Máte na Prahu jen jeden den a předpověď hlásí tropy? Nevadí. Praha za den se stihnout dá – a v létě dokonce s bonusem dlouhého večera, kdy město hraje těmi nejhezčími barvami. V redakci jsme poskládali itinerář na 24 hodin, který počítá s horkem: ráno využívá klidné hodiny před davy, přes poledne se drží ve stínu a u vody a večer končí tam, kde Praze zapadá slunce za hradčanské věže. Vše je dostupné pěšky, tramvají nebo přívozem a itinerář funguje ve všední den i o víkendu.
Než vyrazíte, jedna zásadní rada: v tropických dnech rozhoduje voda a načasování. Vezměte si láhev (kohoutková voda je v Praze výborná a pítka najdete v řadě parků), pokrývku hlavy a naplánujte si venkovní části programu na ráno a večer. Poledne patří stínu, řece a klimatizaci – přesně tak je poskládaný i následující den.
Jak den vypadá v kostce? Šestá až devátá ráno: Vyšehrad a snídaně u řeky. Devátá až poledne: Malá Strana, Kampa a Petřín, dokud se uličky nerozpálí. Poledne až pátá: dlouhý oběd, náplavka, ostrovy, případně koupání nebo galerie s klimatizací. Od šesté večer: Letná nebo Riegrovy sady na západ slunce, po setmění noční centrum, střešní bar nebo plavba po Vltavě. Mezi jednotlivými zastávkami jsou vždy maximálně dvě tři tramvajové stanice, takže se nikam nehoníte a zbývá čas i na improvizaci.
Ráno: Vyšehrad, káva a řeka, dokud je klid
V horkých dnech platí jednoduché pravidlo: co chcete vidět venku, vidějte do desáté. Začněte proto brzy – a začněte na Vyšehradě. Národní kulturní památka nad Vltavou má oproti Hradu jednu obrovskou výhodu: i v hlavní sezóně tu ráno potkáte spíš běžce a místní se psy než skupiny s deštníčky. Areál je volně přístupný a nejlépe se k němu dostanete metrem C na stanici Vyšehrad, odkud je to pět minut chůze kolem Kongresového centra, nebo tramvají na Výtoň a nahoru Táborskou bránou.
Východ slunce nad Vltavou z vyšehradských hradeb
Z hradeb u rotundy sv. Martina a od baziliky sv. Petra a Pavla se otevírá výhled na Vltavu, Podolí a na protější břeh se Smíchovem. Rotunda je jednou z nejstarších dochovaných staveb v Praze, bazilika s novogotickými věžemi zase jedna z nejfotogeničtějších dominant vltavského panoramatu. Projděte si Slavín, kde odpočívají Dvořák, Smetana nebo Mucha, zastavte se v parku u monumentálních Myslbekových soch a sejděte cihlovou Cihelnou bránou dolů k řece. Celý okruh zabere hodinku až hodinu a půl a ranní vzduch je v létě to nejpříjemnější, co Praha nabídne.
Snídaně a první káva
Od Vyšehradu je to kousek k Palackého náměstí a na Rašínovo nábřeží, kde se dá posnídat v některém z podniků s výhledem na řeku. Pokud vám vyhovuje spíš klasická kavárenská snídaně, popojeďte tramvají do centra – prvorepublikovou atmosféru nabídne Café Louvre na Národní třídě nebo Kavárna Slavia naproti Národnímu divadlu, odkud je přes řeku vidět Hradčany. Milovníci výběrové kávy zamíří na Vinohrady nebo do Karlína, kde je hustota dobrých kaváren nejvyšší ve městě. Ranní espresso tonic nebo cold brew je v tropických dnech malý rituál, který se vyplatí nevynechat.
Dopoledne: Malá Strana, Kampa a stín zahrad
Dopoledne patří levému břehu. Tramvají nebo pěšky po náplavce se přesuňte k Újezdu a vstupte do čtvrti, která je i v létě překvapivě milosrdná – úzké uličky Malé Strany drží stín a zahrady pod Hradem nabízejí zeleň i lavičky. Za zastávku stojí Vojanovy sady, nejstarší pražská zahrada schovaná za zdí u Mostecké, i barokní Vrtbovská zahrada na svahu Petřína. A pokud máte čas navíc, Valdštejnská zahrada u stanice metra Malostranská je přístupná zdarma a její salla terrena s pávy patří k nejpůsobivějším barokním kulisám ve městě. Podrobný okruh těmi nejklidnějšími zákoutími jsme sepsali v článku Malá Strana a Kampa v létě: zákoutí bez davů.
