Křivoklát a výlet za jeho hradbami je jedna z mála klasik, která se neokouká ani po desáté návštěvě — a začátek podzimu je pro ni to nejlepší období v roce. Královský hrad stojí nad údolím Berounky uprostřed Křivoklátska, chráněné krajinné oblasti a biosférické rezervace UNESCO, takže k prohlídce gotických interiérů dostanete jako bonus desítky kilometrů barevného lesa. V redakci jezdíme tímhle směrem každé září a pokaždé se potvrdí totéž: jakmile se dubové a bukové porosty přebarví, vypadá celé údolí úplně jinak než v létě.
Od Prahy je to zhruba pětačtyřicet kilometrů na západ, do okresu Rakovník. To znamená, že se dá stihnout hrad, procházka lesem i pozdní oběd, a večer být zpátky v Praze. Níže najdete konkrétní varianty dopravy, tipy na trasy různé délky a pár míst v okolí, která stojí za odbočku.
Proč vyrazit na Křivoklát právě na konci léta a na podzim
Křivoklátsko je jedním z nejlesnatějších koutů středních Čech a právě proto tu podzim pracuje tak dobře. Převažují tu duby a buky, které se barví postupně od konce září, takže si můžete vybrat mezi ještě zelenými lesy se zlatými prosvítajícími korunami (druhá polovina září) a plnou paletou (přelom září a října). K tomu se přidává řeka Berounka, která má na podzim nižší hladinu, klidnější hladinu a ráno se nad ní drží mlha — pohled z hradních vyhlídek za to stojí.
Druhý důvod je praktický. Letní špička je pryč, autobusy zájezdů ubývají a prohlídkové okruhy se plní pomaleji. Na hlavní okruh se dá v týdnu často dostat bez velkého čekání, což o červenci a srpnu rozhodně neplatí.
Co uvidíte uvnitř hradu
Křivoklát patří mezi nejstarší a nejvýznamnější hrady českých panovníků — sloužil Přemyslovcům i Lucemburkům jako lovecké sídlo uprostřed rozsáhlého královského hvozdu. Dnes ho spravuje Národní památkový ústav a prohlídky vedou přes několik prostorů, které jinde v Česku nenajdete:
- Královský sál — jeden z největších gotických sálů u nás, srovnatelný jen s Vladislavským sálem na Pražském hradě.
- Hradní kaple s pozdně gotickým oltářem, která bývá označována za nejzachovalejší hradní kapli svého druhu v zemi.
- Velká věž — mohutný válcový donjon s vyhlídkou do údolí; sem se vyplatí vystoupat i za cenu schodů.
- Fürstenberská knihovna a sbírky, které na hrad přinesl rod, jenž panství držel v 19. století.
- Hladomorna a vězeňské prostory — Křivoklát dlouho sloužil i jako vězení, což prohlídky rády připomínají.
Okruhy se liší délkou i tím, co zahrnují, a v mimosezoně se nabídka zužuje. Aktuální otevírací dobu, ceny a rezervaci prohlídky si proto ověřte přímo na stránkách památky — na podzim se režim mění zhruba od začátku října. Užitečný přehled najdete i na portálu Kudy z nudy, historii hradu pak shrnuje heslo na Wikipedii.
Kdy přijet a jak se vyhnout frontám
Nejklidnější bývá dopoledne v úterý až čtvrtek. Pokud můžete jet jen o víkendu, snažte se být na nádvoří do desáté — první prohlídky odcházejí s menším počtem lidí a zbytek dne pak máte na les. Pondělí je u státních památek tradičně zavírací den, takže s ním v plánu raději nepočítejte.
Praktická drobnost: hrad stojí nad obcí a od parkoviště i od vlaku k němu vede krátké, ale znatelné stoupání po dlážděné cestě. V mokru klouže, takže boty s profilem nejsou přehnaná opatrnost.
Jak se dostat na Křivoklát z Prahy
Spojení je nečekaně pohodlné a patří k důvodům, proč se sem dá vyrazit i bez auta. Obě varianty mají své výhody.
