Botanická zahrada Praha v Troji patří k místům, která na podzim vypadají úplně jinak než v létě – a podle nás lépe. Zatímco v červenci sem lidé chodí hlavně kvůli stínu a tropickému skleníku Fata Morgana, v září a říjnu se celý svah nad Vltavou rozzáří barvami: vinice sv. Kláry dozrává, javory v japonské zahradě červenají a z vřesoviště voní pozdní léto. V redakci sem jezdíme každý rok právě v tuhle dobu a pokaždé si říkáme, že podzimní botanická zahrada je jedno z nejpodceňovanějších výletních míst v Praze.
Níže shrnujeme, jak se do Troji dostat, co v zahradě na podzim nevynechat, jak si naplánovat návštěvu skleníku Fata Morgana a proč se vyplatí spojit výlet s okolím – zámkem, zoologickou zahradou a trojskými vinicemi.
Proč jet do Botanické zahrady právě na podzim
Botanická zahrada hlavního města Prahy vznikla v roce 1969 a postupně se rozrostla na rozlohu okolo třiceti hektarů na jižním svahu trojské kotliny. Právě ta poloha je pro podzim ideální: svah je obrácený ke slunci, takže i v chladnějších dnech tu bývá o něco tepleji než v centru, a zároveň se odsud otevírají výhledy na Vltavu, Trojský zámek a protější Podhoří.
Hlavní důvody, proč doporučujeme podzimní návštěvu, jsou tři. Zaprvé barvy – od poloviny září se začínají zbarvovat javory, duby, liquidambary a další listnáče ve venkovních expozicích a v japonské zahradě. Zadruhé vinice sv. Kláry, kde v září probíhá sklizeň a tradiční vinobraní. A zatřetí menší návštěvnost: prázdninové davy odjely, školní výlety teprve začínají a přes týden si můžete některé části zahrady projít téměř sami.
Kde zahrada leží a jak se sem dostat
Zahrada má adresu Trojská 800/196, Praha 7-Troja, a hlavní vstupy jsou dva: dolní vstup u Trojského zámku (blízko zoologické zahrady) a horní vstup u skleníku Fata Morgana a vinice sv. Kláry v ulici Nádvorní. Obvykle doporučujeme začít nahoře a scházet dolů – ušetříte si stoupání a vyjde vám to na procházku k zámku a zoo.
Městskou hromadnou dopravou se sem nejsnáz dostanete autobusem 112 od stanice metra Nádraží Holešovice (linka C), který zastavuje u zoo i u botanické zahrady, nebo autobusem 236 z Podhoří. Za hezkého počasí se vyplatí kombinace přívozu z Podhoří a krátké procházky, případně příjezd na kole po cyklostezce podél Vltavy. Autem lze parkovat na placených parkovištích u zoo, ale o víkendech bývají brzy plná.
Fata Morgana: tropy uprostřed podzimu
Skleník Fata Morgana je nejznámější stavbou celé zahrady a na podzim má zvláštní kouzlo: venku už foukají chladné větry, uvnitř vás přivítá vlhké tropické teplo. Skleník byl otevřen v roce 2004, je 130 metrů dlouhý a je zasazený přímo do svahu, takže ho procházíte po mírném stoupání. Rozdělený je do tří klimatických zón, které na sebe navazují.
Tři světy pod jednou střechou
První část představuje polopouštní a suché tropické oblasti – kaktusy, sukulenty, rostliny z Madagaskaru a Mexika. Následuje nížinný tropický deštný prales, srdce skleníku, kde se prochází kolem jezírka a tunelem pod vodní hladinou; z podvodního průhledu je vidět tropické ryby. Poslední část napodobuje horský mlžný les s chladnějším a vlhčím vzduchem, kde rostou orchideje, kapradiny a bromélie.
Ve skleníku volně poletují tropičtí motýli a přes rok tu probíhají tematické výstavy – nejznámější je jarní výstava motýlů, ale i na podzim stojí za to sledovat aktuální program na webu zahrady. Fata Morgana mívá vlastní otevírací dobu, která se liší od venkovních expozic, a obvykle bývá v pondělí zavřená. Před cestou si proto ověřte aktuální hodiny a ceník na oficiálních stránkách botanické zahrady.
