Vinné bary v Praze: kam na sklenku před podzimem

Hledáte dobrý vinný bar? Praha jich za poslední dekádu nabídla tolik, že se z města piva stala i překvapivě sebevědomá vinařská destinace. Konec léta je přitom pro objevování vinných barů ideální: na zahrádkách se ještě sedí venku, do lahví se vracejí čerstvé ročníky a za dveřmi už klepe sezóna burčáku a vinobraní. V redakci jsme dali dohromady podniky, které máme dlouhodobě vyzkoušené – od malostranských klasik přes karlínské autentisty až po sklenku přímo mezi keři révy na pražských vinicích. Ať už holdujete ryzlinku, veltlínu, nebo naturálním vínům, následující tipy vás provedou vinařskou Prahou dřív, než se léto definitivně rozloučí.

Proč vyrazit za vínem právě teď

Přelom srpna a září je pro milovníky vína v Praze malý svátek. Na trh přichází burčák – částečně zkvašený hroznový mošt, který se smí pod tímto názvem prodávat jen z tuzemských hroznů a jen omezenou část roku. Zároveň startuje sezóna vinobraní: slavnosti vína se konají na Grébovce, v Troji i na dalších místech a město jimi žije prakticky celé září. A do třetice, vinné bary v tomhle období obměňují lístky – letní frizzante a lehké bílé střídají plnější kusy do sychravých večerů, takže je co ochutnávat.

Pražská vinařská scéna je navíc pestřejší, než by kdo čekal. Vedle klasické nabídky moravských vinařství tu najdete bary specializované na naturální a autentická vína, podniky s výběrem ze střední Evropy i místa, kde k vínu dostanete plnohodnotnou večeři. Aktuální přehled vinařských akcí a slavností najdete na oficiálním turistickém portálu Prague.eu. My se teď podíváme na podniky, které podle nás stojí za cestu přes celé město.

Malá poznámka k cenám a zvyklostem: ve většině pražských vinných barů se víno nalévá po deci nebo po skleničce, takže můžete bez výčitek ochutnat víc vzorků za jeden večer. Rozpětí je široké – od lidových šenků, kde sklenka stojí jako pivo, po degustační podniky s prémiovými ročníky. Skoro všude platí, že personál rád poradí a ochutnávka před objednáním není žádná troufalost. A pokud vás některá láhev nadchne, řada barů funguje zároveň jako vinotéka, takže si ji odnesete domů za obchodní, nikoli barovou cenu.

Kdy vyrazit? Všední večery jsou klidnější a personál má na povídání o vínech víc času, páteční a sobotní večery zase nabídnou tu správnou energii. Milovníci tichých degustací by měli mířit hned po otevření, kolem páté šesté odpoledne – bary bývají poloprázdné a světlo na zahrádkách je v tuhle denní dobu na konci léta nejkrásnější. A nezapomeňte, že řada podniků pořádá řízené degustace a večery s vinaři; sledovat jejich programy se vyplatí právě teď, kdy startuje podzimní sezóna.

Klasiky v centru: jistota na Malé Straně i Starém Městě

Začneme tam, kam míří většina návštěvníků – do historického centra. I mezi turistickými trasami se skrývají vinné bary, kam rádi chodí i Pražané, a právě to je nejlepší doporučení.

Vinograf: moravská špička kousek od Karlova mostu

Vinograf v Míšeňské ulici na Malé Straně patří k průkopníkům pražské vinné kultury. Pár kroků od Karlova mostu tu najdete pečlivě vybíraná moravská a česká vína, ale i zajímavé kousky ze zahraničí, k tomu drobné pochutiny a personál, který umí poradit bez povýšenosti. Sesterský podnik na Senovážném náměstí nabízí větší prostor a širší lístek, malostranská pobočka zase intimnější atmosféru – v zimě u svíček, na konci léta na lavičce před barem. Pokud chcete někoho přesvědčit, že české víno snese světové srovnání, vezměte ho právě sem.

