Zápisky ze 7. schůze vyšetřovací komise Opencard - 19.6.2014


Výslech Václava Krause

Václav Kraus:
Já jsem před tím 8 let pracoval v americké společnosti Sun Microsystems, který byl významný IT hráč na celosvětovém trhu. Působil jsem tam jako specialista na systém Java. Postupně jsem se vypracoval na specialistu této technologie v rámci střední Evropy. Přibližně 8 let jsem intenzivně implementoval rozsáhlá řešení.
Po 8 letech jsem dostal nabídku přestěhovat se jako expat do USA, což byla jediná oblast v rámci profesního růstu v této společnosti. V té době jsem měl patnáctiletou dceru, která měla zdravotní problémy a nechtěla tam žít. Po dohodě s vedením jsem z uvedené společnosti odešel a začal si hledat práci.
V tom čase vypsala Praha projekt na elektronizaci úřadu, což byla pro mě výzva. Podal jsem přihlášku do výběrového řízení, které jsem následně vyhrál a nemusel jsem opustit rodinu.

Na Magistrát jsem nastoupil na jaře 2007. Po dohodě s vedením města – s Radou MHMP – jsem odjel do USA prezentovat na dohodnuté konferenci, takže do úřadu jsem nastoupil na podzim 2007. První úvaha byla začít implementaci eGovernementernementu v tomto městě. Měl jsem zkušenosti s danou problematikou v minulosti.
Město v tom čase, co se týká IT, vystupovalo s webovou stránkou, žádný náznak eGovernementu neexistoval. Používal se Microsoft office, excelové tabulky apod. Takže jsem připravil nějakou koncepci, jak začlenit eGovernementernement v tomto městě. Jedná se o intergraci eGovernementernement na MV v rámci integrace obyvatel, na MF v oblasti reportingu a výkaznictví (Státní pokladna).

Nastoupil jsem na funkci ředitele informatiky.

Schwarz: Jestli tomu dobře rozumím, předchozí ředitel IT byl vlastně dodavatel klávesnic, obrazovek?

VK: Ano.

Schwarz: A vy jste to chtěl změnit.

VK: Ano.

Takže si myslíte, že jste se stal ředitelem proto, abyste vybudoval eGovernementernement?

VK: Ano.

Schwarz: Tak jste nastoupil na úřad, seznámil jste se s kanceláří, židličkou, toaletou... a co pak?

Po podpisu smlouvy jsem byl pozván na Radu MHMP, kde jsme si vyjasnili cíle, pozice, zodpovědnost a pravomoci.

Kdo tam mluvil s váma nejvíce? Radní, primátor?

Bylo tam 11 radních, můj politický představitel byl 1. náměstek Rudolf Blažek. Dostal jsem za úkol budovat eGovernement, co je možné a co ne. 

Řekli mi obchodní vize a já jsem je měl implementovat.

Praha nedisponovala dostatčenou IT strukturou a bylo nutné je vybudovat.

Schwarz: Byli pro vás zaměstantnci na úrovni, nebo vás nestíhali?

VK: Nebyli, byli na nižší úrovni. Musel jsem jim všechno vysvětlit a obohatit myšlení o nové skutečnosti.

Schwarz: Takže nebyli schopni sami nic vymyslet?

VK: Ne , musel jsem jim všechno říct. Byli zvyklí vyměňovat klávesnice.

Cesta nebyla jednoduchá. Politické zadání bylo například vytvořit elektronickou komunikaci s občanem. Vytvořit formulář, který občan může vyplnit a odeslat na příslušné místo. Proces vyřizování žádosti se začlení do nějakého work-flow – pracovního procesu. To byl jeden z cílů.

Bylo nutné vybudovat relativně robustní back officový systém, infrastrukturu (tzn. databázové servery, aplikační servery, webové servery, IT management, správu uživatelů, rolí apod.). Až po oživení uvedené infrastruktury a zavedení bezpečnostních opatření bylo možné implementovat jednotlivé aplikace e Governement.

Schwarz: Tomu rozumím.

VK: Posutpně budovat globální informační systém.

Schwarz: Začal jste to budovat. Peníze jste na to měl?

VK: Ano.

Schwarz: Kde?

VK: Z rozpočtu. Peníze už byly připravené, vize politiků už existovaly právě na tuto práci.

S: Takže vy jste měl ty vize,o ni peníze, tak se to tak hezky potkalo.

VK: Ano. Co chtěl radnice, já byl schopný zabezpečit.

Vize připravila společnost KPMG - významná konzultační firma. I já čerpal z té vize.

Na projektu pracovala i firma Deloitte.

Činnosti pro budování zázemí bylo rozběhnuté, měli jsme nakročeno, aby se to rozběhlo. Bylo to porvé, kdy se úřad otevřel směrem k eGovernementernementu, takže bylo nutné vyřešit bezpečnost – přístupy, oprávnění...

Schwarz: Takže teď jsme v rocec 2008 a stále nesylším nic o kartě Pražana.

VK: Upřímně, když jsem nastupoval, ani jsem o tom projektu nevěděl. Při přebírání agendy od minulého ředitele jsem tam takový projekt objevil, ale neměl žádnou prioriru – můj úkol byl eGovernementernement.

Bohužel, hodně času získalo zabrání domén praha.eu, prague.eu a další jazyky, které korespondovaly s logem Prahy – protože jsme zjistili, že domény má zaregistrované spekulant z Holandska a až po procesu v Haagu se nám je podařilo získat.

Schwarz: Šikovnej! Kdo to byl?

VK: Nějaký občan. Človiěk. Ten pán měl desítky tisíc domén.

Začali jsme implementovat portál praha.eu. To je konec roku 2008. V roce 2009 získala Praha oceněnní jako 2. nejlepší město, co se týká eGovernement. Takže jsme předběhli města jako Vídeň, Bratilslava.

S: To je důležitý pro pana Krause - Bratlsava. Tomu rozumím.

A teď je konec roku 2008 a začíná nabývat důležitosti projekt karty Pražana?

VK: Můj podřízený, ing. Kolbek, který měl na starosti rozvojové projekty, se staral o projekt  Opencard, který v té době nebyl nijak významný. V té době bylo vydáno řádově tisíce karet.

