Na západním okraji Prahy leží místo, kde se hexagram z renesančního kamene potkává se staletými buky a pěšinami, po kterých se v říjnu šustí listím. Obora Hvězda v Liboci, na hraně Bílé hory, patří k nejlepším podzimním cílům, jaké se dají v Praze zvládnout bez auta a bez většího plánování. Vstup je zdarma, park je rozlehlý a Letohrádek Hvězda v jeho středu má půdorys šesticípé hvězdy, podle které dostala obora i jméno. V redakci ji máme rádi hlavně v době, kdy se koruny stromů zbarvují do zlatova a rudohněda.
Obora Hvězda: kousek historie, který vysvětlí celé místo
Oboru založil v roce 1534 Ferdinand I. na pozemcích, které patřily Břevnovskému klášteru. Zpočátku se jí říkalo Nová obora, aby se odlišila od Královské obory v Bubenči, dnešní Stromovky. Zhruba o dvacet let později, v roce 1555, začal arciknížeti Ferdinandu Tyrolskému, synovi Ferdinanda I. a místodržícímu v Čechách, vyrůstat uprostřed lesa letohrádek. Dostal půdorys šestiramenné hvězdy, hexagramu, a právě ten dal místu název, který se drží dodnes.
Zajímavá je i osobní rovina příběhu. Ferdinand Tyrolský věnoval letohrádek Filipíně Welserové, s níž se tajně oženil, a stavba tak nese i romantický podtext. Při procházce kolem hvězdicové budovy stojí za to si uvědomit, že nešlo jen o lovecký pavilon, ale o reprezentativní renesanční dílo s vlastní symbolikou. Půdorys nebyl náhodný a z lesní cesty ho nepoznáte, dokud nevidíte plán nebo pohled z ptačí perspektivy.
Od lovecké zábavy po bitvu na Bílé hoře
Příběh obory není jen příběh lovu. Poblíž její zdi, na místě zvaném Světlička, se 8. listopadu 1620 odehrála bitva na Bílé hoře, která zásadně změnila dějiny českých zemí. Obora pak sloužila jako vojenský tábor a dočkala se i poničení. V 18. století v ní chovali bažanty a za Josefa II. se letohrádek proměnil ve skladiště střelného prachu, což vydrželo až do roku 1874.
Anglický park, který zůstal
V roce 1797 přeměnili oboru na park v anglickém stylu, a právě tehdy získala podobu, kterou si většina návštěvníků odnáší: rozlehlé louky, alej a tři hlavní průseky, které se sbíhají ke hvězdě. Letohrádek i obora jsou od roku 1962 národní kulturní památkou. Celková rozloha se pohybuje kolem 86,5 hektaru a leží ve výšce zhruba 320 až 370 metrů nad mořem, takže vzduch je tu znatelně svěžejší než v údolí Vltavy.
V 19. století se na Hvězdu vázaly i lidové zvyky. Konaly se tu poutě svatomarkétské, které skončily v roce 1910, a obora tehdy patřila k oblíbeným výletním místům Pražanů. Dnes už se na louky nesjíždí procesí, ale tradice nedělního výletu na Hvězdu se v pozměněné podobě drží: rodiny s kočárky, běžci, cyklisté i důchodci s termoskou tu patří k běžnému obrazu.
Podzimní trasy: jak si Hvězdu projít
Obora je dost velká na to, aby se v ní dalo strávit celé odpoledne, a zároveň dost přehledná, aby se v ní nikdo neztratil. Nejjednodušší je vydat se po hlavních cestách a nechat se vést ke středu, kde stojí letohrádek. Zbytek je otázka nálady a času.
Krátký okruh na hodinu
Pokud máte jen volné dopoledne, projděte hlavní alej k letohrádku, obejděte ho dokola a vraťte se jinou cestou po okraji parku. Takový okruh se zvládne pohodlně za hodinu, i když se zastavíte na fotografie. V říjnu se vyplatí brát s sebou něco k pití a pevnější obuv, protože po dešti jsou některé lesní cesty rozmoklé.
