Cyril a Metoděj v Praze: tipy na výlet o státním svátku

Státní svátek Cyrila a Metoděje připadá každý rok na 5. července a pro Prahu je to jedna z nejpříjemnějších příležitostí, jak si užít město v letním rytmu. Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje otevírá spolu s následujícím svátkem Jana Husa prodloužený víkend, kdy se centrum zklidní, kanceláře zůstanou prázdné a Praha patří procházkám, piknikům a výletům. V redakci jsme pro vás připravili přehled míst, která se soluňskými bratry přímo souvisejí, i tipy, kam o svátku vyrazit — od Emauzského kláštera přes Vyšehrad až po výlety kousek za město. Přidáváme také praktické informace o dopravě a otevíracích dobách.

Proč se 5. července slaví svátek Cyrila a Metoděje

Pátý červenec je v českém kalendáři oficiálně Dnem slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje. Připomíná příchod dvou učenců ze Soluně na Velkou Moravu v roce 863, kam je na žádost knížete Rastislava vyslal byzantský císař. Jejich mise měla obrovský kulturní dopad: přinesli slovanskou bohoslužbu, vytvořili první slovanské písmo — hlaholici — a do staroslověnštiny přeložili podstatnou část Bible. Díky nim se slovanský jazyk zařadil mezi liturgické jazyky tehdejší Evropy, což bylo na svou dobu mimořádné privilegium.

Hlavní celonárodní oslavy se tradičně konají na Velehradě na Moravě, kam každoročně míří tisíce poutníků. Praha ale nabízí vlastní, méně známou cyrilometodějskou stopu — a právě té se věnujeme v tomto průvodci. Více o životě obou bratrů najdete v přehledném hesle na Wikipedii.

Zajímavé je, že písmo, které dnes východní Slované používají — cyrilice — nevzniklo přímo z ruky Cyrila. Hlaholice, kterou vytvořil, byla graficky složitější a postupně ji nahradilo jednodušší písmo pojmenované na Cyrilovu počest jeho žáky. Odkaz obou bratrů tak doslova žije dodnes v abecedách, kterými píší stovky milionů lidí. V českých zemích se cyrilometodějská tradice připomínala po staletí a znovu silně ožila v 19. století, kdy se stala jedním ze symbolů národního obrození — právě z té doby pochází i karlínský chrám, o kterém píšeme níže.

Kdo byli soluňští bratři

Konstantin (řeholním jménem Cyril) byl filozof a jazykový génius, Metoděj zkušený správce a pozdější arcibiskup. Pocházeli ze Soluně, kde se v okolí běžně mluvilo slovansky, a právě to je předurčilo k misi mezi Slovany. Cyril zemřel roku 869 v Římě, Metoděj pokračoval v práci na Moravě až do své smrti roku 885. Oba jsou dnes uctíváni jako spolupatroni Evropy a jejich odkaz — písmo, vzdělanost a bohoslužba ve srozumitelném jazyce — patří k základům české i slovanské kultury.

Cyrilometodějská místa přímo v Praze

Nemusíte jezdit na Moravu, abyste si svátek připomněli autenticky. Praha má hned několik míst, která nesou jména soluňských bratrů nebo navazují na tradici slovanské liturgie.

Všechna tři místa jsou navíc od sebe pěšky nebo pár zastávek MHD, takže z nich snadno složíte sváteční tematický okruh: začít můžete ráno v Emauzích, pokračovat přes Resslovu ulici a odpoledne zakončit v Karlíně u kávy. Vstup do kostelů bývá volný nebo za symbolické vstupné, krypta v Resslově ulici má vlastní návštěvnický režim.

Emauzský klášter Na Slovanech

Nejvýznamnější pražské místo spojené se slovanskou liturgií najdete kousek od Karlova náměstí. Emauzský klášter, zvaný také Na Slovanech, založil roku 1347 Karel IV. právě proto, aby se v něm sloužila bohoslužba ve staroslověnštině — navázal tak vědomě na cyrilometodějskou tradici. Klášter je zároveň jedním z nejzajímavějších architektonických příběhů Prahy: gotický kostel byl na konci druhé světové války poškozen při náletu a dnes ho korunují nezaměnitelné betonové skořepinové věže architekta Františka Maria Černého. Uvnitř stojí za vidění křížová chodba s gotickými freskami. O svátku je okolí kláštera příjemně klidné a hodí se spojit návštěvu s procházkou po blízké náplavce.

