Strahovský klášter a knihovna: průvodce

Strahovský klášter patří k místům, která Praha ukazuje nejraději na pohlednicích, a přesto se do něj spousta lidí vypraví jen na půl hodiny mezi Pražským hradem a Petřínem. V redakci doporučujeme udělat si na Strahovský klášter čas: premonstrátský areál na Hradčanech nabízí dva dechberoucí knihovní sály, obrazárnu, baziliku, zahrady s výhledem na město a k tomu poctivé místo na oběd. Tenhle průvodce shrnuje, co v areálu uvidíte, jak se tam dostat a jak návštěvu poskládat, aby se nemusel nikam spěchat.

Strahovský klášter: stručná historie a místo, kde stojí

Klášter stojí na západním okraji Hradčan, kousek od Pohořelce, zhruba deset až patnáct minut chůze od Pražského hradu. Řád premonstrátů zde sídlí od 12. století a církevní život v areálu běží dodnes. Přesto si klášter dokázal udržet roli kulturního i knihovního centra, takže se do něj může podívat každý – a to je pro Prahu poměrně vzácné. Podrobné dějiny najdete na české Wikipedii, tady se držíme toho, co je užitečné pro návštěvu.

Oficiální adresa je Strahovské nádvoří 1/132, Praha 6 – Hradčany. Hlavní brána vede na nádvoří, odkud se vstupuje do knihovny, obrazárny i baziliky. Nádvoří samo o sobě stojí za chvilku zastavení, protože je to jedno z klidnějších míst v okolí Hradu.

Zajímavé je, jak málo se Strahov podobá okolním turistickým trasám. Zatímco Hradčanské náměstí a Zlatá ulička bývají přeplněné, na Strahovském nádvoří si často vychutnáte ticho, které přerušuje jen zvonění z baziliky nebo cvakání fotoaparátů před vstupem do knihovny. Právě proto doporučujeme zařadit klášter na konec dopoledne nebo do druhé poloviny odpoledne, kdy se největší proud lidí přesouvá jinam. Věříme, že je to přístup, který dává smysl nejen na podzim, ale po celý rok.

Jak se na Strahov dostat

Nejpohodlnější je tramvaj číslo 22 do zastávky Pohořelec, odkud je to pár minut do mírného kopce. Zvolit můžete i pěší variantu z Pražského hradu přes Nový Svět a Loretánské náměstí, která je na podzim obzvlášť příjemná. Třetí možností je sestup z Petřína přes Strahovskou zahradu. Kdo plánuje celý den na Hradčanech, najde v našem textu Prohlídka Pražského hradu bez front tipy, jak si trasu naplánovat bez zbytečného čekání, a text Podzimní Petřín a lanovka se hodí jako navazující procházka.

Strahovská knihovna: dva sály, které se pamatují

Hlavním lákadlem je Strahovská knihovna, která uchovává přibližně dvě stě tisíc svazků. Pro běžného návštěvníka jsou přístupné dva historické sály, a rozhodně stojí za to věnovat jim víc než pět minut. Do sálů se podle pravidel nevstupuje, prohlíží se od vstupu z vyhrazeného prostoru, aby se zachovaly vzácné knihy i fresky. Za fotografování se v pražských památkách často platí zvlášť, takže si aktuální podmínky raději ověřte u pokladny.

Teologický sál

Barokní Teologický sál vznikl v letech 1671–1679 a působí jako kulisa z historického filmu: štukový strop, regály s tisíci hřbety a glóbusy v uličce uprostřed. Fresky na klenbě mají za téma pravou moudrost a jejich autorem je premonstrátský bratr Siard Nosecký. Je to místo, kde se člověk zastaví a potichu zvedne hlavu – a přesně tak ho většina návštěvníků opouští.

Filosofický sál

Klasicistní Filosofický sál byl dokončen v letech 1794–1797 a je výrazně vyšší a světlejší. Nad regály se klene monumentální freska, kterou namaloval Franz Anton Maulbertsch a která zobrazuje duchovní vývoj lidstva. Sál vznikl proto, aby pojal knihovnu, která už se do původního prostoru nevešla, a dodnes patří k nejfotografovanějším interiérům v Praze. Pokud si máte vybrat jediný, který si užijete naplno, zvolte ten, kde právě stojí nejméně lidí – a vraťte se pak k druhému.

