Nejhezčí pražské zahrady otevřené veřejnosti

Zahrady v Praze patří mezi nejpodceňovanější poklady města. Zatímco davy proudí na Karlův most a Staroměstské náměstí, stačí odbočit pár kroků stranou a ocitnete se v barokní zahradě s pávy, na vinici s výhledem na střechy Malé Strany nebo v růžovém sadu uprostřed rušného centra. V redakci jsme prošli desítky zelených zákoutí a vybrali nejhezčí pražské zahrady otevřené veřejnosti — od reprezentativních zahrad pod Pražským hradem až po romantické parky ve čtvrtích, kam turisté téměř nezavítají. Většina z nich je navíc přístupná zdarma, což z nich dělá ideální program pro horký letní den i pro chvíli klidu uprostřed pracovního týdne.

Barokní zahrady pod Pražským hradem

Svahy mezi Malou Stranou a Pražským hradem ukrývají soubor historických zahrad, který nemá ve střední Evropě obdoby. Vznikaly převážně v 17. a 18. století jako reprezentativní zázemí šlechtických paláců a dodnes si zachovaly terasovité uspořádání, sochařskou výzdobu a atmosféru, ve které se snadno zapomene na okolní město.

Kromě tří míst, kterým se věnujeme podrobněji, stojí za připomenutí i soubor palácových zahrad pod Pražským hradem — Ledeburská, Malá a Velká Pálffyovská, Kolowratská a Malá Fürstenberská zahrada tvoří propojený terasovitý celek, kterým se dá stoupat od Valdštejnské ulice až k hradním valům. Právě tady nejlépe pochopíte, proč se malostranským svahům přezdívá pražská Toskána: opěrné zídky, gloriety, popínavé růže a s každou terasou o něco širší výhled na střechy a věže. Zahrady jsou přístupné se vstupenkou v letní sezoně.

Valdštejnská zahrada

Valdštejnská zahrada u stanice metra Malostranská je asi nejznámější z malostranských zahrad — a přesto dokáže překvapit. Raně barokní areál nechal vybudovat Albrecht z Valdštejna jako součást svého paláce, v němž dnes sídlí Senát. Dominantou je monumentální sala terrena, otevřená stavba s freskami, před kterou se rozkládá geometricky členěný parter s fontánou. Po trávnících se procházejí pávi, ve voliéře hnízdí sovy a umělá krápníková stěna na jižní straně patří k nejbizarnějším prvkům pražského baroka. Vstup je zdarma a zahrada je v sezoně otevřená denně; v létě se tu navíc konají koncerty pod širým nebem.

Vrtbovská zahrada

Vrtbovská zahrada, ukrytá za nenápadným vchodem z Karmelitské ulice, bývá označována za jednu z nejkrásnějších barokních zahrad v Evropě a je zapsána na seznamu UNESCO jako součást historického centra Prahy. Na malé ploše se tu vrší tři terasy propojené schodišti se sochami Matyáše Bernarda Brauna, a čím výš stoupáte, tím lepší je výhled na Pražský hrad, kostel svatého Mikuláše a moře malostranských střech. Vstup je zpoplatněný, ale částka je symbolická vzhledem k tomu, jaký klenot se za zdí skrývá. Není náhodou, že si zahradu tak často vybírají svatebčané.

Vojanovy sady

Jen pár minut od Karlova mostu leží Vojanovy sady, považované za nejstarší dochovanou zahradu v Praze — jejich historie sahá až ke středověkým klášterním zahradám. Dnes jsou oázou ticha s ovocnými stromy, magnóliemi, dvěma barokními kaplemi a pávy, kteří se tu pohybují jako doma. Na jaře sem místní chodí za kvetoucími magnóliemi, v létě za stínem a lavičkami, na kterých se dá strávit celé odpoledne s knihou. Vstup je zdarma.

