Konec léta je podle nás v redakci vůbec nejlepší čas, kdy vyrazit do pražské zoologické zahrady. Zoo Praha v Troji patří dlouhodobě k nejnavštěvovanějším místům v celém Česku a opakovaně se umisťuje v žebříčcích nejlepších zoologických zahrad světa. Právě na přelomu srpna a září ale nabízí něco navíc: dny jsou stále dlouhé a teplé, hlavní turistická vlna pomalu odeznívá a zvířata bývají po horkých týdnech znatelně aktivnější. V tomto průvodci jsme shrnuli, co v zoo nevynechat, jak se tam pohodlně dostat a jak si návštěvu naplánovat tak, aby z ní byl příjemný celý den.
Proč se do Zoo Praha vyplatí vyrazit právě na konci léta
Vrchol prázdnin znamená v trojském areálu plné cesty, fronty u pokladen a obležené pavilony. Jakmile ale skončí srpen, situace se rychle mění. Školáci se vracejí do lavic, zahraničních návštěvníků ubývá a zoo se vrací do klidnějšího rytmu. Kdo může, tomu doporučujeme všední den v prvních zářijových týdnech – areál si projdete vlastním tempem a u výběhů se zdržíte, jak dlouho chcete.
Druhým důvodem je počasí. Babí léto bývá v Praze stabilní a slunečné, ale bez úmorných veder. To ocení nejen návštěvníci, ale hlavně zvířata: šelmy, kopytníci i primáti jsou v mírnějších teplotách venku a v pohybu mnohem častěji než během tropických dnů, kdy se stahují do stínu. Odpolední světlo nad trojskou kotlinou je navíc krásné samo o sobě – horní část zoo nabízí jeden z nejhezčích výhledů na Prahu, jaký ve městě najdete.
A do třetice: konec léta je v zoo obdobím mláďat, která se narodila během jara a léta a právě teď jsou nejzvědavější. Před cestou se vyplatí mrknout na aktuality zahrady, co je zrovna k vidění.
Co v Zoo Praha nevynechat
Areál se rozkládá na ploše přes 50 hektarů na svazích trojské kotliny a projít ho celý za jeden den je téměř nadlidský úkol. Pokud jedete poprvé nebo po delší době, tady je náš osvědčený okruh po místech, která stojí za to.
Údolí slonů
Rozlehlý komplex v horní části zahrady patří k tomu nejlepšímu, co Zoo Praha vybudovala. Sloni indičtí tu mají k dispozici venkovní pláně i prostornou halu, a protože se zdejšímu chovu dlouhodobě daří, je velká šance, že uvidíte i sloní mláďata. Kolem výběhů vede pohodlná vyhlídková trasa, ze které máte celé údolí jako na dlani. Na konci léta se sloni rádi cachtají v bazénech – vydržte u výběhu chvíli déle, stojí to za to.
Rezervace Dja a pavilony primátů
Moderní pavilon goril v horní části areálu, pojmenovaný podle africké rezervace Dja, nabízí gorilí rodině velkorysý prostor a návštěvníkům výborné výhledové možnosti. Pozorovat gorily je zážitek, u kterého se zaseknete klidně na půl hodiny – zvlášť když jsou venku ve výběhu. Milovníci primátů by si neměli nechat ujít ani další opičí expozice v dolní části zahrady.
Indonéská džungle a exotické pavilony
Pokud by se počasí přece jen pokazilo, skvělým útočištěm je Indonéská džungle – dvoupatrový tropický pavilon s orangutany, plazy a volně poletujícími ptáky, kde je celoročně teplo a vlhko jako v jihovýchodní Asii. Příjemně strávíte čas i v Rákosově pavilonu vzácných papoušků nebo u expozic plazů. Právě kombinace venkovních výběhů a krytých pavilonů dělá ze zoo cíl, který dává smysl za každého počasí.
Praktické informace: doprava, vstupenky a občerstvení
Návštěvu zoo je dobré si aspoň zhruba naplánovat – areál je velký, kopcovitý a s malými dětmi nebo kočárkem se hodí vědět, kudy se vydat.
