Vyšehrad v létě: piknik, historie a výhled na Vltavu

Vyšehrad patří v Praze k místům, kam se v redakci vracíme po celý rok, ale právě v létě má své největší kouzlo. Bývalé královské sídlo nad pravým břehem Vltavy spojuje historii, klid rozlehlých sadů a jeden z nejhezčích výhledů na město. Na rozdíl od přeplněného Hradčanského náměstí tu i v hlavní sezoně najdete trávník, kde se dá rozložit deka, otevřít knížku a v klidu posvačit. Vyšehrad navíc nestojí žádné vstupné — areál je volně přístupný a platí se jen za vybrané památky uvnitř. Díky tomu je to jeden z mála velkých pražských skvostů, kam můžete zajít spontánně a bez plánování, jen tak na procházku nebo za výhledem. A protože leží stranou hlavní turistické trasy mezi Hradem a Staroměstským náměstím, davů tu bývá výrazně méně.

Proč v létě vyrazit právě na Vyšehrad

Vyšehrad je národní kulturní památka a podle pověsti právě odsud kněžna Libuše věštila slávu Prahy. Pravda i legenda se tu prolínají na každém kroku, ale pro letní návštěvu je nejdůležitější jiná věc: je tu prostor a stín. Hradby obklopují rozlehlé sady, takže i v parném dni se najde místo, kam se schovat před sluncem, a z opevnění se otevírá panorama Pražského hradu, Vltavy a střech Podskalí. Sady jsou navíc rozlehlé natolik, že i při větší návštěvnosti tu vždy najdete kousek trávníku jen pro sebe. Mohutné barokní hradby tu zůstaly po pevnosti, kterou na místě někdejšího knížecího a královského sídla vybudovali v 17. a 18. století. Procházka po nich je sama o sobě zážitkem — pod vámi se vine řeka, projíždějí vlaky přes železniční most a v dálce se rýsuje silueta města.

Z historického hlediska je Vyšehrad jedním z nejstarších center pražského osídlení a po staletí soupeřil s Pražským hradem o prvenství. Areál je ideální pro pomalé léto bez spěchu. Můžete sem zajít na hodinu i na celé odpoledne, vzít děti, kolo nebo jen kávu z některého z místních stánků. Vyšehrad funguje jako klidná protiváha rušného centra: zatímco dole na náplavce to v létě žije a hraje hudba, nahoře za hradbami panuje téměř venkovský klid. Je to jedno z mála míst, kde se dá v Praze zažít historie a příroda zároveň, aniž byste museli vyjet za město. Pokud sbíráte tipy na nejhezčí pražská panoramata, mrkněte i na náš přehled pražských rozhleden a výhledů — Vyšehrad mezi nimi rozhodně nechybí.

Co na Vyšehradě vidět

Vyšehrad není jen jedna stavba, ale celý komplex památek roztroušených po náhorní plošině. Tady jsou ty, které byste si neměli nechat ujít. Klidně je projděte popořadě jako okruh — areál není velký a od jedné památky ke druhé to máte vždy jen pár minut chůze po stinných cestách.

Bazilika svatého Petra a Pavla

Dvě štíhlé novogotické věže baziliky jsou symbolem Vyšehradu a vidíte je z velké části Prahy. Dnešní podoba kostela pochází z přestavby na konci 19. a začátku 20. století, jeho kořeny ale sahají až do 11. století. Interiér zdobí secesní malby a za prohlídku stojí i bohatě zdobený hlavní oltář. Vstup do baziliky je zpoplatněný, otevírací doba se mění podle sezony, takže se vyplatí ověřit ji předem. Před kostelem stojí za pozornost také sousoší a parková úprava náměstíčka; právě odsud máte věže nejlépe na očích a je to oblíbené místo na fotografii. Uvnitř upoutá především pestrá secesní výmalba, která dělá z baziliky jeden z nejhezčích interiérů svého druhu v Praze.

