Výlet do Českého ráje z Prahy zvládnete pohodlně za jediný den — a přesto budete mít pocit, že jste byli někde hodně daleko. Pískovcová skalní města, hrady posazené na skalních ostrozích a stinné lesní stezky začínají zhruba dvě hodiny cesty od hlavního nádraží. V redakci patří tenhle směr mezi nejoblíbenější letní úniky z Prahy: je dost blízko na spontánní sobotu a zároveň dost divoký na to, aby se člověk cítil jako na dovolené.
Český ráj je vůbec nejstarší chráněná krajinná oblast u nás — vyhlášená byla už v roce 1955 — a od roku 2005 nese i status geoparku UNESCO. V praxi to znamená hustou síť značených tras, udržované vyhlídky a krajinu, která se během pár kilometrů promění z rovinatých polí ve skalní bludiště. Níže najdete konkrétní trasy, dopravu z Prahy i tipy, jak si den poskládat, aby vás nesrazilo srpnové vedro.
Jak se dostat z Prahy do Českého ráje
Zásadní rozhodnutí padne hned na začátku: jestli pojedete vlakem a půjdete pěšky z nádraží, nebo si vezmete auto a budete během dne přejíždět. Obě varianty dávají smysl, jen vedou k jinak postavenému dni.
Vlakem přes Turnov
Nejpřirozenější branou do Českého ráje je Turnov. Vlak z Prahy hlavního nádraží sem jede zhruba dvě hodiny, podle spoje buď přímo, nebo s jedním přestupem. Turnov je město broušených granátů a šperkařské tradice, ale pro výletníka je hlavně praktickým startem: přímo z okraje města vede modrá značka k hradu Valdštejn a dál na Hruboskalsko.
Druhá užitečná stanice je Karlovice-Sedmihorky, odkud jste do skal doslova za pár minut chůze. Pokud si chcete den naplánovat jako lineární trasu bez vracení, klasika zní: vystoupit v Turnově, projít Valdštejn a hruboskalské vyhlídky a sednout na vlak zpět v Karlovicích-Sedmihorkách. Autem tenhle trik neuděláte.
Vlakový výlet má ještě jednu výhodu — cestu zpět můžete strávit s nohama nahoře místo v koloně na Liberecké. Pokud vás tenhle formát baví, podobně dobře funguje i celodenní výlet vlakem do Kutné Hory, jen s výrazně menší dávkou lesa.
Autem, autobusem a na kole
Autem je to z Prahy po dálnici D10 na Mladou Boleslav a dál na Turnov nebo Jičín. Cesta trvá kolem hodiny a půl, ale v letních sobotách ráno počítejte s rezervou — a hlavně s tím, že parkoviště u Prachovských skal a pod Troskami se plní brzy dopoledne. Kdo vyrazí z Prahy před osmou, ušetří si spoustu nervů.
Autobusy jezdí z Prahy především do Jičína, což je ideální nástup pro Prachovské skály. Jičín sám o sobě stojí za hodinu procházky: Valdštejnovo náměstí s podloubím, Valdická brána a lipová alej směrem k Libosadu patří k nejhezčím barokním kompozicím v Čechách.
Na kole se dá Český ráj projet po značených cyklotrasách, ale počítejte s tím, že skalní města jsou zóny pro pěší — kolo si na okraji zamknete a dál jdete po svých. Aktuální stav tras a otevírací doby jednotlivých objektů si ověřte na Kudy z nudy, mění se sezónně.
Skalní města: srdce Českého ráje
Skalní města jsou důvod, proč sem lidé jezdí. Pískovcové věže vysoké desítky metrů, úzké soutěsky, kde je i v srpnu chládek, a vyhlídky, ze kterých vidíte celou oblast najednou. Dvě jsou nejznámější a dvě také nejvíc odlišné.
Hruboskalsko a vyhlídky nad Hrubou Skálou
Hruboskalské skalní město je ta laskavější varianta: široké lesní cesty, mírné stoupání a série vyhlídek posazených na hranách skal. Nad vším trůní zámek Hrubá Skála, doslova vyrostlý z pískovcového bloku — dnes v něm funguje hotel, ale okolí je volně přístupné.
