Food market Praha je v srpnu úplně jiná disciplína než na jaře. Rajčata konečně chutnají jako rajčata, na stáncích se vrší meruňky, švestky a první jablka a k tomu se v ulicích rozjíždějí gastro dvorky s pouličním jídlem. V redakci máme letní trhy rádi hlavně proto, že spojují nákup se snídaní pod širým nebem — a v Praze si mezi nimi vyberete prakticky každý den v týdnu.
Sepsali jsme přehled těch nejzajímavějších míst: klasické farmářské trhy, kam se chodí pro suroviny, i food markety, kde se hlavně jí. U každého zmiňujeme, čím se liší a kdy má smysl přijít.
Farmářské trhy v Praze: kde se v srpnu nakupuje nejlépe
Pražská síť farmářských trhů je hustá a překvapivě různorodá. Některé jsou turistickou atrakcí, jiné fungují jako sousedská záležitost, kde se prodavači se zákazníky zdraví jménem. V srpnu má většina z nich nejsilnější měsíc v roce — sezóna ovoce a zeleniny je na vrcholu a nabídka je nejpestřejší.
Náplavka: sobotní ráno u Vltavy
Farmářské trhy na Náplavce na Rašínově nábřeží jsou nejfotografovanější pražské trhy a v sobotu ráno tu bývá pořádně živo. Táhnou se po břehu Vltavy pod Výtoní, takže nakupujete s výhledem na řeku a na projíždějící lodě. Nabídka je široká — zelenina, ovoce, sýry, pečivo, maso, ryby, květiny — a k tomu řada stánků s kávou a snídaní.
Praktická poznámka: kolem desáté hodiny tu bývá nejhustší provoz. Pokud chcete nakupovat v klidu a mít výběr, přijďte hned po otevření. Kdo naopak jde spíš na atmosféru a kafe, tomu pozdější dopoledne nevadí. Sledujte web pořadatele — v případě vysoké vody nebo velkých akcí na náplavce se trhy výjimečně přesouvají nebo ruší.
Kulaťák v Dejvicích: trh pro nakupující
Farmářské tržiště na Vítězném náměstí, kterému nikdo neřekne jinak než Kulaťák, je opakem turistické Náplavky. Chodí sem hlavně místní z Dejvic a Bubenče a je to znát na skladbě stánků: víc zeleniny, víc masa, míň suvenýrů. Prostor kolem kruhového náměstí je vzdušný, takže se tu i v horkém dni dá pohodlně procházet.
Skvěle se sem dostanete metrem A na stanici Dejvická, což z Kulaťáku dělá jeden z nejlépe dostupných trhů ve městě. Když nakoupíte, máte kousek do Stromovky nebo do Šárky, takže se dá trh dobře spojit s letní procházkou.
Jiřák, Kubáň a Heřmaňák: sousedské trhy
Trojice trhů, které nejlépe vystihují, jak vypadá běžný pražský týden. Farmářské trhy na náměstí Jiřího z Poděbrad na Vinohradech běží několik dní v týdnu a jsou spíš menší, ale kvalitní — a kulisa kostela Nejsvětějšího Srdce Páně od Josipa Plečnika je jedna z nejlepších v Praze. Na Kubáni ve Vršovicích a na Heřmaňáku v Holešovicích je atmosféra ještě víc sousedská; tady se opravdu chodí pro suroviny na víkendový oběd.
Pokud vás zajímá právě tahle sousedská rovina, podrobněji jsme se jí věnovali v článku o vinohradských a vršovických trzích, kde najdete i tipy, kam vyrazit po nákupu na snídani.
Food markety a gastro dvorky: kam na jídlo, ne na nákup
Druhá kategorie jsou místa, kam se nechodí pro mrkev, ale rovnou se jí. Food market v pražském pojetí znamená obvykle areál nebo dvůr s několika kuchyněmi, společným posezením a barem — formát, který se v posledních letech osvědčil hlavně v bývalých průmyslových prostorách.
Pražská tržnice v Holešovicích
Areál Pražské tržnice je největší a nejrozmanitější gastro adresa svého druhu ve městě. V halách i mezi nimi se míchá jídlo, design, trhy a kulturní program a v létě je tu díky stínu mezi budovami snesitelněji než na otevřeném náměstí. Areál se navíc postupně proměňuje, takže se sem vyplatí vracet.
