Libeň a Libeňský zámek: čtvrť u řeky

Kdo hledá Libeň v Praze, najde čtvrť, která se nesnaží být pohlednicí. V redakci ji máme rádi právě proto: je to opravdová městská část na pomezí Vltavy a Rokytky, s rokokovým zámkem uprostřed, s cihlovými továrními komíny, se synagogou, plynojemem a s hospodami, o kterých psal Bohumil Hrabal. Na podzim, kdy se v Thomayerových sadech rozsvítí listí a nad Palmovkou se nízko válejí mraky, působí Libeň nejlépe. Tento průvodce vás provede historií čtvrti, nejdůležitějšími místy i praktickými tipy, jak si půldenní procházku Prahou 8 poskládat.

Proč se do Libně vyplatí vyrazit

Libeň se k Praze oficiálně připojila 12. září 1901 a od té doby nese označení osmé pražské čtvrti. Do té doby šlo o samostatné průmyslové město: v 19. století tu vyrostly strojírny, textilky, pivovary, lihovary i betonárny. Dělnický charakter je v ulicích dodnes znát. Řada činžáků z té doby stojí, část továren zmizela a jiné se mění na kanceláře a bydlení. Právě tahle vrstevnatost dělá z Libně zajímavý cíl pro lidi, kteří už viděli Hrad, Karlův most i Staroměstské náměstí a chtějí poznat Prahu, ve které se normálně žije a pracuje.

Čtvrť je navíc překvapivě dobře dostupná. Centrem a zároveň uzlem je Palmovka s přestupem mezi stanicí metra linky B, tramvajemi a autobusy. Z Florence nebo Karlína se sem dostanete za pár minut a z Holešovic je to jen kousek. Pokud si chcete projít související čtvrti, doporučujeme začít u našeho průvodce Karlínem od povodní k moderní čtvrti, který na Libeň přirozeně navazuje.

Krátká historie čtvrti

První písemná zmínka o Libni pochází z roku 1363 a váže se k rodu Rotlevů. Na místě dnešního zámku tehdy stála gotická tvrz. V roce 1595 ji koupila Eliška Hoffmannová a nechala ji přestavět na renesanční zámek. Právě tady byl roku 1608 uzavřen takzvaný libeňský mír, který zastavil tažení Matyáše proti jeho bratru Rudolfu II. Libeň tak zapsala jednu z drobných kapitol české politické historie. V průběhu staletí se okolí proměnilo z vinic, sadů a usedlostí na rozvíjející se předměstí a nakonec na dělnickou čtvrť, kterou známe dnes.

Jak se tu orientovat

Čtvrť je rozložená do několika těžišť. Kolem Palmovky najdete obchody, dopravní uzel a tradiční libeňskou „hlavní třídu“. Nahoře u zámku je klidnější, zelenější zóna se sady a historickými usedlostmi. Dolů směrem k Rokytce a Vltavě se krajina mění na průmyslovou, ale i tady narazíte na pozoruhodné stavby. Procházka mezi těmito body zabere pohodlně tři až čtyři hodiny, bez spěchu a se zastávkami.

Libeňský zámek a Thomayerovy sady

Hlavním symbolem čtvrti je Libeňský zámek na adrese Zenklova 35. Dnešní podobu mu dala rokoková přestavba z let 1769–1770, kterou vedl Jan Josef Prachner. Od roku 1662 patřil Starému Městu pražskému a až do poloviny 19. století sloužil jako rezidence a letní sídlo pražských purkmistrů. V letech 1882–1883 prošel dalším obratem, když v něm vznikl polepšovací ústav pro mládež, první tohoto druhu v Čechách. Dnes tu sídlí úřad městské části Praha 8, takže jde především o fungující radnici, ne o klasickou památku s prohlídkovým okruhem.

I přesto stojí za to zastavit se u něj. Fasáda je krásná, uvnitř je kaple Neposkvrněného početí s obrazy Ignáce Raaba a podle oficiálních informací se v některých prostorách konají výstavy a kulturní akce. Ve Velkém sále i v obnovené kapli se konají svatební obřady a kaple slouží také jako koncertní prostor. Otevírací dobu a podmínky návštěvy si před cestou ověřte na webu městské části nebo na stránce Prague.eu o Libeňském zámku.

