Zahrádky restaurací patří k Praze stejně neodmyslitelně jako věže a mosty. Když se léto přehoupne do své poslední fáze, není lepší způsob, jak si město užít, než si sednout venku – pod kaštany na Letné, k vodě na Kampě nebo mezi vinice nad Vršovicemi. V redakci jsme prošli desítky míst a vybrali zahrádky, které stojí za návštěvu právě teď, než se sezóna posezení pod širým nebem uzavře. Průvodce jsme rozdělili podle toho, co od večera venku čekáte: výhled, řeku, nebo klid zeleně.
Pražská zahrádková kultura má přitom svá nepsaná pravidla, která se hodí znát. Pivní zahrady fungují samoobslužně: pivo i jídlo si vyzvednete u okénka a stůl si najdete sami, klidně vedle cizích lidí – dlouhé společné stoly jsou součást zážitku. Restaurační zahrádky naopak fungují klasicky s obsluhou a u těch nejžádanějších se bez rezervace večer neobejdete. A protože sezóna se pomalu chýlí ke konci, mnohé podniky už v září zkracují venkovní provoz podle počasí – ideální čas vyrazit je tedy právě teď.
Zahrádky s výhledem na Prahu
Pražská topografie je pro posezení venku ideální: stačí vyjít na kopec a k jídlu dostanete celé panorama města. Zahrádky s výhledem bývají nejplnější kolem západu slunce, proto se vyplatí přijít s předstihem nebo si stůl rezervovat. Kompletní přehled míst, kde se jí a pije s panoramatem, jsme sepsali v článku o nejlepších letních terasách s výhledem na Prahu – tady vybíráme klasiky, které nezklamou.
Výhledové zahrádky mají v Praze dvě hlavní podoby. První jsou pivní zahrady na kopcích – neformální, samoobslužné a otevřené všem, kdo unesou půllitr do schodů. Druhou tvoří restaurace s obsluhou, kde se za panorama připlácí, ale zážitek z večeře nad rozsvíceným městem za to stojí. V tomto přehledu najdete obojí, protože každá situace si žádá něco jiného: spontánní úterní večer patří pivní zahradě, výročí nebo návštěva ze zahraničí spíš rezervovanému stolu s výhledem.
Letná: pivní zahrada i zámeček
Pivní zahrada v Letenských sadech je pražská instituce. Dlouhé stoly pod kaštany, pivo z okénka a výhled na vltavské mosty – jednodušší a lepší kombinace v Praze neexistuje. Kdo chce k výhledu i kompletní restaurační servis, najde ho v Letenském zámečku hned vedle. Na konci léta je Letná obzvlášť příjemná: turistů ubývá a dlouhé stoly patří hlavně místním štamgastům.
Na Letnou se nejpohodlněji dostanete tramvají na zastávku Letenské náměstí nebo Sparta a pak krátkou procházkou parkem; od metra Hradčanská je to pěšky asi deset minut. Kdo přijde od centra, může vystoupat po schodech od Čechova mostu – výstup je to strmější, ale odměnou je okamžitý panoramatický výhled hned nahoře. Pivní zahrada funguje za pěkného počasí od odpoledne do pozdního večera a platí se zpravidla hotově nebo kartou u okénka.
Villa Richter: víno pod Pražským hradem
Jen pár kroků od Zlaté uličky, na svahu Svatováclavské vinice, leží Villa Richter. Posezení mezi vinnými keři s výhledem na střechy Malé Strany patří k nejromantičtějším ve městě – ideální na sklenku vína před západem slunce. Odtud je to navíc kousek na procházku Starými zámeckými schody dolů k Malostranské.
Hradčanské okolí nabízí ještě jednu zastávku: nádvoří Strahovského kláštera s klášterním pivovarem a posezením ve stínu barokních zdí. Kombinace prohlídky Strahovské knihovny, piva z klášterní produkce a následného sestupu přes Petřínské sady na Malou Stranu je jeden z nejlepších půldenních programů, jaké Praha nabízí – a na konci léta ho zvládnete bez front, které tu bývají v hlavní sezóně.
