Se zářím se v Praze probouzí kulturní sezóna a muzea v Praze i galerie po letní pauze nasazují nové výstavy, vernisáže a doprovodné programy. Zatímco léto patří terasám a výletům, podzim je čas, kdy se město stahuje do interiérů – a málokteré evropské město jich nabízí tolik jako Praha. Od sbírek starých mistrů přes funkcionalistické paláce plné moderny až po industriální haly současného umění: v tomto průvodci jsme v redakci sepsali, kam letos na podzim vyrazit a jak si návštěvy chytře naplánovat.
Dobrá zpráva pro všechny, kdo se v nabídce ztrácejí: pražská muzejní scéna se dá uchopit po vrstvách. Jednu tvoří velké národní instituce, druhou domy současného umění a třetí menší síně a městská muzea, která často schovávají největší překvapení. Projdeme je postupně.
Národní galerie: od starých mistrů po současnost
Národní galerie Praha je se svými sbírkami jednou z nejstarších veřejných galerií v Evropě a její budovy jsou rozeseté po celém městě, takže si můžete složit vlastní okruh podle nálady i počasí. Právě to je její největší kouzlo: každá budova je jiný svět. Funkcionalistický kolos v Holešovicích, středověký klášter na břehu Vltavy, barokní paláce pod Hradem – samotná architektura stojí za cestu, i kdybyste dovnitř nakonec nešli. Ale jděte, na podzim k tomu není jediný důvod nevyužít.
Veletržní palác: moderna v největším funkcionalistickém paláci
Holešovický Veletržní palác je vlajková loď – monumentální funkcionalistická stavba, v níž sídlí sbírky umění 19., 20. a 21. století. Slovanská epopej tu sice trvale nesídlí, ale i tak jsou zdejší sály se Kupkou, Picassem či českým kubismem programem na celé odpoledne. Návštěvu se vyplatí spojit s procházkou po okolí: Holešovice jsou dnes galerijní čtvrť a od paláce je to kousek jak do Stromovky, tak na Letnou – tipy najdete v našich článcích o Stromovce a Výstavišti a o Letenských sadech.
Anežský klášter a paláce na Hradčanech
Klášter sv. Anežky České na Starém Městě ukrývá sbírku středověkého umění, která patří k tomu nejcennějšímu v zemi – deskové malby, gotické madony a klid kláštera, jenž je sám o sobě architektonickým skvostem, včetně volně přístupných zahrad se sochami. Na Hradčanském náměstí pak stojí za návštěvu Šternberský a Schwarzenberský palác se starými mistry od Rembrandta po Rubense. Obojí je navíc pár kroků od Pražského hradu, takže se návštěva přirozeně spojí s procházkou po Hradčanech – a na rozdíl od hradních nádvoří tu i v sezóně bývá klid. Kompletní přehled expozic a otevíracích dob najdete na webu Národní galerie nebo na portálu Prague.eu.
Současné umění: DOX, Kunsthalle a Rudolfinum
Pokud vás víc než zlacené rámy zajímá, co se v umění děje právě teď, má Praha tři adresy, které byste měli znát.
DOX: vzducholoď nad Holešovicemi
Centrum současného umění DOX vyrostlo z bývalé továrny v Holešovicích a pozná se už z dálky podle dřevěné vzducholodi Gulliver usazené na střeše. Výstavy tu bývají odvážné, společensky angažované a často jde o projekty, které jinde v Česku neuvidíte. Příjemný bonus: kavárna s terasou a dobře zásobené umělecké knihkupectví. DOX navíc dlouhodobě pracuje s tématy, která rezonují i mimo umělecký svět – média, technologie, svoboda –, takže je to dobrá volba i pro návštěvníky, kteří si k současnému umění teprve hledají cestu. Doprovodné texty jsou srozumitelné a komentované prohlídky patří k nejlepším ve městě.
