské integrované dopravy, neboť optimální formou řeší redukci automobilové dopravy na území vnitřního města. Z tohoto důvodu je rozvoji systému záchytných parkovišť věnována zásadní pozornost ve všech rozvojových materiálech města, prvořadě v jeho územním plánu. Platný územní plán SÚ uvažuje se základní kapacitou 12 000 – 14 000 parkovacích stání, dle připravované nové územně plánovací dokumentace by se měla cílová kapacita pohybovat kolem 18 000 parkovacích stání.

V současné době systém disponuje celkovou kapacitou 3 186 parkovacích stání na 17 parkovištích, lokalizovaných u stanic kapacitní kolejové dopravy. Naplňování naznačených záměrů naráží na limity v oblasti finančních zdrojů a vlastnictví vhodných pozemků, přesto však je proces přípravy realizace nových záchytných parkovišť je v zásadě kontinuální: aktuálně je připravováno především razantní zkapacitnění P+R Černý Most 1 (až na cca 900 parkovacích stání), dalším rozpracovaným záměrem je P+R Zličín 3. Umístění záchytných parkovišť P+R u stanic realizovaného úseku metra V.A je spojeno s mimořádnými prostorovými problémy, vybudování parkoviště se konkrétně předpokládá u stanice metra Veleslavín.

Podchycení rozhodujícího objemu individuální automobilové dopravy ze směrů západ, severozápad bylo vždy spojováno s velkokapacitním záchytným parkovištěm P+R v dopravním terminálu Dlouhá Míle, jehož realizace je předpokládána v rámci stavby železničního napojení ruzyňského letiště a který bude dosažen rovněž tramvajovou dopravou (konkrétně připravovaným prodloužením tramvajové trati ze stávající konečné zastávky Divoká Šárka).

K záležitosti základní provozní doby u záchytných parkovišť P+R, umístěných u stanic metra, mohu konstatovat, že tato je vymezena časovým rozmezím 4.00 hod. do 1.00 hod. následujícího dne, což je s ve vztahu k provozu metra plně vyhovující. V uváděném případě nevhodného začátku provozní doby parkoviště u stanice metra Zličín se nesporně nejedná o záchytné parkoviště P+R, nýbrž o parkovací plochu některého z přilehlých obchodních center. Ta v poslední době vybavila svá parkoviště závorovými systémy v zájmu zpoplatnění dlouhodobějšího parkování a jejich využití je časově přizpůsobeno otevírací době obchodů a dalších zařízení.


Vážený pane primátore Bohuslave Svobodo,

předně bych chtěl velice poděkovat, že jste si našel čas a na všechny dotazy z březnových interpelací dodatečně odpověděl.

V březnových interpelacích jste odpověděl Jakubu Stránskému na otázku ohledně Smetanova nábřeží, že jeho zklidnění je možné až po dokončení vnitřního okruhu. Myslel jste skutečně dokončení celého městského okruhu, který bude při skutečně optimistických odhadech hotový v roce 2020?

Pokud odpověď na otázku zní ano, prosím odpovězte mi na následující dotazy:
-Z jakého důvodu si myslíte, že to v současné době není možné? Je to pouze názor Váš, názor Vašich rádců, nebo je to názor podpořený nějakými odbornými studiemi o dopadu uzavření nábřeží na dopravu ve městě? Pokud takové studie existují, mohl byste mě na ně, prosím, odkázat a pokud ne, bylo by možné vypracování takových studií zadat?
-Nábřeží v současné době trpí celou řadou problémů (nepříjemný přechod pro davy turistů na Královské cestě, chybějící zastávka tramvaje Karlovy Lázně ve směru Staroměstská, chybějící bezbariérový přístup u zastávky v opačném směru, místo tvoří největší bariéru cyklistické dopravě v Praze, vyloženě hnusný průchod od Karlova mostu ke Karlovým lázním). Bude, v případě zachování provozu na nábřeží, město vyvíjet nějakou snahu minimalizující alespoň hlavní problémy nábřeží (například: prodloužení intervalu na přechodech, zřízení zastávky i v opačném směru, rozšíření chodníku až k tramvajové trati, snížení rychlosti na 30 km/h v celé délce nábřeží, vyznačení piktogramových koridorů pro cyklisty, zrušení parkovacích míst přímo na nábřeží)?
-V jakém konkrétním plánu je zřízení korza po dokončení okruhu zaneseno? Jaké mají občané záruky, že nebudou politici uzavření odkládat i potom?
-Jaký vliv má stavba silnice v Libni na provoz na Starém městě? Není už dané místo dostatečně obkroužené Blankou, Strahovským tunelem, Ječnou/Žitnou a Magistrálou?

