Veolia

Distribuce vody v Praze: smutný příklad mrhání veřejným majetkem

Společnost Veolia je v Praze monopolním distributorem vody a podniká zde za nadstandardně výhodných podmínek. Logiku smluvních závazků mezi hl. m. Praha a Veolií je možné shrnout do jedné věty: Veolia distribuuje vodu a inkasuje z toho veškerý zisk. Do údržby vodovodní infrastruktury však investuje pouze zlomek potřebných prostředků.
Jak je to možné?

Začněme pěkně po pořádku. Náš příběh začíná roku 1998, kdy společnost Veolia (tehdy ještě pod názvem Vivendi Water) koupila ve výběrovém řízení od státu 66% podíl v Pražských vodovodech a kanalizacích, a.s. Zapamatujte si i kupní cenu – 6,1 mld. Kč. Zbylých 34% akcií totiž Fond národního majetku v roce 2002 bezúplatně převedl na hl. m. Prahu. Ta však, místo aby si minoritní podíl ve strategickém podniku ponechala, rozhodla se jej záhy bez vypsání výběrového řízení (!) prodat majoritnímu vlastníkovi – společnosti Veolia. Již toto rozhodnutí (zdůvodňované mimo jiné nutností rychlého získání finančních prostředků po zasažení města ničivou povodní) bylo z ekonomického hlediska přinejmenším kontroverzní. Zcela zarážející je ovšem prodejní cena – 880 mil. Kč, tedy téměř čtyřikrát méně za jednu akcii než v případě výběrového řízení čtyři roky předtím. Manažerské pochybení vedení města však provázela i neméně podezřelá pochybení politická. Podklady k chystanému prodeji nedostali zastupitelé sedm dní před projednáním, jak nařizuje jednací řád, ale v den jednání přímo na stůl. Za realizaci prodeje lobbovala zastupitelka Květoslava Kořínková, již v této době předsedkyně dozorčí rady společností Veolia. Skutečnost, že součástí smluvního balíčku je i smlouva o smlouvě budoucí, v níž se hl. m. Praha zavazuje v případě dodržení smluvních podmínek prodloužit s distributorem smlouvu až do roku 2028, se vůbec neobjevila v hlavičce projednávaného bodu…

Jak se ukázalo, když Praha začala usilovat o evropskou dotaci na vybudování nové čistírny odpadních vod, problém tohoto mnohaletého kontraktu nespočívá pouze v jeho přímé finanční nevýhodnosti pro město. Regule evropských dotací totiž zapovídají dlouhodobou podporu soukromých komerčních subjektů a v případě dodavatelských vztahů omezují maximální možnou délku trvání smlouvy mezi soukromým distributorem a veřejnoprávní institucí na dobu 15 let. V případě naplnění dodatku smlouvy o jejím prodloužení do roku 2028 by toto pravidlo bylo porušeno a Praha by tak přišla o možnost čerpat prostředky z evropských fondů až do výše cca 6 mld. Kč.

Jediným přijatelným řešením pro Prahu tak je vypovězení smlouvy s Veolií, resp. její neprodloužení za podmínek jednoznačně nevýhodných pro město po vypršení původního kontraktu roku 2013. Jistě, nebude to jednoduché. Distributor by byl sám proti sobě, pokud by se vypovězení smlouvy nebránil všemi dostupnými prostředky.

Tisková zpráva Pražského Fóra ze dne 25. října 2012 zde.

Podrobná analýza průběhu celé kauzy zde.