Guláš v Praze je jídlo, které návštěvník najde na jídelním lístku skoro všude, ale dobře uvařený se hledá hůř, než by se zdálo. Hovězí maso rozvařené do měkka, spousta cibule, sladká paprika a omáčka, která drží na knedlíku: to je klasika, po které se po chladném dni vyplatí zajít do hospody. V redakci Pražského fóra jsme proto sestavili přehled míst, kde se k tomuhle pokrmu dá přistupovat poctivě, a doplnili ho o praktické rady, jak guláš poznat a jak si ho objednat.
Co dělá dobrý guláš
Český guláš se od svého maďarského předchůdce, gulyásu, liší hlavně hustotou. Zatímco maďarská varianta bývá spíš polévkou, česká verze je hustá omáčka s kousky masa, kterou se podává s knedlíkem. Rozdíly vysvětluje i heslo na české Wikipedii. V hospodách se navíc ustálilo několik pravidel, podle kterých se kvalita pozná dřív, než lžíci vezmete do ruky.
Původ pokrmu sahá do Uher, kde se gulyás vařil jako pastýřské jídlo v kotlíku nad ohněm. Do českých zemí se dostal přes habsburskou monarchii a časem se zabydlel v hospodách, kantýnách i domácích kuchyních. Dnes patří ke klasickému českému jídelníčku stejně jako svíčková nebo vepřo-knedlo-zelo.
Maso, cibule a paprika
Základem je hovězí, nejčastěji z kýty či krku, které se dlouho dusí, až se rozpadá. Stejné množství cibule jako masa není výjimka, ale pravidlo. Cibule se nejdřív zpění, pak se přidá sladká paprika, kmín, majoránka a česnek a vše se zalije vodou či vývarem. Dobrý guláš by neměl být mastný ani nasládlý, a hlavně by neměl chutnat po zahušťování moukou. Husté má být z cibule, ne z mouky.
Knedlík, nebo chléb?
Nejtypičtější přílohou je houskový knedlík, který nasaje omáčku a drží tvar. Část hospod nabízí k guláši také kus čerstvého chleba, nebo cibuli a okurku jako doplněk. Porce knedlíku bývá velká, proto se vyplatí na přání objednat menší, pokud nemáte hlad. Guláš je navíc jídlo, které chutná ještě lépe se sklenicí studeného piva na druhé straně stolu.
Guláš v centru města
Centrum Prahy je plné restaurací zaměřených na turisty, ale jsou tu i podniky, kam chodí i Pražané. Před návštěvou si vždy ověřte aktuální jídelní lístek na webu podniku, protože nabídka se mění podle sezóny a dodávek masa.
Lokál Dlouhááá na Starém Městě
Pivnice Lokál na adrese Dlouhá 33 patří k nejznámějším moderním pražským hospodám. Provozovatelé se hlásí k tradici, tankové pivo se čepuje čerstvé a jídelní lístek stojí na české klasice, mezi kterou se pravidelně objevují i pokrmy z hovězího. Otevřeno je podle oficiálního webu v týdnu od rána dlouho do večera, o víkendech podle dnů mírně odlišně, proto se vyplatí zkontrolovat stránky podniku. Je to velká hospoda a o víkendu bývá plná, takže si místo raději rezervujte.
U Sádlů na Klimentské
Restaurace U Sádlů (Klimentská 2) vsází na masitá jídla a pestrý jídelní lístek v pohodlném prostředí. Podle jejich webu se provoz řídí pevnou otevírací dobou, přičemž v pátek a v sobotu se zavírá později. Pokud hledáte místo, kde si dopřejete víc druhů gulášů, tady se vyplatí zeptat obsluhy na denní nabídku. Zároveň je to dobrá zastávka při procházce Novým Městem, o které píšeme v našem průvodci tradičními pražskými hospodami.