Pokud zní odpověď na první otázku ne, prosím popište mi, zdali již probíhají nějaké konkrétní aktivity, které by uzavření nábřeží po dostavbě tunelu Blanka naplánovali a umožnili realizovat.

Petr Dlouhý, Praha 6

odpověd od: primátor Bohuslav Svoboda 25.5.2012 10:54

Doprava, i ta automobilová, je nezbytnou součástí fungujícího a ekonomicky prosperujícího města, žádná doprava není samoúčelná. Žádnou odbornou studii o dopadu uzavření nábřeží na dopravu ve městě nemám k dispozici, ale co mám, jsou údaje ze speciálního dopravního průzkumu, provedeném v roce 2009, který říká, že Smetanovým nábřežím projede cca 23 tisíc vozidel denně. Je to značné číslo, ale je třeba si uvědomit, že více jak 60 % z nich má cíl či zdroj cesty v oblasti centra města, jedná se tedy o místní dopravu. V případě jeho uzavření pak začnou tato vozidla používat blízké objízdné trasy. Právě převedení dopravy v severojižním směru na magistrálu a podél Vltavy umožnilo i přes některé zjevné nevýhody výrazně zklidnit ostatní části historického centra města. Ostatních 40 % pak využívá trasu ke spojení mezi jihem a severem města. Vytlačení této dopravy je možné až po zprovoznění logické objízdné trasy, kterým je stavba městského okruhu po Pelc-Tyrolku, protože jinak by se doprava vytlačovala na jiné dopravně zatížené komunikace v centru.

Smetanovo nábřeží je jednou z hlavních dopravních tepen spojující severní a jižní část širšího centra města, dalším takovým spojením je pravý břeh Vltavy, tzv. severojižní magistrála a částečně i stávající stavby městského okruhu. Stavby městského okruhu jsou ve většině vedeny po obvodu širšího centra a pro dopravu uvnitř této oblasti budou stále potřeba i stávající povrchové komunikace. Centrum města vyžaduje rozsáhlou dopravní obsluhu nejen osobní, ale zejména zásobovací, rozlehlost historického města je v tomto případě nevýhodou, protože zklidnění tak rozsáhlé oblasti bez výrazného omezení obyvatel, obchodu a služeb je velmi obtížné.

Hl. m. Praha dlouhodobě pracuje na zklidňování komunikací, zejména v širším centru města. To vyplývá z několika materiálů, jde např. o Zásady dopravní politiky hl.m.Prahy, Strategický plán hl. m. Prahy a další…konkrétní podoba jednotlivých komunikací však není definována v žádném materiálu. Ta vyplývá vždy z projednávání jednotlivých úprav v rámci studií a projektových dokumentací.

K dotazu na vliv staveb městského okruhu na vámi uvedené komunikace lze konstatovat pouze tolik, že doprava ve městě nezmizí tím, že automobilům někde zakážeme vjezd. Ano, různými opatřeními je možné ji – ale pouze do určité míry - přesouvat do míst, kde jsou její negativní dopady nižší. Právě dokončení městského okruhu nám umožní přesunout část dopravy z povrchových komunikací v centru města. V případě Vámi uváděných komunikací Žitná, Ječná, severojižní magistrála jako náhrady za Smetanovo nábřeží mohu pouze uvést, že i v případě těchto komunikací je snaha o jejich zklidnění, tedy snížení jejich kapacity. Pokud by se to provedlo bez náhradní trasy, povrchová doprava v širším centru Prahy by zkolabovala a to včetně MHD.

