Projekty‎ > ‎

Pražský urbanistický kroužek




Cíle

Pražský urbanistický kroužek (PUK) je nezávislou platformou odborníků z občanského a akademického sektoru. Usilujeme o větší otevřenost a srozumitelnost územního plánování v Praze a o efektivnější zapojování Pražanů do tohoto procesu.

Cílem PUKu je naplňovat tyto konkrétní cíle:

  • iniciovat a vést odbornou interdisciplinární diskusi o územním plánování
  • informovat občany o smyslu územního plánování a jeho nástrojích
  • hledat efektivní způsoby participace Pražanů na procesu vytváření územního plánu 
  • být tlumočníkem mezi odbornou a laickou veřejností (resp. občanskými sdruženími), překládat názory a návrhy Pražanů do územně-plánovacího kontextu a naopak
  • monitorovat proces vzniku MÚP, poskytovat zadavateli a pořizovateli územního plánu zpětnou vazbu; předkládat konstruktivní návrhy.

Témata


Pravidla hry

Pro vytvoření dobrého ÚP je nezbytné jasné definování cílů a zadání, při dosažení maximálního konsensu ve společnosti. Aby byl ÚP skutečnou pozitivní změnou, je třeba dbát ještě více na změnu procesu a utváření zadání než na formu výstupu. Za klíčové považujeme:

1. efektivní způsob zapojení veřejnosti, laické i odborné, do celého procesu vzniku ÚP, a zejména do zadání

2. jasné definování tzv. veřejného zájmu již ve fází definování cílů a přípravy zadání

3. garanci hodnot, právní jistotu a odpovědnost

4. nástroje a metodiku

5. konkrétní návrhy a obsah.

Pro stanovení účinné strategie plánování se zdá nutné správně určit cíle a podmínky jejich dosažení, což je interdisciplinární výzva.


Kontinuita

Jak se MÚP vypořádá s připomínkami a námitkami k ukončenému konceptu? Jak se budou uplatňovat námitky k plánu. Budou územní studie, které pořídily MČ pod vlivem developerů, z konceptu automaticky převzaty do MP? Pokud ne, co se s nimi bude dít? Převezme se zcela hypotetický výpočet dopravních zátěží? Nebo pro plánování města je vhodnější model zátěží s definicemi propustností uzlů (tj. maximálním možným množstvím aut, která plynule mohou projet v dopravní špičce, nikoliv s průměrnými denními hodnotami)/. Je třeba co nejdříve pověřit TSK tímto jasným zadáním. Bude se zpracovávat nová koncepce infrastruktury?


Participace

Jakým způsobem se laická a odborná veřejnost procesně zapojí do celého procesu, od počátku při definici cílů a zadání MP? Jak nastavit různé úrovně zapojení (neorganizovaná veřejnost / sdružení, klíčoví hráči / odborná veřejnost), jak je efektivně vést a provázat? Jak bude zajištěna pomoc laikům formulovat své požadavky a pochopit návrhy? Jak bude provázán postup práce a postup komunikace? Jak bude strategie komunikace navržena a vyhodnocována její úspěšnost?

Zapojení laické veřejnosti je důležitým předpokladem optimalizace návrhu i široké společenské akceptace nového územního plánu. Včasné zapojení odborné veřejnosti je efektivním způsobem předcházení a eliminace případných nejasností a omylů. Jestliže tvorba územního plánu leží na bedrech jediného urbanisty, riziko, že možné nedostatky nebudou odhaleny včas, je výrazně vyšší. Obecně vnímáme demokratický deficit při plánování zásadních dokumentů ovlivňující vývoj urbanizovaného prostředí.

Metodika

Struktura a metodika – otázka měřítka. Kdo bude zadávat detailnější oblastní ÚP? Jaká bude metodika? 4 barvy: co budou znamenat? Pro urbanisty je čtyřbarevný plán spíše znejasněním a znečitelněním (nenese v podstatě žádnou informaci)?

Jaké budou definice charakterů a jejich různorodost? Jak se zajistí plošná regulace charakterů a zátěží ve větších funkčních plochách („právo první noci“)? Základní pražskou charakteristikou je různorodost (viz „flekatost“ stávajícího „popisného“ ÚP).

Jak bude vznikat definice nových ploch a jejich rozdílné regulativy – budou konkrétní a lokální či obecné?

Jak bude MP v měřítku chránit malá, ale významná veřejné prostranství a zeleň?

