Klánovický les: největší pražský les na výlet

Klánovický les je největší souvislý les na území Prahy – a přitom o něm spousta Pražanů ví jen z cedule na dálnici. Rozkládá se na východním okraji města mezi Klánovicemi, Újezdem nad Lesy, Běchovicemi a Horními Počernicemi a spolu s navazujícími porosty za hranicí metropole tvoří zelený masiv o rozloze přes tisíc hektarů. V redakci ho máme rádi hlavně v létě: rovinatý terén, hluboký stín starých dubů a vlakové nádraží přímo na kraji lesa z něj dělají ideální cíl, když ve městě padne vedro a nechce se vám nikam daleko.

Tenhle článek je průvodcem pro všechny, kdo chtějí největší pražský les poznat pořádně: poradíme, jak se sem pohodlně dostat vlakem i na kole, kudy vedou nejhezčí trasy, kde hledat stopy zaniklé vsi a prvorepublikového golfového hřiště a kde se po výletě občerstvit. Přidáváme i osvědčené okruhy podle času, který máte k dispozici – od dvouhodinové procházky po celodenní přechod.

Proč právě Klánovický les

Zatímco Stromovka nebo Riegrovy sady praskají o víkendech ve švech, v Klánovickém lese se dá i v srpnovou sobotu jít půl hodiny a nepotkat nikoho. Les je pozůstatkem rozsáhlých porostů, které kdysi pokrývaly celou východní část dnešní Prahy, a dodnes si drží překvapivě divoký charakter. Nejcennější části jsou chráněny jako přírodní rezervace a území patří i do evropské soustavy Natura 2000 – podrobnosti o zdejší ochraně přírody shrnuje heslo o Klánovickém lese na Wikipedii.

Terén je takřka dokonale rovný, což je mezi pražskými lesy výjimka. Žádné funění do kopce jako na Petříně – jen dlouhé, rovné průseky a měkké lesní pěšiny. Právě proto je les oblíbený u běžců, rodin s kočárky i cyklistů, kteří tu v týdnu trénují na prázdných cestách.

Za zmínku stojí i to, jak les funguje jako klimatická rezerva východní Prahy. Rozsáhlé porosty zadržují vodu, ochlazují okolní čtvrti a v tropických dnech tu bývá o několik stupňů méně než na sídlištích za jeho okrajem. Újezd nad Lesy, Klánovice i Šestajovice vyrostly doslova kolem lesa a místní ho berou jako samozřejmou součást života – ráno tudy vedou děti do školy zkratkou mezi duby, večer tu venčí psy a o víkendech grilují na zahradách hned za jeho hranicí. Pro návštěvníka z centra je to připomínka, že Praha nekončí Vinohrady: i tohle je město.

Co tu roste a žije

Základ lesa tvoří staré doubravy doplněné borovicemi, břízami a habry. Na podmáčených místech se drží mokřady a rašelinné loučky, které dávají lesu skoro pohádkovou atmosféru – zvlášť brzy ráno, když se mezi kmeny válí opar. V létě tu dozrávají borůvky, po deštích je les vyhlášeným houbařským revírem. Z fauny potkáte srnce, zajíce, datly a strakapoudy, s trochou štěstí zahlédnete i dravce kroužícího nad průseky. Prosíme jen: zůstávejte na cestách a psy mějte v citlivých partiích na vodítku, rezervace není běžný městský park.

Kouzlo Klánovického lesa je i v tom, jak se mění během dne a roku. Časně ráno patří běžcům a houbařům, dopoledne rodinám, podvečer je pak podle nás vůbec nejlepší čas: nízké slunce prosvítí doubravy do zlatova a od mokřadů táhne chladný vzduch, který v srpnu působí jako přirozená klimatizace. Kdo má rád běhání, najde tu kilometry rovných měkkých cest bez jediného auta a semaforu – trénink na půlmaraton se tu dá poskládat celý ve stínu. A protože les leží mimo hlavní turistické trasy, neuslyšíte tu nic než ptáky, vítr a občasný vlak na trati podél severního okraje.