Na základě nedávných diskusí bude zadáno prověření úpravy stávajícího světelně řízeného přechodu u Karlova mostu a to, zda neumožňuje další prodloužení zeleného signálu. Nicméně vzhledem k intenzitám pěších v turistické sezóně a nezbytnosti zajistit průjezdnost Smetanova nábřeží pro tramvaje nelze očekávat, že v sezóně nebude docházet ke shromažďování velkého množství chodců při čekání na zelený signál, což je dáno architektonickým uspořádáním budov v daném místě.

V oblasti cyklistické dopravy se v současné době ve spolupráci MČ Praha 1 a hl. m. Prahy zpracovává projekt vyznačení piktogramového koridoru na Smetanově nábřeží. V případě souhlasu všech dotčených orgánů lze očekávat jeho vyznačení ještě v letošním roce.

Detailní komplexní studii dopravní obsluhy centra města zatím město nemá k dispozici, v případě snahy o zklidňování centra města by ale posudek dopadů zklidňování jednotlivých komunikací na dopravní vztahy v centru byl jistě užitečný, takže se tímto nápadem budu dál zabývat.


Dobry den,

kdy nechate prosetrit, jak to bylo s celym vyberovym rizenim na novou budou Magistratu? Proc mesto Praha nekoupilo byvalou budovu CEZu (Skoduv palac) do sveho vlastnictvi? Byla snad k mani za cca 1.2 mld Kc, ale nechalo koupit tuto budovu privatni osobou, ktera nasledne tuto budovu pronajalo mestu za vysoce nesmyslne penize? Proc Praha napriklad nepozadala jakoukoliv leasingovou spolecnosti o nakup teto nemovitosti (tj. nemusela by do koupe davat jedinou vlastni korunu!), kde samotny leasingovy najem by byl podstatne levnejsi,nez je stavajici najemne, a po spalceni leasingu by budova pripadla Magistratu do jeho vlastnictvi. Takto by danovy poplatnik usetril nekolik miliard Kc? Nejedna se zase o klasicky magistratni tunel na danoveho poplatnika? Bude tato kauza verejne vysetrovana, a ponese za ni nekdo trestni ci osobni odpovednost?

dodavam, ze vam s propocty rad pomuzu pokud bude potreba, jelikoz se ve vecech vyznam. Tim bude zabraneno, aby zase nejaky mafiansky urednicem manipuloval s cisly

odpověd od: primátor Bohuslav Svoboda 25.5.2012 10:53

Děkuji za vaši nabídku pomoci. Vaše dotazy se vztahují na bývalé vedení – nevím, proč nejednalo hospodárněji, nemohu odpovídat za ně. V této souvislosti prověřuji okolnosti, které uzavření smluv předcházely, zadal jsem analýzu ekonomické výhodnosti alokace pracovišť magistrátu a prověření zadávacích podmínek pro výběr dodavatele. Výsledky analýzy by měly přinést jasnější odpověď na otázku, zda smluvní podmínky, zejména výše nájmu, odpovídaly tehdejší tržní situaci. Pokud tomu tak nebylo, mohly by být výsledky analýzy argumentačně využitelné pro případné snížení výše nájemného. V současné době tedy analyzujeme možnosti, které hlavní město Praha má - cílem je samozřejmě případná úspora prostředků vynakládaných na užívání prostor. Na tuto analýzu by měla navázat efektivní komunikace s pronajímatelem na téma úpravy smluvních podmínek.


Dobrý den, pane primátore/radní pro oblast veřejné správy a legislativy, městské části hl.m. Prahy nemohou vlastnit žádný majetek. Mají pouze svěřený majetek od hlavního města Prahy. Kdo nebo který orgán odpovídá za dozor nad účelností realizovaných investic hl. m. Prahy prostřednictvím městských částí? Současný právní rámec je ukázkou negativní stránky samosprávy. To pak vede k problémům jako kauza peněz svěřených Key investments. Napadá Vás, jak tuto situaci řešit? Jste členem strany, která je zastoupena v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR. Plánujete tuto problematiku probrat se svými kolegy zákonodárci? Díky za opověď.