V okolí Národní třídy a Nového Města stojí za zmínku také pivovar U Fleku (Křemencova 11), který vaří pivo už od konce 15. století. Je to turisticky vyhledávané místo, kam se chodí kvůli tmavému ležáku a atmosféře dlouhých stolů, a guláš je zde součástí tradiční nabídky. Nečekejte intimní hospůdku, ale historickou tradici s mnoha hosty. Pro méně přeplněný zážitek zvolte všední odpoledne.
Další možností je Kolkovna v ulici V Kolkovně v Josefově. Patří do skupiny hospod navázaných na plzeňský pivovar a nabízí klasickou českou kuchyni v prostředí, které si v centru zvolí rodiny i skupiny kolegů. Kdo preferuje českou klasiku obecně, najde další tipy v našem textu o svíčkové a české klasice.
Při výběru podniku pomáhá jednoduché kritérium: hospoda, která má na jídelním lístku jen několik jídel, často vaří lépe než ta, která nabízí padesát položek. Krátký lístek značí čerstvé suroviny a rutinu v kuchyni. Dalším vodítkem je obědová nabídka. Pokud guláš figuruje v denním menu a je rychle vyprodaný, kuchyně ho nejspíš vaří ve velkém a správně.
V centru počítejte s tím, že na stolech se mísí domácí hosté a turisté, a hluk je součástí zážitku. Pokud hledáte klid, zvolte všední odpoledne mezi obědem a večeří. V redakci máme rádi právě tuhle hodinu: kuchyně je v klidu, obsluha má čas poradit a guláš bývá čerstvě ohřátý z dopolední várky.
Guláš mimo nejtěsnější centrum
Kdo si chce dopřát guláš s menším davem, vyplatí se vyjet o pár zastávek dál. Jak v Karlíně, tak na Vyšehradě najdete podniky, které sice nejsou tak proslulé, ale jejich atmosféra bývá uvolněnější.
Pivovarský klub v Karlíně
Pivovarský klub na Křižíkově ulici 17 je mezi pivními nadšenci dobře znám výběrem piv z malých českých pivovarů. Dobře tu chutná dlouho dušené hovězí v kombinaci s pivem, které k němu personál doporučí. Karlín jako čtvrť si zaslouží i samostatnou procházku, viz náš text Karlín: od povodní k moderní čtvrti. Před návštěvou si prověřte aktuální jídelní lístek, protože nabídka se mění a guláš nemusí být k dispozici každý den.
Na úpatí Vyšehradu, v ulici Vratislavova, se nachází restaurace U Kroka, kterou přehledy zahraničních blogů doporučují mezi místy pro hovězí guláš s houskovými knedlíky. Vyšehrad sám je krásný cíl podzimní procházky, a hladový návštěvník se tu po výšlapu nad Vltavou snadno spokojí s hustou omáčkou a knedlíkem. Doporučujeme zavolat předem, pokud jdete ve větší skupině.
Variace, tipy a jak si guláš objednat
Guláš není jen jeden recept. Vedle hovězího se v hospodách setkáte s vepřovým, segedínským gulášem se zelím a smetanou nebo s gulášem z divokého masa, který se objevuje hlavně na podzim. O zvěřině v sezóně píšeme v textu Kam na zvěřinu a podzimní menu v Praze. Segedínský guláš je kyselejší a krémovější, jde o odlišný pokrm, takže pokud chcete klasiku, zeptejte se číšníka, jaký typ právě mají.
Při objednávání pomáhá několik zásad. Zeptejte se, zda je guláš z hovězího či vepřového, a jaká je velikost porce. Čeští hosté často přidávají chleba místo druhého knedlíku a kopeček cibule navrch. K guláši se hodí ležák nebo tmavé pivo, pro nepijící zase teplý čaj či limonáda. Pokud jste turista, nenechte se odradit tím, že jídelní lístek je česky: obsluha obvykle ráda poradí v angličtině. Ceny se liší podle lokality a podniku, proto raději porovnejte jídelní lístky na webech, než abychom uváděli částky, které se brzy mění.