Jak se do Klánovického lesa dostat

Právě dostupnost je největší trumf. Málokterý les v Česku má vlastní vlakovou zastávku uprostřed stromů.

Než vyrazíte, hodí se vědět, že les protíná jediná výraznější komunikace – silnice spojující Újezd nad Lesy s Klánovicemi – a jinak je celý masiv pěší a cyklistický. Orientaci usnadňují značené turistické trasy i pravidelná síť průseků, takže zabloudit je těžké, i když všechny cesty vypadají na první pohled podobně.

Vlakem z centra za dvacet minut

Nejpohodlnější cesta vede vlakem: příměstské linky směr Český Brod a Kolín jezdí z Masarykova nádraží a z Prahy-Libně několikrát za hodinu a v zastávce Praha-Klánovice jste zhruba za dvacet minut. Vystoupíte a jste rovnou na kraji lesa – žádné přestupy, žádné hledání. Alternativou je zastávka Praha-Běchovice, odkud se dá do lesa vejít ze západní strany a projít ho celý napříč. Platí běžné jízdenky PID, takže s lítačkou nebo mobilní jízdenkou neřešíte nic navíc.

Na kole nebo autobusem

Cyklisté se do lesa dostanou po značených trasách od Běchovic a Újezdu nad Lesy; rovinatý profil zvládnou i děti a lesem projedete po zpevněných cestách bez aut. Autobusy MHD vás dovezou do Újezdu nad Lesy nebo přímo do Klánovic, odkud je to k lesu pár minut pěšky. Autem sem jezdit nedoporučujeme – parkovacích míst je u lesa málo a vlak je rychlejší i levnější.

Dobrá zpráva pro plánování: les má několik vstupních bodů, takže se dá projít jako jednosměrná trasa. Oblíbená kombinace naší redakce vypadá takto – vlakem do Běchovic, napříč lesem na východ kolem mokřadů a bývalého golfového hřiště, zastávka na piknik a vlakem z Klánovic zpět do centra. Celkem zhruba deset kilometrů, které díky rovině utečou samy.

Kam v lese zamířit

Na první pohled vypadá les všude stejně, ale má svá místa, kvůli kterým stojí za to jít dál než sto metrů od nádraží.

Naučná stezka a mokřady u Blatova

Lesem prochází naučná stezka s tabulemi o zdejší přírodě i historii – pohodlný okruh, který zvládnete za dvě až tři hodiny volné chůze a který vás provede od suchých doubrav až k mokřadům v okolí Blatova. Právě vlhké partie lesa jsou přírodovědně nejcennější; na jaře a po deštivých týdnech se hodí pevnější boty. Kdo chce delší výpravu, může projít les po celé délce od Běchovic až za Klánovice a vrátit se vlakem o zastávku zpět.

Botanici sem jezdí kvůli vzácným druhům vlhkých luk a doubrav, ornitologové kvůli lesním ptákům, které jinde v Praze neuslyšíte. Pro běžného návštěvníka je ale největším zážitkem prostě ticho – takové to hluboké lesní ticho, které se v hlavním městě hledá čím dál hůř.

Stopy historie: zaniklá ves a golfové hřiště

Málo se ví, že uprostřed lesa stávala středověká ves, která zanikla už před staletími – její stopy dnes připomínají jen terénní vlny a informační tabule. Ještě zvláštnější kapitolou je prvorepublikové golfové hřiště: ve dvacátých a třicátých letech minulého století si tu pražská smetánka vybudovala rozlehlý golfový areál, který po válce zarostl a les si ho vzal zpátky. Pozdější plány na obnovu hřiště místní odmítli a les tak zůstal celý veřejnosti. Při troše pozornosti dodnes v terénu rozeznáte bývalé jamkoviště a náspy – zvláštní pocit, stát uprostřed doubravy na místě, kde se kdysi hrál golf.