Projekt nebyl zajímavý kvůli nízkému zájmu občanů. Projekt běžel paralelně po celou dobu mého působení na MHMP. O Opencard se staral kolega Kolbek.

V roce 2008 na základě existující infrastruktury, začal vznikat infosytém pro městskou policii, pro záchrannou službu, městský kamerový systém (integrace a standartizace jednotlivých subjektů jako městská policie, TSK..), geografické informační systémy.

Gabal: A co jste na tom vyvíjel?

VK: Na URM neexistoval jednotný digitální podklad. Na nakoupeném softwaru GIS. Takže jsem to nevyvíjel, jen jednotlivé aplikace.

Projekt Opencard byl jeden z projektů, který běžel na odboru informatiky.

Schwarz: Projekt běžel, stál nějaké miliony, lidi neměli zájem – to vám jako obchodníkovi nevadilo?

VK: Před mým nástupem byly nakoupené technologie, byla vybudouvaná infrastruktura na životní cvyklus Prahy – kartové centrum, aplikace parkování, a ještě identifikátor občana na přístup k eGovernement službám.

V té době existovala aplikace "Vím jak řídím", kde se občan přihlásil do systému a viděl svoje pokuty, body...

Schwarz: A tohle lidi nezajímalo?

VK: Ano, ale málo.

Schwarz: Kdo vás řídil v projektu Opencard?

VK: Každý týden jsme měli porady s ředitelem úřadu Trnkou, kde jsme se bavili o dalším rozvoji Opencard i dalších systémů. Naše návrhy jsme předkládali Radě MHMP.

Schwarz: S kým jste spolupracoval, koho jste najímal?

VK: Projekt byl nadesignovaný už před mým příchodem, takže jsem nic moc neměnil. Projekt probíhal bez problémů, problém byl v tom, že zájem občanů byl minimální. Neexistovaly žádné marketingové kanály.

Schwarz: Upozorňoval jste ředitele Trnku?

VK: Ano. Trnka to posouval směrem na Radu.

Schwarz: Uděl jste vy něco pro to, aby se občané dozvěděli o projektiu?

VK: Ano, dělal jsem konference, kde jsem vysvětloval výhody, dělala se mailová, letáková kampaň...

Zlom nastal v okamžiku, kdy Rada MHMP – rok 2008 - dala za úkol udělat masivní rozšíření karty pomocí aplikace DOS – (dopravní odbavovací systém, elektronické jízdenky).

Schwarz: To Rada uložila přímo vám?

VK: Ano.

Zřídil jsem řídící výbor ze zástupců ROPIDu – to je nadřízená organizace Dopravního podniku – DP a  zástupců města (ne politiků, ale úředníků). Z mého odboru tam byl ing. Kolbek. Výbor připravil harmonogram, kompetence, role včetně rozpočtu a nějakých dílčích subprojektů. Po testování se spustila medializace.

Schwarz: Jak jste to měl finančně? Měl jste na svém odobru určité finance na projekt Opencard?

VK: Ano. Dopravní podnik měl svůj budget.

Schwarz: Koli jste tam měl? Třeba na rok 2009?

VK: To si nepamatuji, ale nikdy jsem nežádal navýšení, vždycky mi to stačilo.

Schwarz: Jaké finanční prostředky jste vynakládal na co?

VK: Prostředky, které se účtovaly -

Schwarz: - účtovaly, nebo vynakládaly? To pro mě není totéž.

VK: To je stejné. Každou položku jsme vysoutěžili. Odpovídal jsem za to já.

Schwarz: Co třeba?

VK: Náklady se dělily na několi částí: úhrady za smlouvy, které jsem zdělil, které vycházely z původní smlouvy z roku 2006, kde byly jasně stanové měsíční poplatky za provoz systému. Dokupování licencí...

Schwarz: Jak jste jako odborník s třicetiletou praxí vnímal projekt?

VK: Nejsem expert na čipové karty. Neviděl jsem záadní problémy až do okamžiku, kdy bylo nutné implementovat nové fuknce a plaikace na kartu. V tom okamžiku jsme narazili na problémy, které byly způsobené nedobře postavenou smlouvou z roku 2006. Podle licenčních podmínek se systémem mohly pracvoat a rozvíjet 2 subjekty – firma Haguess a měsato. Pro město byl projekt něco, na co zaměstnantni úřadu (a celého města) nebyli připravení – jak osborně, tak kapacitně.

Bylo nutné změnit původní licenční podmínky z důvodu otevření licencí třetí straně.

Schwarz: Přečetl jste si co projekt obsahuje, když jste nastoupil?

Ano.

Schwarz: Kartička měla fungovat skoro na 30 věcí. Věděl jste o tom?

VK: Bez Haguessu nešlo vůbec nic dělat, kvůli jediné klauzuli licenční smlouvy.

 

DOTAZY:

Gabal: Kdy jste předal funkci ředitele?

VK: Dal jsem výpověď před Vánoci roku 2009. Funkci jsem předal asi v průběhu ledna 2010.

Gabal: Když jste nastoupil začaly růst fakturační výdaje vašeho odboru vůči firmě Haguess. Jak si to vysvětlujete? Čísla mám ze statistik Magistrátu (2006 – 2010.)

VK: Nemyslím si, že ta čísla jsou správná.

Gabal. Podklady máme od radní pro informatiku. Je tam nárůst, souhlasíte?

VK: Ano. Dostal jsem za úkol realizovat více karet, takže roste mainetenace daná smlouvou Haguess. Nahradilo to papírové kupóny.

Gabal: Politická reprezentace se rozhodla Opencard občanům vnutit?

VK: Ano. Bylo to rozhodnutí Rady. Já si v té době uměl představit i jiné řešení, ale tohle bylo nejrychlejší.

V průběhu masivního nasazení karty byla moje úloha nasadit nějaké detaily. Připravili jsme ceník služeb, kde jedna z položek byla cena za kartu, což měl být příjem do městské pokladny.  To je obvyklé na celém světě. Měla stát 100 Kč. Politici se rozhodli, že karta se nebude prodávat, rozdávat.