Vlakem podél Berounky
Z Prahy jeďte směr Beroun (nastoupit můžete na hlavním nádraží i na Smíchově) a v Berouně přestupte na lokálku do Rakovníka. Trať vede údolím Berounky a zastávka Křivoklát je jen pár minut pěšky od podhradí. Celá cesta zabere zhruba hodinu a půl a sama o sobě je zážitkem — v podzimních barvách je to jedna z nejhezčích lokálek ve středních Čechách.
Výhoda vlaku je zřejmá: nemusíte se vracet na stejné místo. Můžete dojet na Křivoklát, projít se údolím po proudu a nasednout o zastávku dál. To se hodí hlavně u trasy směrem na Zbečno.
Autem a na kole
Autem se jede po D5 na Beroun a odtud podél řeky přes Nižbor. Cesta trvá přibližně hodinu, parkoviště je pod hradem. O víkendech se plní brzy, takže platí totéž co u prohlídek — čím dřív, tím lépe.
Cyklisté mají k dispozici trasu podél Berounky, která je vedená převážně po zpevněných cestách a mírném profilu. Kombinace vlak tam, kolo zpátky funguje dobře; jen počítejte s tím, že místa pro kola bývají na lokálce omezená a na podzim na ně bývá naopak dost prostoru.
Podzimní lesy kolem Křivoklátu: trasy na půl dne
Prohlídka hradu zabere hodinu až dvě. Zbytek dne patří lesu — a tady se Křivoklátsko rozjede naplno. Vybrali jsme tři varianty podle toho, kolik času a energie máte.
Naučná stezka Brdatka
Klasika a zdaleka nejoblíbenější volba. Stezka začíná kousek pod hradem, stoupá na skalnaté hřbety nad Berounkou a vede jižním svahem s několika vyhlídkami zpátky na hrad a do údolí. Je dlouhá pár kilometrů, zvládnete ji za dvě až tři hodiny včetně zastávek a končí ve Zbečně, odkud jede vlak zpátky. Na podzim je to nejlepší poměr námahy a výhledů v celém okolí.
Terén je místy kamenitý a úzký, takže s kočárkem sem raději nechoďte. Menší děti to ale zvládnou — a cedule podél cesty se věnují geologii a lesu způsobem, který je baví.
Skryjská jezírka a okolí Zbečna
Pokud máte auto a chcete vidět ještě něco jiného, zajeďte do Skryjí. Zdejší jezírka pod skalami jsou malá, ale působivá, a celá oblast je proslulá nálezy zkamenělin trilobitů — geologové sem jezdí dodnes. Ve Zbečně stojí za zastávku Hamousův statek, zachovalá roubená usedlost, která ukazuje, jak se v kraji bydlelo.
Křivoklátské lesy a houby
Konec léta a začátek podzimu je tady také houbařská sezona. Dubové a bukové porosty Křivoklátska patří mezi vděčná místa, i když platí běžná pravidla ochrany přírody — v prvních zónách CHKO a v maloplošných chráněných územích se nesbírá. Pokud vás tohle téma zajímá víc, sepsali jsme samostatný přehled, kam vyrazit blíž k městu: houbaření kolem Prahy.
Kde se najíst a co ještě stihnout v okolí
V podhradí i v samotné obci Křivoklát najdete několik restaurací a stánků; nabídka je sezonní, takže mimo hlavní sezonu je dobré si dopředu ověřit, co má otevřeno. Osvědčený plán je dát si polévku nebo něco teplého po prohlídce a hlavní jídlo si nechat až na zastávku cestou zpátky — v Nižboru nebo v Berouně je výběr větší.
Cestou se navíc nabízí několik odboček, které z jednodenního výletu udělají plnohodnotný program:
- Nižbor — sklárna s prohlídkami ruční výroby, ideální zastávka po cestě autem.
- Lány — zámecký park, Muzeum T. G. Masaryka a hřbitov s jeho hrobem; kousek odtud začíná Lánská obora.
- Roztoky u Křivoklátu — klidné údolí a výchozí bod pro delší túry po značkách.
Kdo hledá podobný formát výletu blíž k Praze, má dvě ověřené varianty: zámek s rozlehlým parkem na Konopišti, nebo dendrologicky nejbohatší park u nás, tedy Průhonický park. Oba se dají zvládnout za půl dne.
