Židovské Město v Praze, dnešní Josefov, se vejde do čtvrti, kterou obejdete za dvacet minut. Jenže právě tady stojí nejstarší dochovaná synagoga v Evropě, hřbitov s vrstvami hrobů a pamětní síň se jmény obětí holokaustu. Redakce Pražské fórum tuhle čtvrť doporučuje rozvrhnout na celé dopoledne, ne na rychlou zastávku mezi Staroměstským náměstím a Vltavou. Říjen na to sedí: turistů je méně, listí na hřbitově zlátne a krátké dny nahrávají tichému tempu, které místo potřebuje.
Tento průvodce vám řekne, co stojí za vidění, jak vstupenky fungují a v jakém pořadí jít, aby vás to nepřeplnilo. Údaje o vstupném a otevírací době jsme ověřovali na webu Židovského muzea v Praze, ale před cestou je radši ještě jednou zkontrolujte, protože se mění podle sezóny a židovských svátků.
Jak vznikl Josefov a proč dnes vypadá právě takhle
Židovská obec sídlila v tomhle prostoru po staletí v uzavřeném ghettu. Dnešní podoba čtvrti je ale mladší, než čekáte. Na konci 19. století pražská radnice nechala v rámci asanace zbourat zhruba 300 středověkých domů a přibližně 20 ulic, protože stísněné a zchátralé ghetto bylo zdravotním rizikem. Z té proměny vznikla třeba Pařížská třída s secesními a historizujícími domy, kterou dnes znají všichni, kdo hledají luxusní obchody.
Přežilo jen to nejcennější: synagogy, hřbitov a radniční věž. Proto vedle sebe vidíte středověkou gotiku a o šest set let mladší činžáky. Když chcete čtvrti porozumět, vezměte si cestou aspoň jednu vzpomínku na tuhle demolici. Pomůže vám pochopit, proč je Starý hřbitov tak těsně sevřený domy a proč se z původní uličkové sítě skoro nic nedochovalo.
Obecný přehled historie čtvrti najdete na české Wikipedii, pro samotnou návštěvu je ale užitečnější oficiální web muzea.
Jak si naplánovat trasu čtvrtí
Nejpohodlnější je začít na zastávce metra Staroměstská (linka A) a dojít po Pařížské třídě k Maiselově ulici. Tady najdete návštěvnické centrum Židovského muzea na adrese Maiselova 15, kde se prodávají vstupenky. Další prodejní místa jsou v Pinkasově synagoze (Široká 1), v Klausové synagoze (U Starého hřbitova 3a), ve Španělské synagoze (Vězeňská 1) a v Maiselově synagoze (Maiselova 10). Vstupenky si můžete koupit i online v e-shopu muzea.
Doporučené pořadí máme jednoduché: Maiselova synagoga, Pinkasova synagoga se hřbitovem, Klausová, potom Staronová a nakonec Španělská. Odpovídá to poloze budov, takže se nevracíte stejnou cestou.
Starý židovský hřbitov: nejsilnější zážitek čtvrti
Vstup na Starý židovský hřbitov vede přes Pinkasovu synagogu. Hřbitov se zakládal postupně, jeho přesné počátky neznáme, dochované záznamy ale dokládají pohřby nejméně od roku 1439. Pohřbívalo se tu do roku 1787. Protože místa nebylo dost a rozšiřovat se nesmělo, zemi několikrát dosypávali a hroby ukládali nad sebe. Dnes je na ploše asi 12 000 viditelných náhrobků a podle odhadů muzea tam leží kolem 80 000 lidí v nejméně dvanácti vrstvách.
Výsledek je ohromující. Náhrobky se naklánějí do všech stran, jsou nahusto u sebe a mezi nimi roste stará zeleň. V říjnu se kamenné desky pokrývají listím a světlo mezi domy je ploché a měkké. Na fotky je to skvělé, na ticho ještě lepší. Vyhraďte si aspoň čtyřicet minut a nechoďte jen po vyznačené cestě, ale zkuste se na každé zákrutě na chvíli zastavit.
Rabín Löw a legenda o Golemovi
Mezi nejznámější hroby patří hrob rabiho Jehudy Löwa (kolem roku 1609), tradičně spojovaného s legendou o Golemovi. Nebudeme tvrdit, že legenda je historická pravda, je to ale část pražského folkloru, o kterou se vyplatí zajímat. Na hrob lidé pokládají kamínky a lístečky s přáními, což je zvyk, který na vás ve skutečnosti zapůsobí víc než samotná pověst.