Vyšehradský hřbitov a Slavín

Hned vedle baziliky leží Vyšehradský hřbitov se Slavínem — společnou hrobkou, kde odpočívají významné osobnosti českého národa. Najdete tu hroby Bedřicha Smetany, Antonína Dvořáka, Boženy Němcové, Karla Čapka, Alfonse Muchy a desítek dalších. Je to tiché, působivé místo a procházka mezi náhrobky od předních českých sochařů je sama o sobě malou exkurzí do dějin umění. Chovejte se tu prosím ohleduplně, jde stále o pietní místo. Slavín s mottem „Ač zemřeli, ještě mluví“ navrhl architekt Antonín Wiehl a zdobí ho alegorické sochy. I když hřbitovy běžně nepatří mezi letní výletní cíle, tenhle stojí za zastavení v každém ročním období a v horku tu navíc panuje příjemný klid a stín vzrostlých stromů. Mezi náhrobky najdete díla předních českých sochařů, takže je hřbitov zároveň galerií pod širým nebem.

Rotunda svatého Martina a hradby

Rotunda svatého Martina z 11. století je nejstarší dochovanou rotundou v Praze a jednou z nejstarších staveb ve městě vůbec. Od ní se dá pokračovat po mohutných barokních hradbách s cihlovými branami — Táborskou a Leopoldovou — které areál obepínají. V kasematech pod hradbami se ukrývá sál Gorlice s několika originály barokních soch z Karlova mostu; prohlídka podzemí je příjemně chladivá zrovna v největším horku. Chodby kasemat vznikly jako součást pevnostního systému a sloužily k přesunu vojska i skladování; dnes jimi vede komentovaná prohlídka, která je vítaným útočištěm před poledním sluncem. Rotunda svatého Martina pak připomíná, jak hluboko sahá historie tohoto místa — stála tu už v dobách prvních přemyslovských knížat.

Sady a výhledy na Vltavu

Srdcem letního Vyšehradu jsou Štulcovy a Karlachovy sady plné soch Josefa Václava Myslbeka s postavami z českých pověstí — Libuší a Přemyslem, Šárkou a Ctiradem. Z jižní a západní strany hradeb se otevírá výhled na Vltavu, Podolí a v dálce i na Hrad. Právě sem chodí Pražané za západem slunce a v létě je to jedno z nejromantičtějších míst ve městě. Myslbekova sousoší vznikla na přelomu 19. a 20. století a původně zdobila Palackého most; na Vyšehrad se přesunula po válečném poškození a dnes tvoří neodmyslitelnou kulisu sadů. Děti je baví hledat a u každého se dá vyprávět jeden ze starých českých příběhů, takže je procházka zábavná i pro nejmenší. Pověst o kněžně Libuši, která odsud věštila budoucí slávu Prahy, a o jejím manželu Přemyslu Oráčovi patří k základním kamenům českých dějin a Vyšehrad je tím pravým místem, kde si je připomenout.

Piknik a odpočinek na Vyšehradě

Vyšehrad je jako stvořený pro piknik. Trávníky v sadech jsou rozlehlé, udržované a na rozdíl od mnoha jiných památek tu posezení na dece nikdo neřeší. Doneste si deku, něco dobrého na zub a užijte si odpoledne ve stínu stromů s výhledem na řeku. Skvěle se sem hodí čerstvé pečivo, ovoce a sýr z některého farmářského trhu, ke kterému přibalíte termosku s ledovou kávou nebo lahev vychlazené limonády. Na rozdíl od centra tu máte dost prostoru i v nejteplejších víkendech, kdy jsou parky u řeky praskají ve švech. K pití i drobnému občerstvení poslouží stánky a kavárny přímo v areálu, takže nemusíte nosit všechno s sebou. V sezoně tu bývá i menší letní občerstvení s nápoji a zmrzlinou. Pokud dorazíte k večeru, vezměte si lehkou mikinu — jakmile slunce zapadne za obzor, od řeky táhne příjemný chládek a posezení v trávě se protáhne dlouho do podvečera.

