Židovské město Praha, oficiálně Josefov, je pro mě jedna z nejintenzivnějších čtvrtí, jaké v hlavním městě máme. Jako rodilá Pražačka z Vinohrad sem chodím od dětství – nejdřív s babičkou na nedělní procházky, později při psaní blogu Praha jinak, kde jsem mu věnovala celý seriál. Když přijdete poprvé, máte pocit, že stojíte uvnitř učebnice dějepisu, jen v ní nikdo nezavřel okna. Připravila jsem pro vás sedm míst, která tvoří tvář pražského Židovského města a bez nichž si návštěvu Prahy v roce 2026 prostě neumím představit.
Proč Židovské město v Praze stojí za samostatný den
Většina turistů Josefov projde za hodinu mezi Staroměstským náměstím a Pařížskou. To je obrovská škoda. Židovské město v Praze patří k nejstarším a nejlépe dochovaným židovským čtvrtím v Evropě – od konce 12. století tu byla jedna z největších aškenázských komunit kontinentu, dnes je tu šest historických synagog, starý hřbitov a Maiselova rezidence Židovského muzea. Při studiu turismu na VŠE jsme měli Josefov jako modelovou ukázku „dark heritage“ cestovního ruchu – tedy místa, které funguje jako paměť, ne kulisa. Doporučuji vyhradit si na něj alespoň půl dne, ideálně celé dopoledne.
Praktická poznámka: většina objektů spadá pod Židovské muzeum v Praze a vstupuje se na společný okruh. V hlavní sezóně doporučuji koupit lístek online a vyrazit hned po otevření; v 10:00 už bývají fronty u Staronové synagogy. Více obecných tipů pro orientaci v centru najdete v našem průvodci po Petříně, který bývá přirozenou druhou zastávkou dne.
Krátká historie v jednom odstavci
Židovské ghetto bylo v roce 1850 administrativně připojeno k Praze jako pátá městská část a pojmenováno Josefov po Josefu II., který Židům přiznal občanská práva. Z původního labyrintu uliček zbyl jen výsek – přelom 19. a 20. století přinesl tzv. asanaci, secesní bulváry typu Pařížské a Bílkovy a srovnání většiny staré zástavby se zemí. To, co dnes obdivujeme, je tedy jakási kulturní oáza uvnitř moderní městské tkáně. Více kontextu najdete na Wikipedii o Josefově nebo v expozicích Židovského muzea.
Sedm míst, která v Židovském městě nesmíte vynechat
Tady přichází jádro mého průvodce. Pořadí jsem zvolila tak, abyste mohli místa obejít v logickém okruhu pěšky během jednoho dopoledne. Začínám u Staronové synagogy a končím v kavárně, která má podle mě nejlepší filtr v Praze 1.
1. Staronová synagoga
Staronová synagoga je nejstarší dochovaná gotická synagoga v Evropě, datovaná do konce 13. století. Já ji v Židovském městě v Praze beru jako srdce celé čtvrti. Nemůže vás minout – zvenku ji poznáte podle vysokého cihlového štítu s pěti zuby. Uvnitř pak najdete úzkou modlitebnu s dvojlodím a slavné křeslo rabína Löwa, kterého všichni známe z legendy o Golemovi. Vstup je zde mimo společný muzejní okruh, ale rozhodně se vyplatí; je to jediná synagoga, která je dodnes aktivní bohoslužebně.
2. Starý židovský hřbitov
Není v Praze místo, které by mě jako turistku do mé vlastní čtvrti vrátilo víc do pokory. Na ploše menší než fotbalové hřiště je tu vrstveno přibližně 12 000 viditelných náhrobků a podle odhadů až 100 000 pohřbených – tělo na tělo, v některých místech ve dvanácti vrstvách. Nejstarší dochovaný náhrobek patří básníku Avigdorovi Karovi z roku 1439. Pokud máte na hřbitově čas jen na jednu věc, hledejte hrob rabbi Löwa – kameny s kamínky a lístky proseb tam najdete vždy. Oficiální turistický portál Prague.eu má aktuální informace o otevírací době a vstupném.
3. Pinkasova synagoga – Památník obětem šoa
Pinkasovu synagogu doporučuji navštívit hned po hřbitově, propojuje se s ním zadním vchodem. Po druhé světové válce ji architekt Václav Boštík proměnil v memoriál: na stěnách jsou ručně napsaná jména téměř 80 000 českých a moravských obětí holokaustu. V patře pak visí dětské kresby z Terezína, které mám i po dvacáté návštěvě pokaždé jako poprvé. Není to vstup pro děti pod deset let – emocionálně je to nejtěžší místo Josefova.
4. Španělská synagoga
Pokud byste si měli vybrat jednu synagogu kvůli kráse, vsadila bych na Španělskou. Maurský sloh přelomu 19. století, zlato, vitráže, Aronovy desky v centrální nice – působí to spíš jako Alhambra než jako pražská modlitebna. Probíhá v ní stálá expozice Židé v českých zemích 19.–21. století a kromě toho tu pořádají skvělé koncerty – zvuk je díky kupoli neuvěřitelný. Vstupenku na koncert seženete přes GetYourGuide nebo přímo v pokladně.
5. Maiselova synagoga
Maiselova vznikla na konci 16. století jako soukromá synagoga primase Mordechaje Maisela, jednoho z nejbohatších Židů své doby. Po požárech a několika přestavbách dnes slouží jako muzeum: pomocí interaktivních dotykových obrazovek tu projdete historií Židů v Čechách od 10. do 18. století. Pro děti od deseti let je to ideální místo – po Pinkasově synagoze potřebují něco lehčího a Maiselova jim nabídne dotykový obsah, animované mapy a zvukové stopy.