Gabal: Audit A.T. Kearney, str.21, bod 4 říká, že je to zmařená investice. Nemohl v rostoucích výdajích na Haguess hrát roli fakt, že pan Kolbek přišel z firmy Haguess?

VK: Já jsem pana Kolbeka historicky nepoznal. Vyhrál roli ředitele rozvojového oddělení, nejsem si jistý, jestli jsem ho přijímal. Četl jsem jeho životopis, pokud vím, přišel na Magistrát z Pražských služeb jako ředitel IT.

Gabal: Kdy jste se dozvěděl poprvé, že dělal v Haguess?

VK: Teď.

Gabal: Podle aktualne.cz: "Kolbek: Vylučuji, že jsem měl za projekt odpovědnost." Je tam i Vaše citace. Takže jste to nevěděl?

VK: Zřejmě jsem se vyjadřoval k jiné otázce, ale ne k tomu, že pracoval v Haguess.

Gabal: Ale on řídil projekt?

VK: Ano. Byl můj zástupce na linii řízení projektu.

Gabal: Měl jste možnost seznámit se s výsledky forenzního auditu Opencard? Četl jste to?

VK: Audit jsem objednal já.

Schwarz: Kdo to schválil?

VK: Po domluvě s náměstkem Blažkem, kvůli vylepšení vyjednávací pozice s firmou Haguess. S cílem přinutit firmu Haguess, aby změnila licenční podmínky.

Schwarz: Takže jste věděl, že jsou špatné? Řekl jste to někomu?

VK: Ano, na Radě.

Schwarz: Věděla Rada, že jste objednal audit?

Ano. Skoro rok jsem bojoval s Haguessem, panem Stránským,p panem Turkem, vyhrotilo se to až do osobních spolrů, kdy chtěli od města několikalterý kontrakt, ale město chtělo změnit licenční podmínky.

Gabal: Vy jste, pane inženýre, velmi inteligentní svědek. Vy jste o krok přede mnou. Znáte pana Stránského, Turka? Od kdy, a jak jste je poznal?

VK: Pana Stránského jsem poznal v okamžiku první interakce s městem. Pan Kolbek s ním byl v kontaktu, protože ho znal, a  v okamžiku problémů s ním dojedal schůzku na úrovni ředitelů odborů.

Protože jsem se s panem Stránským nebyl schopen dohodnout, přes sekretářku jsem zkontaktoval pana Turka.

Schwarz: Víte o kontaktech pana Stránského a Turka na Magistrátu?

VK: Měl jsem s oběma antagonický vztah, velmi jsme se hádali. Chodli si na mě stěžovat k panu Blažkovi.

Schwarz: Víte, že připravovali finanční a byznys plán?

VK: Z médií.

Gabal: Dostal jste šanci vyjednat lepší podmínky na základě auditu?

VK: Ano, já osobně jsem ty podmínky vyjednával.

Gabal: Povedlo se to?

VK: Připravil jsem podklad, ale pak už jsem nebyl na Magistrátu.

Gabal: Proč jste na Magistrátu skončil?

VK: Koncem roku 2009 politická situace byla neúnosná, neměl jsem šanci pokračovat v oteřených IT projektech. Proto jsem šel na Radu HMP a požádal o výpověď.

Schwarz: Takže svobodně a z osobních důvodů?

VK: Ano.

Gabal: Politická reprezentace byla stejná, proč jste odešel po auditu?

VK: Politická situace z mého pohledu nebyla stejná. Při mém nástupu celá Rada byla jednotná, měli zájem rozvíjet eGovernement. V době mého odchodu jsem cítil vnitropolitické boje a osobně jsem se vnímal jako jejich nástroj.

Schwarz: Řekl jste nadřízenému, že jste vyhotovl draft k auditu? Předal jste to někomu?

VK: Sdělil jsem panu náměstkovi Blažkovi. Smlouvu měl připravenou.

Gabal: Vy jste to vyjednal a oni to měli podepsat?

VK: Předal jsem a podespal to pan Trnka. Rok jsem neúspěšně jednal. Audit byl nástroj, který pomohl ty licenční smlouvy vyjednat.

Gabal: Jakou změnu jste vyjednal?

VK: Otevření licence třetí straně.Začátkem roku byl podepsán mnou vyjednaný dodatek – provoz a rozvoj systému Opencard může dělat třetí strana. A i následně, na základě toho, bylo prvně vypsáno výběrové řízení.

Důkaz toho je, že město skutečně vypsalo výběrové řízení.

Gabal: Týkalo se to předání zdrojových kódů?

VK: Ne.

Gabal: Jak jste si představoval otevření systému bez zdrojových kódů?

VK: Jako programátora mě překvapuje snaha součaného vedení města o nákup zdrojových kódů, to je nestandartní krok. Město nemá mít ambice vyvíjet kódy, proto je nepotřebuje.

Gabal: Moje otázka je, jestli dohoda zahrnovala zdrojové kódy.

VK: Nezahrnovala. Zadavatel si koupí RTU – rights to use.

Schwarz: Je možné, že vám firma nedala zdrojové kódy, protože je vůbec nevlastnila?

VK: To nikdy nebylo předmětem vyjednávání. Smlouva byla taková, že veškerá práva k provozu má pouze firma Haguess.

Gabal: Je vám známo, že Haguess pravděpodobně nevlastnil práva? Více než 50% peněz šlo firmě All Share, která má patrně zdrojové kódy?

VK: Nevím. Vždycky jsem vyjednával jen s firmou Haguess, za mého působení s panem Turkem.

Štětina: Když jste připravoval ty podklady pro vyjdenávání, spolupracovala na tom právní kancelář, nebo to byli zaměstnanci MHMP?

VK: Řešil jsem odbornou stránku, byly tam právní kanceláře ze strany dodavatele i odběratele. 

Kteří to byli?

VK: Nevím, dva právníci, kterří měli kontrakty s městem.

Schwarz: A protistrana?

VK: Nevím, obsah jsme řešili s panem Stránkým.

Schwarz: Jak znáte pana Stránského?

VK: Já? Pana Stránského znám od okamžiku, kdy pan Kolbek nebyl schopne dojednat podmínky. Já si myslel, že špatné nastavení je pravopisná chyba, ne záměr, že to pan Kolbek zařídí sám. Až později jsem to pochopil a začal řešit já.