Kristýna Opletalová

odpověd od: primátor Bohuslav Svoboda 25.5.2012 10:50

Podle § 3 odst. 2 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, městské části v rozsahu stanoveném zákonem a Statutem hlavního města Prahy vystupují v právních vztazích svým jménem a nesou odpovědnost z těchto vztahů vyplývající.

Podle ustanovení § 17 Statutu městské části vykonávají při nakládání se svěřeným majetkem hlavního města Prahy všechna práva a povinnosti vlastníka a rozhodují o všech majetkoprávních úkonech v plném rozsahu, není-li ve Statutu stanoveno jinak. Jinak stanoveno je v § 18 Statutu, podle kterého musí městská část oznámit hlavnímu městu Praze záměr rozhodnout o majetkoprávních úkonech v tomto ustanovení uvedených.

Výkon samostatné působnosti MČ včetně nakládání se svěřeným majetkem hlavního města Prahy kontroluje Magistrát hlavního města Prahy. Kontrolující je při provádění kontroly oprávněn požadovat od příslušného orgánu městské části, aby ve stanovené lhůtě předložil podklady a poskytl úplné informace nezbytné k provedení kontroly, zajistit v odůvodněných případech předložené podklady, vstupovat do objektů a do jiných prostor, pokud vstup souvisí s prováděním kontroly, a v nezbytném rozsahu odpovídajícím povaze kontroly používat technické a materiální vybavení městské části v případech, kdy je jejich použití nezbytné k zabezpečení kontroly. Kontrolující je mj. povinen zjistit skutečný stav kontrolovaných činností, porovnat je s příslušnými právními předpisy a kontrolní zjištění prokázat příslušnými podklady a o výsledcích kontroly pořídit písemný protokol.

V případě, že byl magistrátem shledán nezákonný postup orgánů městské části, předloží magistrátu MČ návrh opatření k odstranění jeho důsledků a zamezení jeho opakování, popřípadě jej seznámí se způsobem, jakým se tak již stalo. Informace o jednání zastupitelstva městské části v této věci včetně návrhu opatření, popřípadě sdělení o způsobu nápravy nezákonného postupu orgánů městské části, městská část neprodleně vyvěsí na úřední desce úřadu městské části po dobu nejméně 15 dnů.

Tolik v kostce k právnímu rámci kontroly samostatné působnosti městských částí včetně nakládání se svěřeným majetkem hlavního města Prahy.


Před volbami jste Pražanům slíbil, že magistrát vykoupí pozemky v Trojmezí a udělá z něj veřejný prostor s funkcí zeleně. Uběhlo 1,5 roku od voleb a jediné co se stalo je, že magistrát zjistil, že na to nemá finanční prostředky. Vítáme aktivitu radního Hudečka a radní Udženije, kteří nás přizvali k diskusím v rámci příprav metropolitního plánu Prahy, ale to podle nás nezajistí, že v Trojmezí vznikne veřejný prostor.

Nás zajímá Váš názor pane primátore. 1.) Co osobně děláte pro splnění svého slibu Pražanům? 2.) A opravdu vidíte reálné, že v Trojmezí bude park pro Pražany? 3.) Jakou podporu dá magistrát starostům přilehlých MČ Prahy 10, 11 a 15, kteří před colbami slíbili v Trojmezí vybudovat park.

Děkuji za 16tis.Pražanů, kteří podepsali petici "Za zelené Trojmezí", Renata Chmelová, Koalice občanských sdružení Trojmezí


odpověd od: primátor Bohuslav Svoboda 23.5.2012 05:16

O vývoj této věci se zajímám a paní radní mne průběžně o stavu věcí informuje. Závěrem jednání bylo, že sepíšete návrh řešení a dále se osloví pan náměstek Hudeček, který je osobou kompetentní a odpovědnou za Územní plán HMP a může tak kruciální měrou zasáhnout do budoucnosti výstavby či zachování stávajícího stavu v lokalitě Trojmezí. Nyní tedy čekáme na vaši reakci, abychom v jednání mohli postoupit dále. V mezičase připravujeme kompletní dokumentaci k problematice Trojmezí, a to v časových a věcných souvislostech a pracujeme na přípravě možného řešení.

