Dobrý vinný bar je v létě to nejlepší, co může Praha nabídnout: sklenka vychlazeného ryzlinku na zahrádce, kus dobrého sýra a večer, který nikam nespěchá. Vinných barů je v Praze čím dál víc a od klasických vináren se posunuly k sebevědomé kultuře, která snese srovnání s Vídní i Kodaní. V redakci jsme dali dohromady místa, kam se letos v létě vracíme nejraději – od malostranských klasik přes karlínskou přírodní scénu až po altány přímo ve vinicích, o kterých spousta Pražanů vůbec neví.
Praha přitom k vínu patří odjakživa. Vinice se na svazích nad Vltavou pěstovaly už za Karla IV., který výsadbu révy kolem města podporoval panovnickými dekrety, a stopy té éry nese celá čtvrť – Vinohrady se nejmenují náhodou. Dnešní vinná Praha je směs několika světů: elegantních barů v centru, kde se učíte rozumět burgundskému, neformálních podniků s přírodními víny v Karlíně a na Žižkově, klasických vináren, kam se chodí na moravské sudové, a konečně samotných vinic, které ve městě přežily a znovu ožívají. Každý z těch světů má své letní kouzlo a v tomhle průvodci projdeme všechny.
Malá Strana a Staré Město: klasika, která nezklame
Centrum má pověst turistické pasti, ale mezi vinaři platí opak: právě tady stojí podniky, které pražskou vinnou scénu před lety nastartovaly a drží laťku dodnes.
Vinograf: škola pití vína po sklenkách
Vinograf patří k průkopníkům konceptu wine baru v Praze. Pobočka v Míšeňské ulici kousek od Karlova mostu je malá, útulná a večer se v ní tísní směs místních a poučených návštěvníků z celého světa; větší Vinograf na Senovážném náměstí zase nabízí desítky vín po sklence a kuchyni, která s vínem počítá. Síla Vinografu je v personálu – řeknete, co pijete rádi, a oni trefí láhev, kterou si zapíšete do poznámek. V létě chytne dobré místo venku jen ten, kdo přijde dřív, takže doporučujeme rezervaci.
Malostranský vinný večer se dá krásně spojit s procházkou: od Karlova mostu Míšeňskou ulicí, přes Kampu a podél řeky, se sklenkou jako tečkou. A pokud toužíte po víně s výhledem, nezapomínejte na Svatováclavskou vinici u Pražského hradu – historická vinice nad Malostranskou patří k nejstarším doloženým v Čechách a posezení nad střechami Malé Strany je zážitek i pro otrlé Pražany, kteří „do centra nechodí“.
Bokovka a okolí Dlouhé
Bokovka v Dlouhé ulici je pojem: vinný bar schovaný ve dvoře, který spoluzakládali filmaři okouzlení vínem – jméno odkazuje na slavný film Sideways. Dvorek Bokovky je jedno z nejpříjemnějších míst v centru, kde se dá za letního večera sedět, a lístek kombinuje malé české vinaře s pečlivě vybranou Francií či Itálií. Okolí Dlouhé a Dušní pak tvoří přirozený vinný okruh – na skleničku se tu dá přecházet z podniku do podniku pěšky a každý má jinou náladu.
Karlín a Žižkov: přírodní vína a mladá scéna
Kdo chce vidět, kam se pražské víno posunulo za posledních deset let, měl by vyrazit za řeku Vltavu na východ od centra.
Karlín je pro vinný večer ideální čtvrť i logisticky: rovné ulice, kavárny a bistra na každém rohu a od stanice metra Křižíkova je všude blízko. V létě se tu žije venku – stolky na chodnících, otevřená okna, korzo mezi Karlínským náměstím a Přístavem 186 00. Vinný bar tu není cíl, ale součást večera, který může začít espressem, pokračovat vínem a skončit procházkou po náplavce na Rohanském ostrově.
