Pražské minipivovary: kam na řemeslné pivo

Minipivovary v Praze zažívají už dobrou dekádu zlatou éru – a konec léta je ideální čas je objevovat. Zatímco velké značky plní hospody po celém světě, právě malé pražské pivovary dnes určují, kam se české pivo posouvá: vedle poctivých ležáků vaří i svrchně kvašené speciály, IPA plné chmele nebo kyselá ovocná piva. V redakci máme řemeslné pivo rádi a pravidelně objíždíme podniky po celém městě. V tomto průvodci najdete naše prověřené tipy – od historických sklepů přes klášterní dvory až po industriální taprooms v Karlíně a Vysočanech. Ať jste pivní nadšenec, nebo jen hledáte příjemné místo na páteční večer, následující řádky vám ušetří hledání.

Proč zažívají pražské minipivovary zlatou éru

Ještě před patnácti lety se dalo o pražské craftové scéně mluvit jen s nadsázkou. Dnes je situace jiná: po celé republice fungují stovky minipivovarů a Praha je přirozeným výkladním sklem celé scény. Důvod je prostý – pivo je tu kulturní dědictví a náročné publikum nutí sládky k poctivosti. Minipivovar má oproti průmyslové výrobě jednu zásadní výhodu: pivo nemusí cestovat a pije se čerstvé, často nefiltrované a nepasterizované, pár metrů od tanku, ve kterém dozrálo. K tomu připočtěte svobodu experimentovat: malý sládek může uvařit várku kyselého piva s malinami nebo novozélandským chmelem, aniž by riskoval existenci podniku. Výsledkem je scéna, která se neustále hýbe – co pípa, to jiný příběh.

Pro rychlou orientaci se hodí znát pár pojmů. Ležák je spodně kvašená klasika, na které stojí česká pivní tradice; IPA je svrchně kvašené pivo s výraznou chmelovou hořkostí a vůní; NEIPA její zakalená, šťavnatější sestra; a kyseláče neboli soury jsou osvěžující piva s ovocnou kyselinkou, která si oblíbí i ti, kdo tvrdí, že pivo nemusí. Většina taproomů čepuje od každého stylu něco, takže si vybere opravdu každý.

Změnila se i kultura pití. K řemeslnému pivu dnes patří degustační prkénka s několika malými sklenicemi, sládci ochotně vyprávějí o surovinách a v mnoha podnicích dostanete k pivu kvalitní kuchyni místo utopenců z lednice. Co přesně pojem minipivovar znamená a čím se liší od průmyslového pivovaru, shrnuje přehledně Wikipedie – my se pojďme podívat, kde v Praze chutná řemeslo nejlépe.

Konec léta je pro pivní toulky ideální: zahrádky a dvory pivovarů ještě žijí venkovním provozem, a zároveň už sládci navařují podzimní speciály. Mnohé podniky navíc na září chystají posvícenské a sklepní akce, takže se vyplatí sledovat jejich sociální sítě. My jsme vybrali místa, která fungují spolehlivě po celý rok a která bychom s klidem doporučili návštěvě i vlastní rodině.

Klasika: historické a klášterní pivovary

U Fleků: legenda od roku 1499

Žádný přehled pražských pivovarů se neobejde bez U Fleků v Křemencově ulici na Novém Městě. Pivo se tu vaří nepřetržitě od roku 1499, což z něj dělá jeden z nejstarších dosud fungujících pivovarů na světě. Vaří se tu jediné pivo – tmavý třináctistupňový ležák Flekovský tmavý – a právě tahle umanutost je součástí kouzla. Ano, potkáte tu hodně turistů, ale gotické sály, vlastní sladovna a hustá tmavá třináctka s karamelovou vůní stojí za to i pro Pražana. Flekovské pivo se navíc nedá koupit v lahvích – ochutnáte ho jedině na místě, což z návštěvy dělá malý rituál. V historických sálech se od 19. století scházeli měšťané, umělci i spolky a genius loci je tu cítit dodnes. Pokud jdete poprvé, doporučujeme všední den dopoledne, kdy je v sálech nejklidněji. Součástí areálu je i malé pivovarské muzeum, kde uvidíte historické sladovnické nářadí a pochopíte, jak se pivo vařilo v dobách, kdy o nerezových tancích nikdo nesnil.