Ano, považuji za reálné, že se z části Trojmezí stane park, ale nemusí jít nutně o park městský, ale např. přírodní.


Jaká je situace s panem Janem Kněžínkem? Mluvilo a psalo se o tom, že by měl ve své funkci na jaře skončit. Nicméně stále je aktivní. Bude tedy fungovat jako šéf památkářů i nadále?

odpověd od: primátor Bohuslav Svoboda 27.4.2012 10:04

Dobrý den, s Janem Kněžínkem se jako s "šéfem památkářů" do budoucna nepočítá. Aktuálně dochází k rozsáhlé organizační změně ve struktuře Magistrátu hlavního města Prahy.



Přeji Dobrý den Vážený pane primátore,

měla bych dotaz týkající se polemizování o přechodu NNH pod Magistrát.Po přečtení nedávnou uvedeného článku, týkající se tohoto tématu a uvedení Vašeho názoru na NNH mám ze všeho rozpoluplné pocity, protože jako velmi spokojený zaměstnanec NNH se samozřejmě nyní bojím o svou prac.pozici.Musím pouze podotkout a to je můj vlastní názor, že si vážím práci zaměstnanců všech nemocnic,ale spokojenost našich pacientů a jejich odezvy na NNH je více než dobrá.Mohl by jste mi tedy říci něco málo více a tuto situaci mi objasnit? Děkuji mnohokrát.Mnoho úspěchů.Michaela Hanusová ,Praha 7

odpověd od: primátor Bohuslav Svoboda 27.4.2012 10:02


Dobrý den, vážená paní Hanusová, i já si vážím práce zaměstnanců všech nemocnic a i mně leží na srdci spokojenost pražských pacientů a jejich odezva na nemocniční zařízení, celá diskuse o převzetí 4 vybraných pražských nemocnic hlavním městem Prahou je však na samém počátku. Příslušná analýza, která by celou situaci vhodně objasnila, bude podle mého odhadu k dispozici na podzim t.r. Veškeré závěry by byly proto předčasné, kupříkladu to, jestli je pro Prahu převzetí těchto nemocnic přínosné, rovněž napoví až tato analýza. Pro tento okamžik se v pražských nemocnicích nic nemění, další kroky budou teprve analyzovány, diskutovány a zveřejňovány.


Zdravím Vás pane primátore. Zúčastníte se tuto sobotu celého programu tzv. ozvučné desky? Tedy od 9 od rána do půl páté odpoledne? Předem díky za odpověď. S pozdravem.

odpověd od: primátor Bohuslav Svoboda 27.4.2012 09:54


Dobrý den, pane architekte, zúčastním se jednání tzv. ozvučné desky v jeho prvních dvou hodinách, tj. dopoledního bloku, protože poté mne mé další povinnosti odvedou jinam.


Dobrý den, mohl by jste říct, které problémy nyní považujete vy osobně za největší, kterými se nyní musíte zabývat?

odpověd od: primátor Bohuslav Svoboda 27.4.2012 09:46


Dobrý den, mám-li zvolit jednoduchou odpověď, je to dnes a denně problém pražské dopravy, jehož řešení věnujeme podstatnou část veškerého času.


Dobry den pane primatore,

Jednoducha otazka libi se vam velka auta co jezdi po Praze ? Cerne audi bmw atd... a sedi v nich jeden clovek ?

Slo by to nejak zmenit ? Treba aspon jeden pruh pro cyklisty. Videl jsem to v Taipei a moc se mi to libilo.

