Vršovice jsou čtvrť, která se za posledních deset let proměnila z přehlížené periferie vnitřní Prahy v jedno z nejživějších míst města. Hledáte-li heslo „vršovice praha“ kvůli tipům na kavárny a bary, jste tu správně: v redakci máme tuhle část Prahy 10 dlouhodobě v oblibě a v létě sem chodíme snad každý týden. Krymská a její okolí nabízejí kombinaci, která se jinde hledá těžko – výbornou kávu, večerní bary s atmosférou, zelené parky i vinici s výhledem. V tomto průvodci najdete místa, která podle nás stojí za cestu přes řeku i přes celé město.
Proč právě Vršovice?
Vršovice nikdy nebyly výstavní čtvrtí jako sousední Vinohrady. Právě to je ale jejich výhoda: činžovní domy tu zůstaly civilnější, nájmy dlouho nižší, a tak se sem v první polovině minulé dekády začali stěhovat lidé, kteří chtěli otevřít vlastní kavárnu, bistro nebo malý bar. Výsledkem je čtvrť, kde se dobře žije i dobře tráví volný čas – bez turistických davů, které v létě zaplavují centrum.
Charakter čtvrti dotváří i fotbalový stadion Ďolíček, domov klubu Bohemians 1905, funkcionalistický kostel svatého Václava od architekta Josefa Gočára na náměstí Svatopluka Čecha a klidné Heroldovy sady. Kdo chce o historii čtvrti vědět víc, najde přehledné shrnutí na Wikipedii.
Krymská: ulice, která změnila čtvrť
Krymská je krátká, mírně do kopce stoupající ulice mezi Francouzskou a Ruskou. Kolem roku 2014 o ní psala zahraniční média jako o jedné z nejzajímavějších ulic Evropy a od té doby se z ní stal symbol nové vlny pražských podniků. Přes den tu potkáte lidi s notebooky na kávě, večer se chodníky zaplní hloučky u piva a vína. Není to uhlazená promenáda – a právě v tom je její kouzlo. Omšelé fasády, malé výlohy, žádné řetězce.
Jak se do Vršovic dostat
Nejjednodušší je tramvaj: linky 4 a 22 staví přímo na zastávce Krymská na Francouzské ulici, z Náměstí Míru jste tu za pár minut. Z centra se dá dojít i pěšky přes Vinohrady – příjemná procházka na půl hodiny. Autem to nedoporučujeme, parkování je ve čtvrti obtížné a v létě obzvlášť.
Nejlepší kavárny ve Vršovicích
Kavárenská scéna je tu hustá jako málokde v Praze. Následující podniky považujeme za jistotu, ať už jdete na rychlé espresso, nebo na celé odpoledne s knihou. A pokud vás zajímá výběrová káva v dalších čtvrtích, sepsali jsme i velký přehled specialty kaváren v Praze.
Café v lese
Legenda Krymské. Café v lese na adrese Krymská 12 funguje jako kavárna, bar i hudební klub v jednom – přes den káva a klidné posezení, večer koncerty a DJ sety ve sklepním prostoru. Interiér s dřevěným obložením a květinami působí trochu jako chata po babičce, a přesně tak to má být. V létě se sedí i venku na chodníku a atmosféra ulice je odsud nejlepší.
Café Sladkovský
Kousek od Krymské, v Sevastopolské ulici, najdete Café Sladkovský – podnik s patinou staré kavárny, obřími zrcadly a výbornou kuchyní. Chodí se sem na snídaně, na odpolední kávu i na večerní sklenku vína. Je to jedno z těch míst, kde se z „jedné kávy“ snadno stanou tři hodiny. O víkendech bývá plno, doporučujeme přijít dřív nebo mimo špičku.
Za zmínku stojí i veganské bistro Plevel přímo na Krymské, které patří k nejdéle fungujícím rostlinným podnikům v Praze a v létě nabízí lehká sezónní jídla, po kterých nebudete litovat ani u zmrzliny o dvě ulice dál.