Praktické tipy pro návštěvu skleníku
Ve skleníku je vysoká vlhkost, počítejte s tím, že se vám zamlží brýle i objektiv fotoaparátu. Doporučujeme sundat bundu hned u vstupu a nechat si volnou ruku na fotografování. Chodník je místy kluzký, takže pevná obuv se hodí. S kočárkem projdete, ale některé části jsou úzké – ve špičce může být tlačenice. Když chcete mít skleník co nejvíc pro sebe, přijďte v pracovní den dopoledne.
Vinice sv. Kláry a podzimní venkovní expozice
Vinice sv. Kláry je historická viniční trať, která patří k nejstarším v Praze a dnes je součástí botanické zahrady. Na jejím vrcholu stojí barokní kaple sv. Kláry a viniční domek s vinotékou, kde se dají ochutnat vína vyrobená přímo z hroznů z trojského svahu. Výhled od kaple na Vltavu, zámek a panorama města patří k nejhezčím v Praze – a na podzim, když se réva zbarví do zlata, je skoro nejlepší za celý rok.
V září se na vinici tradičně koná vinobraní s burčákem, hudbou a prohlídkami. Pokud vás sklizňová atmosféra láká, podívejte se na náš přehled Vinobraní 2026 v Praze: Grébovka, Troja a další, kde najdete tipy na trojské i vinohradské slavnosti.
Japonská zahrada, vřesoviště a Severní svah
Japonská zahrada je nejfotografovanější částí venkovních expozic a v říjnu, kdy javory dostanou červenou a oranžovou barvu, tu bývá nejvíc lidí s fotoaparáty. Kromě javorů tu najdete kamenné lucerny, tvarované borovice, jezírko a mostek – celek působí klidně a sevřeně. Doporučujeme sem přijít ráno, kdy je světlo měkké a zahrada prázdná.
Vřesoviště kvete od konce léta a spolu s trávami tvoří na svahu jemný, pastelový koberec. Ornamentální zahrada u horního vstupu nabízí sezónní výsadby a v září ještě doznívají letničky a trvalky. Severní svah je rozsáhlá lesnatá část se sbírkami dřevin ze Severní Ameriky a Asie – právě tady jsou podzimní barvy nejvýraznější a procházka trvá klidně hodinu. Kdo hledá další tipy na barevné trasy po městě, najde je v článku Podzimní procházky Prahou: nejkrásnější trasy.
Výstava dýní a další podzimní akce
Botanická zahrada každoročně na podzim pořádá výstavu dýní, tykví a dalších plodů, doplněnou o tematické dekorace a program pro děti. Termíny a doprovodné akce – od komentovaných prohlídek po dýňové dílny – se rok od roku mění, proto vždy doporučujeme aktuální program na webu zahrady nebo na portálu Prague.eu, kde jsou přehledně uvedené sezónní akce po celém městě. Na podzim se pravidelně objevují i výstavy bonsají, chryzantém nebo hub.
Jak si naplánovat celý den v Troji
Botanická zahrada je pro nás na podzim ideálním základem celodenního výletu. Trojská kotlina totiž nabízí na malém prostoru hned několik cílů, které se dají projít pěšky.
Doporučený plán: dopoledne začněte u horního vstupu skleníkem Fata Morgana, dokud je prázdný. Pak se vydejte přes ornamentální zahradu a japonskou zahradu na vinici sv. Kláry, kde si u viničního domku dejte sklenku a pokochejte se výhledem. Odpoledne sejděte dolů k Trojskému zámku – jeho barokní zahrady jsou volně přístupné a v říjnu krásně zbarvené. Kdo má sílu, může pokračovat do zoologické zahrady; podrobnosti o podzimní návštěvě najdete v našem článku Pražská ZOO na konci léta: tipy na návštěvu. Den zakončete procházkou po nábřeží Vltavy zpět k přívozu nebo autobusu.
Občerstvení pořídíte přímo v zahradě – u horního vstupu i u Fata Morgany bývá kavárna a v sezóně stánky – a v okolí zoo je několik restaurací a bister. Piknik na trávníku u vinice je v botanické zahradě oblíbený, jen prosíme, nenechávejte po sobě odpadky a nesbírejte hrozny; réva patří zahradě.
