Výlet na Slapy patří k létu u Prahy stejně neodmyslitelně jako zmrzlina k prázdninám. Slapská přehrada leží necelou hodinu jízdy od města, a přesto tu člověk najde úplně jiný svět: zátoky s teplou vodou, borovice nad skalnatými břehy, kempy vonící grilem a lodě všech velikostí. Když k tomu přidáte Štěchovice s jejich přehradou a legendami a pěší stezku podél Svatojánských proudů, vznikne jednodenní i víkendový program, který v redakci považujeme za jednu z nejlepších letních únikových cest z rozpálené Prahy. V tomto průvodci najdete osvědčená místa na koupání, možnosti plavby i tipy, jak se na místo pohodlně dostat bez auta.
Proč právě Slapy: léto u vody kousek od Prahy
Vodní nádrž Slapy vznikla v letech 1949–1954 jako součást vltavské kaskády a od té doby je jedním z nejoblíbenějších rekreačních území středních Čech. Hladina se táhne v délce přes čtyřicet kilometrů proti proudu Vltavy a nabízí desítky zátok, pláží a kempů. Voda se v mělčích zátokách během slunečných týdnů ohřeje na příjemných 22 až 24 stupňů, takže koupání je tu podstatně přívětivější než v mnoha rybnících v okolí Prahy.
Kouzlo Slap spočívá v rozmanitosti. Kdo chce plnou letní infrastrukturu – převlékárny, stánky s občerstvením, půjčovny šlapadel – zamíří na Ždáň nebo do Živohoště. Kdo hledá klid, najde si skalnatý výběžek nebo malou zátoku dostupnou jen pěšky či lodí. A kdo se nechce koupat vůbec, může celý den strávit na palubě výletní lodi, na kole po okolních kopcích nebo na stezce podél Svatojánských proudů. Právě tahle kombinace dělá ze Slap ideální cíl pro skupiny, kde má každý jinou představu o dokonalém letním dni.
Podrobnou historii přehrady a technické zajímavosti shrnuje heslo o vodní nádrži Slapy na Wikipedii – za přečtení stojí už jen proto, že přehradní hráz ukrývá elektrárnu umístěnou netradičně přímo v tělese hráze.
Slapy mají navíc dlouhou rekreační tradici. Už od první republiky mířili Pražané do údolí Vltavy za trampingem a vodáctvím, a když v padesátých letech stoupla hladina nové přehrady, vyrostly na březích stovky chat a první kempy. Dnešní atmosféra na tuto éru pořád navazuje: večer u vody voní oheň, na molech sedí rybáři a v osadách se hraje kytara. Kdo chce zažít české léto v jeho nejklasičtější podobě, těžko najde lepší učebnici než právě slapské břehy.
Jak se na Slapy dostat: autobusem, autem i po vodě
Nejjednodušší je cesta autem: z jižního okraje Prahy po Strakonické a poté přes Davli a Štěchovice, případně přes Zbraslav a Jílové u Prahy. V sezoně ale počítejte s tím, že parkoviště u nejznámějších pláží se o víkendech plní už dopoledne. Vyplatí se vyrazit brzy ráno, nebo naopak až po obědě, kdy se první vlna návštěvníků začíná vracet domů.
Autobusem ze Smíchova
Bez auta se na Slapy dostanete překvapivě pohodlně. Ze Smíchovského nádraží jezdí příměstské autobusy Pražské integrované dopravy směr Štěchovice, část spojů pokračuje přes obec Slapy dál k přehradě a rekreačním osadám. Cesta do Štěchovic trvá kolem čtyřiceti minut, na Ždáň zhruba hodinu. Aktuální spojení si před cestou ověřte ve vyhledávači IDOS – o letních víkendech bývají spoje posílené, přesto doporučujeme nenechávat návrat na poslední autobus.
Parníkem po Vltavě
Nejromantičtější varianta je plavba. V letní sezoně vyplouvají výletní lodě z pražského Rašínova nábřeží proti proudu Vltavy směrem na Štěchovice a Slapy; plavba kaňonem řeky kolem Vraného a Davle patří k nejhezčím lodním trasám v Čechách. Jízdní řády se rok od roku mění, proto si termíny a nástupní místa ověřte předem u provozovatelů lodní dopravy. Kdo nechce strávit celý den na palubě, může zvolit kombinaci: tam lodí, zpět autobusem. Tip z redakce: u přehrady fungují půjčovny motorových člunů, šlapadel i paddleboardů, na které nepotřebujete kapitánské zkoušky.