Klášterní pivovary: Břevnov a Strahov

Tradici mnišského vaření piva dnes v Praze drží dva kláštery. Břevnovský klášterní pivovar sv. Vojtěcha navazuje na pivovarskou historii nejstaršího mužského kláštera v Čechách a jeho Benedict patří k nejrespektovanějším značkám české scény – ochutnat ho můžete přímo v areálu kláštera, ideálně po procházce klášterní zahradou. Benediktini vařili v Břevnově pivo už ve středověku a dnešní pivovar na tuto tradici navazuje moderní technologií i odvahou k silným speciálům – břevnovské ležáky i vícestupňové speciály pravidelně sbírají ocenění na domácích soutěžích. Klášterní pivovar Strahov zase láká na piva svatý Norbert, která si dáte na nádvoří pár kroků od Pražského hradu; kombinace výhledu na město z Petřínských sadů a poctivého polotmavého ležáku je jedna z nejpříjemnějších teček za procházkou po Hradčanech. Obě místa mají ještě jednu výhodu: pivo tu pijete v prostředí, které se za staletí skoro nezměnilo, a přesto jde o moderní, řemeslně precizní výrobu. Na podzim navíc klášterní dvory osiří od letních davů a atmosféra je o to silnější.

Nová vlna: taproomy a řemeslné speciály

Dva kohouti a karlínská scéna

Karlín je dnes gastronomickou velmocí a pivovar Dva kohouti na Křižíkově ulici je jeho pivním srdcem. Za projektem stojí zkušení lidé z české craftové scény a jejich čepovaná desítka patří k nejlepším ležákům ve městě; vedle ní se na pípách točí IPA i sezónní speciály. Atmosféra je bezprostřední – dvůr plný lidí, pivo v ruce, žádné zbytečné cavyky. V zimě se sedí uvnitř mezi tanky, v létě na dvoře, a kdo chce, odnese si pivo domů v plechovkách plněných přímo na baru. Karlín se navíc dá projít celý pěšky – od Křižíkovy ulice je to kousek na náplavku u Rohanského ostrova i do Kasáren Karlín. Pokud vyrážíte za jídlem, hodí se vědět, že okolí nabízí spoustu možností – inspiraci najdete v našem přehledu nejlepšího street foodu v Praze.

Vinohradský pivovar a sousedské pivovary

Vinohradský pivovar na Korunní ulici ukázal, že čtvrťový pivovar může fungovat jako obývák celé čtvrti. Jeho jedenáctka se stala novodobou klasikou a podnik je večer co večer plný místních. K pivu tu vaří poctivou českou kuchyni v moderním podání a v létě se sedí i na dvorku. Právě takhle podle nás vypadá budoucnost pražského pivovarnictví: ne obří provozy, ale místa, kam se chodí pěšky z domova. Podobně sousedský charakter mají i další projekty po celém městě: Pivovar Hostivar na jihovýchodě metropole, Loď Pivovar – plovoucí pivovar s restaurací kotvící na Vltavě u Štefánikova mostu – kombinace čerstvého piva a výhledu na řeku je obzvlášť na konci léta neodolatelná –, nebo vysočanský Cobolis, kterému se věnuje i video níže. Každý z nich vaří vlastní rukopis a právě v té pestrosti je síla pražské scény. Za zmínku stojí i holešovický Pivovar Marina u vltavského nábřeží nebo drobné pivovarské projekty, které vaří takzvaně létajícím způsobem v pronajatých prostorách jiných pivovarů – jejich piva potkáte na pípách craftových barů po celém městě. Sledovat, kdo zrovna uvařil co nového, je v Praze koníček sám o sobě.