Detailnímu průvodci po jednotlivých halách jsme věnovali samostatný text o Pražské tržnici v Holešovicích — najdete v něm i tipy, co v areálu nepřehlédnout.
Smíchov, Karlín a dočasné gastro dvorky
Kolem Anděla a na rozvíjejícím se Smíchově funguje formát food marketu s kontejnerovými kuchyněmi a společným posezením, který se stal vzorem pro řadu dalších míst. Podobný princip najdete i v Karlíně a v areálech, které se v létě otevírají jen dočasně. Právě dočasnost je tu klíčová: sestava stánků se mění každou sezónu, takže před cestou zkontrolujte aktuální program na sociálních sítích konkrétního místa.
Samostatnou kapitolou jsou pak letní festivaly zaměřené čistě na pouliční jídlo — těm jsme se věnovali v přehledu letních street food festivalů v Praze.
Co v srpnu na trzích opravdu stojí za nákup
Srpen je z hlediska sezónnosti nejštědřejší měsíc roku. Na stáncích se potkává vrchol letního ovoce s prvními podzimními surovinami, což je kombinace, která jindy nenastane.
Z ovoce jsou to hlavně švestky a blumy, pozdní meruňky, ostružiny, borůvky a první odrůdy jablek a hrušek. Ze zeleniny stojí za pozornost rajčata všech tvarů a barev — právě v srpnu chutnají nejlépe — dále papriky, cukety, patizony, lilky, fazolové lusky a kukuřice. Objevují se také první dýně, i když na ně je ještě brzy.
Vedle čerstvých surovin má smysl vyhlížet zpracované produkty od menších výrobců: kozí a ovčí sýry, kváskové pečivo, med z posledního snůšku, domácí sirupy a nakládanou zeleninu. Ceny na trzích bývají vyšší než v supermarketu a je fér s tím počítat — platíte za kratší cestu od pěstitele a za to, že se můžete zeptat, odkud zboží je.
Praktické tipy pro návštěvu pražských trhů
Několik věcí, které z návštěvy udělají příjemné dopoledne místo boje s davem a horkem.
Choďte brzy. V srpnu je před desátou hodinou příjemný stín a nižší teplota, po jedenácté se na exponovaných místech dá vydržet jen těžko. Ranní návštěva má i praktický důvod — nejlepší kusy zeleniny a ovoce mizí jako první.
Vezměte si vlastní tašku a menší hotovost. Většina prodejců dnes bere karty, ale u menších stánků se hotovost stále hodí. Plátěná taška nebo košík navíc ušetří spoustu plastu.
Jeďte MHD. Parkování v okolí většiny trhů je v sobotu dopoledne nepříjemné až nemožné. Náplavka je kousek od stanic Karlovo náměstí a Výtoň, Kulaťák leží přímo u metra Dejvická, Jiřák má vlastní stanici metra A a Pražská tržnice je u stanice Vltavská.
Ověřte si termín. Trhy fungují sezónně a jednotlivé dny se v průběhu roku mění. Aktuální informace o pražských trzích a akcích najdete na oficiálním turistickém portálu Prague.eu a na portálu Kudy z nudy, případně přímo na webu pořadatele konkrétního trhu.
Počítejte s frontou na kávu. Stánky s kávou a snídaní bývají na trzích nejvytíženější položkou. Pokud spěcháte, dejte si kafe v kavárně o ulici dál — v okolí většiny trhů jich je dostatek.
Trhy mimo centrum: kam za jídlem, které v centru nenajdete
Pražská gastronomická mapa nekončí u Náplavky a Holešovic. Velká část toho nejzajímavějšího se odehrává na okrajích města, kde je klidněji, levněji a často i autentičtěji. V horkém srpnu je to navíc praktické — mimo centrum se nemusíte prodírat davem turistů.
Sapa v Libuši a další „jiná“ tržiště
Areál Sapa na jihu Prahy je největší vietnamské tržiště v Česku a zároveň jedna z mála adres ve městě, kde nakoupíte suroviny, které jinde neseženete: čerstvé bylinky, exotické ovoce, rýžové nudle nebo mořské plody. Vedle velkoobchodních hal tu funguje řada bister a bufetů a je to místo, kam se chodí spíš najíst než fotit. Dostanete se sem autobusem z metra C Kačerov nebo Chodov, cesta z centra zabere zhruba půl hodiny.
