Vinohrady patří mezi nejoblíbenější pražské čtvrti a není těžké pochopit proč: Vinohrady v Praze nabízejí secesní a novorenesanční činžovní domy, velké parky s výhledem na město, kostely, které stojí za zastavení, i hustou síť kaváren a hospod. V redakci Pražského fóra jsme pro vás sestavili podzimní průvodce, který počítá s tím, že říjnové Vinohrady jsou nejhezčí právě v době, kdy se listí v parcích mění na zlatou a rudou. Najdete v něm trasu, praktické tipy i odpovědi na časté otázky.
Vinohrady v kostce: jak čtvrť vznikla a kde ji hledat
Vinohrady leží východně od Nového Města, mezi Vinohradskou třídou, parkem Riegrovy sady a Havlíčkovými sady. Jméno čtvrti připomíná vinice, které se na těchto svazích pěstovaly od středověku; podle turistických průvodců je na místě dnešní Grébovky nechal podle tradice zakládat už Karel IV. Městem se Vinohrady staly až v 19. století a nesly přídomek Královské. Zástavba, kterou dnes obdivujeme, tedy pochází převážně z doby od konce 19. století do první republiky.
Orientace je snadná. Páteří čtvrti je Vinohradská třída, na ni navazuje náměstí Míru a dál na východ náměstí Jiřího z Poděbrad. Obě náměstí mají vlastní stanici metra na trase A, takže čtvrť můžete celou projít jedním směrem a vrátit se metrem.
Kdy se na Vinohrady vydat
Na podzim doporučujeme dopoledne či časné odpoledne: parky mají nejlepší světlo a kavárny se neplní jako o víkendových polednách. Pokud počítáte s deštěm, dejte přednost kostelům, divadlu a kavárnám a parky si nechte na suchý den.
Jak se po čtvrti pohybovat
Většinu zajímavých míst spojuje pěší trasa dlouhá zhruba tři až čtyři kilometry bez větších převýšení, jen Havlíčkovy sady a Riegrovy sady stojí na svazích. Do městské hromadné dopravy se vyplatí zařadit metro A (stanice Náměstí Míru, Jiřího z Poděbrad a Flora) a tramvaje, které čtvrtí projíždějí. Aktuální spojení si ověřte v mobilní aplikaci pražské dopravy.
Náměstí Míru a okolí: kostel, divadlo a vinohradské činžáky
Náměstí Míru je nejlepší výchozí bod. Dominuje mu neogotická bazilika svaté Ludmily na adrese Jugoslávská 27. Podle informací portálu Kudy z nudy ji podle návrhu architekta Josefa Mockera stavěli v letech 1888 až 1892 a její dvě věže měří šedesát metrů. Od roku 2022 nese titul basilica minor. Uvnitř upoutají vitráže a fresky se scénami ze života svaté Ludmily a svatého Václava; návštěvní dobu kostela si před cestou ověřte na jeho webu Kudy z nudy, protože se může měnit podle bohoslužeb.
Divadlo na Vinohradech a náměstí v podzimní náladě
Na náměstí Míru stojí také Divadlo na Vinohradech, jedna z velkých pražských činoherních scén. Podzim je začátek divadelní sezóny, takže pokud máte čas na večerní program, podívejte se do aktuálního repertoáru. Samotné náměstí je rovněž příjemné pro krátké posezení: lavičky pod stromy, trh se sezónním zbožím v některých dnech a kavárny po obvodu. Před návštěvou doporučujeme ověřit si aktuální program trhů, protože se mění.
Kostel Nejsvětějšího Srdce Páně a náměstí Jiřího z Poděbrad
Od náměstí Míru je to na náměstí Jiřího z Poděbrad pár minut chůze nebo jedna stanice metra. Stojí tu kostel Nejsvětějšího Srdce Páně, stavba Josipa Plečnika z let 1928 až 1932, kterou si lidé spojují s tvarem Noemovy archy. Nejznámějším detailem jsou hodiny ve věži: podle zdrojů jde o největší prosklené kruhové hodiny v zemi, s průměrem sedm a půl metru. I když dovnitř zrovna nepůjdete, stojí za to obejít kostel z několika stran a podívat se na jeho jedinečnou fasádu z cihel a kamene.