Korte: Jen jsem chtěl upozornit pana Krause, že to máme rozdělené – pan Gabal hraje hodného policajta a já zlého.

VK: Znal jste před příchodem na Magistrát pana Stránského?

VK: Ne.

Korte: Znal jste před příchodem na Magistrát pana Turka?

VK: Ne.

Korte: Co jste dělal před příchodem na MHMP?

VK: Byl jsem zaměstnanec firmy Sun Microsystems.

Korte:  Proč jste oděšel z firmy, kde jste měl asi nadstadartní plat -

VK: Byl standartní.

Korte: Dobře. Jak jste se dozvěděl o výběrovém řízení?

VK: Sám, v té době jsem poznal pana Béma, protože naše firma sídlila na Praze 6 a měli jsme velké obraty, byli jsme největší plátce daní na MČ. Často jsme dělali prezentace, launche, pana starostu Béma jsme často zvali. Tak jsem poznal Béma. Pak jsem byl nějaký čas v USA, pak jsem se dozvěděl, že město hledá nového člena IT. Dozvěděl jsem se to z médií. Šel jsem na stránky města, kde jsem vyplnil přihlášku.

Schwarz: Mluvil jste někdy s panem Bémem o výběrovém řízení?

VK: Ano.

Korte: Znal jste pana Trnku před nástupem na Magistrát?

VK: Ne.

Korte: On vám dával instrukce, zadání?

VK: Ano.

Korte: Karta Pražana byla pod vaší rozlišovací schopnost?

VK: Bylo do ní zainteresováno málo lidí.

Korte: Vaše činnost na MHMP byla podobná sopce. Mám před sebou fakturační údaje. Co mi můžete říct o projektu bezdrátová Praha?

VK: Projekt jsem zdělil, ani nevymyslel, ani nerealizoval. Podobně jako Opencard.

Korte: Víte, že bylo utraceno 390 mil. a že bylo podáno trestní oznámení?

VK: Ano. Na polici jsem podával k tomu vysvětlení. Já jsem byl ten, který označil projekt jako neúspěšný a že se měl ukončit. Dal jsem udělat audity, kontroly.

Korte:  Znáte projekt datového centra, měl jste tam roli?

VK: Ano, je to nutná součást každého úřadu, bez toho nejde vybudovat informační systém. Město nevlastnilo žádné datové centrum, servery byly uloženy pod střechou a v létě nefungovaly.

Korte: Víte, že na etnto projekt byly zakoupeny počítače více než půl miniardy K4 a zůstaly nevyužity ve skladu Pražské plynárenské?

VK: Nevím.

Korte: Jakou roli jste měl v roli ekonomického systému Gordic?

VK: Moje role ředitele odboru informatiky byla vyloženě servisní. Zadavatel je odbor účetnictví, odbor IT se stará jen o to, aby ten systém fungoval. Ta mého působení se neudělaly žádné změny.

Korte: Agendový systém Proxio byl zaváděn za vás?

VK: Ne.

Korte:  V letech 2006 – 2011 odbor IT utratil 7 mld. Kč, z toho byla skoro polovina zmařených investic.

VK: Na toto konstatování nechci nijak reagovat.

Korte: Měl jste pravomoci podepisovat zakázky bez vědomí nadřízeného a Rady?

VK: Záleží jaké.

Korte: Měl jste daný limit?

VK: Určitě byl ,ale nevím jaký.

Korte: Nebyl 20 milionů?

VK: Nevím. Určitě jsem nic nepodepsal bez vědomí Rady.

Gabal: Nepamatujete si vnitřní předpis Magistrátu, týkající se ředitele odboru?

VK: Je to možné, ale nikdy jsem se k tomuto limitu ani nepřiblížil, tak si to nepamatuju.

Korte: Podepisoval jste smlouvy a faktury k provozu centra kartových služeb. Tato smlouva byla v roce 2009 po 2 měsích pravidelně prodlužována, abyste se vešel do limitu, který jste měl pravomoc podepisovat. Uvědomujete si, že tím umělým dělením jste obcházel Radu a porušoval zákon o veřejných zakázkách?

VK: Všechny zakázky byly dělané formou JŘBU (jednací řízení bez uveřejnění). Snaha byla vysoutěžit několikaletý provoz kartového centra. S panem Blažkem jsme jednali se strategickými partnery. Z toho důvodu jsme po konzultaci s politických vedením města nemohli zavázat město dlouhodobými kontrakty, proto se to dělo v malých intervalech.

Korte: Jste si vědom, že jste se touto činností podílel na porušování zákona o veřejných zakázkách?

VK: Ne.

Schwarz: Víte, že funguje zákon o veřejných zakázkách? Četl jste ho?

VK: Ano.

Štětina: Dostal jste podobné otázky od policie a orgánů činných v trestním řízení?

VK: Dostal. Daleko všetečnější.

Gabal: Kdo vám doporučil, abyste rozdělil faktury od firmy Haguess ve dvouměsíčních cyklech?

VK: To nebyly faktury, ale soutěže JŘBU.

Gabal: Kdo?

VK: Forma soutěžení byla jedniná možná kvůli licenčním podmínkám z roku 2006. Krátký interval byl způsobený tím, že jsme hledali strategického pertnera. Dopručil to pan Blažek.

Gabal: Kvůli vstupu strategického partnera, který později nevstoupil, jste na pokyn radního Blažka zvolil výběrové řízení, se kterým jste nemusel chodit do Rady?

VK: Ale já nemám problém chodit do Rady.

Gabal: Tak proč jste neudělali zakázku za 100 mil na celý rok?

VK: V případě vstupu strategického partnera by to byla komplikace. Haguess chtěl výběrové řízení na 8 let.

Gabal: Šlo stále o stejné řešení provozu jako u Haguess?

VK: Ano.

Schwarz: Jak můžete vědět, že když byste uděla výběrové řízení na celý rok, bude dražší, než když to rozdělím po 2 měsících?

VK: Jsem přesvědčen, že ta cena byla stejná.

Gabal: Vy jste o této praxi  pravidelně informoval Radu?

VK: Chodil jsem na Radu, Rada věděla, že nechceme projekt zatížit dlouhodobou smlouvou.