Katedrála sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici

Barokní chrám od Kiliána Ignáce Dientzenhofera v Resslově ulici na Novém Městě je dnes katedrálním chrámem pravoslavné církve — a zároveň jedním z nejsilnějších pietních míst v Praze. V jeho kryptě se v červnu 1942 ukrývali a padli parašutisté z operace Anthropoid po atentátu na Heydricha. Národní památník hrdinů heydrichiády v kryptě patří k nejpůsobivějším expozicím v celém městě a jeho návštěva se svátečním dnem přirozeně souzní. Pravoslavná církev navíc cyrilometodějskou tradici dodnes živě udržuje, takže jméno chrámu není náhodné.

Kostel sv. Cyrila a Metoděje v Karlíně

Karlínskému náměstí vévodí mohutný novorománský kostel sv. Cyrila a Metoděje, jeden z největších chrámů v českých zemích. Vysvěcen byl v roce 1863, symbolicky u příležitosti tisícího výročí příchodu věrozvěstů na Moravu. Interiér zdobily přední osobnosti české umělecké scény 19. století a stavba je dodnes dominantou celé čtvrti. Návštěvu snadno spojíte s karlínskými kavárnami a bistry nebo s procházkou po Vítkově, odkud je jeden z nejhezčích výhledů na město.

Kam na výlet o státním svátku

Sváteční den vybízí k tomu, abyste vyrazili ven — ať už v rámci Prahy, nebo kousek za její hranice. Tady jsou naše osvědčené tipy.

Vyšehrad: historie, piknik a výhled na Vltavu

Vyšehrad je pro sváteční procházku ideální: bazilika sv. Petra a Pavla, hřbitov Slavín s hroby velikánů české kultury, rotunda sv. Martina a hradby s výhledem na Vltavu tvoří okruh, který zvládnete za dopoledne, ale klidně u něj vydržíte celý den. Travnaté plochy v parku lákají k pikniku a pod hradbami se dá sejít k řece. Nezapomeňte nahlédnout do kasemat a sálu Gorlice v útrobách hradeb a k rotundě sv. Martina, jedné z nejstarších dochovaných staveb v Praze. Na Vyšehradě se navíc přes léto konají venkovní akce a večer patří hradby jednomu z nejromantičtějších západů slunce ve městě. Podrobný průvodce jsme sepsali v článku Vyšehrad v létě: piknik, historie a výhled na Vltavu.

Levý Hradec a Sázavský klášter: po stopách nejstaršího křesťanství

Kdo chce jít po stopách počátků křesťanství v Čechách, má dvě skvělé možnosti kousek od Prahy. Levý Hradec u Roztok, dostupný vlakem z Masarykova nádraží a krátkou procházkou, je místem, kde kníže Bořivoj nechal postavit vůbec první křesťanský kostel v Čechách — zasvěcený svatému Klimentovi, jehož ostatky přinesli právě Cyril a Metoděj z Chersonu. Druhým tipem je Sázavský klášter, zhruba hodinu cesty od Prahy, který byl v 11. století posledním velkým centrem slovanské liturgie v Čechách a působil v něm svatý Prokop. Cesta vláčkem Posázavského pacifiku podél řeky je zážitek sama o sobě.

Na Sázavu se dostanete vlakem s přestupem v Čerčanech, výstupní stanice Sázava zastávka je od kláštera asi patnáct minut pěšky podél řeky. Kdo má rád kombinaci historie a přírody, může výlet spojit s koupáním v Sázavě nebo krátkou procházkou po naučné stezce v okolí kláštera — o svátku tu bývá živo, ale davy jako v centru Prahy rozhodně nečekejte.