Okolí náměstí je ukázkou obyčejného vinohradského života: pekárny, květinářství, malé obchody a v některé dny trh. Doporučujeme nespěchat a udělat si tu zastávku na kávu. Tipy na místa s dobrou kávou najdete v našem článku Kavárny s výběrovou kávou v Praze.
Parky a vinice: Riegrovy sady a Havlíčkovy sady
Pokud má Vinohrady něco, co jim závidí jiné čtvrti, jsou to parky. Dva nejznámější jsou Riegrovy sady a Havlíčkovy sady, známé také jako Grébovka. Oba nabízejí svahy, vyhlídky a v dobrém počasí i pohodu, kterou by člověk v centru nečekal.
Riegrovy sady: výhled, pivní zahrada a dětská hřiště
Riegrovy sady leží na hranici Vinohrad a Žižkova. Park je pojmenovaný po politikovi Františku Ladislavu Riegrovi a jeho svah se otevírá směrem k panoramatu Prahy: za jasného dne je odsud vidět Pražský hrad, Petřín i střechy Starého Města. V parku najdete velkou zahradní restauraci s pivní zahradou, prostory pro piknik i hřiště. Na podzim bývá nejpříjemnější odpoledne, kdy slunce zbarví listy do měkkých odstínů. Aktuální provozní dobu zahrady a případné sezónní omezení si ověřte před cestou, protože na podzim se mění podle počasí. Základní informace o parku shrnuje také česká Wikipedie.
Havlíčkovy sady (Grébovka): vinice, grotta a viniční altán
Havlíčkovy sady mají zcela jiný charakter. Park vznikl jako italizující zahrada s terasami, grotou, fontánami a jezírkem a jeho dominantou je historická vinice. Na místě funguje Viniční altán, ze kterého je vidět na vinici i na město, a také vinný sklep, kde se ochutnávají vína z okolních vinic. Podrobnější průvodce parkem jsme připravili v samostatném textu Grébovka (Havlíčkovy sady): vinice a viniční altán, který doporučujeme, pokud chcete park projít podrobně.
Vodárenská věž, Čapkova vila a další zajímavosti
Vedle velkých dominant skrývají Vinohrady řadu menších zajímavostí, které se při rychlém průchodu snadno minou. Hodí se na odpoledne, kdy už máte hlavní trasu za sebou.
Vinohradská vodárenská věž a Husův sbor
Novorenesanční vodárenská věž je ozdobená sochami andělů s trubkami a znaky Vinohrad. Vedle ní stojí Husův sbor, funkcionalistická stavba z třicátých let podle návrhu Pavla Janáka, v níž se konají koncerty, výstavy i přednášky. Pokud máte rádi architekturu, je to zajímavý kontrast: jedna čtvrť, dva velmi odlišné slohy v jednom bloku.
Vila bratří Čapků
V ulici Bratří Čapků najdete dvojdomek, který si kolem roku 1924 nechali postavit spisovatel Karel Čapek a malíř Josef Čapek. Každý z bratří měl vlastní vchod, ale domy propojovala společná kuchyně. Dnes je to oblíbená zastávka milovníků české literatury; před návštěvou si ověřte, zda a kdy je objekt veřejně přístupný, a pokud ne, stačí vidět dům z ulice.
Kam na pivo: Výčep na Korunní
Z hospodských podniků doporučujeme zmínit Výčep na Korunní ulici (adresa Korunní 1304/92), který portály Prague.eu a Kudy z nudy popisují jako moderní hospodu s valašskými vlivy. Pokud se vám po celodenní procházce chce na česká jídla a čepované pivo, je to rozumná volba; aktuální nabídku si ověřte přímo u podniku. Podobných hospod najdete na Vinohradech celou řadu, a pokud vás zajímá sousední čtvrť, stojí za přečtení také náš tip Žižkov: věž, hospody a vyhlídky.
Navržená podzimní trasa Vinohrady za půl dne
Pro ty, kdo chtějí vidět to nejdůležitější, navrhujeme trasu, kterou zvládnete za čtyři až pět hodin i s kávou a obědem. Začněte stanicí metra Náměstí Míru, projděte kolem baziliky svaté Ludmily a dál pokračujte Vinohradskou třídou nebo postranními ulicemi, které jsou klidnější. Z Jiřího z Poděbrad pak můžete jít zpět směrem k Riegrovým sadům nebo naopak na Grébovku.
