Kampa je jedno z míst, kde se Praha na chvíli zastaví. Ostrov sevřený mezi Vltavou a úzkým ramenem Čertovky leží pár kroků od Karlova mostu, a přesto tu bývá – zvlášť na podzim – překvapivý klid. Kampa v Praze funguje jako zahrada Malé Strany: platany a javory na břehu se v září a říjnu barví do žluta, mlýnské kolo na Čertovce se točí dál a z lavičky u vody je vidět na Národní divadlo i Střelecký ostrov. V redakci máme tenhle kout města rádi po celý rok, ale konec léta a začátek podzimu je podle nás ta nejlepší doba, kdy sem vyrazit. Tady je náš průvodce po Kampě, Čertovce a jejich okolí.
Proč je Kampa na podzim nejkrásnější
V létě patří Kampa turistům, kteří sem scházejí po schodech z Karlova mostu. Jakmile ale skončí prázdniny, davy řídnou, ranní vzduch nad řekou zhoustne do lehké mlhy a park dostane úplně jinou náladu. Trávník před Museem Kampa pokryje listí, na náměstíčku Na Kampě padají kaštany a lampy podél Čertovky se rozsvěcejí dřív, než stihnete dopít kávu. Právě tenhle kontrast – hlučný most nahoře, tichý ostrov dole – dělá z Kampy jedno z nejpříjemnějších podzimních zákoutí v Praze.
Ostrov, který vznikl díky mlýnům
Kampa není přírodní ostrov v pravém slova smyslu. Od Malé Strany ji odděluje Čertovka, uměle vyhloubené mlýnské rameno Vltavy, které poháněly mlýny už ve středověku. Voda z něj roztáčela kola Velkopřevorského mlýna, Sovových mlýnů i dalších provozů a právě mlynářská minulost dala celému místu jeho ráz. O původu jména Kampa se vedou spory – podle jedné teorie pochází z latinského campus (pole), podle jiné z příjmení jednoho z majitelů zdejších domů. Náměstí Na Kampě bývalo po staletí známé hrnčířskými trhy a palácové zahrady, které dnes tvoří park, byly v jeden celek propojeny až v polovině 20. století. Ostrov si prošel i těžkými chvílemi: povodeň v roce 2002 zaplavila park i čerstvě opravené Sovovy mlýny, dnes už ale po škodách není ani stopa.
Pokud vás historie místa zajímá podrobněji, dobré shrnutí nabízí heslo Kampa na české Wikipedii, včetně přehledu domů a paláců na ostrově.
Kdy vyrazit: ráno, mlha a zlatá hodina
Nejtišší je Kampa ve všední den před devátou ranní. Karlův most je v tu dobu ještě poloprázdný, nad Čertovkou se válí mlha a na trávníku před muzeem potkáte spíš běžce a pejskaře než skupiny s průvodcem. Druhý ideální okamžik je pozdní odpoledne: nízké podzimní slunce svítí přes řeku přímo na Sovovy mlýny a na oblouky Karlova mostu, což je pro fotografie ta nejlepší chvíle. Po setmění pak lampy podél Čertovky a osvětlený most vytvoří kulisu, kvůli které se sem vyplatí zajít i večer po večeři.
Počítejte s tím, že u vody bývá o pár stupňů chladněji než na Malostranském náměstí a od řeky táhne. Na podzimní procházku po Kampě se hodí vrstvy, pevné boty na mokré dlažební kostky a ideálně i termoska – laviček s výhledem je na ostrově dost, od nábřeží u Sovových mlýnů po severní cíp pod Karlovým mostem. Pokud fotíte, nejvděčnější záběry jsou z mostu Legií na celý ostrov, od tučňáků směrem k Národnímu divadlu a z Hroznové ulice na mlýnské kolo.
Čertovka: pražské Benátky a mlýnské kolo
Čertovka je necelý kilometr dlouhé rameno Vltavy, které se od řeky odděluje u Malostranského nábřeží a vrací se do ní pod Karlovým mostem. Své jméno dostala až v 19. století – prý podle hašteřivé ženy z domu U sedmi čertů, která bydlela na jejím břehu. Dřív se jí říkalo prostě Strouha. Přezdívku „pražské Benátky“ si vysloužila pro úzké hladiny mezi domy, kde voda omývá zdi paláců a z oken visí muškáty. Na podzim, když hladinu pokrývá spadané listí, působí ještě romantičtěji než v létě.