Při krátkém okruhu doporučujeme nespěchat a pozorovat proměny světla. Ráno se mezi kmeny zdržuje mlha, kolem poledne se barvy listí ostře vykreslí a k večeru se celá obora zbarví do teplejších tónů. Kdo rád fotografuje, ocení pohled na letohrádek z vedlejších cest, kde se budova objevuje mezi stromy jako kulisa.
Delší procházka s výhledem k Bílé hoře
Kdo má času víc, může projít i okrajové partie obory a navázat na okolní pěšiny kolem Bílé hory. Nedaleko stojí i Břevnovský klášter, historický vlastník pozemků, na kterých obora vznikla. Spojení obou míst dává smysl jako celodenní program s dobrým obědem v Břevnově. Podobně klidný podzimní zážitek nabízí i Kunratický a Klánovický les, pokud chcete porovnat, který z pražských lesoparků vám sedí víc.
Pro delší výlety je dobré si předem určit, kde se vrátíte. Obora je z velké části rovinatá, ale po okolních pěšinách se dá narazit na mírné převýšení. Kdo se chce vyhnout opakování stejné trasy, může zvolit okružní cestu: tam hlavní alejí a zpět lesem po okraji. Děti ocení hřiště, dospělí lavičky, které se dají využít k odpočinku s výhledem na zelené koruny.
Letohrádek Hvězda a jeho okolí
Letohrádek je dnes spojený s Památníkem národního písemnictví, takže se v něm dají kromě architektury prohlédnout i expozice. Aktuální otevírací dobu, ceny vstupenek a probíhající výstavy si před cestou ověřte na oficiálních stránkách památníku nebo na portálu prague.eu. Samotná obora je přístupná celoročně a vstup do ní je zdarma.
Pokud plánujete návštěvu expozic, počítejte s tím, že provozní doba památek se v průběhu roku mění a v zimním období bývá kratší. Proto je rozumné se před cestou podívat na web provozovatele a případně si zkontrolovat, zda se v letohrádku nechystá výstava nebo uzavírka. Samotná procházka oborou na těchto informacích nezávisí a lze ji naplánovat spontánně.
Co v oboře najdete kromě letohrádku
Uprostřed parku stojí studna s ručním navijákem z 19. století, hluboká přes 32 metrů. Podle dostupných informací je kvůli suchu v současnosti bez vody, ale i tak stojí za krátkou zastávku. Pro rodiny s dětmi je tu hřiště a toalety a psi jsou vítáni, což z obory dělá nenáročný cíl i pro čtyřnohé společníky. Dobrým doplněním podzimního programu je Strahovský klášter s knihovnou, který leží na stejné straně města a lze ho spojit v jednom dni.
Nejde jen o architekturu. Obora je důkazem, že i velké město může mít za zdmi bývalého královského revíru krajinu, kde se dá v klidu přemýšlet. Kdo sem zamíří poprvé, často překvapeně zjistí, jak rychle hluk ulic zmizí. Z centra tam dojedete během jedné jízdy městskou dopravou, a přesto máte pocit, že jste vyjeli daleko za Prahu. Proto Hvězdu v redakci doporučujeme jako první volbu pro krátký podzimní únik.
Pokud chcete výlet pojmout vzdělávací formou, vezměte s sebou starší děti a vyprávějte jim příběh hexagramu, bitvy na Bílé hoře i tajného sňatku zakladatele letohrádku. Takto podané dějiny se pamatují mnohem lépe než z učebnice, a obora poskytuje ideální kulisu pro každý z těchto příběhů.
Historie v jedné větě: proč sem chodit
Pro každého, koho zajímají české dějiny, je Hvězda neobyčejně hutné místo. Na jedné ploše se tu potkává renesanční zakladatelská vůle, třicetiletá válka, osvícenecký pragmatismus i romantická parková úprava. Přehled základních dat najdete i na české Wikipedii, pokud si chcete před návštěvou něco přečíst.
Návštěvu Hvězdy lze dobře spojit s tematickým dnem na západní straně Prahy. Ráno procházka oborou, odpoledne klášter nebo některá z nedalekých čtvrtí. Takový program nevyžaduje předem rezervace a funguje při jakémkoli počasí, protože v případě deště se lze přesunout do interiérů památek.