U vody: zahrádky na břehu Vltavy
Voda dodává letnímu posezení zvláštní klid. Vltavské břehy nabízejí všechno od piknikových deček po elegantní restaurace, a právě kolem řeky se pražská zahrádková sezóna drží nejdéle – u vody bývá příjemně i v prvních zářijových týdnech.
Nejdemokratičtější formou posezení u vody zůstávají náplavky. Rašínovo nábřeží pod Vyšehradem a Hořejší nábřeží na Smíchově nabízejí kobky s vínem, pivem i kávou, posezení přímo na nábřežní hraně a výhled, který žádná restaurace nepřebije. Na Smíchovské náplavce bývá volněji a západ slunce tu dopadá přímo na protější břeh s Vyšehradem. Kdo chce k vodě i sportovní rozměr, najde u Žlutých lázní v Podolí plážový areál s občerstvením, lehátky a půjčovnou lodí.
Kampa a Malá Strana
Okolí Kampy je zahrádkovým rájem. Přímo u vody sídlí ikonický Kampa Park s terasou téměř nad hladinou a výhledem na Karlův most, o kus dál láká Hergetova cihelna s jedním z nejfotografovanějších výhledů ve městě. Kdo hledá neformálnější atmosféru, může zamířit na Střelecký ostrov nebo na náplavku – posezení na nábřežní hraně s pivem z kobky je pražská letní klasika, která nic nestojí. Milovníkům klasických hospodských zahrádek doporučujeme náš přehled pražských pivnic a jejich zahrádek.
Za zmínku stojí i ostrovy. Střelecký ostrov uprostřed mostu Legií nabízí sezónní občerstvení pod staletými stromy a atmosféru, která připomíná spíš venkovský výlet než centrum metropole. Slovanský ostrov se Žofínským palácem je zase ideální zastávka po projížďce na šlapadle. Obě místa jsou na konci léta příjemně klidná a hodí se i pro rodiny s dětmi – na Střeleckém ostrově je dětské hřiště s výhledem na Národní divadlo.
Pro fotografy je okolí Kampy nejvděčnějším terénem: Čertovka s velkopřevorským mlýnským kolem, výhled na oblouky Karlova mostu i večerní odrazy světel na hladině se dají obejít během jediné procházky mezi aperitivem a večeří. Nejlepší světlo tu bývá zhruba hodinu před západem slunce, kdy jsou fasády Starého Města naproti přes řeku nasvícené do zlatova.
Zahrádky v parcích a vinicích
Třetí kategorií jsou místa, kde je hlavní devízou zeleň. Pražské parky a vinice nabízejí posezení, na které se nezapomíná – a často s překvapivě dobrou kuchyní či vínem z vlastní produkce.
Grébovka: viniční altán nad Vršovicemi
Havlíčkovy sady, mezi místními zvané Grébovka, ukrývají jednu z nejpůvabnějších zahrádek ve městě. Viniční altán stojí přímo uprostřed vinice a nabízí vína z místních hroznů s výhledem na vršovické střechy. Konec léta je pro návštěvu ideální: vinice před sklizní hraje barvami a za pár týdnů tu vypukne tradiční vinobraní. Podobně příjemné je posezení u vinice svaté Kláry v trojské botanické zahradě.
Grébovka má navíc ideální načasování: začátkem září se tu koná tradiční vinobraní, jedno z největších v Praze, a vinice tak žije přípravami. Kdo chce mít altán jen pro sebe, měl by přijít ve všední den odpoledne – o víkendech se tu stoly plní rychle. Park samotný stojí za samostatnou procházku: umělá jeskyně (grotta), pavilon a kaskádovité svahy vinice patří k nejromantičtějším zákoutím Vinohrad a Vršovic.
Riegrovy sady a Stromovka
Biergarten v Riegrových sadech je vinohradská obdoba Letné – dlouhé stoly, točené pivo a trávník, ze kterého je vidět Pražský hrad. Ve Stromovce zase najdete několik kiosků a restaurací rozesetých po největším pražském parku; hodí se jako zastávka při nedělní procházce nebo po návštěvě Výstaviště.