Pokud se počasí zhorší, trasu snadno zkrátíte: kostely a kavárny jsou v dosahu pár minut od sebe a metro je vždy nablízku. V redakci doporučujeme nesnažit se zvládnout všechno naráz. Vinohrady jsou čtvrť, do které se dobře vrací, a podzim je k tomu ideální roční doba.
Praktické tipy pro návštěvu Vinohrad na podzim
Říjnové počasí v Praze se mění z hodiny na hodinu, proto doporučujeme obléknout se do vrstev a vzít si malý deštník. Dlažba v parcích bývá po dešti kluzká a svahy v Riegrových a Havlíčkových sadech jsou v mokrém listí náročnější, takže se vyplatí pohodlná obuv s dobrou podrážkou.
Pokud plánujete víkendový oběd nebo večeři, rezervujte si místo předem; vinohradské podniky bývají o víkendech plné a v podzimních měsících se lidé do restaurací vracejí z venkovních zahrádek. Inspiraci na další jídlo najdete například v našem přehledu Kam na nedělní oběd v Praze.
Fotografové ocení brzké ráno nebo hodinu před západem slunce, kdy se na fasádách činžovních domů zvýrazní štuky a balkony. Vinohradské ulice jsou navíc obvykle klidnější než historické centrum, takže se tu dá bez davů vyfotit i detail dveří, ozdobných zábradlí nebo vstupních hal domů, kam se běžný návštěvník nedostane. Do vnitřních prostor domů ale bez pozvání nevstupujte; jde o soukromé nemovitosti.
A nakonec drobnost: čtvrť je obytná. Večer i o víkendech se tu žije, takže se chovejte ohleduplně k místním, nehlučte v ulicích a odpadky odnášejte s sebou. Vinohrady zůstávají oblíbené právě proto, že si dokázaly uchovat svůj charakter.
V redakci Pražského fóra máme Vinohrady rádi právě pro tuhle směs: je to čtvrť, kde se turistická trasa potkává s každodenním životem, a proto stojí za víc než jedno odpoledne. Pokud se vám trasa zalíbí, zkuste ji na jaře obejít znovu, kdy parky ožijí v úplně jiných barvách a z vinice se stane zelená terasa nad městem.
Video průvodce
Často kladené otázky o Vinohradech
Jak se na Vinohrady dostanu z centra?
Nejjednodušší je metro A: stanice Muzeum je u Václavského náměstí a dál po trase následují Náměstí Míru, Jiřího z Poděbrad a Flora. Do čtvrti jezdí také tramvaje.
Je čtvrť vhodná pro jednodenní prohlídku?
Ano. Hlavní zajímavosti jsou blízko sebe a kombinace kostelů, parku a kavárny vyplní půl dne až celý den, podle tempa.
Mohu do kostela svaté Ludmily vstoupit?
Kostel je funkční bazilika, takže přístup se řídí bohoslužbami. Před návštěvou se podívejte na jeho oficiální web a řiďte se aktuální informací.
Kde je nejlepší výhled na město?
Riegrovy sady nabízejí rozhled na Pražský hrad a Petřín. Z Havlíčkových sadů je vidět na vinici a část města.
Je tu pivní zahrada i na podzim?
Zahradní provozy v parcích jsou sezónní a závisejí na počasí. Doporučujeme ověřit si aktuální provoz u konkrétního podniku.
Hodí se Vinohrady i pro deštivý den?
Ano. Kostely, divadlo a kavárny jsou dobrou volbou pod střechou, a pokud potřebujete další tipy, najdete je v našem přehledu čajoven a kaváren na deštivý den.
Anežka je rodilá Pražačka z Vinohrad, vystudovala turismus na VŠE. Sedm let vedla blog Praha jinak (12 tisíc měsíčních čtenářů), kde mapovala alternativní místa, lokální podniky a méně známé čtvrti. Pro Pražské fórum sestavuje redakční koncepci a píše longformy o pražských čtvrtích.