Preji prijemny den

Martin Vagner

odpověd od: primátor Bohuslav Svoboda 27.4.2012 09:42


Jediný člověk v jakémkoliv autě je plýtvání, máte pravdu. Ale taková je doba a těžko s tím něco uděláte. Řešením by mohlo být zavedení mýtného, protože to by pohyb po centrální Praze poněkud podražilo a řidiči by tak lépe zvažovali, zdali vyrazí v autě sami, vezmou někoho s sebou nebo – úplně nejlépe – zvolí k pohybu městem MHD. Co se týče druhého dotazu: v Praze již pruhy pro cyklisty fungují: je zde 67,7 km určených pro cyklisty a tento rok chceme dalších 14 km přidat.


otázka od: Ignác 25.4.2012 10:31
Dobrý den, každou chvíli se mně v centru ptají turisté na cestu odněkud někam. Nebylo by možné rozmístit po centru na nejfrekventovanější turistická místa (od Hradu až po Náměstí Republiky) velké informační tabule s mapou a označením všech turisticky zajímavých lokalit? Myslím že by se ulevilo i hlídačům na magistrátu, kam se co chvíli dobývají japonští turisté a hledají tam nějakou památku.
odpověd od: primátor Bohuslav Svoboda 27.4.2012 09:39


Je to určitě zajímavý nápad, který vezmu v úvahu do budoucna, protože máte pravdu, že toto v Praze chybí. Zatím se nic podobného ale neplánuje kvůli nedostatku financí. Turistům proto slouží Pražská informační služba, která ve svých infostřediscích poskytuje turistům mapy, které magistrát hlavního města vydává v sedmi jazykových verzích, a dále poskytují celou řadu dalších informačních materiálů. Přesto děkuji za tento dotaz!


Přeji pěkný den,

přál bych si, aby v Praze vznikla síť veřejných půjčoven kol. Tak jako je tomu v Paříži, Barcelóně, Vídni, Berlíně, Bruselu, Kodani, Londýně, Lyonu a v mnohých dalších moderních metropolích. 1)Jak se k této myšlence staví magistrát? 2)Co mohu pro to udělat já jako Pražan?

Podotýkám, že nemám podnikatelské ambice, byl bych rád, kdyby město přišlo s touto novou veřejnou službou, která uleví v centru dopravní situaci, nabídne turistům svělé podmínky na prohlédnutí Prahy a nám, občanům, otevře možnosti přepravování přátelštějšímu k životnímu protředí (nemluvě o zvyšování fyzické zdatnosti).

Děkuji mnohokrát

Tomáš Sýkora, student 20let

odpověd od: primátor Bohuslav Svoboda 27.4.2012 09:36


Půjčovna kol je dobrá a chvályhodná myšlenka. Otázkou je, jak by půjčovna fungovala. Zatím se k ní dle stávajících zkušeností Češi staví spíše vlažně, rádi jezdí na vlastních kolech a nejsou zvyklí si je půjčovat. To ale neznamená, že jsem proti. Problémem jsou opět finance – budu se ale do budoucna touto myšlenkou zaobírat, jistě by zajímala kupříkladu radní Aleksandru Udženija, která se v cyklistice angažuje, nebo věcně příslušného člena Rady, pana náměstka Noska.


Dobry den,

cela rada mestskych casti Prahy neplni svou zakonnou povinnost zajistit dostatecny pocet mist v materskych skolach. Navzdory tomu, ze pocty deti jsou znamy 3 roky predem, zjistuji MC casto previs poptavky az na posledni chvili. Ve chvili, kdy ve verejnych skolkach temer vsude visi reklamy na ty soukrome, se zda, jako by to cele byl snad i zamer: jak jinak dostat co nejvic rodicu prave do drahych skolek soukromych?

Mate jako magistrat nejake paky, jak jednotlive MC primet lepe planovat? Vykonavate na ne v teto veci nejaky tlak? Jaky?