Pro milovníky historie je zajímavé, že zahrada byla zamýšlená jako výzkumné a vzdělávací pracoviště a její sbírky dnes čítají tisíce druhů rostlin z celého světa. Přehledné shrnutí historie a jednotlivých expozic najdete na české Wikipedii.
Kdy přijít a co si vzít s sebou
Nejhezčí období pro podzimní návštěvu je zhruba od poloviny září do konce října, kdy se potkávají doznívající květy s barvami listí. Ideální jsou slunečné dny po ránu – svah je obrácený na jih a v poledne bývá i v říjnu příjemně teplo. Vezměte si vrstvené oblečení (ve skleníku je horko, na svahu může foukat), pohodlné boty na kopce, láhev vody a fotoaparát. Pes s vámi na vodítku do venkovních expozic obvykle může, do skleníku ne; pravidla se ale mohou měnit, proto raději ověřte na webu.
Fotografům se vyplatí přijít krátce po otevření nebo naopak v pozdním odpoledni, kdy nízké slunce prosvítí zbarvené listí javorů a vinici zalije zlatým světlem. Nejvděčnější stanoviště jsou terasa u kaple sv. Kláry s výhledem na Vltavu, mostek v japonské zahradě a horní část Severního svahu, odkud je vidět celá trojská kotlina. Ve skleníku počítejte s vlhkostí a šerem – bez vyšší citlivosti nebo stativu se fotí těžko, zato tunel pod hladinou jezírka nabízí záběry, jaké jinde v Praze nepořídíte.
Pokud plánujete návštěvu o víkendu, kdy probíhá vinobraní nebo dýňová výstava, přijeďte raději hromadnou dopravou. Parkoviště u zoo i u horního vstupu se rychle plní a ulice Nádvorní je úzká. Za pěkných zářijových sobot jezdí autobusy 112 v krátkých intervalech a cesta z Nádraží Holešovice trvá zhruba čtvrt hodiny.
S dětmi doporučujeme naplánovat návštěvu kolem skleníku a výstavy dýní, které je baví nejvíc, a nechat si na venkovní expozice kratší okruh. Pro seniory a návštěvníky s omezenou pohyblivostí je vhodnější horní vstup, odkud je cesta ke skleníku i vinici mírnější.
Video průvodce
Často kladené otázky
Kde je Botanická zahrada Praha a jak se tam dostanu?
Zahrada je v Praze 7-Troji, Trojská 800/196. Nejjednodušší je autobus 112 od metra Nádraží Holešovice (zastávky u zoo a u botanické zahrady) nebo bus 236 z Podhoří. Pěkná alternativa je přívoz z Podhoří a procházka.
Je Fata Morgana otevřená i na podzim?
Ano, skleník je otevřený celoročně, ale má vlastní otevírací dobu a zpravidla je v pondělí zavřený. Aktuální hodiny a ceník najdete na webu botanické zahrady.
Kdy jsou v zahradě nejhezčí podzimní barvy?
Nejvýraznější zbarvení bývá od začátku do konce října, zejména v japonské zahradě a na Severním svahu. Vinice sv. Kláry zlátne už koncem září.
Kolik času si na návštěvu vyhradit?
Na skleník počítejte hodinu, na venkovní expozice dvě až tři hodiny. Celodenní výlet spojený se zámkem a zoo zabere šest až osm hodin.
Mohu do zahrady s kočárkem nebo se psem?
S kočárkem projdete většinu zahrady i skleník, cesty jsou ale svažité. Psi na vodítku bývají povoleni ve venkovních částech, do skleníku ne. Aktuální pravidla ověřte před návštěvou.
Koná se v botanické zahradě vinobraní?
Ano, na vinici sv. Kláry se v září tradičně koná vinobraní s burčákem, vínem z vlastní produkce a doprovodným programem. Termín se každý rok liší, sledujte program zahrady.
Anežka je rodilá Pražačka z Vinohrad, vystudovala turismus na VŠE. Sedm let vedla blog Praha jinak (12 tisíc měsíčních čtenářů), kde mapovala alternativní místa, lokální podniky a méně známé čtvrti. Pro Pražské fórum sestavuje redakční koncepci a píše longformy o pražských čtvrtích.