Kampa a Čertovka
Ostrov Kampa s parkem u Vltavy je ideální na pomalou procházku: Werichova vila, Museum Kampa se soudobým uměním v bývalých Sovových mlýnech a kanál Čertovka s velkým mlýnským kolem u Velkopřevorského mlýna. Kousek odtud stojí i Lennonova zeď, která se neustále proměňuje pod rukama street artistů. Odtud je to pár kroků na Karlův most – pokud jste ho neviděli ráno, projděte ho teď a smiřte se s tím, že už nebudete sami. I tak stojí za to: pohled na Hradčany z mostu je zkrátka povinnost a sochy na mostě jsou galerie pod širým nebem.
Petřín: lanovkou nahoru, pěšky dolů
Od Újezdu jezdí lanová dráha na Petřín, která je součástí systému MHD – platí na ni běžná jízdenka. Nahoře čeká rozhledna inspirovaná Eiffelovkou, zrcadlové bludiště, růžový sad a hlavně stín petřínských sadů. Kdo nechce šlapat na rozhlednu po schodech, může využít výtah. Dolů se dá sejít pěšky přes Strahov a Úvoz směrem k Hradu, nebo zpátky sady k Újezdu – cestou míjíte Hladovou zeď ze 14. století a sady s výhledy na město. V pravé poledne je Petřín jedno z nejsnesitelnějších míst v centru.
Odpoledne: náplavka, ostrovy a osvěžení
Poledne a časné odpoledne je v tropech čas na dlouhý oběd a program u vody nebo v klimatizaci. Dobrou zprávou je, že Praha má obojí na pár minut od sebe. Na oběd doporučujeme uhnout z nejfrekventovanějších tras – stačí dvě tři ulice od Královské cesty a ceny i atmosféra se znatelně zlepší. Kam se schovat, když teploměr atakuje třicítky, jsme podrobně rozepsali v článku Kam za horka v Praze: klimatizovaná muzea i stinné parky.
Po obědě doporučujeme zamířit na Rašínovo nábřeží nebo na Smíchovskou náplavku. Přívozy, které jsou také součástí MHD, vás přehoupnou z břehu na břeh, a kobky v nábřežní zdi dnes fungují jako galerie, kavárny a bary. Alternativou je Střelecký ostrov uprostřed řeky – pár schodů z mostu Legií a jste v zeleni s výhledem na obě strany Vltavy. Romantici si mohou u Slovanského ostrova půjčit šlapadlo nebo lodičku a vidět Národní divadlo z vodní hladiny, což je perspektiva, kterou z břehu nezažijete.
Pokud máte energie nazbyt, popojeďte tramvají do Holešovic: Stromovka je největší pražský park s rybníky, stoletými alejemi a spoustou stínu, a hned vedle stojí Výstaviště s Křižíkovou fontánou. Holešovická tržnice pak nabízí street food a kavárny v kulisách bývalých jatek – odpoledne se tu dá strávit klidně celé, aniž byste potkali jediný turistický deštníček.
Kde se v horku zchladit
Milovníci koupání mohou odpoledne prodloužit v plaveckém areálu Podolí s bazény pod skálou nebo ve Žlutých lázních na břehu Vltavy, kde se dá kromě koupání hrát i plážový volejbal a pétanque. Kdo dává přednost kultuře, najde klimatizované sály ve Veletržním paláci Národní galerie nebo v centru DOX v Holešovicích. A úplně nejjednodušší osvěžení? Zmrzlina – poctivé gelato dnes najdete od Vinohrad po Karlín a fronta před dobrou zmrzlinárnou je v červenci spolehlivější recenze než hvězdičky na internetu.
Večer: západ slunce, pivní zahrady a noční Praha
Večer je v létě pražská disciplína číslo jedna. Kolem sedmé se vydejte na Letnou: Letenské sady nabízejí ikonický výhled na vltavské mosty a pivní zahradu pod kaštany, kde západ slunce slaví půlka města. Alternativou jsou Riegrovy sady na Vinohradech, jejichž travnatý svah je přírodní hlediště s Hradčany v hlavní roli – deku s sebou. Obě místa jsou zadarmo, bez rezervace a s atmosférou, kterou žádná placená vyhlídka nenahradí.