Pokud máte v plánu kombinovat židovské památky s dalšími muzei, přečtěte si i náš přehled muzeí a galerií v Praze na podzim.
Pinkasova synagoga: jména na zdech
Pinkasova synagoga, založená koncem 15. století rabínem Pinkasem, slouží dnes jako památník obětí holokaustu. Na stěnách jsou vepsána jména více než 77 000 židovských obětí z Čech a Moravy. Návštěva je tichá. Nikdo nemluví nahlas a lidé se zastavují před jmény, která mohou patřit jejich rodinným příbuzným. Nedoporučujeme sem chodit narychlo ani zároveň telefonovat. Patří k tomu respekt, který kamenné zdi sami vyžadují.
Synagogy, které si nesmíte nechat ujít
Židovské Město nabízí několik synagog, a každá z nich je jiná. Rozhodně nemusíte vidět všechny během jediného dne, ale tři čtyři za návštěvu zvládnete v klidu. Vstupenka Židovského muzea zahrnuje Maiselovu, Pinkasovu, Klausovu a Španělskou synagogu a hřbitov. U Staronové synagogy si na místě ověřte, zda ji vaše vstupenka pokrývá, protože ji spravuje židovská obec a muzeum ji uvádí s jinou otevírací dobou.
Staronová synagoga: nejstarší v Evropě, která stále slouží
Staronová synagoga vznikla v posledním čtvrtstoletí 13. století a patří k nejstarším dochovaným gotickým stavbám svého druhu v Evropě. Zároveň je to jediná synagoga ve čtvrti, kde se dodnes konají bohoslužby. Zvenku zaujme strmou cihlovou střechou, uvnitř dvoulodním prostorem s pětižebrou klenbou, což je tvar, který v jiných gotických stavbách tak snadno nepotkáte.
Je dobré vědět, že je to živý svatostánek. Počítejte s tím, že v pátek zavírá zhruba hodinu před začátkem šabatu a v sobotu je zavřeno. Pánové si v synagoze nechávají pokrývku hlavy a oblečení má být přiměřené.
Španělská synagoga: maurský styl uprostřed Prahy
Španělská synagoga je nejmladší ze synagog ve čtvrti. Postavili ji v roce 1868 na místě staršího objektu, tak zvané Staré školy, a navrhli ji v novomaurském slohu s odkazem na granadskou Alhambru. Interiér je vyzdoben zlatem a barevnými ornamenty a po šedivém Starém hřbitově působí skoro jako pohádka. Pro mnoho návštěvníků je právě ona překvapením celé trasy.
Maiselova a Klausová synagoga. Maiselova synagoga nese jméno Mordechaje Maisela, bohatého představitele židovské obce, který ve čtvrti financoval synagogy, nemocnice i opravy ulic. Klausová synagoga stojí hned u vstupu na Starý hřbitov a spolu s okolními budovami slouží k výstavám. Obě patří do jednotné prohlídky a dobře se k sobě hodí.
Praktické informace: vstupné, otevírací doba a kdy přijít
Podle ceníku Židovského muzea platí pro individuální návštěvníky tyto ceny: dospělí 600 Kč, studenti do 26 let 400 Kč a děti od 7 do 15 let 200 Kč, děti do šesti let mají vstup zdarma. Vstupenka je platná tři otevírací dny, takže prohlídku můžete rozdělit a nemusíte všechno stihnout najednou. Aktuální ceník je na webu Židovského muzea.
Otevírací doba se v říjnu mění. Od 18. do 31. října 2026 platí pro objekty muzea (Pinkasova, Maiselova a Španělská synagoga a Starý židovský hřbitov) doba od 9:00 do 16:30, Staronová synagoga je otevřena od 9:00 do 17:00. V sobotu a o židovských svátcích je zavřeno. Dřívější říjnové dny mohou mít jiné časy, proto si je před cestou ověřte.
Nejklidnější je ranní otevření ve všední den. Odpoledne se na hřbitově tvoří fronty a před čtvrtou hodinou už se spěchá. Počítejte s dvěma až třemi hodinami na základní okruh a s půl dnem, pokud chcete vidět všechny budovy.
