Podzemní Praha: sklepy, chodby a prohlídky

Podzemí Praha je jedna z nejlepších odpovědí na chladné a deštivé podzimní dny: pod dlažbou Starého Města se skrývají středověké sklepy, pod Vyšehradem kilometry barokních chodeb a kdysi i vězeňské cely. Jenže pražské podzemí není jedna atrakce, ale mozaika míst, která se liší dostupností, náročností i atmosférou. V redakci jsme proto uspořádali přehled tak, abyste věděli, co si pod zemí můžete prohlédnout, na co se připravit a jak si výlet naplánovat, aniž byste stáli frontu na špatném místě.

Proč je pod Prahou tolik pater historie

Kdo poprvé sejde do starého pražského sklepa, často se diví, že se ocitl v prostoru, který vypadá jako původní přízemí domu. Tak to skutečně bývá. Historické centrum města se ve středověku opakovaně zvedalo: povodně přinášely naplaveniny a stavebníci raději navršili terén, než aby domy neustále bojovali s vodou. Z původních přízemí se tak staly sklepy a z jejich oken a portálů zůstaly jen náznaky. Právě proto je v centru možné narazit na románské zdivo hluboko pod úrovní dnešní ulice.

Jak se město zvedalo a co to znamená pro návštěvníka

Pro cestovatele je z toho prostý závěr: pražské podzemí není umělá kulisa, ale skutečná vrstva historie, kterou lze číst jako přírodní řez. Gotické klenby, románské zdi, zazděné průchody a studny jsou důkazem, že se Praha několikrát přestavěla do výšky. Vědět to předem vám prohlídku zpestří, protože se nebudete jen dívat na holé cihly, ale hledat stopy, které prozradí, kde dříve končilo „skutečné“ přízemí. Nízké stropy, mírně vlhký vzduch a stálá teplota jsou pak příjemným bonusem v létě a nutností oblečení navíc v zimě.

Zároveň je dobré mít realistická očekávání. Většina pražských sklepů je soukromá nebo je součástí restaurací, hotelů a institucí, a veřejnosti se otevírá jen občas či v rámci organizovaných prohlídek. O to cennější jsou místa, kam se opravdu dostanete, a těm se věnujeme níže. U každého doporučujeme před cestou zkontrolovat aktuální provozní informace na oficiálních stránkách provozovatele nebo na portálu prague.eu, protože se prohlídkové okruhy mění podle sezóny, oprav i kapacity.

Mezi podzemím a nadzemím tak vzniká zajímavý protiklad. Nahoře turisté fotografují průčelí, dole se v chladu a tichu dá pochopit, proč byly domy tak masivní a proč měly sklepy tak silné zdi. Stavitelé v nich uchovávali víno, obilí i zboží obchodníků, protože stálá teplota a nízká vlhkost zajišťovaly, že potraviny vydržely mnohem déle. Některé sklepy byly propojené chodbami, jiné byly později zazděné, a právě tyto zazděné průchody dnes živí legendy o tajných podzemních cestách pod celou Prahou.

Je dobré k těmto příběhům přistupovat s odstupem. Pověsti o chodbách, které spojují Hrad s Vyšehradem, jsou lákavé, ale historicky doložená podzemí jsou zpravidla kratší a souvisejí s konkrétními domy, kostely nebo fortifikací. V redakci doporučujeme držet se míst, o nichž existují oficiální informace, a legendy brát jako příjemný doprovod, nikoli jako itinerář.

Kam sestoupit: nejzajímavější místa pod zemí

Nejznámější podzemí v Praze sdílí jedno pravidlo: čím je místo oblíbenější, tím dříve se vyplatí rezervovat. Výběr níže nepopisuje všechna podzemní místa, ale ta, která jsou veřejně doložená a dobře dostupná.

Staroměstská radnice: sklepy, šatlava a pohled za zavřené dveře

Kdo míří k orloji, může návštěvu spojit s tím, co leží pod ním. Podle portálu prague.eu patří k historickým prostorám Staroměstské radnice také šatlava, tedy bývalé vězení, a středověké sklepy pod komplexem. Oficiální přehled sklepů a kaple radnice najdete také v článku na prague.eu. Je to vynikající volba pro první seznámení s podzemím, protože se nacházíte v samém srdci Starého Města a prohlídku snadno spojíte s okolím. Jak si užít samotné náměstí a orloj včetně časování, rozebíráme v našem průvodci Staroměstský orloj a Staroměstské náměstí: jak si je užít.