Dobrá rada na závěr: guláš chutná nejlépe v chladnějších měsících a jako oběd. Večer bývají hospody plnější a rezervace jsou jistější. Pokud se vám zdá, že máte nevalnou zkušenost, nevzdávejte to: každá hospoda vaří jinak, a právě v tom je kouzlo hledání. Další inspiraci pro pražské výlety a gastro naleznete na oficiálním portálu Prague.eu.
Za zmínku stojí i drobná etiketa. V tradičních hospodách se běžně sedí ke společnému stolu, takže se nerozčilujte, pokud si k vám někdo přisedne. Pivo se objednává u obsluhy a platí se zpravidla na konci; obsluha si čáry na tácku nebo na účtence vede sama. Spropitné se v Česku nechává kolem deseti procent, pokud jste byli spokojeni, a nejčastěji se zaokrouhluje při placení. Při platbě kartou řekněte částku i se spropitným předem. A pokud chcete guláš na doma, řada hospod nabízí jídlo s sebou, ale chutná mnohem líp přímo u stolu.
Nemusíte z hledání gulášu dělat závod. Jedno místo, jedna porce, jedna sklenice piva a pomalé odpoledne stačí. Pokud se vám něco zalíbí, vraťte se, a pokud ne, zkuste jiné místo. Praha je v tomhle štědrá: hospod je tolik, že za jeden podzim nestihnete ani zlomek.
Pro ty, kdo chtějí guláš zkusit uvařit sami, existuje spousta českých kuchařských postupů, včetně videa níže. Domácí guláš má jednu výhodu: je lepší druhý den, kdy se chutě spojí. Podobně to platí i v hospodách, kde se často vaří ve velkých várkách a odpolední porce chutná o něco sytěji než ta z dopoledne.
Pokud se guláš stane vaším hlavním podzimním pokrmem, zkuste ho střídat s dalšími klasikami. Vedle zmíněné svíčkové stojí za pozornost kulajda, vepřová žebra či smažený sýr. Jak ukazují naše přehledy, pražská gastronomie se na podzim vrací ke kořenům a hospody to dávají najevo celým jídelním lístkem.
Ještě jedna praktická poznámka pro návštěvníky z ciziny: nebojte se zeptat na složení. Guláš obsahuje mouku jen výjimečně, zato často pivo nebo kmín, a pokud máte alergii či omezení ve stravě, je lepší se dopředu ujistit u obsluhy. Čeští číšníci jsou na takové dotazy zvyklí a rádi odpovědí. Rezervaci lze většinou udělat telefonicky nebo e-mailem a u větších skupin se vyplatí nechat si potvrdit čas, aby vás u dveří nečekalo překvapení.
Video průvodce
Časté dotazy ke gulášu v Praze
Kolik stojí guláš v pražské hospodě?
Ceny se liší podle podniku a lokality a rychle se mění. Nejpřesnější je podívat se na aktuální jídelní lístek na webu daného podniku.
Je guláš s knedlíkem nebo s chlebem?
Tradičně s houskovým knedlíkem, mnoho hospod ale nabídne i chléb. Rozhodnout můžete při objednávání.
Jaký je rozdíl mezi gulášem a segedínským gulášem?
Klasický guláš je paprikový s hovězím masem a cibulí, segedínský se dělá z vepřového se zelím a smetanou a je kyselejší.
Kdy je nejlepší doba na guláš?
Hodí se celoročně, ale nejvíc potěší za chladného a deštivého počasí, tedy na podzim a v zimě.
Musím si místo rezervovat?
V oblíbených hospodách o víkendu a ve večerních hodinách doporučujeme. Ve všední dny odpoledne to bývá volnější.
Najdu guláš i bez masa?
Některé podniky nabízejí vegetariánské verze s houbami nebo luštěninami. Zeptejte se obsluhy, co mají aktuálně v nabídce.
Štěpán se gastronomické scéně Prahy věnuje deset let — psal pro Foodie a Apetit, externě hodnotí restaurace pro Maurerův Grand Restaurant. Specializuje se na fine dining, ale stejně tak rád recenzuje bistro a hospody.