Žižkov nabízí drsnější, ale o to autentičtější variantu: posezení na Parukářce, kopci s výhledem na celé město, kam si místní chodí užít západ slunce s pivem v ruce. A milovníci klidu ocení hospůdku na vyšehradských hradbách – posezení mezi barokními bastiony s výhledem na řeku patří k nejlépe utajeným pražským zážitkům. Právě tahle rozmanitost je na pražských zahrádkách nejlepší: od bílých ubrusů nad Vltavou po pivo na dece uprostřed parku je to vždy jen pár zastávek tramvají.
Praktické tipy: kdy vyrazit a jak vybírat
Zahrádková sezóna v Praze obvykle běží od dubna do konce září, přičemž právě přelom srpna a září patří k nejpříjemnějším obdobím – večery jsou ještě teplé, ale největší nápor turistů opadá. U oblíbených míst s výhledem doporučujeme rezervaci, zejména v pátek a v sobotu večer. Pivní zahrady na Letné a v Riegrových sadech rezervace neberou – fungují stylem „kdo dřív přijde“, což je ostatně součást jejich kouzla. Aktuální otevírací doby a hodnocení jednotlivých podniků snadno ověříte na Tripadvisoru, přehled gastronomických akcí ve městě nabízí oficiální portál Prague.eu.
A nezapomeňte: léto v Praze ještě nekončí. Co všechno se dá stihnout do konce srpna, jsme shrnuli v článku Konec léta v Praze: co stihnout do konce srpna.
Poslední redakční rada na závěr: nenechávejte návštěvu oblíbené zahrádky na „někdy příště“. Pražské léto umí skončit ze dne na den a s prvním chladným týdnem se venkovní sezóna uzavře do jara. Naplánujte si proto v následujících dnech alespoň jeden večer venku – ať už s výhledem z Letné, se sklenkou vína mezi keři v Grébovce, nebo jen s kávou na náplavce. Je to nejjednodušší způsob, jak si podržet kus léta ještě o pár týdnů déle.
Video průvodce
A jestli váháte, kterou zahrádku vyzkoušet jako první, řiďte se jednoduchým klíčem: za slunného odpoledne zamiřte na kopec, za teplého večera k řece a v nerozhodném počasí do parku, odkud je to všude blízko. Špatná volba v Praze prakticky neexistuje – město je na posezení venku stavěné a poslední letní týdny mu sluší ze všeho nejvíc.
Časté otázky
Do kdy jsou v Praze otevřené letní zahrádky?
Většina zahrádek funguje do konce září, některé podle počasí i déle. Pivní zahrady na Letné a v Riegrových sadech obvykle zavírají s prvním výrazným ochlazením.
Je potřeba si zahrádku rezervovat?
U restaurací s výhledem (Kampa Park, Hergetova cihelna, Villa Richter) rezervaci rozhodně doporučujeme, hlavně na páteční a sobotní večery. Pivní zahrady rezervace zpravidla neberou.
Která zahrádka má nejlepší výhled na Karlův most?
Nejblíž mostu sedíte na terasách u Kampy – Kampa Park a Hergetova cihelna mají výhled přímo na most a Staré Město. Levnější alternativou je posezení na Střeleckém ostrově.
Kde se dá venku posedět s vínem místo piva?
Ve viničním altánu v Grébovce, ve Ville Richter na Svatováclavské vinici pod Hradem nebo u vinice svaté Kláry v Botanické zahradě v Troji. Všechna tři místa nabízejí vína z pražských vinic.
Jsou pivní zahrady vhodné pro rodiny s dětmi?
Ano. Letná i Riegrovy sady jsou obklopené parkem, kde se děti zabaví, a Stromovka má hned několik dětských hřišť v docházkové vzdálenosti od kiosků.
Co si vzít s sebou na večerní posezení venku?
Na konci léta se večery ochlazují rychleji – lehká mikina nebo šátek se hodí i po horkém dni. Na pivních zahradách se navíc často platí hotově, drobné se hodí.
Štěpán se gastronomické scéně Prahy věnuje deset let — psal pro Foodie a Apetit, externě hodnotí restaurace pro Maurerův Grand Restaurant. Specializuje se na fine dining, ale stejně tak rád recenzuje bistro a hospody.