Schwarz: Pan Trnka vás řídil, nebo jste děla všechno sám?

VK: Byl to můj nadřízený, který mi dával výplatu, takže jsem na poradách inforoval pana ředitele o všem, co se událo a co se plánuje udělat. A podobně Radu MHMP, tedy pana náměstka Blažka.





Výslech Milana Richtera

Důležité upozornění: záznam je doslovným přepisem audio nahrávky pořízené přímo na jednání. Přepisem mohlo dojít k dezinterpretaci nebo špatnému pochopení. Záznam navíc obsahuje místa, která byla přes veškerou snahu nesrozumitelná. Ta jsou v zápisu vyznačena symbolem ???


RICHTER:              ….na vstupy do muzeí, na vstupy například do divadel patřících městu atd.

RICHTER:              V tuto chvíli nemám asi, co bych dále řekl, takže dám prostor na dotazy. Já myslím, že nic dalšího už mě nenapadá. Vzhledem k tomu, jak k sobě dlouho budu mít projekt Opencard co se skutečně stalo s ohledem na čas .................

KORTE:                 Říkáte, že se vám podařilo vyjednat dohodu, že neproplacené faktury ve výši 170 milionů, že proplaceny nebudou. To mi přijde poněkud podivné tedy z hlediska té druhé strany, měla nárok na proplacení těch faktur, odvedla tu práci firma Haguess? Na základě čeho rezignovala na tu platbu?

RICHTER:              Přiznám se, že to si úplně přesně nepamatuji, ale v písemných záznamech magistrátu to určitě bude a jestli se dobře pamatuji, tak to mělo být součástí dodatků těch smluv a nastavení nebo narovnání těch licenčních....  Bylo to součástí dodatku, kterým se měnilo licenční ujednání ve prospěch hlavního města Prahy. Bylo to i součástí výstupů do rady a taky do zastupitelstva hlavního města Prahy v té době, takže by se to mělo bez problémů dohledat. Jestli mohu doplnit, tak to co bylo takové zásadní myslím, co se mi podařilo, že byla odtajněna vlastnická struktura společnosti Haguess, tím pádem město znalo vlastníka a vědělo, s kým jednat.

KORTE: Vy jste vypsal to otevřené výběrové řízení na správu toho cetra, jestli se nepletu...

RICHTER:              Vypsala ho samozřejmě rada, já jsem to jen předkládal.

KORTE:                 Je to na provoz toho pražského centra kartových služeb, ano?

RICHTER:              Ano.

KORTE:                 A uvedl jste, že v dalším období, kdy už jste nebyl v radě hlavního města, bylo zrušeno, ale byl jste v zastupitelstvu, že?

RICHTER:              Ano, ale...

KORTE: Čili víte, proč bylo rušeno?

RICHTER:              Nevím, protože o zrušení rozhodovala rada hlavního města Prahy.

KORTE: Vaším předchůdcem pro tuto gesci byl pan Blažek. Vy jste měl v roce 2009 jakou kompetenci?

RICHTER:              Od roku 2006 do roku 2009 resp. do začátku roku 2010 jsem měl na starosti jako radní kulturu a to asi stačí, vynechal bych pohřebnictví a tak dále. Věnoval jsem se především kultuře.

KORTE:                 Vy jste patřil k nejvyšším činitelům rady, když došlo k přechodu té kompetence?

RICHTER:              Jestli se dobře pamatuji, tak na konci roku 2009 byl zveřejněn audit, který vlastně popsal problémy projektu Opencard...

KORTE: Pro upřesnění prosím, jaký to byl audit?

RICHTER:              Myslím, že to dělala spalečnost Nexia, jestli se dobře pamatuji. A protože jsem byl v té době považován spíše za krizového manažera, tak jsem tento projekt dostal do své gesce.

KORTE:                                 Byly v té souvislosti už i nějaké další audity? Myslím za vašeho působení. Ten audit Nexia, jak jsme dnes slyšeli od pana bývalého ředitele Krause, ten měl zodpovědnost za radního Blažka.

RICHTER:              Myslím, že ještě byly nějaké audity jeden nebo dva, nepamatuji si to přesně, ale ty zadával ředitel úřadu, jestli se dobře pamatuji. Já jsem se věnoval, když jsem to dostal do gesce, tak jsem se věnoval projektu Opencard. Nastavení těch licenčních smluv tak, aby se dalo zadat otevřené výběrové řízení.

KORTE:                 Vy jste byl tím, v jeho gesci byla agenda informatiky.

RICHTER:              Ne, to jsem byl až od roku 2010.

KORTE:                 A v té době, kdy jste byl odpovědným za odbor informatiky, tak jaksi vám podloudně nějaké další audity vypisoval ředitel magistrátu?

RICHTER:              Nepamatuji se. Rozhodně slovíčko podloudně to byste mě někam tlačil, kde to není. Rada tenkrát podle mého názoru musela jednat o dalších auditech a pravděpodobně to řešil ředitel úřadu respektive nějaká zaměstnanecká manažerská síla. Ale opravdu je to přece jenom 5 let, takže nevím to přesně, ale lze to určitě dohledat, jak to přesně bylo, kdo ty audity zadával.

KORTE:                 Dobře, to není podstatné, kdo je zadával, já vám tedy pošlu jednu tabulku...

                                Takže audit firem Nexia a M.E.Kearney byl zadán za vašeho předchůdce Blažka. Ten audit, jak víte, nebyl příznivý, proto jste nastoupil vy jako, jak jste řekl, krizový manažer, protože pan radní Blažek si s tím patrně nevěděl rady. Za vašeho působení byly zadány další 2 audity. Jeden byl od e-Fractal, který víceméně potvrdil závěry prvního auditu firmy Nexia. Na to byl zadán audit třetí a to firmě Apogeo Audit... Vzpomínáte si? (svědek přikyvuje) ....který v drobných dílčích věcech se shodoval s dvěma předchozími, ale zásadně konstatoval, že je všechno v pořádku. Dlužno říci, že všechny ty 3 audity byly zaplaceny, to znamená, že zdá se vám přijatelné toto?

RICHTER:              Ano. Pravděpodobně to tak bylo.