Velkopřevorský mlýn a Lennonova zeď
Nejfotografovanějším místem na Čertovce je dřevěné mlýnské kolo Velkopřevorského mlýna. Mlýn patřil řádu maltézských rytířů a kolo se tu točilo po staletí; dnešní podoba je výsledkem obnovy a ke kolu neodmyslitelně patří i dřevěný vodník sedící na hrázi. Nejlepší pohled na kolo je z lávky u Velkopřevorského náměstí nebo z břehu na straně Kampy, kam vede úzká ulička Hroznová.
Odsud je to jen pár metrů k Lennonově zdi na Velkopřevorském náměstí. Zeď Maltézské zahrady naproti francouzskému velvyslanectví se od osmdesátých let stala symbolem svobody a nesouhlasu s režimem a dodnes se neustále proměňuje. Po velké obnově v roce 2019 funguje jako otevřená galerie s jasnými pravidly, takže spíš než sprej si přineste fotoaparát. Na podzim je před ní výrazně míň lidí a dá se v klidu prohlédnout i s texty, které její příběh vysvětlují.
Plavba po Čertovce a pohled z Karlova mostu
Čertovku si můžete prohlédnout i z vody. Malé lodě Pražských Benátek vyplouvají z přístaviště u Karlova mostu, projedou pod jeho obloukem a zamíří do úzkého ramene mezi Kampou a Malou Stranou, kde se kolem lodi zvedají zdi domů. Plavba trvá zhruba tři čtvrtě hodiny a v září se dá ještě pohodlně sedět na otevřené palubě. Kdo se plavit nechce, nejlepší pohled shora má z Karlova mostu – od sochy svatého Jana Nepomuckého směrem k Malé Straně se otevírá výhled na celou Čertovku, mlýnské kolo i střechy Kampy. Po schodech na malostranském konci mostu pak sejdete rovnou na náměstí Na Kampě. Souhrn zajímavostí o rameni najdete také na Wikipedii pod heslem Čertovka.
Umění a kultura na ostrově
Kampa není jen park. Na několika stech metrech tu najdete jedno z nejvýznamnějších muzeí moderního umění ve střední Evropě, vilu spojenou s jedním z nejslavnějších českých herců a palác, ve kterém se studuje hudba. Podzim, kdy startuje nová kulturní sezóna, je pro návštěvu ideální – v redakci doporučujeme spojit procházku s alespoň jednou výstavou.
Museum Kampa a Sovovy mlýny
Sovovy mlýny na jižním konci ostrova se po rekonstrukci proměnily v Museum Kampa, které v roce 2003 otevřela Meda Mládková s Nadací Jana a Medy Mládkových. Základem sbírky jsou díla Františka Kupky, jednoho z průkopníků abstraktního malířství, a sochaře Otto Gutfreunda; k tomu se přidává středoevropské umění druhé poloviny 20. století a pravidelné krátkodobé výstavy. Budovu poznáte na první pohled podle skleněné krychle na střeše a podle žlutých tučňáků skupiny Cracking Art, kteří stojí v řadě na nábřeží. Před vchodem pak nepřehlédnete obří Miminka Davida Černého – ta stejná, která lezou po Žižkovském vysílači. Terasa u řeky je přístupná i bez vstupenky a na podzim je to jedno z nejlepších míst, kde si sednout s výhledem na Národní divadlo.
Hned vedle muzea stojí Werichova vila. Jan Werich v ní bydlel od poloviny čtyřicátých let až do své smrti v roce 1980 a řadu let tu žil i básník Vladimír Holan. Po rekonstrukci je vila přístupná veřejnosti – v přízemí najdete kavárnu, v patrech expozici věnovanou Werichovi a proměnlivé výstavy. Třetím kulturním bodem ostrova je Lichtenštejnský palác na náměstí Na Kampě, dnes sídlo Hudební a taneční fakulty AMU, kde se pravidelně konají veřejné koncerty studentů. Vstupenky do muzea kupujte raději v týdnu, o víkendech bývá na hlavních výstavách plno.
Na Kampě se také pravidelně střídají sochy a instalace pod širým nebem – na trávníku před muzeem i na nábřeží se objevují díla současných umělců, která se mění spolu s výstavami. Vyplatí se proto zajít i tehdy, když už jste tu byli: podzimní Kampa vypadá pokaždé trochu jinak, a to nejen kvůli listí.