Park, který nese jméno zahradníka

K zámku patří upravený park na okraji rozsáhlých sadů. Založil ho pražský městský zahradník a architekt František Thomayer a na jeho počest se od roku 1957 jmenuje Thomayerovy sady. Na úpatí parku stojí pomník JUDr. Jana Podlipného, odhalený v roce 1935. Na podzim je tady nejlepší světlo, listí na stromech hraje od žluté po rezavou a dá se sem vzít termosku s horkým čajem a posedět na lavičce. Je to jedno z těch míst, kde Praha zpomalí.

Co vidět v okolí zámku

Seznam kulturních památek, který vede městská část Praha 8, ukazuje, jak hustě je Libeň zastavěná historií. Kromě zámku zahrnuje Sokolovnu, bývalý pivovar, Velký (Löwitův) mlýn, několik usedlostí – Císařskou, Mazanku, Vlachovku, Hercovku či Kuchyňku – i zámeček Rokosku, vodárenskou věž nebo kostel svatého Vojtěcha. Nemusíte jít po všech. Stačí si vybrat dvě tři a k nim přidat zámek, a vznikne vám ucelená trasa. Doporučujeme se při procházce držet mapy, protože některé usedlosti jsou schované za zdmi a jejich stavby poznáte spíš zvenčí.

Hrabalova Libeň a její příběh

Spisovatel Bohumil Hrabal žil v Libni od padesátých let a čtvrť se stala jedním z míst jeho světa. Zemřel v roce 1997 po pádu z okna v nemocnici Na Bulovce, která také leží v Libni. Na jeho paměť dnes ve čtvrti najdete pamětní desku na domě, kde bydlel, a velkou malbu poblíž stanice metra Palmovka. Základní kámen pro plánované Hrabalovo centrum byl položen už v roce 2004, vlastní stavba ale nevznikla a vznik náměstí jeho jména je spojený s přestavbou prostoru bývalé autobusové vozovny na Palmovce.

V redakci doporučujeme číst Hrabala, když procházíte Libeň. Nemusí to být celý román. Stačí povídka, kterou si můžete pustit v tramvaji, a čtvrť začne mít jiný rytmus. Jestli vás zajímají místa spjatá se spisovatelem, pomůže i video, které jsme vybrali níže v článku.

Palmovka jako srdce čtvrti

Palmovka je nejlepší výchozí bod. Je to dopravní uzel, ale také kus původní Libně: najdete tu domy z přelomu století, tramvajovou smyčku, obchody a hospody. Z Palmovky vede několik tras – nahoru k zámku, dolů k Vltavě i podél Rokytky. Pokud máte rádi tradiční pražské hospody, přečtěte si náš přehled tradičních pražských hospod a dobře čepovaného piva – hodí se jako inspirace, kam se po procházce zastavit.

Nová synagoga a židovská stopa

Libeň měla významnou židovskou komunitu a památkový seznam městské části uvádí Novou synagogu, která bývá označována také jako libeňská synagoga a stojí v blízkosti Palmovky. Komunitní historii si můžete doplnit návštěvou Židovského Města, o kterém píšeme v článku Židovské Město v Praze: synagogy a Starý hřbitov. Přesné podmínky vstupu do libeňské synagogy je třeba ověřit u správce objektu, protože se mohou měnit.

Průmyslové dědictví: plynojem, mlýn a pivovar

Libeň je jedním z nejlepších míst v Praze, kde si můžete prohlédnout, jak vypadalo industriální 19. století. Mezi památkově chráněnými objekty najdete Libeňský plynojem, bývalý pivovar a Velký (Löwitův) mlýn, vodárenskou věž nebo betonový most přes Rokytku. Mnoho těchto staveb se mění na bydlení, kancelářské prostory nebo kulturní zázemí, takže jejich dnešní využití je třeba ověřit. Zvenčí je ale můžete obdivovat vždy, a to i bez vstupenky.

Fotografové ocení kontrast cihlových komínů a zelených svahů, malíři zase světlo odpoledne nad Rokytkou. Pro vlastní procházku si vezměte pevnější obuv, protože některé úseky jsou nerovné a po dešti klouzají.