KORTE:                 Proč rada, jejímž jste byl členem, se auditem firmy Nexia vůbec nezabývala, ani ho nevzala na vědomí?

RICHTER:              Tak to si nepamatuji, jestli se jím nezabývala.

KORTE:                 Dobře, já v této fázi předám slovo kolegům...

ŠTĚTINA:              Pane doktore, vy jste řekl, že jste šel do funkce jako krizový manažer a že se vám podařilo ušetřit 170 milionů, což je chvályhodné, ale hned jste řekl, že tam byla firma, která vyhrála soutěž, a vlastně nikdo neznal ty majitele? No tak je to normální nebo jak jste se na to díval v té radě tenkrát? Nebo vy jste vlastně tenkrát ještě...

RICHTER:              Já jsem v ní nebyl.

ŠTĚTINA:              Ale když jste se to dozvěděl, tak co vy na to? Že ta firma, která to vyhrála, že neměla jasnou strukturu?

RICHTER:              Já jsem vyzval společnost, aby to doplnila, aby se přiznala, kdo je majitel a ten kdo seděl, jestli se dobře pamatuju, v těch orgánech společnosti, tak byl zároveň majitelem. Jestli to tak je, já nevím, možná to tam (pozn. pravděpodobně v písemných záznamech magistrátu) bude, tak mě teď nechytejte za slovo, ale že ten člověk vždycky vystupoval, že je vlastníkem, a nakonec to tak bylo.

ONDRÁČEK:        Co bylo podle vás důvodem toho, že došlo k výměně radních - to znamená vás za pana Blažka.

RICHTER:              No jestli se dobře pamatuji, tak v radě hlavního města byly perzonální pohyby a s ohledem na to, že dva členové rezignovali, myslím že to byla paní Reedová a Štěpánek, rada se doplnila a samozřejmě i s tím došlo k přesunu těch kompetencí.

ONDRÁČEK:        Jakou kompetenci tedy získal v tam roce 2010 pan Blažek?

RICHTER:              To se přiznám, že si nepamatuji, ale myslím, že mu zůstala jeho původní základní gesce a to je bezpečnost. Jako nepamatuji se, ale určitě bude existovat usnesení rady.

ONDRÁČEK:        Bylo obvyklé, aby si rada nechala zpracovat další auditní zprávy, když už jednu zprávu měli, když už byla hotová? Myslím auditní zpráva Nexie a mluvil jsteo tom, že došlo nebo pan místopředseda Blažek zadal zpracovávání dalších dvou auditních zpráv?

RICHTER:              Samozřejmě ten projekt je, byl a je velkým projektem hlavního města Prahy. Je možné, že je to důvod, proč tady sedíme, a v té době ten mediální tlak, který byl, no tak si myslím, že udělat oponentní posudky nebo další posudky je přece jenom dobře. Dnešní rada zadává spoustu posudků na spoustu věcí. Kdyby posudky nebyly, byl by zase problém, že se neudělaly. Takže mě to připadá, že když se něco udělá, je to špatně, když se něco neudělá, tak je to špatně taky.

ONDRÁČEK:        Samozřejmě neříkám, že se nemají zpracovávat odborné posudky a oponentury, ale vzhledem k tomu, jak se vám ten první posudek, který v rámci projektu že nechal zpracovat první posudek, který nehodnotil stav projektu zrovna kladně, další posudek, který byl zadán už za vašeho období, ho znova nehodnotil kladně, až napotřetí se podařilo zpracovat posudek, který nakonec na ten projekt jako takový už tak záporný pohled neměl.

RICHTER:              Já jsem ty posudky nezadával, věnoval jsem se pouze rozvoji projektu Opencard především přenastavení licenčních vztahů.

ONDRÁČEK:        Předpokládám, že jste se se všemi třemi těmi posudky, o kterých kolega hovořil, seznámil.

RICHTER:              Pravděpodobně jsem je četl.

ONDRÁČEK:        Ale z těch posudků, které teda projekt jako takový hovořily o jeho problematických rysech, vyvodil jste z toho nějaké závěry, nějaká opatření?

RICHTER:              Hlavní opatření je přenastavení těch licenčních záležitostí tak, aby mohlo být vypsáno otevřené výběrové řízení. Takže já myslím, že je to dáno. Podle mě funkcionalita a vůbec systém té karty umožňoval a umožňuje daleko širší spektrum služeb, které můžeme poskytovat pražanům. A to byl mimo jiné ten můj úkol a na něm jsem samozřejmě pracoval. A i to bylo součástí těch ... , že v těchto oblastech je potřeba to rozvést.

ŠTĚTINA:              Tak vy jste ??? jak se díváte na ten projekt? Považujete ho za kladnou věc pro občany Prahy a zadruhé zda to bylo výhodnou nebo nevýhodnou...???

RICHTER:              Ten projek je bezesporu nebo by měl být přínosem. Je to věc, která ve velkých světových metropolích funguje. Já jsem se zabýval i podobným projektem Oyster Card v Londýně. Opencard umožňovala stejné funkcionality a stejná bezpečnostní zabezpečení, bezpečnostní parametry jako karta v Londýně. Pro vaši představu Oyster card v Londýně se zaváděla asi 8 let dohromady a stála miliardu liber. Takže z mého pohledu je to projekt - ta karta jako taková, bez kterého se stejně ve třetím tisíciletí neobejde hlavní město Praha. Jenom je potřeba, aby se mu někdo věnoval, aby funkcionality další prostě zajistil, aby to nebyl manažerský břídil. Ta karta je něco jako vánoční stromeček a vy tam musíte věšet další a další možnosti typu, že je třeba mikropeněženka nebo i platební nástroj, to všechno ta karta umožňuje. Na vaší otázku – myslím si, že ten projekt je dobrým projektem, je potřeba ho samozřejmě manažersky zvládat a porovnání ekonomiky Praha a Londýn už jsem také řekl.

ŠTĚTINA:              Mám tomu rozumět tak, že to je tedy ekonomicky nevýhodné?

RICHTER:              Víte, velmi špatně se o tom, já, kdyby tady seděla Policie, tak mi takovouhle otázku nepoloží, protože vy jste v úrovni politiky. Pokud mám tedy argumentovat, ale já můžu argumentovat politicky, ale...