Jak MP zajistí dostatečnou a racionální veřejnou vybavenost území? A v neposlední řadě i pojetí urbanistické ochrany jádra Prahy? Vytipování rozvojových jader a stanovení podmíněnosti výstavby vnímáme v okamžiku mohutné nabídky stavebních ploch (viz koncept) jako dobrý nástroj. Koncentrace investic, využití brownfields a menších městských center je podmínkou k vytvoření města krátkých vzdáleností s redukcí nároků na dopravu.


Časový plán

Co lze stihnout do roku 2015? Jak bude územní rozvoj fungovat v přechodné fázi mezi schválením MÚP v měřítku 1:25000 a schválením podrobnějších oblastních ÚP, případně regulačních plánů? V mezidobí se mohou opět rozbujet korupčně-klientelistické vztahy, což ve výsledku může vést k tomu, že podrobnější plány nevzniknou (podobně jako „nevznikly“ ani regulační plány...


Ochrana hodnot

Jakým způsobem bude nový ÚP schopen ochránit hodnoty historické (např. městotvorná hodnota tradičních hospod a kaváren), architektonické (památková ochrana jednotlivých domů) a urbanistické (např. Nové Město je pod ochranou UNESCO především jako urbanistický areál)? Jak bude hodnotám přiřazována důležitost, váha? Jak bude umožněno chránit a rozvíjet měkké hodnoty území (vztahy, symboly, příběhy, společenství, image), které jsou pro kvalitu života důležité, ale moderní plánování s důrazem na kvantifikovatelné veličiny je nedokáže postihnout a tudíž je podceňuje? Praha zatím postrádá instituci, která by dokázala chránit její urbanistické hodnoty. A jak bude iniciován vznik nových hodnot v území, kde chybí?


Právní jistota

Důležitou funkcí ÚP je stanovení jasných pravidel pro možnosti výstavby a využití území. Jasná pravidla jsou potřebná nejen pro garanci hodnot území (možnost zahuštění území, funkční zátěže), ale také pro právní jistotu investorů. Právní jistota je nejúčinnějším způsobem předcházení korupci. Jakým způsobem bude MÚP tuto jistotu garantovat? Stejně není jasná a oddělená role státní správy a samosprávy a osobní zodpovědnost aktérů.


Ideové pozadí

Jaká je teoretická základna budoucího ÚP a kdo jsou její garanti? Projekt MÚP interpretujeme jako posun k liberálnějšímu anglosaskému modelu městského plánování, který však v českém prostředí postrádá autoregulační pravidla (rozvinutá participace, silná subsidiarita, precedentní právo, ex-ante vyhodnocování dopadů), čímž vzniká riziko liberalizace nekontrolova(tel)né.

Bude pražské územní plánování reagovat na současné trendy ve věcném obsahu plánování (management poptávky po dopravě; zajišťování energetické bezpečnosti a vyvažování pohledů ochrany kulturního dědictví a úspor energie; zajištění rovných možností solárních zisků; regulaci mikroklimatu a vodního režimu ve městě /eliminace heat islands/; vztah řeky a města a jeho veřejného prostoru – v Praze velké téma)? Bude využito zkušeností předních evropských odborníků v této oblasti (Joachym Eble – energetické úspory, mikroklima, Richard Stiles – mikroklima, městská příroda; Jan Gehl – management poptávky po dopravě a strategie veřejného prostoru, Patsy Healey – participace)?


Další nástroje

Základním nástrojem města je konsenzus na společném sdílení prostoru – a tedy politika využívání a nakládání s veřejným majetkem. A to jak nakládání s veřejnou vybaveností tak způsobem obchodování s pozemky a nemovitostmi. Zahraniční zkušenosti s transformací měst napovídají, že dostatečná vlastnická účast města je jednou ze základních podmínek při úspěšnost tohoto procesu. Zvyšování koeficientů může být pro město i zdrojem příjmů, případně sloužit ke stanovení podmínek rozvoje.


Dopravní politika

Územní plán výrazně ovlivňuje dopravní koncepci – a to jak důrazem na infrastrukturu (kterou navrhuje), tak distribucí zátěží. Nadějí je možnost revize stávající dopravní politiky i používaných metod. Stále nevyužit zůstává potenciál železnice. Praha podle našeho názoru potřebuje posílit tangenciální vztahy, využít městotvorný potenciál pěší, tramvajové a cyklistické dopravy.


Projekt podpořila