Rokytka, mosty a cesty podél vody

Potok Rokytka protéká Libní a doprovázejí ho nenápadné stezky. Jsou to místa, kam turisté nechodí, a proto je tu klid. Spojují se s cyklostezkami a nabízejí alternativu k přeplněným nábřežím v centru. Pokud vás lákají podzimní procházky u vody, doporučujeme navázat naším článkem o podzimní Vltavě, plavbách a procházkách po nábřeží.

Pomník operace Anthropoid

V roce 2009 byl v Libni odhalen pomník připomínající operaci Anthropoid. Stojí poblíž místa, kde parašutisté v roce 1942 zaútočili na vůz Reinharda Heydricha. Přesné místo dnes překrývá dopravní stavba, takže pomník je spíš připomínkou než autentickým prostorem. Je to krátká, ale silná zastávka, která ukazuje, že Libeň není jen kulisa, ale i místo důležitých událostí českých dějin.

Praktické tipy na návštěvu Libně

Nejlepší je kombinovat Libeň s jiným cílem. Z Karlína nebo Holešovic je to kousek, a tak si můžete poskládat celodenní trasu. Naším tipem je ráno projít Holešovice podle našeho průvodce Holešovice a Pražská tržnice, odpoledne zamířit na Palmovku a večer se vrátit metrem. Za větrného nebo deštivého počasí se hodí obměna trasy: kratší zastávky, více času uvnitř, v kavárnách a hospodách.

V okolí Libně stojí také O2 arena, která administrativně patří k Libni, ačkoli leží v Praze 9. Postavena byla na místě bývalého strojírenského závodu ČKD, a tak i ona vypráví příběh průmyslové čtvrti. Pokud ve městě plánujete koncert nebo sportovní událost, je Libeň příjemné místo na delší procházku před představením.

Kdy jít a co s sebou

Nejpříjemnější je podzim a jaro. V říjnu bývá park v nejlepších barvách, ale odpoledne rychle chladne, takže se vyplatí teplá vrstva. Berte s sebou skladný deštník a nabitý telefon s offline mapou. Čtvrť nemá turistickou infrastrukturu na úrovni centra, proto je dobré počítat s tím, že restaurace a služby fungují hlavně pro místní. Informace o otevírací době nikdy nepřebírejte slepě, vždy je ověřte před cestou.

Jak se do Libně dostat

Nejjednodušší je metro B do stanice Palmovka. Odtud můžete jít pěšky k zámku, případně využít tramvaje. Pokud přijíždíte vlakem, Libeň má vlastní železniční stanici na trati vedoucí z hlavního nádraží a přes Vítkov, což ocení lidé, kteří rádi cestují železnicí. Z centra jde o krátkou cestu, takže Libeň pohodlně zvládnete i jako zastávku mezi dvěma jinými programy dne.

Video průvodce

Časté otázky o Libni

Je Libeňský zámek přístupný veřejnosti?

Zámek slouží jako sídlo úřadu městské části Praha 8, ale část prostor se využívá pro výstavy, koncerty a obřady. Aktuální otevírací dobu je potřeba zjistit u městské části. Park Thomayerovy sady je vhodný k procházce.

Jak se do Libně dostanu z centra?

Nejrychlejší je metro B ke stanici Palmovka. Navazuje tramvajová a autobusová doprava, takže se k zámku dostanete bez problémů.

Co je v Libni nejzajímavější?

Z památek zámek, Sokolovna, Nová synagoga, Libeňský plynojem a usedlosti. Z kulturních stop pak Hrabalovy pamětní místa a pomník operace Anthropoid.

Hodí se Libeň na procházku v dešti?

Ano, protože trasu můžete rozdělit na krátké úseky a doplnit návštěvami uvnitř. Čtvrť není tak turistická, takže se vám bude chodit klidněji než v centru.

Kdy se Libeň stala součástí Prahy?

Libeň byla připojena k Praze 12. září 1901 a dodnes tvoří osmou městskou část.

Kde najdu další informace?

Doporučujeme oficiální stránky Prague.eu, městské části Praha 8 a portál Kudy z nudy o Libni.

Libeň není místo, kam se chodí odškrtávat zážitky. Je to čtvrť, která odměňuje pomalou chůzi, zvědavost a ochotu zahnout do vedlejší ulice. V redakci ji doporučujeme každému, kdo má rád Prahu bez průvodcovského lesku.