Sportovnější povahy mohou zvolit kolo. Podél Vltavy vede z Prahy oblíbená cyklotrasa přes Zbraslav do Davle a dále na Štěchovice; rovinatý úsek podél řeky zvládne i příležitostný cyklista, za Štěchovicemi už si ale připravte nohy na pořádná stoupání. Kombinace kolo tam a autobus s cyklopřepravou zpět je osvědčený kompromis, jen si předem ověřte, které spoje kola berou.
Kde se koupat: Ždáň, Živohošť a Nová Rabyně
Slapská přehrada nemá jednu centrální pláž, ale řadu osad a zátok, z nichž každá má vlastní atmosféru. Vybrali jsme tři, které podle nás pokryjí většinu letních nálad.
Ždáň: klasika s plnou výbavou
Ždáň je pro mnoho Pražanů synonymem Slap. Travnaté pláže pozvolna klesají do vody, děti tu mají mělčinu, dospělí stánky s občerstvením a půjčovny lodiček. O prázdninových víkendech je tu živo, což k místu patří – kdo hledá samotu, přejde po břehu o pár zátok dál, kde davy rychle řídnou. Kousek odtud leží i Skalice a Měřín s kempy a dalšími přístupy k vodě.
Ke koupání na přehradě patří i jedna praktická věc: kvalita vody. Krajská hygienická stanice ji na sledovaných plážích v sezoně pravidelně měří a výsledky zveřejňuje. Většinu léta bývá voda výborná, na konci horkých srpnů se ale mohou objevit sinice, proto se před cestou vyplatí rychlá kontrola aktuálního stavu – ušetří vám zklamání na místě.
Živohošť: dvě strany jedné zátoky
Živohošť na středním toku nádrže je největší rekreační oblastí Slap. Břehy lemují kempy, penziony a restaurace, funguje tu půjčovna paddleboardů i kotviště lodí. Levý a pravý břeh spojuje v sezoně přívoz, takže si můžete udělat malý okruh: dopoledne koupání na jedné straně, oběd na druhé. Voda je tu čistá a přehledná, ideální i pro méně zdatné plavce.
Nová Rabyně: nejblíž hrázi
Nová Rabyně leží nedaleko přehradní hráze a kombinuje pláže s výhledem na charakteristické slapské skály. Odtud je to také nejblíž k vycházce na korunu hráze, ze které přehlédnete hladinu na jednu a hluboké údolí Vltavy na druhou stranu. Pokud máte raději městské koupání a sport u vody, přímo v Praze doporučujeme náš průvodce po Štvanici a Rohanském ostrově.
Ať zvolíte kteroukoli pláž, počítejte s tím, že gastronomická nabídka je tu spíš prázdninová než gurmánská: smažený sýr, langoše, kofola a točené pivo. My to máme rádi právě takhle, ale kdo touží po sofistikovanější večeři, najde ji spíš v restauracích v Davli a Štěchovicích, případně až po návratu v Praze.
A co když se počasí zrovna nevydaří, nebo se děti u vody po hodině začnou nudit? I na to mají Slapy odpověď. Okolní kopce protkává síť značených turistických tras a lesních cest vhodných na houbaření, u větších kempů fungují hřiště, minigolf a půjčovny sportovního vybavení a rybáři si na povolenku přijdou na své prakticky kdekoli na břehu. Milovníci výhledů mohou vystoupat na některou z vyhlídek nad údolím – kromě zmíněné Máje stojí za to i výhledy nad Živohoští, odkud je hladina vidět v celé šíři. Za deštivého odpoledne se pak nabízí přejezd do Nového Knína s hornickým muzeem a expozicí těžby zlata, případně návrat přes Davli, kde soutok obou vltavských ramen vytváří jedno z nejmalebnějších míst dolního Povltaví. Jinými slovy: program na Slapech nekončí ručníkem na pláži.