Jak se do zoo dostat
Nejjednodušší je klasika: metro C na Nádraží Holešovice a odtud autobus 112 přímo k hlavnímu vchodu. Ve špičce jezdí často, cesta trvá zhruba deset minut. Mnohem romantičtější variantou je ale cesta lodí – v sezóně vozí návštěvníky z centra do Troji parníky i menší přívozy, a plavba po Vltavě se tak stane součástí výletu. Kdo jede autem, najde parkoviště přímo u zoo, o víkendech se ale rychle plní, proto doporučujeme dorazit do desáté hodiny. Aktuální otevírací dobu a ceny vstupného si vždy ověřte na oficiálních stránkách zahrady; otevřeno je celoročně, hodiny se mění podle sezóny.
Kdy přijít a jak si den rozvrhnout
Nejklidněji je hned po otevření a pak v pozdním odpoledni. Osvědčilo se nám začít od hlavního vchodu dolní částí zahrady, vyjet lanovkou do horní části a odtud se pomalu vracet přes Údolí slonů a vyhlídky zpět dolů. Občerstvení je v areálu dost – od stánků po restaurace – ale nic nezkazíte ani vlastní svačinou; laviček a trávníků na piknik je v zoo spousta. Dětské hřiště u dolní části areálu je ideální tečka pro rodiny s menšími dětmi.
Troja jako celodenní výlet
Velká výhoda zoo je její okolí. Trojská kotlina je sama o sobě jedním z nejpříjemnějších koutů Prahy: hned vedle zahrady stojí barokní Trojský zámek s krásnou francouzskou zahradou a nad ním se rozkládá Botanická zahrada hl. m. Prahy se skleníkem Fata Morgana a vinicí svaté Kláry, odkud je nádherný výhled na město. Kdo má energii, zvládne všechna tři místa za jeden den – a na konci léta, kdy na vinici dozrávají hrozny, je to obzvlášť vděčná kombinace.
Do Troji se navíc pohodlně dostanete pěšky nebo na kole přes Stromovku, o které jsme psali v našem průvodci po Holešovicích – lávka přes Vltavu vás z parku dovede přímo k zoo. Pokud vás láká spíš divočejší příroda, mrkněte i na náš tip na Divokou Šárku na konci léta. A jestli řešíte, co dalšího v Praze stihnout, než léto definitivně skončí, sepsali jsme přehled toho nejlepšího z konce prázdnin.
Více o historii zahrady, která byla otevřena už v roce 1931, najdete na Wikipedii; další tipy na výlety po Troji a okolí nabízí i oficiální turistický portál Prague.eu.
Ochrana přírody: proč má návštěva zoo smysl
Zoo Praha není jen výletní cíl, ale také instituce, která se dlouhodobě věnuje záchraně ohrožených druhů. Nejznámějším příkladem je kůň Převalského – poslední divoký kůň světa, jehož chovu se pražská zahrada věnuje už od třicátých let a od roku 2011 organizovala transporty těchto koní zpět do jejich domoviny v Mongolsku. Je to jeden z nejúspěšnějších návratových projektů v historii moderních zoologických zahrad a Praha v něm hraje hlavní roli.
Podobných projektů běží celá řada: zahrada podporuje ochranu goril ve střední Africe, supů na Balkáně nebo gaviálů v Indii. Část vstupného jde právě na tyto aktivity, takže každá návštěva má i praktický dopad. Pokud chcete pomoci víc, zoo nabízí možnost symbolické adopce konkrétního zvířete – od drobných hlodavců po velké šelmy – a jméno adoptivního chovatele pak najdete na tabuli u výběhu. V redakci to považujeme za jeden z nejhezčích dárků, jaký můžete zvířecímu nadšenci pořídit.
Za pozornost stojí i samotná historie areálu. Zahrada byla otevřena v roce 1931 a od té doby prošla obrovskou proměnou – zvlášť po ničivé povodni v roce 2002, která zatopila celou dolní část areálu. Dnešní podoba zoo s moderními pavilony a velkorysými výběhy je z velké části výsledkem obnovy po této katastrofě.