Bary a večerní Krymská
Večer se Vršovice přepínají do jiného režimu. Krymská a okolní ulice nabízejí barů tolik, že se dá udělat celý večerní okruh, aniž byste opustili čtvrť. Pivaři ocení Bad Flash Bar na Krymské, který čepuje řemeslná piva malých českých pivovarů a patří k nejlepším craft beer adresám v Praze 10. Milovníci vína zamíří o pár kroků dál – vinných barů a večerek s dobrým výběrem tu v posledních letech přibylo.
Café bar Pilotů a Kino Pilotů
V Donské ulici sídlí Kino Pilotů, oblíbené artové kino s několika sály – a jeho kavárenský bar je skvělá zastávka i pro ty, kdo na film nejdou. Před večerním promítáním si tu dáte aperitiv, po něm koktejl, a v létě se sedí venku. Kombinace kino + večeře + drink v okruhu tří ulic je podle nás jeden z nejlepších pražských večerů mimo centrum vůbec.
Kam potom? Pokud vám vršovická noc nestačí, je to odsud kousek na vinohradské terasy a bary – večerní procházka přes Ruskou ulici nahoru k vodárenské věži patří k létu ve Vršovicích stejně jako káva na Krymské.
Léto ve Vršovicích: parky, víno a procházky
Vršovice mají i zelenou stránku, která se v horkých dnech hodí. Heroldovy sady u vršovické radnice jsou menší, klidný park ideální na kávu s sebou. Hlavní letní magnet je ale Grébovka – Havlíčkovy sady na pomezí Vršovic a Vinohrad, druhý největší park vnitřní Prahy s vlastní vinicí. Sklenka vína ve viničním altánu s výhledem na svah révy je zážitek, kvůli kterému se sem jezdí z celého města. Více tipů z okolí najdete v našem článku o Vinohradech v létě.
Podvečer doporučujeme zakončit na některém z vyvýšených míst poblíž – tipy jsme sepsali v přehledu nejlepších míst na západ slunce v Praze. A kdo chce poznat i zbytek města, oficiální turistický portál Prague.eu nabízí přehled akcí, které se v Praze během léta konají.
Ideální letní den ve Vršovicích podle redakce? Dopolední káva v Café Sladkovský, oběd v Plevelu, odpoledne Grébovka a víno v altánu, podvečerní film v Kině Pilotů a večer Krymská – pivo z malého pivovaru v Bad Flash Baru a závěr v Café v lese, kde zrovna někdo hraje. Celý den se přitom pohybujete v okruhu deseti minut chůze.
Pár praktických postřehů z redakčních návštěv. Většina podniků ve čtvrti je menších, takže pokud plánujete víkendovou snídani nebo večer ve větší skupině, vyplatí se rezervace – hlavně v Café Sladkovský. Platba kartou je dnes samozřejmostí prakticky všude. A počítejte s tím, že Krymská žije do pozdních hodin hlavně ve čtvrtek, v pátek a v sobotu; kdo má radši klidnější atmosféru, ať přijde v neděli podvečer, kdy má ulice úplně jiné, pomalejší tempo.
V horkých letních dnech má čtvrť ještě jednu výhodu: stín. Úzké ulice s vysokými činžáky se nepřehřívají tolik jako otevřená prostranství v centru, a když už je vedro k nevydržení, je tu Grébovka se vzrostlými stromy, grotta a stinné svahy nad vinicí. Zmrzlinu nebo ledovou kávu s sebou seženete na několika místech mezi Francouzskou a Moskevskou a s kelímkem v ruce se dá příjemně bloumat kolem secesních a funkcionalistických fasád – Vršovice jsou mimochodem skvělá čtvrť na pozorování architektury, od dělnických pavlačáků po Gočárův kostel.
Fotbaloví fanoušci by neměli minout Ďolíček. I mimo sezónu má okolí stadionu Bohemians svérázný genius loci a hospody v okolí patří k tomu nejautentičtějšímu, co ve čtvrti najdete. Právě tahle směs – klokani z Ďolíčku, kavárenská Krymská a viniční altán v Grébovce – dělá z Vršovic čtvrť, která se nedá zaměnit s žádnou jinou v Praze.