Podobný princip — jiná nabídka, méně turistů — platí i pro menší sídlištní tržiště v Michli, na Praze 4 nebo v Řepích. Nejsou to kulisy do fotoalba, ale pokud vaříte a hledáte konkrétní surovinu, často uspějete rychleji než v centru.
Za zmínku stojí i sezónní prodej přímo u pěstitelů v okrajových částech Prahy a v obcích těsně za hranicí města. V srpnu se v okolí Prahy sklízí ovoce a brambory a řada farem má vlastní prodejnu nebo stánek — je to nejkratší možná cesta od pole na stůl a zároveň příjemný důvod k výletu autem nebo na kole.
Jedno pravidlo platí všude: čím dál od centra, tím větší šance, že narazíte na prodejce, který si zboží skutečně vypěstoval. V centru je naopak vyšší podíl přeprodejců, což na kvalitě nemusí být znát, ale na ceně obvykle ano. Nebojte se proto zeptat, odkud zboží pochází — dobrý prodejce odpoví bez váhání a rád.
Video průvodce
Často kladené otázky
Který farmářský trh v Praze je největší?
Z hlediska počtu stánků a návštěvnosti patří k největším trhy na Náplavce na Rašínově nábřeží a farmářské tržiště na Vítězném náměstí v Dejvicích. Největším gastro areálem je pak Pražská tržnice v Holešovicích, ta ale funguje jinak — je to spíš komplex podniků a hal než klasický trh.
Kdy jsou v Praze farmářské trhy?
Většina velkých trhů má hlavní den v sobotu dopoledne, řada z nich ale funguje i ve všední dny. Termíny se mění podle sezóny, proto doporučujeme ověřit aktuální rozpis na webu konkrétního trhu ještě před cestou.
Dá se na pražských trzích platit kartou?
Většina prodejců dnes karty přijímá, u malých stánků a u některých pěstitelů ale stále platí, že hotovost je jistota. Ideální je mít u sebe menší bankovky.
Jsou trhy vhodné pro návštěvu s dětmi?
Ano, zvlášť ty menší sousedské, kde není takový nával. Na Náplavce a na Jiřáku bývá o víkendu hodně lidí, takže s kočárkem se vyplatí přijít hned ráno. Většina trhů má stánky s pečivem, palačinkami nebo limonádami, které děti obvykle ocení.
Co je rozdíl mezi farmářským trhem a food marketem?
Na farmářský trh se chodí primárně nakupovat suroviny od pěstitelů a menších výrobců. Food market je gastro areál, kde se hlavně jí — několik kuchyní, společné posezení, bar. Hranice se ovšem stírají: na velkých farmářských trzích dnes běžně najdete i stánky s hotovým jídlem.
Vyplatí se na trzích nakupovat, když jsou dražší?
Záleží na tom, co hledáte. U základních surovin bývá supermarket levnější, u sezónního ovoce, zeleniny od místních pěstitelů, kváskového pečiva nebo farmářských sýrů je rozdíl v chuti i kvalitě obvykle znát. V srpnu, kdy je česká sezóna na vrcholu, je poměr cena–kvalita na trzích nejlepší v roce.
Shrnutí
Srpen je pro pražské trhy nejlepší měsíc — sezóna je na vrcholu a nabídka nejpestřejší. Pokud chcete nakupovat, zamiřte na Kulaťák, Jiřák nebo Heřmaňák. Pokud jdete hlavně na atmosféru a snídani, Náplavka je jasná volba. A pokud vás zajímá jídlo bez nákupní tašky, patří vaše kroky do Pražské tržnice nebo do některého z letních gastro dvorků.
Anežka je rodilá Pražačka z Vinohrad, vystudovala turismus na VŠE. Sedm let vedla blog Praha jinak (12 tisíc měsíčních čtenářů), kde mapovala alternativní místa, lokální podniky a méně známé čtvrti. Pro Pražské fórum sestavuje redakční koncepci a píše longformy o pražských čtvrtích.