Dekuji

Olga Richterova, Praha 10

odpověd od: primátor Bohuslav Svoboda 27.4.2012 09:32


Předškolní vzdělávání není ze zákona povinné a rodiče na něj formálně nemají ze zákona nárok, přesto chápu, že jde o velmi nepříjemnou věc. Dle statistik, které mám k dispozici, je zřizovatelem mateřských školek 51 z 57 MČ. Magistrátní odbor školství, mládeže a tělovýchovy v loňském roce řešil 940 odvolání rodičů nepřijatých dětí. Z těchto odvolání je většina dětí mladší 3let a jsou zejména z okrajových lokalit Prahy. Jednotlivé MČ řeší tuto situaci většinou navyšováním míst, protože postavit novou MŠ je finančně náročné a vzhledem ke končícímu baby boomu také částečně diskutabilní. Ale pro příklad, od letošního roku je otevřena nová MŠ na Praze Újezdě – i přes nedostatečné finanční prostředky tedy nová zařízení na území metropole vznikají (mimochodem, právě včera jsme v pražském zastupitelstvu odhlasovali uvolnění dalších téměř 200 milionů korun pro investice do oblasti školství). Záměr nahrávat tím soukromým školkám bych za tím tedy neviděl, jsou to většinou ekonomická omezení jednotlivých MČ. Á propos, co se týče odhadování počtu dětí nastupujících do MŠ podle počtu dětí narozených, není vůbec jednoduché a dané, do této úvahy musí vstupovat matky mířící do zaměstnání 2 či naopak 4 roky po porodu, matky s většími rodinami, které dítě po 3 letech do školky neumístí aj.


Vážený pane primátore, v mezirezortním připomínkovém řízení je nyní vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti. Podle návrhu se mají výkresy grafické části územního plánu změnit ze současného měřítka 1 : 10 000 na 1 : 25 000. Více než dvojnásobné snížení podrobnosti map nepochybně omezí možnost regulace další výstavby ve městě. Jak se k návrhu stavíte a jak hodláte zamezit tomu, aby se území Prahy stalo volným kolbištěm zájmů developerů?

odpověd od: primátor Bohuslav Svoboda 27.4.2012 09:23

Toto je dotaz na mého 1. náměstka Hudečka, obracejte se, prosím, s tímto tématem na něj, přesto alespoň stručná odpověď: návrh má své opodstatnění, zmenšení měřítka nevadí, protože i dnes musí detaily v územním plánování řešit příslušné městské části. Zájmům developerů to tedy nijak nenahrává. Naopak, nový územní plán zabrání tomu, aby developeři mohli měnit územní plán ve svůj prospěch, protože tam, kde nový metropolitní plán určí krajinu, tak nebude změna na zastavitelné území možná. Dnes to možné je, přičemž často se jedná o změny sporné a nahrávají korupci.


Dobrý den, jake hodláte provést kroky pro omezení počtu všudepřítomných heren?

Je možné současný počet okamžitě změnit, tak aby se počet dostal na průměrnou evropskou úroveň?

Znáte počty heren, kasin a automatů v ostatnich 27 evropskych metropolích a můžete je nechat přepočítat na počet obyvatel/tj. srovnat Prahou a sdělit je veřejnosti?

Monitorujete, jste si vědomi negativního dopadu všudřítomného hazardního pseudoprůmyslu na život ve městě a možného vlivu na turistický ruch?

odpověd od: primátor Bohuslav Svoboda 27.4.2012 09:21

1) Hlavní město Praha provádí již nyní reálné kroky pro omezení počtu heren na svém území. Zastupitelstvo přijalo v prosinci 2011 novou obecně závaznou vyhlášku, kterou se dramaticky snížil počet míst, na kterých lze v Praze provozovat loterie a jiné podobné hry, a to o 687 míst (z 1 326 míst na 639). Máme samozřejmě v úmyslu počet míst, na kterých lze provozovat loterie a jiné podobné hry, dále snižovat.

Díky této vyhlášce se trvale snižuje počet výherních hracích přístrojů, které povolují MČ (z 5 919 na konci roku 2011 na 4 221 v březnu 2012). Bohužel, v případě videoloterních terminálů, které povoluje Ministerstvo financí, platí v současné době přechodné období 3 let, po které se naše vyhláška nevztahuje na dříve ministerstvem povolené videoloterní terminály, a to je“ kámen úrazu.“ Tím pádem jejich počet v Praze – což je skandální – neklesá, naopak, oproti konci roku 2011, kdy jich bylo v Praze 8 604, jejich počet k březnu 2012 vzrostl na 9 189. Vedle přechodného období je problémem u videoterminálů i předchozí – rovněž skandální – nečinnost Ministerstva financí, které nerušilo povolení, která byla v rozporu s naší vyhláškou. Na tuto nečinnost jsem několikrát upozorňoval ministra financí, bohužel bezvýsledně.