Kdo má rád ranní režim, tomu Vršovice sednou i brzy po ránu. Snídaňová nabídka je tu pestrá: vajíčka na desítky způsobů, domácí pečivo i kvalitní filtrovaná káva. Ve všední dny se dá snídat v klidu takřka kdekoliv, o víkendech doporučujeme přijít před desátou – vršovické brunche se staly pojmem daleko za hranicemi čtvrti a stoly rychle mizí. Po snídani stačí sejít pár kroků dolů k Botiči; podél potoka vede příjemná cesta, kterou zvládnete i s kočárkem, a dovede vás až do Grébovky.
Léto je ve Vršovicích také obdobím sousedských akcí. Ulice a podniky pořádají bleší trhy, malé slavnosti, promítání a koncerty na dvorcích – program se rok od roku mění, proto sledujte vývěsky přímo v podnicích a jejich sociální sítě. Zvláštní kapitolou je korzo na Krymské, které v minulých letech dokázalo na jeden den proměnit celou ulici v pouliční festival; atmosféra, na kterou se nezapomíná.
Pokud vám vršovický styl zachutná, nabízí se rozšířit rádius o pár minut chůze. Směrem k Edenu najdete moderní Vršovice s obchodním centrem a stadionem Slavie – kontrast, který ukazuje, jak různorodá čtvrť to je. Opačným směrem, přes Ruskou nahoru, začínají tiché rezidenční ulice s vilami a funkcionalistickými bytovkami, ideální na trávení podvečera bez lidí. A milovníci železnice ocení, že se z vršovického nádraží dostanou vlakem přímo do centra i na výlety podél Sázavy.
Na závěr jedno redakční doporučení navíc: nechoďte do Vršovic s pevným plánem. Tahle čtvrť funguje nejlépe, když se necháte vést – od výlohy k výloze, od kávy k vínu, z parku do kina. Právě spontánnost je to, co Krymskou a okolí odlišuje od naleštěných turistických tras v centru. Vršovice nejsou kulisa, ale živá čtvrť, a přesně tak je potřeba je zažít.
A jestli si z celého průvodce máte odnést jediné jméno, ať je to Krymská. Ne kvůli jednomu konkrétnímu podniku, ale kvůli celku: málokde v Praze se na pár desítkách metrů potká tolik dobré kávy, piva, vína a hudby s tak nenucenou atmosférou. V létě, kdy život přeteče z interiérů na chodníky, to platí dvojnásob. Vezměte kamarády, nechte auto doma a přijeďte čtyřkou – zbytek už zařídí ulice sama.
Video průvodce
Často kladené otázky
Jak se dostanu na Krymskou městskou dopravou?
Nejrychleji tramvají – linky 4 a 22 staví na zastávce Krymská na Francouzské ulici. Z Náměstí Míru jedete asi pět minut, z centra (Karlovo náměstí) zhruba čtvrt hodiny.
Je Krymská zajímavá i přes den?
Ano. Dopoledne a odpoledne patří kavárnám – Café v lese i okolní podniky fungují od rána a atmosféra je klidná. Večerní barový ruch začíná zpravidla po osmé hodině.
Kde ve Vršovicích zaparkovat?
Čtvrť leží v zóně placeného stání a volné místo se hledá těžko. Doporučujeme přijet MHD; pokud autem, počítejte s parkováním dál od Krymské a docházkou.
Jak daleko je Grébovka?
Havlíčkovy sady začínají zhruba deset minut chůze od Krymské. Viniční altán s výhledem na vinici je v horní části parku, vstup do parku je zdarma.
Hodí se Vršovice i pro rodiny s dětmi?
Určitě – Heroldovy sady i Grébovka mají dětská hřiště, kavárny jsou k dětem vstřícné a Kino Pilotů hraje i rodinné projekce. Večer je ale Krymská spíš dospělácká.
Kdy je nejlepší doba na návštěvu?
V létě doporučujeme všední den navečer: zahrádky jsou otevřené, ulice žije, ale není narváno jako o víkendu. Na klidnou kávu je ideální všední dopoledne.
Anežka je rodilá Pražačka z Vinohrad, vystudovala turismus na VŠE. Sedm let vedla blog Praha jinak (12 tisíc měsíčních čtenářů), kde mapovala alternativní místa, lokální podniky a méně známé čtvrti. Pro Pražské fórum sestavuje redakční koncepci a píše longformy o pražských čtvrtích.




