Průhonický park: UNESCO zahrada kousek od Prahy

Průhonický park je jedno z mála míst, kam se z centra Prahy dostanete za půl hodiny, a přesto máte pocit, že jste odjeli stovky kilometrů daleko. Zámecký park na jihovýchodním okraji metropole patří k největším přírodně krajinářským parkům v Evropě a od roku 2010 je zapsán na seznamu světového dědictví UNESCO. V redakci ho máme rádi po celý rok, ale právě vrcholné léto mu sluší zvlášť – stinná údolí potoka Botiče, hladiny rybníků a rozlehlé louky nabízejí příjemný únik před rozpáleným městem. V tomto průvodci najdete vše, co pro letní návštěvu potřebujete.

Proč je Průhonický park na seznamu UNESCO

Zápis na seznam světového dědictví není v případě Průhonic formalita. Komise UNESCO ocenila park jako výjimečný příklad krajinářské tvorby přelomu 19. a 20. století, který navíc dodnes slouží svému původnímu účelu – vědě a veřejnosti zároveň. Málokterá památka v Česku tak přirozeně spojuje kulturní a přírodní hodnotu: procházíte se uměleckým dílem, které zároveň žije, roste a mění se.

Park nechal od roku 1885 budovat hrabě Arnošt Emanuel Silva-Tarouca, vášnivý dendrolog, který dokázal na ploše zhruba 250 hektarů propojit domácí dřeviny s exotickými druhy z celého světa. Výsledkem je unikátní krajinná kompozice, v níž se střídají průhledy na zámek, romantická údolí Botiče a pečlivě komponované skupiny stromů. Právě tato kombinace krajinářského umění a botanické hodnoty vynesla parku v roce 2010 zápis na seznam UNESCO jako součásti historického centra Prahy. Podrobnou historii shrnuje i článek na Wikipedii.

Na rozdíl od francouzských zahrad tu nenajdete pravidelné záhony ani stříhané živé ploty. Průhonický park pracuje s přirozenou krajinou – s meandry Botiče, skalnatými svahy a mokřady – a povyšuje ji na uměleckou kompozici. Každý průhled je promyšlený: stromy různých barev a tvarů jsou vysázeny tak, aby krajina působila jako obraz, který se mění s denní dobou i ročním obdobím. Právě proto se sem vyplatí vracet opakovaně; červencová a srpnová podoba parku je úplně jiná než ta květnová.

Příběh hraběte Silva-Taroucy

Hrabě získal průhonické panství sňatkem s Marií Antonií Nostitz-Rieneckovou a z původně skromného zámeckého okolí vybudoval během několika desetiletí dílo světového významu. Osobně dohlížel na výsadby, experimentoval s aklimatizací cizokrajných dřevin a vedl si podrobné záznamy, z nichž botanici čerpají dodnes.

Silva-Tarouca zasvětil parku velkou část života i rodinného jmění. Nechával sem dovážet sazenice z Asie i Severní Ameriky a park pojal jako živé umělecké dílo, které se proměňuje s ročními obdobími. Dnes se o areál stará Botanický ústav Akademie věd ČR, který zde pokračuje ve výzkumu i údržbě sbírek čítajících tisíce druhů dřevin a rostlin.

Co v parku vidět: zámek, Alpinum a rybníky

Na prohlídku hlavních zastavení počítejte minimálně s dopolednem. Areál je rozlehlý a mapu dostanete u pokladny; cesty jsou dobře značené a udržované, takže se tu neztratíte ani při první návštěvě.

Hlavní vstup do parku je u zámku Průhonice, jehož malebné nádvoří s novorenesančními sgrafity je přístupné návštěvníkům parku. Samotný zámek slouží Botanickému ústavu, kouzlo místa ale spočívá hlavně v krajině za ním. Od zámku se otevírá jeden z nejfotografovanějších pohledů v Česku – přes Podzámecký rybník na zámecké průčelí.