Druhou zastávkou je Kunsthalle Praha na Klárově – z bývalé Zengerovy trafostanice vznikl soukromý dům umění, který od otevření patří k nejnavštěvovanějším ve městě. A trojici uzavírá Galerie Rudolfinum, jež v neorenesančním paláci na Palachově náměstí pořádá výběrové výstavy světového současného umění; vstup na ně navíc bývá zdarma. Milovníci moderny by pak neměli vynechat Museum Kampa v Sovových mlýnech na malostranském břehu Vltavy se sbírkou Františka Kupky a Otto Gutfreunda.
Živá je i vrstva menších soukromých galerií. Karlín a Holešovice se za poslední dekádu proměnily v galerijní čtvrti, kde se výstavy střídají v rychlém tempu a vstup bývá zdarma – vernisáže jsou tu otevřené veřejnosti a patří k nejlepším způsobům, jak nasát atmosféru pražské umělecké scény. Stačí sledovat programy jednotlivých prostorů na sociálních sítích a nechat se vést: z jedné galerie je to většinou pár minut pěšky do další.
Městská muzea a menší síně, které stojí za objevení
Vedle velkých jmen má Praha desítky menších institucí – a právě ty bývají na podzim nejpříjemnější: méně návštěvníků, komornější atmosféra, jasně vymezené téma.
Muzeum města Prahy a Langweilův model
Hlavní budova Muzea města Prahy na Florenci se po rozsáhlé rekonstrukci znovu otevřela veřejnosti s novou expozicí věnovanou dějinám města. Hvězdou zůstává proslulý Langweilův model Prahy – papírový model města z první poloviny 19. století, na němž můžete studovat Prahu, která už z velké části neexistuje. Pod muzeum spadají i věže: Petřínská rozhledna, Staroměstská mostecká věž nebo Prašná brána, takže se expozice dají kombinovat s výhledy na město. Pro rodiny s dětmi je právě Muzeum města Prahy jedním z nejvděčnějších cílů: expozice pracují s modely, interaktivními prvky a příběhy konkrétních Pražanů, takže dějiny města nejsou jen letopočty za sklem.
Od užitého umění po Vyšehrad
Uměleckoprůmyslové museum naproti Rudolfinu je rájem pro milovníky designu, skla a módy. Galerie hlavního města Prahy zpřístupňuje mimo jiné gotický Dům U Kamenného zvonu na Staroměstském náměstí, Bílkovu vilu u Hradčanské a barokní Trojský zámek s terasovitými zahradami. A pokud chcete výstavu spojit s procházkou, zamiřte na Vyšehrad – tamní Gotický sklep hostí stálou expozici o historii pevnosti a okolní park je na podzim kouzelný, jak popisujeme v článku Vyšehrad: historie, výhledy a klid nad Vltavou. Literární duše ocení Muzeum Franze Kafky na Malé Straně, technické pak dopravní halu Národního technického muzea na Letné.
Při plánování se vyplatí myslet i na to, že řada menších expozic je otevřená jen část týdne – Bílkova vila nebo některé věže mívají omezený provoz, zvlášť mimo hlavní sezónu. Rychlá kontrola otevírací doby před cestou ušetří zklamání. Odměnou za trochu plánování jsou ale místa, kde budete výstavu sdílet jen s hrstkou dalších návštěvníků, což se ve velkých domech na Starém Městě podaří málokdy.
Samostatnou kapitolou je Národní muzeum na Václavském náměstí. Zrekonstruovaná historická budova propojená podzemní chodbou s novou budovou nabízí přírodovědné i historické expozice a výhled z kopule, který se řadí k nejhezčím ve městě. Kdo má rád techniku, doplní okruh o Národní technické muzeum na Letné – dopravní hala s letadly zavěšenými pod stropem, historickými lokomotivami a automobily je jedním z nejpůsobivějších muzejních prostorů v zemi a expozice architektury, fotografie či tiskařství oceníte i jako dospělí bez dětí v závěsu. Více o historii jednotlivých institucí najdete i na Wikipedii.
Praktické tipy: jak si podzimní sezónu užít naplno
Září je pro návštěvy galerií strategický měsíc. Letní turistická špička opadá, nové výstavy startují a s nimi i doprovodné programy – komentované prohlídky, přednášky, dílny pro děti i večerní akce. Většina institucí zveřejňuje podzimní program právě na přelomu srpna a září, takže teď je ideální chvíle projít si weby oblíbených domů a zarezervovat, co vás láká.