Kam na kávu a oběd kolem Kampy
Okolí Kampy má štěstí na podniky, které si drží úroveň i přes silnou turistickou konkurenci. Tady jsou naše tipy, kam zajít, když se ochladí nebo začne pršet.
Mlýnská kavárna (Všehrdova 14) sídlí v bývalé mlýnské budově u Čertovky, kousek od Tyršova domu. Je to typická pražská kavárna starého střihu – dřevo, tlumené světlo, bez zbytečných efektů – a na podzim jedno z nejútulnějších míst v okolí. Café Savoy (Vítězná 5) stojí u tramvajové zastávky Újezd a je proslulé neorenesančním stropem, snídaněmi po celý den a vlastní cukrárnou. O víkendu počítejte s čekáním, ve všední den dopoledne bývá klidnější.
Přímo na ostrově pak najdete Kampa Park (Na Kampě 8b), jednu z nejznámějších pražských restaurací s terasou přímo pod Karlovým mostem – spíš na slavnostní oběd než na rychlou kávu. Podobný výhled, jen z druhé strany mostu, nabízí Hergetova Cihelna (Cihelná 2b). Na sklenku vína zajděte do Vinografu v Míšeňské ulici, kde mají výběr českých a moravských vinařství a obsluhu, která poradí i začátečníkům. Na kombinaci dortu a piva sází Roesel – beer & cake (Mostecká 20) se skrytým dvorkem, a kdo dá přednost francouzské klasice, míří do Café de Paris na Maltézském náměstí. Kavárna ve Werichově vile je pak ideální na kávu s výhledem do parku. Další podzimní tipy najdete v našem článku o útulných kavárnách na podzim v Praze.
Jak se na Kampu dostat a jak si naplánovat trasu. Nejjednodušší je dojet tramvají na zastávku Újezd nebo Hellichova – odtud jste v parku za dvě minuty. Z metra Malostranská se dá dojít přes Vojanovy sady a ulici U Lužického semináře, což je samo o sobě hezká procházka. Osvědčený okruh z redakce: Újezd → park Kampa a Sovovy mlýny → Werichova vila → Hroznová a mlýnské kolo → Velkopřevorské náměstí a Lennonova zeď → Maltézské náměstí → Mostecká → Karlův most a zpět po schodech na náměstí Na Kampě. Bez muzea to zabere hodinu a půl, s výstavou a kávou počítejte se třemi hodinami. Kdo má ještě síly, může pokračovat přes Újezd na Petřín a do Kinského zahrady, nebo si vybrat některou z podzimních procházek Prahou, které jsme pro vás sepsali.
Video průvodce
Nejčastější otázky o Kampě a Čertovce
Jak se na Kampu dostanu městskou dopravou?
Tramvají na zastávku Újezd nebo Hellichova, případně metrem A na Malostranskou a pěšky přes Vojanovy sady. Z Karlova mostu vedou na Kampu schody přímo na náměstí Na Kampě.
Je vstup do parku a k mlýnskému kolu zdarma?
Ano, park Kampa, břeh Čertovky i Lennonova zeď jsou volně přístupné po celý den. Platí se jen za vstup do Musea Kampa a Werichovy vily a za plavbu lodí.
Dá se po Čertovce plavit?
Ano, lodě Pražských Benátek vyplouvají od Karlova mostu a Čertovkou projíždějí. Plavby jezdí sezónně, v září ještě běžně; aktuální časy si ověřte před cestou.
Kde přesně je Lennonova zeď?
Na Velkopřevorském náměstí na Malé Straně, zhruba minutu chůze od mlýnského kola směrem k Maltézskému náměstí. Malování na zeď se řídí pravidly správce, respektujte je.
Kolik času si na Kampu vyhradit?
Na procházku ostrovem a kolem Čertovky stačí hodina, s Museem Kampa a kávou počítejte se dvěma až třemi hodinami. Na podzim doporučujeme dopoledne ve všední den.
Je Kampa vhodná pro rodiny s dětmi?
Ano – park je rovný, bez aut, s dětským hřištěm u Tyršova domu a spoustou místa na běhání. Děti baví mlýnské kolo, vodník, tučňáci u muzea i Miminka Davida Černého.
Anežka je rodilá Pražačka z Vinohrad, vystudovala turismus na VŠE. Sedm let vedla blog Praha jinak (12 tisíc měsíčních čtenářů), kde mapovala alternativní místa, lokální podniky a méně známé čtvrti. Pro Pražské fórum sestavuje redakční koncepci a píše longformy o pražských čtvrtích.