Podzámecký rybník a vyhlídky

Trasa kolem rybníka je nenáročná a vhodná i pro rodiny s menšími dětmi. Cestou minete několik můstků přes Botič a laviček s výhledem na hladinu – ideálních míst na krátkou zastávku se svačinou.

Síť cest vás od Podzámeckého rybníka zavede k vyhlídkám nad údolím Botiče. Doporučujeme vystoupat ke glorietu a pokračovat po hraně údolí – výhledy na zámek odsud stojí za každý krok. V létě oceníte, že velká část tras vede stínem vzrostlých stromů.

Alpinum a luční partie

Sbírky parku čítají na 1 600 druhů dřevin z celého světa – od severoamerických jehličnanů po asijské javory. V létě upoutají mohutné solitéry uprostřed luk a stinná zákoutí podél Botiče, kde teplota i v tropických dnech zůstává snesitelná.

Alpinum, rozlehlá skalka na svahu pod zámkem, patří k největším svého druhu v Evropě. Zatímco na jaře tu kvetou rododendrony, kterých park chová tisíce keřů, v létě přebírají hlavní roli trvalky, luční porosty a hladiny rybníků Bořín a Labeška v jižní části areálu. Kdo chce klid, zamíří právě sem – většina návštěvníků zůstává v okolí zámku.

Samostatnou kapitolou je Dendrologická zahrada Průhonice, která leží kousek od zámeckého parku a spravuje ji Výzkumný ústav Silva Taroucy. Jde o jiný areál s vlastním vstupným – pokud máte čas jen na jedno místo, doporučujeme začít zámeckým parkem, zahradu si nechte na další návštěvu. Milovníci botaniky si ovšem rádi projdou obě lokality; dohromady vydají na velmi bohatý celodenní program.

Praktické informace: doprava, vstupné a trasy

Průhonice leží těsně za hranicí Prahy ve Středočeském kraji, prakticky ale fungují jako předměstí metropole – proto je výlet ideální i pro ty, kdo mají jen volné odpoledne. Na cestu nepotřebujete nic plánovat dopředu, vstupenky se kupují na místě.

Velkou výhodou Průhonického parku je snadná dostupnost. Autem se sem dostanete po dálnici D1 (exit 6 Průhonice), parkoviště je přímo u hlavního vstupu na Květnovém náměstí. Veřejnou dopravou jeďte metrem C na stanici Opatov a odtud příměstským autobusem směr Průhonice – cesta z centra Prahy zabere celkově kolem 45 minut. Aktuální spojení si ověřte ve vyhledávači PID.

Pokud plánujete návštěvu o letním víkendu, dorazte ideálně před desátou hodinou – parkoviště u hlavního vstupu se rychle plní a odpoledne se před pokladnami tvoří fronty. Ve všední dny je park znatelně prázdnější a atmosféra o poznání klidnější.

Vstupné a otevírací doba

Park je otevřen celoročně, každý den. Vstup je zpoplatněn, přičemž vstupné pomáhá financovat náročnou údržbu areálu; aktuální ceník a otevírací hodiny najdete na oficiálním webu parku nebo na portálu Kudy z nudy. Počítejte s tím, že psi mají do parku vstup povolen pouze na vodítku a cyklisté musí nechat kola před branou.

Kolik času si vyhradit

Terén je místy kopcovitý, počítejte s pevnou obuví. Kočárek zvládne okruhy kolem zámku, do vzdálenějších částí parku vedou i užší pěšiny se schody a kořeny.

Parkem vedou tři značené okruhy různé délky – od krátké procházky kolem zámku a Alpina zhruba na hodinu až po celodenní toulky nejvzdálenějšími partiemi u rybníka Bořín. Pro první návštěvu doporučujeme střední okruh: za dvě až tři hodiny uvidíte zámek, Podzámecký rybník, Alpinum i vyhlídky nad Botičem. Kdo chce park projít celý, ujde klidně přes deset kilometrů.

