Houbaření kolem Prahy: kam na houby

Začátek září je pro houbaření kolem Prahy tou nejlepší chvílí v roce. Po teplém létě a prvních vydatnějších deštích se lesy ve středních Čechách probouzejí a hřiby, kozáci, křemenáče i lišky se objevují doslova přes noc. Dobrá zpráva pro Pražany je, že na houby nemusíte jezdit daleko: kvalitní houbařské lesy začínají už za hranicí města a k většině z nich se pohodlně dostanete vlakem nebo příměstským autobusem PID. V redakci jsme dali dohromady oblasti, které se nám dlouhodobě osvědčily, a přidáváme praktické rady, jak z houbařského výletu vytěžit maximum.

Kdy vyrazit: sezóna, počasí a správné načasování

Houby nerostou na povel, ale mají svá pravidla. Ideální kombinace je vydatný déšť následovaný několika teplými dny s nočními teplotami nad deset stupňů. Zhruba pět až deset dní po takovém dešti bývá v lese nejvíc plodnic. V září a říjnu je navíc půda ještě prohřátá z léta, takže růst je rychlejší než na jaře. Rozhodně se vyplatí sledovat aktuální srážky v okolí Prahy a plánovat výlet podle nich, ne podle kalendáře.

Praktickou pomůckou je také česká tradice houbaření, která patří k nejsilnějším v Evropě – Češi ročně nasbírají desítky tisíc tun hub. Znamená to ale i větší konkurenci, proto se v redakci držíme jednoduchého pravidla: do lesa vyrážíme brzy ráno, nejlépe ve všední den nebo hned v sobotu za svítání. O nedělním poledni bývají nejznámější lokality kolem Prahy už vysbírané.

Co roste v září a říjnu

Začátek podzimu je královstvím hřibů. Hřib smrkový roste pod smrky a v mechu, hřib dubový najdete spíše v listnatých a smíšených lesích na jižních svazích. Vedle nich se objevují kozáci březoví, křemenáče osikové, klouzci pod borovicemi a modřínem, lišky v mechu a bedly na lesních okrajích a loukách. Na konci října přicházejí václavky a čirůvky, které rostou i po prvních mrazících. Základ je sbírat jen to, co s jistotou poznáte – a v případě pochybností využít bezplatnou mykologickou poradnu, kterou v Praze provozuje Česká mykologická společnost v Karmelitské ulici na Malé Straně.

Nejlepší houbařské oblasti v dosahu Prahy

Kolem Prahy se střídají čtyři výrazné typy krajiny – pískovcové a borové lesy na severu, smrkové Brdy na jihozápadě, listnaté Křivoklátsko a Český kras na západě a smíšené lesy podél Sázavy na jihovýchodě. Každá z nich má svou houbařskou sezónu a svůj charakter.

Brdy: smrkové lesy plné hřibů

Bývalý vojenský prostor Brdy, dnes chráněná krajinná oblast, je pro Pražany nejspolehlivější houbařskou destinací. Rozsáhlé smrkové porosty, vlhké údolí a málo lidí – to je ideální kombinace pro hřiby smrkové, kozáky a lišky. Nejbližší nástupní místa jsou Dobříš, Hostomice, Jince a Strašice. Z Prahy jede vlak do Jinců přibližně hodinu ze Smíchova, na Dobříš se pohodlně dostanete autobusem ze zastávky Smíchovské nádraží. Doporučujeme oblast kolem Padrťských rybníků a lesy nad Jincemi, ale počítejte s tím, že v CHKO Brdy platí zákaz vjezdu aut do lesů a některé části bývalého vojenského prostoru jsou stále nepřístupné kvůli munici. Držte se značených cest a pyrotechnicky vyčištěných oblastí.

Křivoklátsko: listnaté lesy a hřiby dubové

Křivoklátské lesy jsou jedny z nejzachovalejších v Čechách a pro houbaře nabízejí něco jiného než Brdy. V dubohabřinách a bučinách rostou hřiby dubové, ryzce a na podzim i spousta václavek. Výhodou je romantické údolí Berounky a možnost spojit houbaření s výletem na hrad Křivoklát. Vlakem se dostanete z Prahy do Berouna a dále do Zbečna nebo Křivoklátu za necelou hodinu a půl. Osvědčené jsou lesy kolem Roztok u Křivoklátu, Karlovy Vsi a Nižboru. Pokud sbíráte v CHKO, respektujte hranice národních přírodních rezervací, kde je sběr zakázán.