Královská zahrada a zelené okolí Pražského hradu

Královská zahrada na severním předpolí Pražského hradu vznikla už v 16. století za Ferdinanda I. a dodnes patří k nejcennějším renesančním zahradám u nás. Prohlédnete si tu Letohrádek královny Anny, považovaný za jednu z nejčistších renesančních staveb severně od Alp, a před ním slavnou Zpívající fontánu — když se postavíte blízko a zaposloucháte se, bronzová mísa skutečně „zpívá“. Zahrada je v letní sezoně otevřená denně a vstup je zdarma. Stejně tak doporučujeme Jižní zahrady Pražského hradu (Rajskou zahradu a zahradu Na Valech), odkud jsou snad nejhezčí výhledy na město, jaké se dají mít bez vstupenky. Aktuální otevírací doby jednotlivých částí areálu najdete na oficiálním turistickém portálu Prague.eu.

Pokud budete mít po procházce hradním okolím chuť pokračovat, stačí sejít do Dejvic a Bubenče — klidné čtvrti plné prvorepublikových vil a dobré kávy, které jsme podrobně prošli v článku Dejvice a Bubeneč v létě.

Zahrady a parky, kde žijí místní

Nejhezčí zážitky ze zeleně ale nemusí být vůbec spojené s hradním panoramatem. Některé z nejpůvabnějších pražských zahrad leží ve čtvrtích, kde potkáte hlavně místní — s dekou, psem nebo lahví vína z místní vinice.

Havlíčkovy sady (Grébovka)

Havlíčkovy sady na pomezí Vinohrad a Vršovic, mezi Pražany známé jako Grébovka, jsou druhým největším parkem v centru města a zároveň jedním z nejromantičtějších. Srdcem parku je novorenesanční Gröbeho vila, funkční vinice s viničním altánem, kde se dá posedět nad sklenkou vína přímo mezi vinnými keři, a umělá jeskyně — grotta — která vypadá, jako by ji někdo přenesl z italské zahrady 19. století. Výhled z horní části vinice na večerní Prahu patří k těm, na které se nezapomíná.

Františkánská zahrada

Františkánská zahrada je důkazem, že klid se dá najít i třicet metrů od Václavského náměstí. Bývalá klášterní zahrada mezi Jungmannovým náměstím a pasáží Světozor nabízí pečlivě udržované záhony růží, bylinkové záhony, lavičky ve stínu ovocných stromů a hřiště pro děti. Místní ji používají jako zkratku i jako obývák — v poledne se tu obědvá, odpoledne čte a podvečer jen tak sedí. Pro krátkou pauzu při toulkách centrem neznáme lepší místo.

Za zmínku stojí i Riegrovy sady se svahem, na kterém se v létě sedí až do tmy, a Kinského zahrada na úbočí Petřína. A pokud vás láká spíš večerní panorama se sklenkou v ruce, sestavili jsme přehled nejlepších pražských střešních barů.

Samostatnou kapitolou je Petřín. Na jeho svazích se vedle sadů rozkládá Růžový sad u rozhledny s tisíci keři růží, které kvetou od června až do podzimu, a o kus níž Kinského zahrada s jezírky, Národopisným muzeem a kaskádovými pěšinami, po kterých se dá sejít až na Smíchov. Na Petřín se navíc dostanete lanovkou, což z výletu dělá zážitek i pro děti. Kdo hledá spíš velkorysou anglickou krajinu než komponovanou zahradu, měl by zamířit do Královské obory Stromovky — bývalé lovecké obory, která je dnes s výměrou přes 90 hektarů největším parkem v širším centru Prahy. Rybníky s lekníny, Šlechtova restaurace, planetárium a stovky let staré duby z ní dělají ideální cíl pro celoodpolední procházku nebo piknik.

Botanické skvosty: Troja a skleník Fata Morgana

Kdo chce zahradní zážitek povýšit na celodenní výlet, měl by zamířit do Troje. Botanická zahrada hlavního města Prahy se rozkládá na svazích nad Vltavou a kromě venkovních expozic — japonské zahrady, středomořské vegetace nebo pivoňkových luk — k ní patří i historická vinice svaté Kláry s kaplí a vyhlídkou, kde se dá koupit víno přímo od vinařství. Hlavním magnetem je tropický skleník Fata Morgana, kde projdete od polopouště přes nížinný deštný prales až po mlžný horský les; vstup do skleníku je zpoplatněný. V bezprostředním sousedství navíc leží barokní Trojský zámek se svou vlastní francouzskou zahradou a pražská zoo, takže se z výletu snadno stane celý den. Další tipy na výlety po okolí nabízí i portál Kudy z nudy.