Milovníkům map doporučujeme všímat si i drobností: starých hraničních kamenů, průseků vedených v pravidelném rastru z dob císařských lesních reforem a náletových březin, které postupně zarůstají bývalé louky. Klánovický les není žádná divočina bez lidské stopy – právě vrstvy historie, od zaniklé vsi přes golfisty po dnešní běžce, z něj dělají jedno z nejzajímavějších přírodních míst Prahy.

Praktické tipy na celý den

Občerstvení v samotném lese nečekejte – a právě to je jeho kouzlo. Vodu a svačinu si vezměte s sebou, stinných míst na piknik je nepočítaně. Po výletě se hodí zastavit v Klánovicích: kolem nádraží funguje několik podniků a kulturním centrem obce je Beseda s kavárnou a kinem, kde se dá příjemně zakončit odpoledne. V parných dnech je les jedním z nejchladnějších míst v Praze, přesto doporučujeme repelent – u mokřadů umí být komáři neodbytní.

Co si vzít s sebou? V létě stačí lehká obuv na zpevněné cesty, pro mokřadní pěšiny pevnější boty. Voda je nutnost – prameny ani stánky v lese nejsou. Hodí se drobné na zmrzlinu či kávu v Klánovicích, repelent a v houbařské sezóně nůž a košík. Pikniková deka promění kteroukoli loučku u průseku v nejlepší restauraci široko daleko, a to zcela zdarma.

Pokud vás lesní Praha baví, máme v redakci i další tipy: na jihu města je půvabný Kunratický les se zámečkem, na opačném konci Prahy zase méně známé stezky Divoké Šárky. A když zatoužíte po kombinaci lesa a vody, projděte si náš průvodce po Modřanské rokli a Braníku. Další inspiraci na výlety po městě najdete i na oficiálním turistickém portálu Prague.eu.

A ještě tři osvědčené scénáře podle času, který máte. Máte-li dvě hodiny, vystupte v Klánovicích, projděte okruh po naučné stezce a vraťte se na vlak. Půlden vystačí na přechod lesa z Běchovic do Klánovic s piknikem u mokřadů. A na celodenní výlet spojte les s okolím: dojděte pěšky do Úval nebo Šestajovic, případně nasedněte na kolo a pokračujte po cyklotrasách dál na východ do polabské krajiny. Ať zvolíte kteroukoli variantu, počítejte s tím, že mobilní signál je uvnitř lesa místy slabší – mapu se hodí mít staženou offline.

Video průvodce

Časté dotazy

Jak je Klánovický les velký?
Jde o největší les na území Prahy – spolu s navazujícími porosty za hranicí města má přes tisíc hektarů. Projít ho celý napříč znamená dobrých osm až deset kilometrů chůze.

Jak se tam dostanu bez auta?
Nejlépe vlakem: zastávka Praha-Klánovice leží přímo na kraji lesa a z Masarykova nádraží tam jedete zhruba dvacet minut. Alternativou je zastávka Praha-Běchovice nebo autobusy MHD do Újezdu nad Lesy a Klánovic.

Dá se lesem projet na kole?
Ano, lesem vedou značené cyklotrasy po zpevněných cestách a díky rovinatému terénu je zvládnou i děti. Na pěšinách v rezervaci prosím jezděte ohleduplně, patří především pěším.

Je výlet vhodný pro rodiny s kočárkem?
Hlavní zpevněné cesty jsou pro kočárek pohodlné. Vyhněte se jen podmáčeným pěšinám u mokřadů, zvlášť po deštích.

Kde se v okolí najím?
V samotném lese občerstvení není, počítejte s vlastními zásobami. Podniky najdete v Klánovicích u nádraží, příjemnou zastávkou je i tamní kulturní centrum Beseda s kavárnou.

Kdy je nejlepší vyrazit?
V létě doporučujeme ráno nebo podvečer, kdy je les nejkrásněji prosvětlený. V červenci a srpnu tu dozrávají borůvky, po deštích začíná houbařská sezóna.