Praktické tipy pro návštěvu Židovského města v Praze
Než přejdu k poslední dvojici míst, sdílím rychle vlastní praxí ověřený seznam praktických rad. V Židovském městě v Praze totiž stačí drobnost a den se zkazí – například přijít v sobotu, kdy jsou objekty Židovského muzea zavřené.
Vstupenky, otevírací doba a okruh
V roce 2026 nabízí Židovské muzeum okruh Prague Jewish Town za 550 Kč pro dospělé, do něj se vejde pět objektů včetně hřbitova. Staronová synagoga má lístek samostatný (asi 220 Kč). Ušetříte kombinací obojího za přibližně 700 Kč. Otevírací doba bývá 9:00–18:00 (od listopadu do března do 16:30), zavřeno je v sobotu a o židovských svátcích. Vždy si proto zkontrolujte aktuální informace na webu Židovského muzea. Pro plánování delšího pobytu se hodí podívat se i na ubytování v okolí – v Pařížské najdete butikové hotely, ale tipy na komornější varianty jsem dala dohromady v průvodci po Vinohradech, odkud dojedete tramvají za deset minut.
6. Klausová synagoga a Obřadní síň
Klausová synagoga je největší v Josefově a slouží jako muzeum židovských tradic – obřad bar micva, šabat, košer kuchyně, židovský rok. Mně se na ní líbí, že je tu poslední velký prostor, kde se nadýchnete – po hřbitově a Pinkasově máte často potřebu „zvednout hlavu“. Sousední Obřadní síň pak na výstavě věnované životu a smrti dokresluje obraz pražské obce počátku 20. století.
Kde si v Židovském městě dát kávu a oběd
Tahle část mě baví asi nejvíc. Po hodině v Pinkasově synagoze potřebujete sednout někam, kde se napijete dobré kávy a srovnáte si dojmy. Jako autorka blogu Praha jinak jsem v okolí Pařížské vyzkoušela snad všechno a tady jsou tři adresy, na které mě v Židovském městě v Praze pošle i kolega z redakce, když nemá čas.
7. Café Franz Kafka a okolí
Sedmé místo není ani synagoga, ani hřbitov, ale kavárna v Široké ulici, kde sedával mladý Kafka (jeho rodný dům stál hned za rohem). Vyberte si stůl u okna, objednejte si vídeňskou s makovou bábovkou a podívejte se na sochu Kafky od Jaroslava Róny o pár desítek metrů dál. Pokud preferujete moderní brunch, doporučuji Sisters Bistro v Dlouhé nebo Café Lounge Pařížská. Pro inspiraci, jak takový den vystavět s dětmi, mrkněte na naše tipy pro výlety s dětmi, kde Josefov hraje roli „chytré půldne“.
Video průvodce
Nejčastější otázky
Kde přesně Židovské město v Praze leží?
Josefov se rozkládá zhruba mezi Staroměstským náměstím, Pařížskou ulicí, Maiselovou a nábřežím Ludvíka Svobody. Jádrem je trojúhelník Maiselova – Pařížská – Široká, kde najdete pět synagog a starý hřbitov v docházkové vzdálenosti.
Kolik stojí vstup do synagog v roce 2026?
Společný okruh Židovského muzea (pět objektů včetně hřbitova) přijde dospělého na zhruba 550 Kč, Staronová synagoga je samostatně za 220 Kč. Děti do 6 let mají vstup zdarma, studenti a senioři dostávají slevu kolem 30 procent.
Je možné navštívit Josefov v sobotu?
Ne. Židovské muzeum a Staronová synagoga jsou každou sobotu a o židovských svátcích zavřené. Doporučuji naplánovat návštěvu od neděle do pátku, ideálně dopoledne.
Jak dlouho návštěva trvá?
Počítejte s minimem tří hodin, abyste prošli synagogy v okruhu Židovského muzea. Pokud chcete projít všechny zastávky a stihnout kávu, vyhraďte si na Židovské město v Praze celých pět hodin.
Je Josefov vhodný pro děti?
Děti od deseti let zvládnou prohlídku dobře, mladším doporučuji vynechat Pinkasovu synagogu – téma šoa je pro ně příliš intenzivní. Pro rodiny s dětmi je naopak skvělá Maiselova synagoga s interaktivními prvky.
Kde nejlépe zaparkovat?
Parkování v Josefově je drahé a v centru Prahy 1 platí zóny placeného stání. Nejlepší volbou je P+R Holešovice (cca 100 Kč/den) a tramvaj číslo 17 do Právnické fakulty – odsud máte ke Staronové synagoze tři minuty pěšky.
Židovské město v Praze není rychlá turistická atrakce, ale místo, kterému stojí za to věnovat plný den a chvíli ticha. Když budete chtít den prodloužit, pokračujte na Karlín nebo se vraťte do svých Vinohrad, kde si v některém z bister dáte spočinout dojmům.
Anežka je rodilá Pražačka z Vinohrad, vystudovala turismus na VŠE. Sedm let vedla blog Praha jinak (12 tisíc měsíčních čtenářů), kde mapovala alternativní místa, lokální podniky a méně známé čtvrti. Pro Pražské fórum sestavuje redakční koncepci a píše longformy o pražských čtvrtích.