Štěchovice a Svatojánské proudy: historie a stezka nad řekou
Štěchovice bývají při cestě na Slapy jen průjezdním bodem, a je to škoda. Městečko na soutoku Vltavy a Kocáby má vlastní přehradu dokončenou v roce 1944, kostel svatého Jana Nepomuckého a pověstný „štěchovický poklad“ – legendu o ukrytých dokumentech z konce války, která sem dodnes láká hledače záhad. Na náměstí si dáte zmrzlinu nebo oběd a můžete vyrazit na nejhezčí pěší část celého výletu.
Naučná stezka Svatojánské proudy vede podél Vltavy mezi štěchovickou a slapskou přehradou. Kdysi tu řeka hučela v nebezpečných peřejích, kterými se plavily vory; dnes vede kaňonem klidná hladina a nad ní pohodlná pěšina s lávkami a informačními tabulemi. Trasa měří zhruba sedm kilometrů a odměnou je jedno z nejfotografovanějších míst středních Čech – vyhlídka Máj u Teletína, odkud se díváte přímo do srdce vltavského meandru. Další tipy na výlety po okolí Prahy najdete na portálu Kudy z nudy, který provozuje agentura CzechTourism.
Pokud vám jednodenní výpravy z Prahy učarují, zkuste příště výlet na Karlštejn a do okolí nebo procházku Průhonickým parkem, který je na seznamu UNESCO.
Praktická poznámka na závěr: na Slapech platí, že nejlepší zážitky jsou ty jednoduché. Deka, plavky, kniha a špekáček k večeru. Nabídka služeb se mění podle sezony, proto konkrétní otevírací doby půjčoven a restaurací doporučujeme ověřit před cestou.
A jak by mohl vypadat ideální den? Náš osvědčený itinerář: v osm ráno autobus ze Smíchova do Štěchovic, dopoledne stezka Svatojánskými proudy s odbočkou na vyhlídku Máj, v poledne přesun k přehradě, odpoledne koupání a šlapadlo na Ždáni nebo v Živohošti, k večeru zmrzlina ve Štěchovicích a autobus zpět. Kdo má dva dny, přidá nocleh v kempu a druhý den půjčený člun nebo kolo po okolí. Slapy se nedají „splnit“ na jeden pokus – a to je na nich to nejlepší.
Video průvodce
Často kladené otázky
Jak daleko jsou Slapy z Prahy?
Přehradní hráz leží zhruba 35 kilometrů jižně od centra Prahy. Autem tam dojedete za 45 až 60 minut podle provozu, autobusem ze Smíchovského nádraží přibližně za hodinu.
Kde je na Slapech nejlepší koupání?
Nejvybavenější pláže najdete na Ždáni a v Živohošti, klidnější koupání u Nové Rabyně a v menších zátokách dostupných pěšky. Voda bývá v létě nejteplejší v mělkých zátokách na osluněných březích.
Dá se na Slapy dostat lodí z Prahy?
Ano, v letní sezoně vyplouvají výletní lodě z Rašínova nábřeží směrem na Štěchovice a Slapy. Plavby jezdí jen ve vybrané dny, proto si aktuální jízdní řád ověřte u provozovatele předem.
Co jsou Svatojánské proudy?
Bývalé nebezpečné peřeje Vltavy mezi Štěchovicemi a dnešní slapskou hrází. Po zatopení údolí je připomíná naučná stezka podél řeky, která vede až k vyhlídce Máj s výhledem na vltavský meandr.
Je výlet na Slapy vhodný pro rodiny s dětmi?
Určitě. Pláže na Ždáni a v Živohošti mají pozvolné vstupy do vody a zázemí s občerstvením. Stezku Svatojánskými proudy zvládnou i starší děti, s kočárkem je ale místy náročnější.
Kdy je nejlepší doba na návštěvu?
Na koupání červenec a srpen, na pěší výlety i červen a září. O prázdninových víkendech vyrážejte brzy ráno – parkoviště i autobusy bývají po desáté hodině plné.
Anežka je rodilá Pražačka z Vinohrad, vystudovala turismus na VŠE. Sedm let vedla blog Praha jinak (12 tisíc měsíčních čtenářů), kde mapovala alternativní místa, lokální podniky a méně známé čtvrti. Pro Pražské fórum sestavuje redakční koncepci a píše longformy o pražských čtvrtích.