Praktické tipy na návštěvu pražských zahrad

Většina historických zahrad v Praze je otevřená sezonně, zhruba od dubna do října, a zavírá se večer — před cestou proto doporučujeme ověřit aktuální otevírací dobu. Palácové zahrady pod hradem jsou nejpříjemnější hned po ránu, kdy je světlo měkké a návštěvníků minimum; Grébovka a Riegrovy sady naopak žijí podvečerem. V horkých dnech oceníte, že zahrady patří k nejchladnějším místům v centru — stín vzrostlých stromů a fontány udělají své. Vstup zdarma platí pro Valdštejnskou zahradu, Královskou zahradu, Vojanovy sady, Františkánskou zahradu i všechny městské parky; platí se ve Vrtbovské zahradě, ve skleníku Fata Morgana a v placených částech trojské botanické zahrady. Pokud v Praze trávíte jen pár letních dní a chcete zahrady zkombinovat s dalším programem, inspirujte se naším průvodcem Letní dovolená v Praze: tipy pro turisty na červenec.

Dobré je vědět, že do většiny historických zahrad se nesmí se psy a na trávníky palácových zahrad se nesedá — na piknik si proto vyberte spíš Stromovku, Riegrovy sady, Letnou nebo Grébovku, kde je posezení na dece samozřejmostí. V průběhu léta zahrady ožívají kulturou: ve Valdštejnské zahradě se konají koncerty, na Grébovce vinobraní a divadelní představení, Trojská botanická zahrada pořádá večerní prohlídky a výstavy. Vyplatí se proto sledovat programy jednotlivých míst — obyčejná procházka se tak snadno promění v kulturní večer pod širým nebem. A pokud vás horko přece jen zažene z trávníků, kombinace ranní zahrady a odpoledního koupání patří k nejlepším letním receptům, jaké v redakci známe.

Video průvodce

Časté otázky

Které pražské zahrady jsou zdarma?

Zdarma je Valdštejnská zahrada, Královská zahrada a Jižní zahrady Pražského hradu, Vojanovy sady, Františkánská zahrada, Havlíčkovy sady i městské parky jako Riegrovy sady nebo Kinského zahrada. Platí se ve Vrtbovské zahradě a ve skleníku Fata Morgana.

Kdy jsou zahrady pod Pražským hradem otevřené?

Historické zahrady fungují sezonně, obvykle od jara do podzimu, s otevírací dobou zhruba od rána do večera. Přesné časy se v průběhu sezony mění, proto je před návštěvou ověřte na webu konkrétní zahrady nebo na Prague.eu.

Kam do zahrady s dětmi?

Nejlepší volbou je Františkánská zahrada s dětským hřištěm přímo v centru, Havlíčkovy sady s velkými trávníky a Botanická zahrada v Troji, kterou lze spojit s návštěvou sousední zoo.

Kde se dá v pražské zahradě ochutnat víno?

Přímo mezi vinicemi se sedí ve viničním altánu v Havlíčkových sadech (Grébovka) a na vinici svaté Kláry v areálu trojské botanické zahrady, odkud je krásný výhled na Vltavu.

Která pražská zahrada je nejromantičtější?

V redakci máme nejraději Vrtbovskou zahradu při západu slunce a horní terasu Grébovky nad vinicí. Za teplé letní noci jim ale dokáže konkurovat i Valdštejnská zahrada během večerních koncertů.

Jak se dostat do Botanické zahrady v Troji?

Nejjednodušší je bus ze stanice metra Nádraží Holešovice nebo Kobylisy do zastávky Botanická zahrada Troja; v létě se dá cesta spojit s procházkou přes Stromovku a přívozem přes Vltavu.