Prohlídky jsou vázané na aktuální nabídku a kapacitu, proto se vyplatí prověřit termíny předem. Nabídka se navíc liší: některé okruhy jsou určeny běžným návštěvníkům, jiné, například odborné večerní kurátorské prohlídky, vyhrazeným skupinám, třeba průvodcům. Nespoléhejte tedy na zkušenost někoho jiného a vždy si ověřte, který okruh je pro vás otevřený.

Při návštěvě radnice se vyplatí věnovat čas také samotné architektuře. Budova je složená z několika původně samostatných domů, které se postupně připojovaly k jádru s věží, a tuto proměnu je dobře vidět právě ve sklepních prostorách, kde se potkávají zdivo různého stáří. Návštěvník si tak odnese představu o tom, že dnešní průčelí je jen povrch dlouhého stavebního příběhu. Kdo chce celý zážitek rozložit, může se nejprve podívat na orloj zvenku, pak vystoupat nebo sestoupit podle nabídky okruhu a nakonec si na náměstí odpočinout při šálku horké kávy.

Vyšehradské kasematy a Gorlice

Pokud hledáte podzemí, které působí jako opravdová pevnost, zamiřte na Vyšehrad. Podle oficiálního portálu prague.eu jsou kasematy rozdělené do čtyř úseků o celkové délce 1 017 metrů a vznikly v 17. a 18. století jako součást barokního opevnění. Veřejnosti je přístupný zhruba kilometr chodeb, přičemž celý systém je ještě mnohem rozsáhlejší. Informace o kasematech i dalších místech Vyšehradu najdete na stránce Vyšehrad na prague.eu.

Největším prostorem je Gorlice, která měří přibližně 330 metrů čtverečních a je vysoká 13 metrů. Dnes v ní najdete šest originálních soch z Karlova mostu. Cesta k Gorlici vede po nerovném štěrkovém povrchu a vstup má několik schodů, takže se hodí pevná obuv a trocha opatrnosti. Prohlídka Kasematy ke Gorlici startuje u Cihelné brány a termíny se prodávají přes online rezervační portál. Kdo chce na Vyšehrad zajít i za městskou částí samotnou, může si podrobnosti dohledat také v encyklopedickém hesle Vyšehrad na české Wikipedii.

K vyšehradským kasematám patří i několik pozoruhodných příběhů. Podle prague.eu pruská armáda plánovala pevnost zničit pomocí 133 sudů střelného prachu uložených v chodbách, ale tři místní občané je odstranili a císařovna Marie Terezie je odměnila roční rentou. Elektrické osvětlení do kasemat zavedl František Křížík, dnes však už nefunguje. Takové detaily dělají z prohlídky víc než procházku tmou: dozvíte se, jak se s pevností zacházelo a proč se z vojenského prostoru stalo místo, které dnes navštěvují rodiny i školní skupiny.

Vyšehradská prohlídka se dobře kombinuje s procházkou po areálu. Nad kasematami se rozkládají hradby s výhledem na Vltavu, v blízkosti stojí bazilika svatého Petra a Pavla a sousední hřbitov s hroby významných osobností. Pokud vás nadchne i výstavka v Prachárně, podle portálu ji lze navštívit samostatně, nebo spolu s prohlídkou Kasematy ke Gorlici. Podzimní Vyšehrad je navíc nádherný díky barevným stromům v parku, takže se vyplatí vyhradit si na něj půlden.

Románské sklepy a další podzemní zastavení

Staré Město ukrývá i menší podzemní prostory, jejichž zvláštností je, že se do nich občas dostanete jen v rámci konkrétní prohlídky či akce. Turistické portály uvádějí například románské podzemí domu U Černého hada ve Starém Městě, které patří k typickým příkladům toho, jak se románské přízemí proměnilo ve sklep. Dostupnost se mění, takže ji před cestou prověřte u provozovatele nebo v online kalendáři. Podobně je dobré mít pod kontrolou programy Dnů evropského dědictví či Muzejní noci, kdy se otevírají i místa, která jsou po zbytek roku zavřená.