Kde si na Vyšehradě sednout

Letní Vyšehrad má několik nálad podle toho, kam se posadíte. Nejvíc klidu najdete v zadní části sadů u hradeb, kde bývá i v sezoně méně lidí než u baziliky. Kdo má rád výhled, zamíří k jižnímu cípu opevnění nad železničním mostem, odkud je vidět ohyb Vltavy i protější Podolí. Milovníci ticha si oblíbí lavičky v Karlachových sadech stranou hlavních cest. Po dni stráveném na Vyšehradě se dá sejít dolů k řece a posedět na některé z náplavkových letních teras a zahrádek, nebo se v parném dni osvěžit — tipy, kam v Praze za vodou, najdete v našem průvodci koupáním v Praze.

Praktické informace pro návštěvu

Na Vyšehrad se nejsnáz dostanete metrem C na stejnojmennou stanici, odkud je to k branám pár minut pěšky kolem Kongresového centra. Druhá příjemná varianta je výstup od Vltavy přes Cihelnou bránu, kde cestou minete kubistické vily architekta Josefa Chochola pod skálou — unikátní ukázku pražského kubismu od architekta Josefa Chochola, která jinde ve světě nemá obdoby. Areál je otevřený celoročně a vstup do něj je zdarma; placené jsou jen bazilika, kasematy a vybrané expozice. Toalety i občerstvení v areálu jsou, ale o víkendech u nich bývají fronty, takže s sebou raději vezměte vlastní vodu a něco malého k jídlu. Kolo na Vyšehrad bez problémů vyjedete, jen uvnitř u památek a v sadech je ohleduplnější vést ho.

Do areálu se vejde pohodlně půl dne, ale i hodinová zastávka stojí za to. V létě doporučujeme vyrazit dopoledne nebo k podvečeru, kdy slunce tolik nepálí a světlo nad Vltavou je nejhezčí. Historii místa a aktuální informace o památkách shrnuje stránka Vyšehrad na Wikipedii V kombinaci s procházkou po náplavce nebo posezením u řeky z toho vznikne příjemný letní program na celé odpoledne. Tipy na další program v okolí najdete také na oficiálním turistickém portálu Prague.eu.

Video průvodce

Často kladené otázky

Platí se na Vyšehrad vstupné?

Samotný areál Vyšehradu je volně přístupný a vstup do parku i k hradbám je zdarma. Platí se jen za vybrané památky, konkrétně za baziliku svatého Petra a Pavla, kasematy se sálem Gorlice a sezonní výstavy.

Jak se na Vyšehrad nejlépe dostanu?

Nejpohodlnější je metro C, stanice Vyšehrad, odkud dojdete k branám za pár minut. Romantičtější je výstup od Vltavy přes Cihelnou bránu kolem kubistických vil pod skálou.

Dá se na Vyšehradě piknikovat?

Ano, rozlehlé trávníky v sadech jsou k pikniku ideální a posezení na dece je tu běžné. Stačí ohleduplnost k ostatním a po sobě uklidit; v areálu jsou koše i občerstvení.

Kdo je pohřben na Vyšehradském hřbitově?

Na Slavíně a okolním hřbitově odpočívá řada významných Čechů — mimo jiné Bedřich Smetana, Antonín Dvořák, Božena Němcová, Karel Čapek nebo Alfons Mucha.

Kolik času si na Vyšehrad vyhradit?

Na základní procházku stačí hodina, ale s prohlídkou baziliky, hřbitova, kasemat a posezením v sadech se dá strávit klidně celé půldne.

Je Vyšehrad vhodný pro děti?

Rozhodně. Děti ocení prostor k běhání v sadech, sochy z českých pověstí i procházku po hradbách. V parném dni se dá schovat do chladivých kasemat pod opevněním.