Praktická poznámka: sály se dají obdivovat i s dětmi, ale nečekejte dlouhé zastavení. Prohlídka obou sálů z vyhrazeného vstupu zabere obvykle jen několik minut, pokud se nezastavíte u každé vitríny. Proto je dobré přemýšlet o knihovně jako o vrcholu návštěvy, ne jako o jejím jediném bodu. Skutečný zážitek se skládá z toho, co kolem ní uvidíte: nádvoří, zahrada, obrazárna a pohled na střechy Malé Strany.

Zajímavé je i to, že oba sály vznikaly v zásadně odlišných dobách a stylech. Barokní Teologický sál patří době, kdy se řády snažily vzdělanost prezentovat jako nejvyšší hodnotu, zatímco klasicistní Filosofický sál už odráží osvícenské myšlení a důraz na rozum. Když oba sály porovnáte, vnímáte rozdíl nejen v ornamentu, ale i v celé atmosféře prostoru – jeden je intimní a tmavší, druhý prostorný a vzdušný.

Kabinet kuriozit

V přilehlých prostorách knihovny je také takzvaný Kabinet kuriozit, historická sbírka přírodnin a předmětů, kterou šlechtické a církevní domy sbíraly v době osvícenství. Dnes působí trochu jako muzeum v muzeu, ale je to kus dobové zvědavosti, který děti i dospělí docela překvapí. Podzimní deštivé odpoledne je pro něj ideální.

Pro rodiny s dětmi může být právě tahle místnost nejoblíbenější zastávkou. Děti se rády dívají na předměty, které vypadají jako ze staré encyklopedie, a dospělí si při tom uvědomí, jak se vědecké sbírání proměnilo za poslední dvě stě let. Pokud máte s sebou malé návštěvníky, vyplatí se jim předem říct pár pravidel: nesahá se, neběhá se a mluví se potichu. Odměnou bude klidnější odpoledne pro všechny.

Obrazárna, bazilika a zahrady

Strahovská obrazárna představuje sbírku od gotiky po romantismus a dobře doplňuje knihovnu. Nečekejte velké galerijní měřítko, spíš pečlivě vybranou sbírku, na kterou stačí necelá hodina. Kdo chce vidět obojí, může využít kombinovanou vstupenku pro knihovnu a obrazárnu.

Obrazárna se hodí především pro ty, kdo mají rádi církevní umění a portréty ze starší doby. Je to místo, kde si můžete dopřát klid, který v samotném centru Prahy často chybí. Pokud jste už viděli velké expozice na Pražském hradě nebo v Národní galerii, ocení se tady především komorní měřítko: neprocházíte nekonečné chodby, ale několik místností s promyšleným výběrem děl.

Bazilika Nanebevzetí Panny Marie je duchovním středem areálu a uchovává relikviář svatého Norberta, zakladatele řádu. Interiér je klidnější než v jiných pražských kostelích a při bohoslužbách se na prohlídky ohledy berou, takže se vyplatí respektovat omezení vstupu.

Návštěvníci často přehlížejí, že klášter je stále živým místem. Řeholníci se zde modlí a pracují, takže je dobré chovat se jako host: přiměřeně oblečený, bez hlučného rozhovoru a s ohledem na ty, kdo přišli kvůli duchovnímu prožitku. Právě tahle atmosféra dělá ze Strahova něco jiného než jen další památku na turistické trase.

Strahovské zahrady a výhled

Nad klášterem se svažují zahrady, odkud se otevírá jeden z nejlepších pohledů na pražskou střechu Malé Strany a Hradu. Na podzim je to zlatohnědá scenerie, která vás na chvíli přesvědčí, že Praha je jedno velké pastelové plátno. Když máte hotovo s prohlídkou uvnitř, projděte se zahradou dolů a pokračujte na Petřín. Další vyhlídky najdete v textu Nejlepší kavárny s výhledem v Praze.

Zahrady jsou zároveň dobrým místem pro pauzu mezi jednotlivými částmi prohlídky. Vezměte si s sebou něco teplého na pití, posaďte se na lavičku a nechte pohled bloudit od věží Malé Strany přes střechy Starého Města až k obzoru. Na podzim se město mění téměř každou hodinu podle toho, jak se mění světlo, a právě proto se vyplatí zůstat déle, než jste původně plánovali.

Praktické informace: kdy jet, kolik to stojí a co s sebou

Podle údajů, které jsme při přípravě článku našli na webu prague.eu, je knihovna otevřena každý den od 9:00 do 17:00, poslední vstup je v 16:30. Základní vstupné do knihovny bylo uvedeno 220 Kč, snížené 110 Kč a rodinné 460 Kč, kombinovaná vstupenka s obrazárnou stála 390 Kč. Ceny i otevírací dobu se v redakci doporučujeme před cestou ověřit na oficiálním webu kláštera, protože se mohou měnit, zejména kvůli bohoslužbám a akcím.