Co si vzít s sebou
Na konci září se v údolí rychle ochlazuje, hlavně ráno a po západu slunce. Vrstvy, nepromokavá bunda a pevné boty jsou základ. Hradní interiéry bývají chladné i za slunečného dne, takže mikina se hodí i na prohlídku. A protože signál v některých částech údolí kolísá, stáhněte si mapu do offline režimu ještě v Praze.
Video průvodce
Často kladené otázky
Jak dlouho trvá výlet na Křivoklát z Prahy?
Počítejte s celým dnem, ale nemusí být nabitý. Cesta vlakem zabere zhruba hodinu a půl v každém směru, autem přibližně hodinu. Samotná prohlídka hradu trvá podle zvoleného okruhu jednu až dvě hodiny. Pokud přidáte procházku po naučné stezce, vyjde vám program na sedm až osm hodin od odjezdu po návrat. Kdo chce jen hrad a krátkou procházku podhradím, zvládne to i za pět hodin.
Dá se na Křivoklát dostat bez auta?
Ano, a je to jedna z pohodlnějších variant. Z Prahy se jede vlakem do Berouna a tam se přestupuje na lokálku do Rakovníka, která staví přímo v Křivoklátu. Od zastávky je to k hradu pár minut pěšky plus krátké stoupání. Výhodou vlaku je, že se nemusíte vracet na stejné místo — můžete projít údolím a nastoupit o zastávku dál, například ve Zbečně.
Kdy jsou lesy na Křivoklátsku nejbarevnější?
Nejsilnější bývá přelom září a října, kdy se duby a buky přebarvují najednou. Přesné načasování se rok od roku liší podle počasí — po suchém létě přicházejí barvy dřív, po vlhkém později. Druhá polovina září je kompromis: listí je ještě z větší části zelené, ale první zlaté koruny už prosvítají a v údolí bývá ráno mlha, která fotkám sedne.
Je hrad vhodný pro návštěvu s dětmi?
Ano. Prohlídkové okruhy jsou pro děti srozumitelné a témata jako hladomorna nebo velká věž si je získají sama. Horší je to s kočárkem — přístupová cesta k hradu stoupá a interiéry mají schody. S menšími dětmi se vyplatí nosítko. Naučná stezka Brdatka je pro školáky v pohodě, s batolaty se jí raději vyhněte kvůli kamenitému a místy úzkému terénu.
Musím si prohlídku rezervovat dopředu?
Na podzim ve všední den většinou ne, o víkendu je rezervace rozumné pojištění. Skupiny mají pevnou kapacitu a když se sejde autobusový zájezd, může se stát, že na nejbližší okruh se nedostanete. Rezervaci i aktuální otevírací dobu řešte přes oficiální stránky památky — režim se na začátku října mění a některé okruhy se přes zimu zavírají.
Na co si dát pozor při sběru hub na Křivoklátsku?
Křivoklátsko je chráněná krajinná oblast a zároveň biosférická rezervace, takže sběr má svá pravidla. V prvních zónách CHKO a v maloplošných zvláště chráněných územích se nesbírá vůbec, jinde platí běžná pravidla — sbírat jen pro vlastní potřebu, nehrabat hrabanku a nepoškozovat mladé porosty. Hranice zón bývají vyznačené v terénu i v turistických mapách, takže se vyplatí je zkontrolovat předem.
Shrnutí na závěr
Křivoklát funguje jako výlet ve dvou rovinách zároveň: je to jeden z nejlépe zachovaných královských hradů u nás a zároveň brána do lesů, které na podzim patří k nejhezčím ve středních Čechách. Kombinace prohlídky a procházky po Brdatce je osvědčený základ, který se dá podle chuti natáhnout o Skryje, Zbečno nebo Lány. A protože je hrad na dosah vlakem, nemusíte řešit ani parkování, ani sklenku vína k obědu — a na rozdíl od léta tu na podzim máte cesty většinu dne skoro sami.
Anežka je rodilá Pražačka z Vinohrad, vystudovala turismus na VŠE. Sedm let vedla blog Praha jinak (12 tisíc měsíčních čtenářů), kde mapovala alternativní místa, lokální podniky a méně známé čtvrti. Pro Pražské fórum sestavuje redakční koncepci a píše longformy o pražských čtvrtích.