Posázaví: smíšené lesy podél řeky

Jihovýchodně od Prahy podél Sázavy leží krajina, kterou v redakci máme rádi pro její rozmanitost. Kolem Týnce nad Sázavou, Čerčan, Kamenice a Jílového u Prahy se střídají smrkové a smíšené lesy s dostatkem hřibů, kozáků i klouzků. Výhodou je snadná dostupnost: vlaky linky S8 a S9 z hlavního nádraží jezdí do Čerčan a dále po Posázavském pacifiku. Kdo chce zůstat blíž Praze, může zkusit lesy mezi Jílovým a Kamenicí – jde o oblíbenou oblast, takže se vyplatí vyrazit hodně brzy.

Houbaření přímo v Praze a těsně za hranicí

Ne každý má čas na celodenní výlet. Dobrá zpráva je, že houby rostou i uvnitř hlavního města. Klánovický les na východním okraji Prahy je největším lesním celkem v hlavním městě a v dobrém roce v něm najdete hřiby, kozáky, klouzky i bedly. Dostanete se sem vlakem na zastávku Praha-Klánovice nebo metrem B na Černý Most a dál autobusem. Podobně fungují Kunratický les s duby a smrky nad Kunratickým potokem, Ďáblický háj na severu nebo lesy v Šáreckém údolí, i když zde spíš narazíte na bedly a lišky než na plné košíky hřibů. Pro delší procházku v přírodě doporučujeme i naše tipy na Prokopské údolí a Dalejský háj, kde se dají najít hlavně stepní houby a bedly na loukách.

Těsně za hranicemi Prahy stojí za pozornost lesy kolem Jevan a Voděradské bučiny na východě (autobus z Hájů nebo Depa Hostivař), lesy u Řevnic a Mníšku pod Brdy na jihozápadě a borové lesy kolem Mělníka a Kokořínska na severu. Kokořínsko je pískovcová krajina s borovicemi a vřesem – ideální pro klouzky, kozáky a hřiby borové. Vlakem se sem dostanete z Prahy přes Mělník nebo Mšeno za zhruba hodinu a půl.

Český kras a okolí Berouna

Český kras mezi Berounem a Karlštejnem je krajina vápencových skal, dubových a habrových lesů a teplomilných strání. Není to typická hřibová oblast jako Brdy, ale na podzim tu rostou hřiby dubové, ryzce, holubinky a v lesích kolem Svatého Jana pod Skalou nebo Srbska i pěkné bedly. Výhodou je snadná dostupnost – vlaky z Prahy hlavního nádraží a Smíchova do Berouna jezdí každou půlhodinu a stanice Srbsko či Karlštejn leží přímo u lesa. V redakci doporučujeme trasu ze Srbska přes Kodu a Tetín do Berouna: kombinuje krasové výhledy, lesní cesty i možnost naplnit košík. Připomínáme jen, že velká část území je národní přírodní rezervace Karlštejn a Koda, kde platí zákaz sběru, takže houbařte až mimo její hranice, které jsou v terénu značené.

Sever Prahy: Kokořínsko a lesy u Mělníka

Severní směr Pražané při houbaření často opomíjejí, a je to škoda. Pískovcové Kokořínsko a borové lesy mezi Mělníkem, Mšenem a Dubou patří k nejlepším místům pro klouzky, kozáky březové a hřiby borové, které rostou v písčité půdě pod borovicemi a vřesem. Sezóna tu bývá o něco pozdější než v Brdech, protože pískovec drží vlhkost hůř, ale po vydatných zářijových deštích to bývá velmi štědrá oblast. Dopravně je nejjednodušší vlak z Prahy do Mělníka a dále autobus na Mšeno nebo Kokořín, případně přímý vlak do Mšena, který jezdí z Neratovic. Kdo má víc času, spojí houbaření s prohlídkou hradu Kokořín nebo procházkou po Kokořínském dole.

Jak spojit houby s výletem

Houbaření se dá skvěle kombinovat s klasickými výlety, které jsme na Pražském fóru popisovali v uplynulých týdnech. Na Křivoklátsku zvládnete dopoledne v lese a odpoledne prohlídku hradu, v Českém krasu můžete po sběru zajít do Koněpruských jeskyní nebo na výlet na Karlštejn. Podobně funguje Posázaví s hradem Český Šternberk. Ještě víc inspirace na podzimní cesty z Prahy najdete v našem přehledu podzimních procházek Prahou, kde jsou i trasy začínající na okraji lesa. Aktuální tipy na výlety v okolí Prahy nabízí také portál Kudy z nudy.