Bokovka: bar, který založili filmaři

Bokovka v Dlouhé ulici vznikla z lásky k vínu party osobností českého filmu a jméno dostala podle slavného vinařského snímku Sideways, česky právě Bokovka. Schovaná ve dvoře za nenápadným průchodem nabízí jednu z nejlepších vinných karet ve městě, s důrazem na malé vinaře a zrající ročníky. Atmosféra je klubová, světla tlumená a čas tu plyne pomaleji – ideální místo na dlouhý večer ve dvou. Rezervace se rozhodně vyplatí, prostor není velký a večer bývá plno.

U Sudu: labyrint sklepů na Vodičkově

Legendární U Sudu na Vodičkově ulici je kapitola sama pro sebe. Nenápadný vchod skrývá spletitý labyrint gotických sklepů, který se noří o patro níž a ještě níž, a čím hlouběji sestoupíte, tím lepší atmosféru najdete. Nečekejte sofistikovanou degustaci – tohle je lidový vinný šenk, kde teče sudové víno, v sezóně burčák a debaty se vedou do pozdních hodin. Právě proto ho máme rádi: je to nejrychlejší způsob, jak pochopit, že víno v Praze není jen záležitost nóbl barů. Kdo má raději koktejly, najde inspiraci v našem přehledu kam na pozdní letní koktejl v Praze.

Karlín a Vinohrady: kam chodí místní

Za nejlepšími vinnými bary se ale vyplatí opustit centrum. Karlín a Vinohrady jsou čtvrti, kde se vinná kultura potkává s každodenním životem – sklenka po práci je tu stejně samozřejmá jako ranní káva.

Veltlin: autentická vína z podunajského regionu

Karlínský Veltlin na Křižíkově ulici stojí za projektem vinaře a básníka Bogdana Trojaka a už léta razí myšlenku, že střední Evropa je jeden velký vinařský region. Na lístku se potkávají autentická a naturální vína z Moravy, Rakouska, Slovenska či Maďarska, často od malých rodinných vinařství, o kterých jinde neuslyšíte. Personál k lahvím vypráví příběhy a právě to dělá z návštěvy zážitek – sem nechoďte pro jistotu, sem choďte pro objevy. Na konci léta se sedí i venku a Karlín kolem příjemně šumí.

Samotný Karlín je ostatně pro večer s vínem ideální kulisa. Čtvrť, která po povodních v roce 2002 prošla velkolepou proměnou, dnes patří k nejživějším gastronomickým destinacím města – kolem Karlínského náměstí a Křižíkovy ulice se řadí bistra, kavárny a bary jeden vedle druhého. Sklenku vína tu proto snadno spojíte s večeří a procházkou po nábřeží Rohanského ostrova, odkud je hezký pohled na protější Holešovice.

Na Vinohradech pak vinné bary a vinotéky najdete téměř na každém rohu – od malých sousedských podniků kolem Krymské a náměstí Jiřího z Poděbrad až po zavedené vinotéky s degustacemi. Čtvrť je ostatně vděčný cíl i mimo víno: jak jsme psali v průvodci po vinohradských kavárnách, málokde se dá strávit líné odpoledne příjemněji. Vinohradské názvosloví navíc nelže – réva se tu skutečně pěstovala po staletí a na Grébovce se pěstuje dodnes.

Víno pod širým nebem: pražské vinice

Málokteré evropské velkoměsto se může pochlubit fungujícími vinicemi pár minut tramvají od centra. Praha jich má hned několik a na konci léta jsou vůbec nejkrásnější – hrozny dozrávají, svahy zlátnou a výhledy na město dostávají nový rozměr.

Kromě Grébovky a Troje stojí za zmínku i Svatováclavská vinice u Pražského hradu, považovaná za vůbec nejstarší vinici v Čechách – podle legendy tu révu pěstoval sám svatý Václav. Výhled od ní na střechy Malé Strany patří k nejfotografovanějším panoramatům města a sklenku si můžete dopřát v přilehlém areálu s posezením na terase.