Veltlin: autentisté z Karlína
Veltlin na Křižíkově ulici byl u nás průkopníkem takzvaných autentických a přírodních vín – lahví od malých vinařů, kteří pracují bez zbytečné chemie a nechávají víno mluvit samo za sebe. Lístek se tu mění pořád, personál o každé láhvi vypráví jako o dobrém příteli a atmosféra je uvolněná, žádný vinařský snobismus. V létě se sedí venku na chodníku a Karlín kolem příjemně šumí. Odtud je to navíc kousek do dalších karlínských podniků, takže se návštěva snadno protáhne. Na Žižkově pak vinnou scénu doplňují menší bary s přírodními víny, kde se láhve otvírají podle nálady večera – čtvrť si na neformálnost potrpí a k vínu tu často hraje vinyl.
K východnímu okruhu patří i klasika, kterou by byla škoda vynechat: tradiční vinárny s moravským sudovým vínem, jako je legendární U Sudu ve Vodičkově ulici s labyrintem sklepních místností. Proti vyladěným barům je to jiný svět – hlučnější, levnější a svým způsobem nesmrtelný. Právě kontrast mezi starou vinárenskou Prahou a novou barovou scénou dělá zdejší vinný život tak zajímavým: večer můžete začít degustací pet-natu v Karlíně a skončit u džbánku veltlínu ve sklepě, kde se nic nezměnilo dvacet let.
Víno pod širým nebem: altány a vinice
Praha má něco, čím se máloco vyrovná: vinice přímo ve městě. Pít víno pár metrů od hlavy révy, ze které pochází, je zážitek, který v létě nemá konkurenci.
Pití vína ve vinici má jinou dynamiku než bar: chodí se dřív, sedí se déle a víc se kouká než mluví. Vezměte deku pro případ, že budou lavice plné, něco malého k zakousnutí a nechte telefon v kapse – západ slunce nad městem je lepší než jakýkoli feed.
Viniční altán v Grébovce
Havlíčkovy sady na rozhraní Vinohrad a Vršovic ukrývají historickou vinici Grébovka a v ní dřevěný viniční altán s výhledem přes réví na město. Sklenka růžového při západu slunce nad vinicí je vinohradská klasika, kterou v redakci považujeme za jeden z nejromantičtějších letních zážitků v Praze. V okolí se navíc dá spojit víno s procházkou parkem a zastávkou u grotty – umělé jeskyně, která k Grébovce neodmyslitelně patří.
Vinice sv. Kláry a Salabka v Troji
Na severu města se nad Botanickou zahradou rozkládá vinice svaté Kláry s vyhlídkou na trojskou kotlinu – posezení mezi řádky révy s výhledem na Prahu je tu součástí vstupu do zahrady. Kousek odtud leží Salabka, největší pražská vinice, kde se víno přímo rodí: vinařství tu pořádá degustace a v sezóně se dá posedět přímo v areálu. Trojský výlet doporučujeme spojit s celým dnem – zoo, botanická zahrada a vinice tvoří přirozený trojúhelník. Že většina vína, které v pražských barech pijete, pochází z jižní Moravy, není náhoda – o největší české vinařské oblasti si můžete přečíst na Wikipedii.
Co v létě pít? Lehkost je klíč. Sklepmistři i sommelieři v horkých měsících sahají po svěžích bílých – veltlínském zeleném, ryzlinku vlašském či mülleru – a po suchých rosé, která se za posledních pár let zbavila nálepky sladkého kompromisu. Velkým letním hitem jsou pet-naty, tedy přírodně šumivá vína dokvášená v lahvi: mají nižší alkohol, hravé bublinky a k rozpálenému městu sedí dokonale. Nebojte se ani frizzante z pražských a moravských vinařství nebo vína chlazeného víc, než velí učebnice – v tropickém večeru je lepší sklenka o dva stupně chladnější než zteplalá poučka.