Praktické tipy pro návštěvu na podzim
Říjen je pro Hvězdu ideální měsíc, ale počasí se mění rychle. Vyplatí se zvolit si dopoledne nebo čas hodinu před soumrakem, kdy je světlo nízké a barvy listí vynikají nejvíc. Ve všedních dnech bývá v oboře znatelně klidněji než o víkendech.
Obora leží v městské části Liboc, poblíž Bílé hory. Jízdní řády a nejlepší spoje si vyhledejte v aplikaci PID Litacka nebo v IDOS, protože trasy a zastávky se mohou měnit. Pokud pojedete autem, počítejte s omezeným parkováním v okolních ulicích. Dalším vhodným výletem z Prahy je hora Říp, pokud vás podzimní procházka natolik nadchne, že budete chtít víc.
S sebou doporučujeme pevné boty, vrstvené oblečení a malou svačinu. V oboře nečekejte rozsáhlou gastronomii, proto je rozumné se najíst před vstupem nebo po návratu do Břevnova či na Vypichu. Pokud pršelo, počítejte s blátem na lesních cestách a raději zvolte hlavní, zpevněné aleje.
Kdo se do obory vydává s dětmi, měl by počítat s tím, že cesty jsou dlouhé a některé úseky otevřené. V letních měsících tu stín není všude, na podzim je naopak příjemný chladný vzduch. Dopřejte si dostatek času a na konci procházky si nechte chvíli na návrat k hlavnímu vchodu, ať vás neuhání konec dne. Pro psy platí běžná pravidla ohleduplnosti: v oboře žije drobná zvěř a ptáci, a proto je rozumné mít čtyřnohého společníka v dosahu.
Pokud rádi sbíráte pražské zážitky do kolekce, Hvězda dobře doplní městské procházky po historickém centru. Nabízí totéž, co hledáte na podzim: klid, barvy a prostor, který jinde v centru nenajdete. A protože leží mimo hlavní turistické trasy, málokdy je přeplněná ani v sezoně. Právě to je důvod, proč se na toto místo rádi vracíme a doporučujeme ho čtenářům, kteří chtějí poznat Prahu z méně obvyklé strany.
Na závěr jedno doporučení: vraťte se do oboru i v jiném ročním období. Na jaře i v zimě má jinou tvář, a právě proto se vyplatí nenechávat si Hvězdu jen na říjen.
Video průvodce
Často kladené otázky o Oboře Hvězda
Je vstup do Obory Hvězda zdarma?
Ano, obora je veřejnosti přístupná celoročně a vstup do parku nic nestojí. Platí se jen případné vstupné do expozic v letohrádku, jehož aktuální ceny si ověřte u provozovatele.
Proč se obora jmenuje Hvězda?
Název vychází z půdorysu letohrádku, který má tvar šesticípé hvězdy, hexagramu. Stavbu začal v roce 1555 Ferdinand Tyrolský.
Mohu sem vzít psa?
Ano, psi jsou v oboře podle dostupných informací povoleni. Dodržujte běžná pravidla parku a ohleduplnost k ostatním návštěvníkům.
Je obora vhodná pro rodiny s dětmi?
Ano, najdete tu hřiště, toalety a široké cesty, po kterých se dobře chodí i s dětmi. S kočárkem je nejpohodlnější držet se zpevněných aleje.
Kdy je na návštěvu nejlepší doba?
Podzim, zejména druhá polovina října, je nejfotogeničtější. Kdo chce klid, přijde ve všední den dopoledne.
Kde se odehrála bitva na Bílé hoře?
Podle historických údajů proběhla 8. listopadu 1620 poblíž zdi obory, na místě zvaném Světlička. Více o ní se dočtete v odborných zdrojích a v expozicích památníku.
Anežka je rodilá Pražačka z Vinohrad, vystudovala turismus na VŠE. Sedm let vedla blog Praha jinak (12 tisíc měsíčních čtenářů), kde mapovala alternativní místa, lokální podniky a méně známé čtvrti. Pro Pražské fórum sestavuje redakční koncepci a píše longformy o pražských čtvrtích.