Viniční altán v Grébovce: sklenka nad vinicí

Havlíčkovy sady, mezi Pražany známé spíš jako Grébovka, ukrývají největší vinici vnitřní Prahy. Přímo mezi řadami révy stojí dřevěný viniční altán, kde si můžete objednat vína z místní produkce a pozorovat, jak se pod vámi svažuje vinice a za ní otevírá výhled na Nusle a Vyšehrad. Na začátku podzimu areál tradičně hostí oblíbené vinobraní s burčákem, hudbou a stánky. Historii parku, který nechal v 19. století vybudovat průmyslník Moritz Gröbe, shrnuje heslo Havlíčkovy sady na Wikipedii.

Druhou vinařskou baštou je Troja na severu města. Vinice svaté Kláry nad Botanickou zahradou patří k nejstarším v Čechách a z tamní vyhlídky je jeden z nejhezčích pohledů na trojskou kotlinu; ochutnat můžete vína přímo z produkce zahrady. Kousek odtud hospodaří vinařství Salabka, které nabízí degustace i restauraci přímo mezi vinicemi. Spojit sklenku s procházkou po okolí je tu snadné – a pokud vám venkovní posezení učarovalo, projděte si i náš přehled nejlepších letních zahrádek restaurací v Praze, dokud počasí přeje.

Podzim se blíží, ale pro pražské vinaře a vinné bary tím sezóna zdaleka nekončí – spíš naopak. Po vinobraních přijdou svatomartinská vína, adventní degustace a dlouhé večery, které si o láhev něčeho dobrého přímo říkají. Konec léta je ale jedinečný v tom, že se dá víno zažít venku: na vinici, na zahrádce, s výhledem na město. V redakci proto radíme neodkládat – vyberte si z našich tipů jeden bar a jednu vinici a udělejte si z poslední letní neděle malou vinařskou pouť po Praze.

Video průvodce

Časté dotazy o vinných barech v Praze

Kdy se v Praze prodává burčák?

Burčák se podle zákona smí prodávat od 1. srpna do 30. listopadu a musí pocházet výhradně z tuzemských hroznů. Hlavní sezóna vrcholí v září, kdy ho nabízejí vinné bary, vinotéky i stánky na vinobraních. Kupujte ho vždy z důvěryhodného zdroje a počítejte s tím, že dál kvasí – láhev nikdy neuzavírejte napevno.

Kde se koná vinobraní v Praze?

Největší pražská vinobraní se tradičně konají v září na Grébovce v Havlíčkových sadech a v Troji, menší slavnosti pořádají i další městské části. Přesné termíny se rok od roku liší, proto doporučujeme sledovat aktuální program na webech jednotlivých akcí nebo na portálu Prague.eu.

Je nutné si ve vinných barech rezervovat místo?

V menších a oblíbených podnicích, jako je Bokovka nebo malostranský Vinograf, rezervaci rozhodně doporučujeme, zvlášť na páteční a sobotní večer. Ve větších barech a vinotékách zpravidla stačí přijít, v týdnu bývá volněji než o víkendu.

Co jsou naturální vína, o kterých se teď tolik mluví?

Naturální vína vznikají s minimem zásahů ve vinici i ve sklepě – vinaři používají spontánní kvašení a omezují síření i další úpravy. Chuťově bývají divočejší a překvapivější než konvenční vína. V Praze se na ně zaměřuje především karlínský Veltlin, ochutnáte je ale i v řadě dalších barů.

Dá se v Praze ochutnat víno přímo z pražských vinic?

Ano. Viniční altán v Grébovce čepuje vína z místní vinice, Botanická zahrada v Troji nabízí vína z Vinice svaté Kláry a vinařství Salabka pořádá degustace přímo ve svém areálu. Jde o nejpříjemnější způsob, jak zjistit, že pražské víno není jen kuriozita.

Jaké víno si objednat, když se ve vínech nevyznám?

Nebojte se svěřit personálu – v dobrých vinných barech je běžné říct, co vám chutná, a nechat si nalít vzorek na zkoušku. Bezpečnou volbou pro začátek je moravský ryzlink vlašský nebo veltlínské zelené; kdo má raději červené, s frankovkou nebo svatovavřineckým většinou nešlápne vedle.