Tipy redakce na závěr
Pár drobností, které podle nás udělají z dobré návštěvy skvělou. Zaprvé: přijďte na komentovaná krmení. Během dne probíhá u vybraných expozic setkání s chovateli, kteří o svých svěřencích vyprávějí a odpovídají na dotazy – aktuální časy najdete na informačních tabulích u vstupu a na webu zoo. Zvířata jsou při krmení nejaktivnější, takže je to ideální moment i pro fotografy.
Zadruhé: nevynechejte vyhlídky. Horní část zahrady nabízí panoramatický pohled na Vltavu, Trojský zámek a v dálce i na věže centra Prahy. Na konci léta, kdy začíná zlátnout listí na trojských svazích, je to jedno z nejfotogeničtějších míst ve městě. Lavičky u horní stanice lanovky jsou perfektní zastávka na svačinu s výhledem.
Zatřetí: myslete na to, že zoo žije i večer. Během roku zahrada pořádá tematické akce, večerní prohlídky a v teplých měsících prodloužené otevírací hodiny. Sledujte program na oficiálních stránkách – zářijové akce bývají méně obsazené než ty prázdninové a atmosféra podvečerní zoo, kdy většina návštěvníků odejde, je nezapomenutelná.
A poslední tip: pokud plánujete více návštěv, spočítejte si, zda se vám nevyplatí roční vstupenka. Zoo se proměňuje s každou sezónou a podzimní návštěva má úplně jiné kouzlo než ta letní – tráva ve výbězích zlátne, zvířata dostávají zimní srst a v pavilonech je příjemně i v sychravých dnech.
Co si vzít s sebou? Na přelomu léta a podzimu se počasí během dne výrazně mění, takže doporučujeme vrstvy – ráno bývá v trojské kotlině chladno, odpoledne se sluníčko do svahů pěkně opře. Hodí se láhev s vodou (pítka jsou rozmístěná po areálu), pokrývka hlavy pro děti a powerbanka, protože fotit budete víc, než čekáte. Vstupenky lze koupit i online předem, čímž se vyhnete frontě u pokladen – na začátku září sice fronty nebývají dlouhé, ale o slunečných víkendech se stále mohou tvořit. A pokud cestujete pražskou MHD, zkontrolujte si předem spoje zpět: autobus 112 jezdí do večera, ale interval se k závěrečné hodině prodlužuje.
Video průvodce
Časté dotazy
Kdy má Zoo Praha na konci léta otevřeno?
Zoo je otevřená celoročně, každý den včetně víkendů a svátků. Otevírací doba se mění podle sezóny, proto si před cestou ověřte aktuální hodiny na oficiálním webu zahrady.
Jak dlouho návštěva zabere?
Počítejte minimálně s půldnem; kdo chce projít většinu areálu v klidu, stráví v zoo klidně celý den. Areál je rozlehlý a kopcovitý, pohodlné boty jsou nutnost.
Je zoo vhodná pro rodiny s kočárkem?
Ano, hlavní trasy jsou zpevněné a sjízdné s kočárkem. Převýšení mezi dolní a horní částí pomáhá překonat sedačková lanovka, která je v provozu podle počasí a sezóny.
Dá se do zoo dostat lodí?
V sezóně ano – z centra Prahy vozí návštěvníky do Troji vyhlídkové lodě a přívoz. Je to pomalejší, ale výrazně zážitkovější cesta než autobusem.
Vyplatí se kombinovat zoo s botanickou zahradou a Trojským zámkem?
Rozhodně, všechna tři místa leží v docházkové vzdálenosti. Na konci léta je obzvlášť hezká vinice svaté Kláry v botanické zahradě s výhledem na Prahu.
Kdy je v zoo nejméně lidí?
Nejklidnější jsou všední dopoledne mimo prázdniny – tedy právě začátek září – a pak pozdní odpoledne před zavírací dobou, kdy navíc bývají zvířata aktivní.
Anežka je rodilá Pražačka z Vinohrad, vystudovala turismus na VŠE. Sedm let vedla blog Praha jinak (12 tisíc měsíčních čtenářů), kde mapovala alternativní místa, lokální podniky a méně známé čtvrti. Pro Pražské fórum sestavuje redakční koncepci a píše longformy o pražských čtvrtích.