Pokud vás láká spíš klasický hradní výlet, sepsali jsme přehled v článku Výlety za hrady a zámky do hodiny cesty od Prahy — o svátku počítejte s větším provozem, proto doporučujeme vyrazit brzy ráno.

A pokud nechcete nikam daleko, i obyčejná sváteční Praha má své kouzlo. Náplavky žijí trhy a posezením u vody, letenská a riegrovská stráň zvou k dece s výhledem a v parcích je znát, že město o svátku dýchá pomaleji. Sváteční dopoledne je také ideální čas na místa, kam se jindy stojí fronty — Pražský hrad nebo Staroměstská radnice bývají hned po otevření nejklidnější.

Praktické informace: co o svátku funguje

Dobrá zpráva: 5. červenec nepatří mezi svátky, kdy musí být velké obchody ze zákona zavřené, takže většina obchodních center a supermarketů má otevřeno — menší podniky si ale mohou upravit provoz podle svého, proto se před cestou vyplatí ověřit otevírací dobu. Muzea, galerie a památky mají o letních svátcích zpravidla běžný návštěvnický provoz, restaurace v centru jedou naplno. MHD jezdí podle svátečního, tedy nedělního jízdního řádu — spoje jsou řidší, ale na všechna zmíněná místa se pohodlně dostanete. Aktuální kulturní program a otevírací doby památek najdete na oficiálním portálu Prague.eu.

Počítejte s tím, že 6. července následuje Den upálení mistra Jana Husa, takže město žije prodlouženým víkendem — centrum bývá živější než obvykle. Pokud předpověď slibuje tropický den, přečtěte si naše tipy v článku Kam za horka v Praze. V redakci doporučujeme začít program ráno, kdy je příjemně, a odpoledne přesunout do stínu zahrad nebo k vodě.

Video průvodce

Často kladené otázky

Co se vlastně 5. července slaví?

Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje — státní svátek připomínající příchod soluňských bratrů na Velkou Moravu v roce 863, vznik hlaholice a počátky slovanské vzdělanosti a bohoslužby.

Jsou 5. července v Praze otevřené obchody?

Ano, 5. ani 6. červenec nepatří mezi svátky s povinným zavřením velkých prodejen. Obchodní centra a supermarkety mají zpravidla otevřeno, menší obchody si mohou provoz upravit — otevírací dobu si raději ověřte.

Jak jezdí pražská MHD o státním svátku?

Metro, tramvaje i autobusy jezdí podle nedělního (svátečního) jízdního řádu. Spoje jsou o něco řidší než ve všední den, provoz ale funguje spolehlivě po celý den.

Kde v Praze najdu památky spojené s Cyrilem a Metodějem?

Především Emauzský klášter Na Slovanech, pravoslavnou katedrálu sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici a novorománský kostel sv. Cyrila a Metoděje na Karlínském náměstí.

Kam na cyrilometodějský výlet za Prahu?

Na Levý Hradec u Roztok, kde stál první křesťanský kostel v Čechách zasvěcený sv. Klimentovi, nebo do Sázavského kláštera, centra slovanské liturgie v 11. století. Obě místa jsou dostupná vlakem zhruba do hodiny.

Je 6. července také státní svátek?

Ano, 6. července se připomíná Den upálení mistra Jana Husa (1415). Letos tak vychází dvoudenní sváteční volno, které se hodí na delší výlet i pomalé objevování Prahy.

Jestli chcete zažít hlavní oslavy svátku, vězte, že se odehrávají na Velehradě, kde 5. července vrcholí Dny lidí dobré vůle národní poutí. Z Prahy je to na jednodenní výpravu daleko, ale slavnostní bohoslužby se konají i v pražských kostelech — v Emauzích a v pravoslavné katedrále v Resslově ulici má svátek pochopitelně zvláštní místo v kalendáři. Časy bohoslužeb si ověřte na webech jednotlivých farností.

Ať už zamíříte do Emauz, na Vyšehrad, nebo vlakem do Posázaví, sváteční 5. červenec je ideální den, jak Prahu zažít pomaleji a s příběhem, který sahá až do 9. století. Přejeme krásný svátek!