2) Jak jsem již uvedl, můžeme velmi rychle snížit počet míst, na kterých lze provozovat loterie a jiné podobné hry a také počet výherních hracích přístrojů, které povoluje. Město tak pomocí své obecně závazné vyhlášky činí. V případě videoloterních terminálů, které povoluje MF, musíme nyní bohužel čekat, až vyprší přechodné období, po které se na ně nevztahuje naše vyhláška. Toto přechodné období je dané zákonem.

3) Po ruce mám v tuto chvíli statistiku s daty za rok 2008 (novější jsou dohledatelná jen obtížně, každoročně však databázi zkoušíme aktualizovat). I ta je ale poměrně vypovídající, dosti markantně ukazuje, že naše cesta omezující hazard je nutná: udává počet obyvatel na 1 videoloterní terminál, na VHP a počet kasin ve městech. Tedy

- Srovnání počtu obyvatel na 1 VLT: Praha 192, Švédsko 1290, Belgie 1528, Rakousko 22902.

- Srovnání počtu obyvatel na 1 VHP: Brusel 51, Španělsko 164, ČR 182, Praha 212, Bratislava 242, Británie 281, Belgie 400, Polsko 2036, Rakousko 4243.

- Srovnání počtu kasin: Praha 99, Londýn 29, Varšava 7, Dublin 7, Bratislava 3.

4) Jsem si vědom toho, že provozování hazardních her je spojeno s celou řadou negativních sociálních jevů, ať již se jedná o závislost na hře na hracích automatech, problémy v osobním a pracovním životě v důsledku nedostatku finančních prostředků způsobeném hrou na těchto „proherních automatech“, přítomnost problémových osob v hernách a dalších provozovnách s hracími automaty i v jejich okolí, která zvyšuje riziko páchání trestné činnosti, soustředění osob užívajících omamné látky v okolí heren, rušení nočního klidu a veřejného pořádku či vandalství a kriminalita v důsledku výskytu osob požívajících alkohol … tyto negativní jevy mohou mít samozřejmě negativní vliv i na turistický ruch a vedení hl. m. Prahy je i z tohoto důvodu rozhodnuto, a má to i ve svém programovém prohlášení, hazard na území města dál výrazně omezovat, o což se osobně zasazuji.


Dobrý den, pane primátore,

rád bych se zeptal, kdy bude v Hlavním městě Praze dobudována tak základní infrastruktura, jakou je kanalizace. Konkrétně se mi jedná o oblast Komořan, část kolem ulice Revoluce. Existuje konkrétní plán, harmonogram a rozpočet prací? Pokud ano, daří se tyto cíle plnit? Současný stav, kdy musíme pravidelně volat "hovnocuc", považuji v evropské metropoli za žalostný.

Děkuji za odpověď,

Pavel Rybníček

odpověd od: primátor Bohuslav Svoboda 27.4.2012 09:10

Dobrý den, objem potřebných investic do infrastruktury je mnohonásobně vyšší, než finanční prostředky, které má hlavní město k dispozici. V tuto chvíli probíhá analýza všech lokalit a harmonogram prací se teprve sestavuje (nový ředitel odboru městského investora nastoupil na Magistrát hlavního města Prahy až počátkem letošního roku). Hledáme rozumná a ospravedlnitelná kritéria pro to, které investice provést dříve, a které později. Je zcela zřejmé, že se nedokážeme zavděčit všem. Ale taková je bohužel finanční realita města. Rozhodujeme se v prostředí, kde jsou finanční zdroje velmi omezené. Souhlasím s Vámi, že tento stav je žalostný, bohužel ani to nedokáže obměkčit některé české zákonodárce při jejich volání po seškrtání prostředků hlavního města Prahy v rozpočtovém určení daní. Mimochodem, pokud návrh pana Gazdíka sněmovnou projde, datum dokončení Vámi zmiňované základní městské infrastruktury bude posunut ještě mnohem dále do budoucnosti.

Comments