Tipy redakce na letní návštěvu

Léto je v parku obdobím klidu. Davy, které sem míří v květnu za kvetoucími rododendrony, se rozptýlí, a i o víkendu tu najdete celé úseky cest jen pro sebe. Vodní plochy a hluboká údolí navíc drží příjemně nižší teplotu než rozpálené ulice města – rozdíl je znát zejména v odpoledních hodinách.

Fotografům doporučujeme dvě denní doby: ráno, kdy se zámek zrcadlí na klidné hladině Podzámeckého rybníka, a pozdní odpoledne, kdy zlaté světlo prokresluje koruny stromů nad údolím Botiče. Stativ ani dron s sebou bez povolení neberte – létání nad parkem není dovoleno, područí to i pravidla návštěvního řádu, která najdete u vstupu.

Děti zabaví hledání glorietu a počítání můstků přes Botič, starší ročníky ocení pohodlné lavičky rozmístěné podél hlavních tras. Bezbariérový přístup je možný v okolí zámku a na hlavních cestách, vzdálenější partie parku už vyžadují zdatnějšího chodce.

Piknik je v parku příjemnou tradicí – deku rozložte na loukách dál od zámku, kde je klid. Odpadky si prosím odneste s sebou, koše jsou jen u hlavních cest. Otevřený oheň ani grilování nejsou v areálu povoleny, což v letních měsících platí dvojnásob.

V horkých dnech se vyplatí přijít hned ráno po otevření – vzduch v údolí Botiče je ještě svěží a světlo ideální na fotografie. S sebou si vezměte dostatek vody a svačinu; přímo v parku občerstvení nekoupíte, což je součást jeho kouzla. Po procházce se můžete zastavit na Květnovém náměstí v Průhonicích, kde funguje několik restaurací a kaváren.

Pokud vás baví výlety do okolí metropole, přečtěte si i náš průvodce výletem na Karlštejn nebo tip na Klánovický les, největší pražský les. A když se odpoledne vrátíte do města, osvěžení najdete v našem přehledu nejlepšího gelata v Praze.

Průhonický park je zkrátka výlet, který v redakci doporučujeme každému, kdo hledá rychlý únik z města bez složité logistiky. Za jediné dopoledne tu projdete krajinu, jakou byste jinak hledali hodiny cesty od Prahy – a ještě s puncem světového dědictví UNESCO. Ať už vyrazíte poprvé, nebo se vracíte, park vás pokaždé překvapí jinou tváří.

A pokud plánujete v Praze strávit celý víkend, zkombinujte Průhonice s odpolednem u vody – inspiraci najdete v našem článku o Štvanici a Rohanském ostrově.

Video průvodce

Často kladené otázky

Jak se do Průhonického parku dostanu z centra Prahy?

Nejrychleji metrem C na Opatov a odtud příměstským autobusem do Průhonic; celková cesta z centra trvá kolem 45 minut a spoje jezdí v pracovní dny i o víkendu poměrně často. Autem po D1, exit 6 Průhonice, parkoviště je u hlavního vstupu.

Platí se do parku vstupné?

Ano, vstup do parku je zpoplatněn a výtěžek slouží k údržbě areálu. Aktuální ceny a případné slevy najdete na oficiálním webu parku.

Je Průhonický park otevřený i v létě?

Ano, park je přístupný celoročně každý den, otevírací dobu upravuje sezónní režim, proto si ji před cestou ověřte na oficiálním webu. V létě oceníte stinná údolí a vodní plochy, které příjemně zmírňují horko.

Mohu vzít do parku psa nebo kolo?

Psi smí do parku pouze na vodítku. Na kole se po parku jezdit nesmí, kola je potřeba nechat před vstupem.

Kdy kvetou rododendrony?

Hlavní sezóna rododendronů, kterých v parku roste kolem osmi tisíc keřů, připadá na květen a začátek června. V létě park nabízí spíše luční partie, trvalky a klidné procházky kolem rybníků.

Kolik času návštěva zabere?

Krátký okruh kolem zámku a Alpina zvládnete za hodinu, na střední okruh počítejte dvě až tři hodiny a celodenní výlet vyplní nejdelší trasa k rybníku Bořín.