V redakci máme osvědčený rytmus: jedna velká instituce a jedna malá síň za víkend. Dopoledne třeba staří mistři ve Šternberském paláci, odpoledne komorní výstava v Domě fotografie nebo v některé karlínské galerii. Velké domy vyžadují energii a čas, menší prostory projdete za hodinu – a právě kombinace obou poloh dává z pražské scény nejvíc. Nezapomínejte ani na galerijní kavárny: ta ve dvoraně Veletržního paláce, kavárna v Rudolfinu s proskleným stropem nebo terasa DOXu patří k nejpříjemnějším místům na kávu ve městě, vstupenku na výstavu k nim většinou nepotřebujete.
Kdy vyrazit a jak ušetřit
Nejklidněji bývá ve všední dny dopoledne; víkendová odpoledne patří naopak k nejrušnějším, zvlášť u nově otevřených výstav. Většina velkých institucí nabízí zvýhodněné rodinné vstupné, slevy pro studenty a seniory a roční permanentky – u Národní galerie se permanentka vyplatí už při dvou třech návštěvách ročně. Sledujte také termíny, kdy instituce otevírají zdarma: bývají navázané na státní svátky a výročí, Galerie Rudolfinum má vstup volný trvale a GHMP i další domy pořádají pravidelné volné večery.
Začátek podzimu navíc patří festivalům: v polovině září probíhá Prague Art Week, během něhož galerie, muzea i soukromé sběratelské domy otevírají ve zvláštních časech a s jednotnou vstupenkou. Je to ideální příležitost nakouknout i do prostor, které běžně přístupné nejsou. A až se v říjnu ochladí doopravdy, budete mít zmapováno – galerijní sezóna běží až do jara a nejlepší výstavy teprve přijdou.
Poslední rada na závěr: nechte si prostor pro náhodu. Pražská muzejní scéna je hustá tak, že cestou na plánovanou výstavu často minete dvě další, o kterých jste nevěděli. Plakáty na Klárově, vývěsky u Rudolfina, doporučení od kustodů – právě takhle jsme v redakci objevili řadu výstav, na které vzpomínáme dodnes. Podzim je na takové objevování nejlepší čas: město zvolní, dny se krátí a dlouhé odpoledne v galerii najednou nepůsobí jako ztracený čas, ale jako to nejlepší, co se s ním dalo udělat.
Video průvodce
Časté otázky
Která pražská galerie je zdarma?
Galerie Rudolfinum má na své výstavy trvale volný vstup. Řada dalších institucí pořádá volné večery nebo dny otevřených dveří u příležitosti svátků a výročí.
Kde v Praze uvidím staré mistry?
Ve Šternberském a Schwarzenberském paláci na Hradčanském náměstí (Národní galerie). Středověké umění pak v Anežském klášteře na Starém Městě.
Co je Langweilův model Prahy?
Papírový model města z let 1826–1837, který vytvořil Antonín Langweil. Zachycuje přes dva tisíce budov historického centra a je k vidění v Muzeu města Prahy.
Kam za současným uměním v Praze?
DOX v Holešovicích, Kunsthalle Praha na Klárově, Galerie Rudolfinum a menší soukromé galerie v Karlíně a Holešovicích. Přehled výstav shrnuje Prague.eu.
Vyplatí se permanentka do Národní galerie?
Zpravidla ano – roční vstupenka se zaplatí už při dvou až třech návštěvách a platí do všech stálých expozic i na většinu výstav.
Kdy je v muzeích nejméně lidí?
Ve všední dny dopoledne, ideálně hned po otevření. Nejrušnější bývají víkendová odpoledne a první týdny nových výstav.
Štěpán se gastronomické scéně Prahy věnuje deset let — psal pro Foodie a Apetit, externě hodnotí restaurace pro Maurerův Grand Restaurant. Specializuje se na fine dining, ale stejně tak rád recenzuje bistro a hospody.