KORTE:                 Argumentujte věcně!

RICHTER:              Ale tak věcně. Ještě jednou prosím tu otázku, abych mohl reagovat.

ŠTĚTINA:              Já jsem se vás ptal na Opencard, zda to bylo pro město výhodné nebo nevýhodné.

RICHTER:              Ale to já nevím, jestli výhodné nebo nevýhodné.

ŠTĚTINA:              Mě to stačí takhle, ale já bych ještě se vrátil k tomu vašemu. Prosím vás ale nepodezírejte nás, že my jsme politici a vy jste byl také politik. My jsme politici, co se celý život živili i jinou prací, takže já myslím, že to sem nepatří, abychom byli jaksi nějakým způsobem napadáni. My se jen ptáme.

RICHTER:              To není napadání, já jenom říkám, že když budu argumentovat v politické rovině v parlamentu, no tak je ta mluva volnější a nezlobte se, když si budeme povídat...

KORTE:                 Promiňte pane svědku, vy jste četl poučení a řekl jste, že mu rozumíte. My si tady nepovídáme jako někde v hospodě u piva. My klademe otázky a prosíme vás, abyste nám na ně odpovídal.

RICHTER:              Promiňte, budu na ně odpovídat.

KORTE:                 Tak, já nejsem vzdělaný v oboru IT a nerozumím slovu „funkcionalita“.

RICHTER:              Funkcionalita je – laicky řečeno – množství možností, které ta karta, systém té karty ovládá nebo dokáže obsluhovat a nabízet tomu spotřebiteli.

KORTE:                 Hmm, proč to není funkce?

RICHTER:              To já nevím.

KORTE:                 Ne já nerozumím tomu slovu, víte? Vy jste řekl, že v Londýně budovali kartu 8 let, stála miliardu Liber a má funkcionalit – kterémuž slovu stále nerozumím bohužel, zatímco u nás se Opencard budovala 8 let, stála miliardu a čtvrt a má funkcionality tři, jestli se nepletu. Přesto tvrdíte, že je to projekt dobrý.

RICHTER:              Ta karta umožňuje, aby se na ní mohlo navěsit velké množství funkcí. Já jenom říkám, jak jste se mě ptali na začátku, jak jsem postupoval, takže ta karta umí nabízet slevové programy, samozřejmě funguje jako tramvajenka, idea té karty byla, že by to byla taky mikropeněženka, takže daly by se s ní platit drobné výdaje a další. Samozřejmě je třeba, aby byly ty dále rozvíjeny. Já si myslím, že ??? od roku 2010 do roku 2014 oni to nerozvíjeli.

KORTE:                 Čili na vysvětlení prosím pane svědku, jestli tomu dobře rozumím, tady se utratila miliarda a čtvrt za možnosti, co může ta karta teoreticky umět, nikoliv za to, co skutečně umí. Rozumím tomu dobře?

RICHTER:              To je vaše konstatování.

ONDRÁČEK:        Kolik funkcionalit v době, kdy jste byl v gesci, kolik funkcionalit ta karta ???

RICHTER:              Na to je přesně zpracovaný materiál, který to popisuje. Já si to teďka nemůžu přesně představit do detailů jednotlivě, pak se mi to zase vrátí, že je to málo, hodně, prostě na to existuje v té době materiál, který to přesně zobrazuje.

ONDRÁČEK:        Materiál říká, že karta má třicet funkcionalit v roce 2005, mluvil jste o tom s radou, které

RICHTER:              Vedla se jednání respektive zjišťovalo se na trhu, jak ta karta, aby vlastně ta karta mohla fungovat jako ???.

ONDRÁČEK:        S jakým výsledkem?

RICHTER:              Tam došlo, jestli se dobře pamatuji, k tomu, že se narazilo na problém s ochranou osobních údajů uživatelů, protože samozřejmě to je jedna z věcí, kde je to veký problém a jednalo se i o možnosti spolupráce s bankou.

KORTE: Promiňte, musím jenom upřesnit tu otázku. To jste vedl vy ta jednání?

RICHTER:              Myslím si, že se ta jednání vedla za mého působení.

KORTE: Když se řekne jednání se vedla, to je jako když se řekne, že prší. Vy jste vedl to jednání?

RICHTER:              Víte, problematika takto úzce specializovaného odborného tématu, tak samozřejmě na to potřebujete nebo většinou máte tým lidí ať už to jsou pracovníci IT ať už to jsou právníci a ti jsou třeba pověřeni jednáním. Pokud si dobře pamatuji, ten projekt Opencard vedl ??? tiskového mluvčího, který také vedl jednání, on by zase přesně přesný názor dokázal vystoupit i všeobecně.

GABAL:                 Tak, děkuji, trochu jste mě zaujal tou úvahou o rozdílu mezi fakty a politikou. Já jsem se podíval jenom na ??? a argumentaci. Já jsem velmi přesně pochopil, že jedno je politika a druhé jsou fakta. Takže se dívám na graf, podle kterého schválila rada kdysi dávno v roce 2005 projekt Opencard, který zpracoval pan Turek tuším ze společnosti myslím All Share Group, to je ten Turek, který pak...

Podle toho tedy byla rada informovaná, že v letošním roce měla mít Opencard výnos 4 miliardy. Proč podle vás ta karta 4 miliardy nevynáší, když to rada na takovéhle podkladě schvalovala?

RICHTER:              V roce 2005 jsem byl řadovým občanem.

GABAL:                 Já to chápu. Rozumíte tehdejší radě, že rozhodovala podle takovéhohle business plánu? Je to podle vás realistický business plán, z vaší zkušenosti?

RICHTER:              To neumím posoudit.

GABAL:                 Vy jste říkal, že jste ušetřil v roce 2010 170 milionů...

RICHTER:              Berte to jako orientační číslo...

GABAL:                 Dobře, reálně jste ale proplatili v tom roce 2010 firmě Haguess 130 milionů a je to daleko nejvíc za celou sledovanou historii. To znamená, že reálně ty proplacené peníze mohly být 300 milionů?

RICHTER:              Protože se firmě Haguess od roku 2008 neplatilo.