Jak si letní večer u vína užít naplno
Sezónní bonus: během léta a zvlášť na začátku podzimu město ožívá vinnými slavnostmi – od sousedských akcí na vinicích po velká vinobraní v Grébovce a na Náplavce. Vyplatí se sledovat programy městských částí; ochutnat mladé víno a burčák přímo mezi řádky révy je zážitek, kvůli kterému se do pražských vinic vracíme každý rok.
Pár rad z redakce na závěr. Zaprvé: v létě choďte dřív, nebo rezervujte – zahrádky vinných barů jsou malé a plní se rychle. Zadruhé: nebojte se říct si o radu; dobrý sommelier se pozná podle toho, že se nejdřív ptá, co máte rádi, a teprve pak nalévá. Zatřetí: zkoušejte po sklenkách, ne po lahvích – právě možnost ochutnat čtyři různá vína za večer je největší výhoda baru proti restauraci. A začtvrté: k vínu jezte; většina podniků nabízí aspoň sýry a uzeniny a rozdíl je znát.
A jedna rada navíc pro ty, kdo chtějí víno nejen pít, ale i poznávat: řada pražských barů pořádá pravidelné řízené degustace, kde za jeden večer projdete šest až osm vzorků s výkladem. Je to nejrychlejší způsob, jak si vycvičit chuť a zjistit, co vám opravdu sedí – a v klimatizovaném sklepě se degustace kupodivu hodí i do největších veder. Sledujte sociální sítě jednotlivých podniků, letní termíny bývají vypsané s předstihem a rychle se plní.
Vinná Praha se navíc krásně doplňuje s dalším letním děním. Novinky na scéně mapujeme v přehledu letních pop-up barů a bister, sobotní ochutnávání vína krásně navazuje na ranní nákupy na vinohradských a vršovických trzích a za jídlem i designem stojí za výlet Pražská tržnice v Holešovicích. Vinice a vinné akce ve městě sleduje také oficiální portál Prague.eu.
Ať už zvolíte dvorek v centru, chodník v Karlíně, nebo lavici ve vinici, platí jedno: pražské vinné léto je krátké a nejlepší večery jsou ty neplánované. Vezměte někoho blízkého, nechte si nalít něco, co jste ještě nepili, a nechte město, ať pracuje za vás.
Video průvodce
Časté dotazy
Kde je v Praze nejhezčí posezení u vína venku?
Podle nás viniční altán v Grébovce a vinice sv. Kláry v Troji – obojí nabízí víno s výhledem přímo z pražských vinic. V centru pak dvorek Bokovky v Dlouhé ulici.
Co jsou přírodní (autentická) vína?
Vína od malých vinařů, kteří minimalizují zásahy ve sklepě i na vinici. V Praze je průkopnicky nabízí karlínský Veltlin; chutnají živěji a někdy překvapivě, proto se vyplatí nechat si poradit.
Musím ve vinném baru rezervovat?
V létě rozhodně doporučujeme, zvlášť na páteční a sobotní večer. Zahrádky jsou malé a oblíbené podniky bývají plné už kolem sedmé.
Kolik stojí sklenka vína v pražském vinném baru?
Ceny se liší podle podniku i vína, orientačně počítejte s cenou srovnatelnou s lepší kavárnou či koktejlovým barem. Ochutnávání po sklenkách vyjde levněji než celá láhev.
Dá se v Praze ochutnat víno přímo z pražských vinic?
Ano – například vinařství Salabka v Troji hospodaří na největší pražské vinici a pořádá degustace, víno se čepuje i na vinici sv. Kláry a v altánu v Grébovce.
Kam vyrazit, když nepiju alkohol?
Většina vinných barů nabízí i nealko varianty – hroznové mošty, nealkoholická vína či domácí limonády, takže společnost můžete klidně doplnit bez sklenky vína.
Štěpán se gastronomické scéně Prahy věnuje deset let — psal pro Foodie a Apetit, externě hodnotí restaurace pro Maurerův Grand Restaurant. Specializuje se na fine dining, ale stejně tak rád recenzuje bistro a hospody.