Pokud chcete mít jistotu, zkontrolujte na webu kláštera možnost online nákupu vstupenek – ušetříte si čekání u pokladny. Přijďte nejméně deset minut před plánovaným časem a počítejte s tím, že oblečení by mělo odpovídat charakteru kostelního prostoru. Na podzim a v zimě berte s sebou i teplejší vrstvu, protože historické interiéry bývají chladnější než moderní budovy.

Největší fronty bývají kolem poledne a o víkendech. Nejklidnější je ráno po otevření nebo naopak hodinu a půl před zavřením, kdy skupiny odjedou. Na podzim se přidává výhoda, že večerní světlo v zahradách je mimořádně hezké, a tak se vyplatí zbytek odpoledne věnovat procházce. Při dešti jsou sály dobrým úkrytem, jen s větší pravděpodobností narazíte na zástupy – počítejte s tím.

Zbývá ještě jedna drobnost: pokud plánujete spojit Strahov s Pražským hradem a Loretou, poskládejte den tak, aby nejdelší pěší úsek připadl na dopoledne. Odpoledne se unavení návštěvníci rychle rozptýlí do kaváren a obchodů a zbytek plánu se rozpadne. Doporučujeme jednoduchý postup: ráno knihovna a obrazárna, pak oběd, odpoledne zahrady a pomalý sestup do Malé Strany.

Půldenní trasa může vypadat takto: začněte kolem deváté hodiny na nádvoří a vstupte do knihovny. Po hodině a půl se přesuňte do obrazárny, poté si dejte oběd v areálu nebo v okolí. Odpoledne projděte zahrady, vyfoťte si panorama a sejděte dolů směrem k Petříně. Takto strávíte na Strahově přibližně tři až čtyři hodiny a zbude vám i síla na večerní procházku. Pokud je venku deštivo, vyměňte zahrady za druhou prohlídku sálů a kavárnu v nejbližším okolí.

Kam na jídlo a co dál v okolí

Přímo v areálu najdete restauraci Na Peklu, která podle informací kláštera vaří tradiční českou kuchyni ze sezónních surovin. Pro lehčí zastávku poslouží kavárny v okolí Pohořelce a podél cesty k Hradu. Hotel Questenberg v areálu nabízí ubytování s výhledem na Staré Město, Hrad i Petřínskou rozhlednu. Klášterní obchod je vhodný na drobné suvenýry a knihy o klášteře i Hradčanech.

Co se jídla týče, doporučujeme místo rezervovat předem, hlavně o víkendech a v době svátků. Hradčany jsou ve srovnání s centrem klidnější, ale oblíbené podniky se plní rychle, zvlášť když se zhoršuje počasí. Pokud chcete jen krátkou pauzu, zkuste kavárny na cestě k Pohořelci, kde se dá posedět bez velkého čekání.

Z areálu pokračujte na Loretu, na Pražský hrad nebo sejděte po schodech do Malé Strany. Jedno odpoledne tak můžete spojit klášter, výhledy a kávu s dortem. Kdo chce k návštěvě přidat podzimní program, najde další nápady na stránce kudyznudy.cz.

Video průvodce

Časté otázky o Strahovském klášteře

Kolik času si na Strahovský klášter vyhradit?
Na knihovnu a nádvoří stačí hodina až hodina a půl. Pokud přidáte obrazárnu, baziliku, zahrady a oběd, počítejte s půl dnem.

Dá se do knihovních sálů vstoupit?
Sály se prohlížejí od vstupu, dovnitř se kvůli ochraně památky nechodí. Výhled je přesto velmi dobrý.

Jak se na Strahov dostanu městskou dopravou?
Nejjednodušší je tramvaj číslo 22 do zastávky Pohořelec a odtud pěšky několik minut.

Je klášter vhodný pro děti?
Ano, zejména Kabinet kuriozit a zahrady děti zaujmou. Do sálů se ale musí chodit klidně.

Kolik stojí vstupné?
Při přípravě článku bylo na prague.eu uvedeno základní vstupné 220 Kč do knihovny a 390 Kč za kombinovanou vstupenku. Aktuální ceny ověřte na oficiálním webu.

Kdy je nejlepší doba na návštěvu?
Ráno po otevření nebo hodinu a půl před zavřením. Na podzim je navíc večerní světlo v zahradách mimořádně hezké.