Po setmění se nabízí dvě cesty. První: noční procházka přes Staroměstské náměstí a Karlův most, který má po desáté večer nejvíc kouzla a nejméně lidí – nasvícený Hrad nad řekou je pohled, kvůli kterému se do Prahy vrací celý svět. Druhá: pohled na město shora s drinkem v ruce – naše tipy jsme shrnuli v přehledu pražských střešních barů. A pokud chcete den zakončit na vodě, večerní vyhlídkové plavby vyplouvají z Rašínova nábřeží i od Čechova mostu. Ať zvolíte cokoli, den zakončený nad rozsvícenou Prahou se počítá jako den strávený dobře.
Kdo dává přednost pivu před koktejly, nemusí na Letné končit: pivní zahrady a hospody s dvorky najdete i na Žižkově, v Karlíně nebo na Vinohradech a letní večer v nich plyne pomalu a levně. V tropických nocích bývá venku živo dlouho po půlnoci – Praha v létě prostě žije venku a je to na ní znát v tom nejlepším slova smyslu.
Praktická poznámka na závěr: na celý den se vyplatí 24hodinová jízdenka MHD, která platí i na lanovku na Petřín a přívozy. Aktuální otevírací doby památek a přehled akcí najdete na oficiálním turistickém portálu prague.eu, další inspiraci na výlety pak na Kudy z nudy.
Video průvodce
Často kladené otázky
Dá se Praha stihnout za jeden den?
Hlavní scenérie ano: Vyšehrad, Karlův most, Malá Strana, Petřín a večerní vyhlídky se do 24 hodin vejdou pohodlně. Počítejte ale s tím, že interiéry (Hrad, muzea, galerie) budete muset omezit na jeden dva výběry – jinak den prostojíte ve frontách. Praha je navíc město, do kterého se vracet chcete, takže berte první den jako ochutnávku.
Jak se v Praze v létě nejlépe přesouvat?
Kombinací pěší chůze a MHD. 24hodinová jízdenka pokrývá tramvaje, metro, autobusy, přívozy i lanovku na Petřín. V centru je tramvaj často rychlejší než taxi a přívozy přes Vltavu jsou zážitek samy o sobě. Jízdenku koupíte v aplikaci PID Lítačka, v automatech i bezkontaktně přímo v tramvaji.
Kdy je nejlepší jít na Karlův most?
Brzy ráno do osmi hodin, nebo naopak pozdě večer po desáté. Přes den v sezóně je most plný; východ slunce na mostě patří k nejsilnějším pražským zážitkům vůbec a fotografové kvůli němu vstávají dobrovolně před pátou.
Kde se v Praze vykoupat, když je vedro?
Nejblíž centru je plavecký areál v Podolí a Žluté lázně u řeky. Přírodní alternativou jsou nádrž Džbán v Divoké Šárce nebo Hostivařská přehrada – vše dostupné MHD. Koupání přímo ve Vltavě v centru nedoporučujeme, od toho jsou náplavky a lodičky.
Co když prší nebo je extrémní vedro?
Přesuňte program dovnitř: Veletržní palác, Museum Kampa, DOX nebo klimatizovaná obchodní centra. Večerní část itineráře (vyhlídky, zahrady) funguje i po dešti – vzduch se vyčistí a výhledy bývají nejostřejší právě po letní bouřce.
Vyplatí se v létě rezervace restaurací?
Na večer rozhodně, zejména u podniků s terasou nebo výhledem. Přes oběd stačí přijít mimo špičku, tedy před polednem nebo po druhé hodině. Střešní bary v sezóně často rezervace na západ slunce vyžadují, u pivních zahrad naopak platí: kdo dřív přijde, ten má lavici.
Anežka je rodilá Pražačka z Vinohrad, vystudovala turismus na VŠE. Sedm let vedla blog Praha jinak (12 tisíc měsíčních čtenářů), kde mapovala alternativní místa, lokální podniky a méně známé čtvrti. Pro Pražské fórum sestavuje redakční koncepci a píše longformy o pražských čtvrtích.