GABAL:                 A proč se jim neplatilo?

RICHTER:              To já netuším.

GABAL:                 A když jste s nimi jednal o odpuštění té částky, tak jste musel nějak argumentovat, ne? Protože jinak by to byla pohledávka na soud.

RICHTER:              Jednání vedli právníci pověření ??? Požadavkem bylo přenastavit licenční záležitosti a ušetřit finanční prostředky.

GABAL:                 A ty finanční prostředky ušetřit znamenalo, že jste jim řekl: „Nezaplatím nic“ a oni musejí pokračovat v Opencard, nebo jako to vám ti právníci nic neřekli jak argumentovali, že se nebude proplácet? No já nevím, rozumím tomu tak, že odcházel pan Kraus a pan Blažek a vy jste přicházel a byla tam pohledávka na 170 milionů. A Haguess vám tu pohledávku odpustil?

RICHTER:              Ano. Nevím jestli „odpustil“ jestli to je správný právní termín, nejsem právníkem. Došlo k narovnání vztahů a my jsme ušetřili.

GABAL:                 Ne, vy jste mi řekl před chvílí, že se ušetřilo tím, že se neplatily faktury za poslední dva roky a vy jste dosáhl toho, že ta pohledávka nebyla proplacena z části?

RICHTER:              Část. Došlo k narovnání a tím se ušetřilo. Ale vy ty papíry asi máte, já si to přesně nepamatuji, ale vy to máte před sebou...

GABAL:                 Já mám, co se proplatilo.

GABAL:                 Zajímá mě to proto, protože pan Kraus nám říkal, že když vyjednával před svým odchodem s firmou Haguess o změně těch licenčních podmínek, tak mu nechtěli ustoupit ani o milimetr a vám ustoupili o 170 milionů. Jakéjste měl speciální vztahy s firmou Haguess, že vám odpustila 170 milionů?

RICHTER:              Žádné speciální vztahy jsem neměl, bylo to předmětem obchodních jednání mezi právníky města. V té době jsme my jako město byli pod velkým mediálním tlakem, mimo jiné odtajnila vlastnickou strukturu.

GABAL:                 Nebylo to náhodou tak, že si ponechali kódy k licenčním ujednáním?

RICHTER:              Ovšemže při těch přípravách licenčních smluv se dalo vypsat otevřené výběrové řízení a k tomu také došlo. To znamená, že Haguess nemusel dál spravovat...

GABAL:                 Máte špatné informace myslím, oni si nechali licenční kódy, aby do toho nemohla vstoupit další firma.

RICHTER:              Proběhlo otevřené výběrové řízení.

GABAL:                 Ale já pátrám po tom, proč vám Haguess odpustil 170 milionů.

KORTE:                 Mohl byste to prosím ještě jednou formulovat?

GABAL:                 Ano. Já jsem říkal, že podle výpovědi pana exředitele odboru informatiky, součástí změny těch licenčních podmínek nebylo předání licenční smlouvy. To znamená, že otevřené výběrové řízení by bylo jenom pro firmu, která by přistoupila k Haguessu. A moje otázka zněla, zda těch odpuštěných 170 milionů Haguessem  nebylo proto, že si podrželi ty kódy.

RICHTER:              O tom pochybuji, protože...

GABAL:                 No vidíte, ale nevíte, proč vám odpustili 170 milionů.

RICHTER:              Nevím, proč se v roce 2014 nevypsalo otevřené výběrové řízení.

GABAL:                 Ne, já se ptám, proč v roce 2012 ???

RICHTER:              Ne ne ne, já mluvím ale o roce 2010 a říkám, že nechápu, proč když bylo přenastavení v roce 2013 nevypsalo otevřené výběrové řízení.

GABAL:                 Pane doktore, já se vás ptám, proč vám odpustili těch 170 milionů, to je ta postata té věci. Zkuste to znovu zodpovědět.

RICHTER:              To už jsem zodpověděl.

GABAL:                 Dobře, pak mi dovolte ještě pár otázek. Když jste byl radní, tak se tady firmě Martin Opatrný proplatil milion 23 tisíc v roce 2010. To vy si asi nepamatujete, kdo to platil, předpokládám.

RICHTER:              Úplně přesně ne, ale ten člověk myslím, co zařizoval projekt, byl manažerem a tiskovým mluvčím a spojkou mezi Dopravním podnikem a městem.

GABAL:                 No ne ale bylo to fakturováno v rámci projektu Opencard.

KORTE:                 Ještě jednou prosím tu otázku.

GABAL:                 Dobře, já jsem se ptal na fakturace firmě Martin Opatrný ve výši 1 023 000 v roce 2010. Při tomhle objemu předpokládám, že to projednávala rada podle toho předpisu, že nad 20 milionů se to řešilo v radě všechno, takže předpokládám, že radní pro informatiku asi to věděl. ???

To znamená, že tam proběhla fakturace na milion dvacet tři tisíc a vy jste o tom věděl ???

RICHTER:              Skutečně já si nepamatuji, jestli to byla tato částka, ten člověk ??? pracoval na městě, netušil, jestli ten úřad, protože nezlobte se na mě, tyto věci zajišťoval ředitel úřadu. Já jsem mu dal pokyn – ekonomickému odboru, ať něco prokáže.

GABAL:            Ne ne ne, trošku vám osvěžím paměť. Měli jste pravidlo, že všechny zakázky nad 20 milionů projednávala rada.

RICHTER:              Ale to je milion.

GABAL: Já vím, ale je to v tom rozpočtu celkovém tato částka. Já si myslím, že vlastník je to ten Martin Opatrný, který teď mluví za společnost eMoney Group ...

GABAL:                 Dobře, tak jestli se na to nepamatujete, tak to je jedno. A poslední věc bych se vás rád zeptal. Dopoledne nám tady pan ředitel Kraus říkal, že faktura pro firmu Haguess na provoz kartového centra vědomě rozdělovali celkovou zakázku na částky pod 20 milionů a obnovovali je každé dva měsíce. Věděl jste to?

RICHTER:              Ne.

GABAL:                 A on nám ještě říkal, že o tom pravidelně informoval na zasedání rady.

RICHTER:              To už si nepamatuji.