Dobrý trik pro deštivé dny: Židovské Město je z velké části v interiéru. Synagogy mají výstavy a expozice, takže se tu dá strávit celé dopoledne i při silném dešti. Jen hřbitov je venku, a tam mokrý kámen a spadané listí vypadají na fotkách často dramatičtěji než za sucha. Pokud předpověď vypadá špatně, začněte uvnitř a hřbitov si nechte na chvíli, kdy se mraky protrhají.
Zhruba půl dne si můžete naplánovat takto: ráno koupit vstupenku v návštěvnickém centru, před polednem projít Starý hřbitov a Pinkasovu synagogu, po poledním klidu se vrátit ke Španělské synagoze a na závěr se projít k řece. Odtamtud se dá dojít k Rudolfinu a nábřeží, kde si po tolika hodinách tichosti dobře zvyknete na zvuky města.
Pokud po prohlídce zbude chuť na procházku, doporučujeme navázat podzimní trasou přes Staré Město, kterou popisujeme v článku Podzimní procházky Prahou. A kdo chce rovnou nahoru na Hrad, přečte si tipy jak se vyhnout frontám na Pražském hradě.
V krátké vzdálenosti stojí Rudolfinum, nábřeží s výhledem na Hrad a pomník Franze Kafky na Dušní ulici. Kafka se narodil nedaleko Staroměstského náměstí a spjatost s touto čtvrtí cítíte v každé uličce. Kdo se rád zastaví, najde kolem několik kaváren a pekáren, kam se dá po prohlídce schovat před říjnovým deštěm.
Na jídlo po prohlídce raději zvolte podnik podle aktuálních recenzí. Okolí Pařížské třídy je turisticky hodně vytížené a podniky se tu mění rychle, takže u nich radši než doporučení z druhé ruky platí čerstvé ověření na místě.
Jak se ke čtvrti chovat a co si vzít s sebou. Josefov není skanzen. Na hřbitov i do synagog chodí lidé, pro které to je místo paměti. Mluvte tišeji, nelezte na náhrobky a nedotýkejte se kamenů, pokud to není zjevně obvyklé. Fotografování je obvykle povoleno, ale u některých budov platí omezení, tak se řiďte značkami u vstupu.
V říjnu se hodí pohodlná obuv, protože dlažba i hřbitovní cesty jsou nerovné a mokré listí klouže. Vezměte si deštník a vrstvu navíc, v synagogách bývá chladno. Kdo cestuje s dětmi, nechť počítá s tím, že citlivá témata, zejména holokaust v Pinkasově synagoze, mohou být pro malé děti náročná.
Video průvodce
Časté otázky o Židovském Městě v Praze
Kolik času si na Židovské Město vyhradit?
Na základní okruh se Starým hřbitovem a dvěma až třemi synagogami stačí dvě až tři hodiny. Chcete-li vidět všechny objekty včetně výstav, počítejte s půlkou dne. Vstupenka platí tři otevírací dny, takže prohlídku můžete rozložit.
Kolik stojí vstupenka do Židovského muzea?
Podle ceníku muzea 600 Kč dospělí, 400 Kč studenti do 26 let a 200 Kč děti od 7 do 15 let. Děti do šesti let mají vstup zdarma. Ceny si před návštěvou ověřte na oficiálním webu.
Je v sobotu otevřeno?
Ne. Objekty Židovského muzea jsou o sobotách a židovských svátcích zavřené. V pátek zavírá Staronová synagoga zhruba hodinu před začátkem šabatu.
Kde koupit vstupenky?
V návštěvnickém centru na Maiselově 15, v Pinkasově, Klausově, Španělské a Maiselově synagoze, nebo online v e-shopu muzea.
Jak se k Židovskému Městu dostanu?
Nejblíž je stanice metra Staroměstská na lince A. Odtud je to pěšky několik minut Pařížskou třídou.
Hodí se návštěva pro děti?
Starý hřbitov a Španělská synagoga děti obvykle zaujmou. Pinkasova synagoga je ale památníkem obětí holokaustu, a proto je dobré dětem předem vysvětlit, kam jdete a proč se tam mluví tiše.
Anežka je rodilá Pražačka z Vinohrad, vystudovala turismus na VŠE. Sedm let vedla blog Praha jinak (12 tisíc měsíčních čtenářů), kde mapovala alternativní místa, lokální podniky a méně známé čtvrti. Pro Pražské fórum sestavuje redakční koncepci a píše longformy o pražských čtvrtích.