Pokud vás zajímá širší pražská historie a chcete ji skloubit s podzemím, zkuste prohlídku doplnit procházkou po Josefově. Naše tipy najdete v článku Židovské Město v Praze: synagogy a Starý hřbitov, protože i tady se ukazuje, jak vysoko původní město kdysi stálo.

Jak plánovat podzemní den, aby vás nic nezaskočilo

Podzemí se výborně hodí na deštivé dny, ale právě tehdy ho vybírá většina lidí. Doporučujeme proto počítat s tím, že dopolední termíny mají tendenci se zaplnit jako první, a rezervovat s předstihem. Obuv volte pevnou a protiskluzovou, vezměte si vrstvu navíc, protože sklepy bývají chladnější než ulice, a počítejte s tím, že část prostor není bezbariérová. U kasemat je navíc nutný doprovod průvodce, takže se nelze potulovat na vlastní pěst.

Chcete-li z jednoho dne vytěžit co nejvíce, spojte podzemí s dalšími místy, která jsou pod střechou. Inspiraci najdete v našem přehledu Deštivý den v Praze: tipy pod střechou. Dopoledne může patřit sklepům na Starém Městě, po obědě zajdete do některé z kaváren a odpoledne se můžete vydat k Vyšehradu. Pokud chcete den ukončit u historických sbírek, zvažte také Strahovský klášter a jeho knihovnu, kde je atmosféra zcela jiná, ale stejně sugestivní.

A ještě jedna praktická rada: fotografování v podzemí bývá omezené světlem i pravidly provozovatele. Mobil s dobrým nočním režimem postačí, blesk raději vypněte a řiďte se pokyny průvodce. Děti obvykle prohlídka zaujme, pokud mají od začátku úkol, třeba spočítat klenby nebo najít zazděné okno. Na klaustrofobii citlivější návštěvníci by si před výběrem trasy měli ověřit šířku a délku chodeb, protože se mezi místy výrazně liší.

Pokud plánujete podzemní prohlídku s partou přátel, myslete i na praktický rozměr rezervace: skupinové termíny se obsazují rychleji a menší prostory mají omezenou kapacitu. Jestli jedete s dětmi nebo seniory, ptejte se předem na délku trasy a počet schodů. Některé prohlídky nabízejí kratší varianty, které stačí pro základní představu a nezatíží ani nejmladší účastníky. Zvažte také počasí: v deštivém dnu bývá mokré nejen venku, ale i v nižších patrech, kde se na dlažbě drží voda.

Nakonec si nechte prostor pro improvizaci. Pražské podzemí funguje nejlépe jako dobrodružství, které není minutu po minutě naplánované. Pokud se vám zdá, že jste si prohlédli to hlavní, projděte se po okolních uličkách a hledejte portály, zazděná okna a nízké vstupy do sklepů: i bez vstupenky se tak dá zachytit něco z atmosféry staré Prahy.

Video průvodce

Časté otázky o pražském podzemí

Kde je v Praze nejlepší podzemí pro první návštěvu?
Pro první seznámení doporučujeme Staroměstskou radnici, protože je v centru a prohlídku snadno spojíte s orlojem. Pokud chcete větší dobrodružství, zvolte vyšehradské kasematy s Gorlicí.

Dá se podzemí navštívit bez průvodce?
Zčásti. Kasematy ke Gorlici se podle prague.eu prohlížejí s doprovodem a termíny se rezervují online. U ostatních míst se informace liší, proto vždy zkontrolujte aktuální podmínky u provozovatele.

Je podzemí vhodné pro děti?
Obvykle ano, ale počítejte s nerovným povrchem, schody a chladem. U každé trasy si ověřte věkové a přístupnostní podmínky předem.

Je podzemí přístupné pro vozíčkáře?
Většina historických sklepů není bezbariérová. U Gorlice je například uvedeno, že vstup mají tři schody a trasa vede po nerovném štěrku, proto doporučujeme kontaktovat provozovatele před plánováním.

Kdy je nejlepší doba pro podzemní prohlídky?
V podstatě kdykoli, protože ve sklepech je celoročně stálá teplota. Nejvíce se hodí za deště a v chladných měsících, ale právě tehdy je i největší zájem, takže termíny rezervujte s předstihem.

Kolik času si na pražské podzemí vyhradit?
Počítejte s jednou až dvěma hodinami na jedno místo včetně cesty a čekání. Jedno podzemní zastavení denně a k tomu procházka po okolí je pohodlné tempo.