Praktické rady: vybavení, pravidla a bezpečnost

Základem každého houbaře je proutěný košík, ne igelitová taška. V tašce se houby zapaří, rozmačkají a rychle se kazí. Přidejte ostrý nožík, kterým houbu odříznete nebo opatrně vykroutíte ze země, a hned v lese ji očistěte od hlíny a jehličí. V redakci doporučujeme také pevnou obuv, dlouhé kalhoty kvůli klíšťatům, láhev vody a nabitý telefon s offline mapou – v hlubokých brdských lesích signál často vypadává.

Pokud jde o pravidla, v České republice je sběr hub pro vlastní potřebu ve volně přístupných lesích povolen, ale s výjimkami: zákaz platí v národních přírodních rezervacích, na oplocených pozemcích a v místech, kde to vlastník lesa zakázal. V chráněných krajinných oblastech jako Brdy, Křivoklátsko nebo Kokořínsko sbírat můžete, ale jen mimo první zóny a rezervace. Nikdy nesbírejte houby chráněných druhů (například hřib královský nebo muchomůrku císařskou) a nerozhrabávejte mech – ničíte tím podhoubí pro další roky.

Co s úrodou: zpracování hub po návratu

Houby je potřeba zpracovat nejpozději do druhého dne, ideálně ještě týž večer. Nejdřív je roztřiďte, znovu zkontrolujte každý kus a vyřaďte červivé nebo přestárlé plodnice. Mladé pevné hřiby se hodí na sušení – nakrájejte je na tenké plátky a sušte v sušičce nebo v troubě při nízké teplotě s pootevřenými dvířky. Lišky a klouzky se sušit nehodí, ale výborně se dají naložit nebo zamrazit po krátkém orestování. Klasická česká smaženice nebo houbový kuba jsou pak nejlepší způsob, jak oslavit povedený výlet. Pokud vám něco zbude, sušené houby vydrží v uzavřené sklenici celou zimu a v listopadu jich budete litovat, že jste jich nenasušili víc.

Bezpečnost a otrava houbami

Pravidlo číslo jedna zní: sbírejte jen houby, které bezpečně znáte. Nejnebezpečnější záměnou zůstává muchomůrka zelená, která se dá zaměnit s mladými pečárkami nebo zelenými holubinkami. Její otrava se projevuje až po mnoha hodinách a je smrtelná. Při jakýchkoli pochybnostech je nejlepší zajít do mykologické poradny nebo houbu vyhodit. Pokud po jídle z hub pocítíte nevolnost, kontaktujte Toxikologické informační středisko v Praze, které funguje nonstop, a zbytky hub nebo jídla uschovejte pro určení druhu.

Video průvodce

Často kladené otázky

Kam na houby nejblíž Prahy bez auta?

Nejblíž jsou Klánovický les (vlak na Praha-Klánovice) a Kunratický les (metro C Roztyly). Za hranicí města fungují lesy u Jevan, Řevnic a Mníšku pod Brdy, kam jezdí příměstské vlaky a autobusy PID.

Kdy je nejlepší doba na houbaření kolem Prahy?

Nejlepší je září a první polovina října, zhruba týden po vydatnějším dešti při teplotách nad deset stupňů. Václavky a čirůvky rostou až do prvních mrazů.

Můžu sbírat houby v CHKO Brdy?

Ano, sběr pro vlastní potřebu je povolen. Zákaz platí v přírodních rezervacích, na oplocených plochách a v místech s nevybuchlou municí, která jsou označena. Držte se značených cest.

Kde si v Praze nechat houby zkontrolovat?

Bezplatnou mykologickou poradnu provozuje Česká mykologická společnost v Karmelitské ulici na Malé Straně. Určení hub nabízejí i některé pobočky hygienických stanic.

Jaké houby rostou kolem Prahy na začátku podzimu?

Hřiby smrkové a dubové, kozáci, křemenáče, klouzci, lišky a bedly. Koncem října přicházejí václavky a čirůvky.

Co dělat při podezření na otravu houbami?

Okamžitě vyhledejte lékaře nebo volejte Toxikologické informační středisko v Praze, které funguje nonstop. Zbytky jídla a hub uschovejte pro určení druhu.