A kam vyrazit, pokud máte jen jeden večer? Naše redakční zkratka zní: začněte u Dvou kohoutů v Karlíně, kde ochutnáte moderní český ležák v nejlepší formě, a pokračujte tramvají na Vinohrady, kde večer zakončíte u jedenáctky ve Vinohradském pivovaru. Mezi tím dvě zastávky metrem, žádný stres – a za jediný večer pochopíte, proč se o pražské pivní scéně mluví s takovým respektem.

Praktické tipy na pivovarskou tour

Nejlepší způsob, jak minipivovary poznat, je naplánovat si malou pivní procházku. Osvědčilo se nám spojit dva až tři podniky v docházkové vzdálenosti – například Strahov s Břevnovem, nebo Karlín s Holešovicemi. Mezi zastávkami pomůže projít se parkem; trasa přes Letenské sady s výhledem na mosty je klasika, která nikdy nezklame.

Jak ochutnávat jako sládek

V taproomech se nebojte říct si o degustační prkénko – ochutnáte čtyři až šest piv v malých sklenicích a rychle zjistíte, který styl vám sedí. Začněte od nejsvětlejších a nejslabších piv a postupujte k tmavším a silnějším – opačné pořadí vám zbytečně otupí chuť. Všímejte si vůně, říhnutí oxidu uhličitého i toho, jak pivo drží pěnu; a hlavně se ptejte personálu, v dobrých taproomech o pivu rádi mluví. Světlý ležák je jistota, ale dejte šanci i polotmavým speciálům, které na podzim pivovary rády vaří. A pokud pivo není vaše parketa, Praha umí skvěle i víno – tipy najdete v našem průvodci po vinných barech. Otevírací doby se liší podnik od podniku, taproomy často otvírají až odpoledne, proto si je před cestou ověřte. Platí také, že čerstvé nefiltrované pivo je živý produkt – nejlépe chutná přímo u zdroje a nemá smysl ho honit na čas. Dejte si k němu něco malého k jídlu, pijte vodu a tour si rozložte do celého odpoledne; řemeslné pivo si zaslouží pozornost, ne spěch. Na cestu mezi podniky využijte MHD nebo vlastní nohy – tramvajová síť pokrývá všechny čtvrti, o kterých v článku píšeme, a večerní spoje jezdí do pozdních hodin. Přehled pivovarských zážitků pro návštěvníky města nabízí i oficiální portál Prague.eu.

Video průvodce

Časté dotazy

Co je to minipivovar?

Minipivovar je malý pivovar s omezeným ročním výstavem, který pivo obvykle prodává přímo ve vlastní restauraci či taproomu. Pivo bývá nefiltrované a nepasterizované, tedy chuťově plnější a čerstvější než průmyslová produkce.

Který pražský pivovar je nejstarší?

Nepřetržitou tradici drží pivovar U Fleků na Novém Městě, kde se pivo vaří od roku 1499. Vaří jediné pivo – tmavý třináctistupňový ležák.

Kam v Praze na řemeslné pivo s jídlem?

Výbornou kuchyni k vlastnímu pivu nabízí Vinohradský pivovar, Loď Pivovar na Vltavě i klášterní pivovary na Strahově a v Břevnově. V Karlíně se zase dá pivo od Dvou kohoutů skvěle kombinovat s okolními bistry.

Musím si v taproomech rezervovat místo?

Ve všední dny většinou ne, o víkendech a v podvecerních špičkách rezervaci doporučujeme hlavně v restauračních částech podniků. Taproomy fungují spíš bez rezervací – kdo přijde, ten čepuje.

Dají se pražské minipivovary navštívit s exkurzí?

Ano, řada podniků pořádá komentované prohlídky s degustací – tradičně U Fleků, exkurze nabízejí i klášterní pivovary. Termíny je nejlepší ověřit přímo na webu konkrétního pivovaru.

Jaké pivo ochutnat na podzim?

Konec léta a podzim přejí polotmavým a tmavým speciálům, svrchně kvašeným ale i prvním várkám silnějších piv na zimu. V taproomech se ptejte na sezónní novinky – právě ty bývají nejzajímavější.