Okruh po vyhlídkách je hlavní tah dne. Mariánská vyhlídka nabízí asi nejfotografovanější pohled na skalní věže s Troskami v pozadí. Dál na trase jsou Adamovo lože, Kapelník a Janova vyhlídka — každá jinak otočená, takže se vyplatí projít je všechny. Kousek nad Turnovem stojí ještě samostatná skalní vyhlídka Hlavatice s vyhlídkovým ochozem.
Trasa Turnov — Valdštejn — Hruboskalsko — Sedmihorky měří zhruba 12 kilometrů a s pauzami zabere pohodových pět až šest hodin. Převýšení není dramatické, ale terén je členitý: pohorky nebo pevné běžecké boty jsou lepší volba než sandály.
Prachovské skály u Jičína
Prachovské skály jsou o poznání sevřenější a dobrodružnější. Trasy vedou úzkými průrvami mezi věžemi, po žebřících a schodech vytesaných do pískovce, a střídají se se vyhlídkami do skalního labyrintu. Areál je zpoplatněný a značené okruhy jsou rozdělené podle délky, takže si vyberete podle toho, kolik máte času a energie.
Pro rodiny s menšími dětmi platí varování: schody a žebříky jsou tu opravdu časté a s kočárkem se do skal nedostanete. Pro děti od zhruba šesti let je to naopak jedno z nejzábavnějších míst v Čechách — připadají si jako v přírodním prolézacím hradu.
Hrady a zříceniny na skalách
Druhá polovina identity Českého ráje jsou hrady. Nestojí na kopcích jako jinde, ale přímo na skalních blocích, a často je od sebe dělí jen pár kilometrů. Tři z nich se dají zvládnout i během jednoho dne, pokud máte auto.
Trosky, Valdštejn a Kost
Trosky jsou symbolem celé oblasti — dvě věže, Baba a Panna, posazené na dvou čedičových sopouších. Výstup nahoru je krátký, ale strmý, a odměnou je kruhový výhled přes celý Český ráj až ke Krkonoším. Historii a stavební vývoj zříceniny popisuje i heslo Trosky na Wikipedii, pokud si chcete kontext načíst předem.
Valdštejn je nejstarší hrad oblasti a zároveň nejsnáz dostupný pěšky z Turnova. Přístupový barokní most se sochami patří k nejfotogeničtějším místům celého regionu a nádvoří s výhledem do skal je příjemné místo na první pauzu dne.
Kost v údolí Plakánek je naopak dobře dochovaný gotický hrad s hranolovou věží a rybníkem pod hradbami. Údolí Plakánek samotné je krátká, stinná a mimořádně příjemná procházka podél potoka — v horkém dni možná to nejlepší, co v Českém ráji můžete udělat.
Kdo chce něco netradičnějšího, může zamířit na Drábské světničky nad Mnichovým Hradištěm — skalní hrádek vytesaný přímo do pískovcových bloků, kde z hradu nezůstaly zdi, ale vytesané místnosti a schody.
Jak si naplánovat den v horkém srpnu
Srpen v Českém ráji znamená dvě věci: nádherné světlo a hodně lidí. Obojí se dá zvládnout plánováním.
Tři osvědčené okruhy podle času
Půl dne (4–5 h): vlakem do Turnova, pěšky na Valdštejn, okruh po hruboskalských vyhlídkách a zpět do Sedmihorek. Minimum přejíždění, maximum skal.
Celý den bez auta (7–8 h): to samé plus zajížďka na Hlavatici a odpolední pauza v Sedmihorkách u Věžáku, kde se dá i vykoupat.
Celý den autem (8–10 h): ráno Prachovské skály, poledne Trosky, odpoledne údolí Plakánek a hrad Kost. Náročné na přejezdy, ale uvidíte to nejlepší.
Praktické minimum do batohu: dost vody (ve skalách nejsou obchody), pokrývka hlavy, pevná obuv, hotovost pro menší občerstvení a nabitý telefon s offline mapou — signál v soutěskách kolísá. Vyrážejte brzy: mezi devátou a jedenáctou dopoledne je ve skalách nejpříjemněji a parkoviště ještě dýchají.
Pokud vám nakonec vyjde jen kratší okno, nemusíte jezdit tak daleko. Blízko Prahy funguje skvěle Průhonický park a pro den u vody zase Slapy a Štěchovice. Český ráj si nechte na den, kdy máte času dost — stojí za to nespěchat.
Méně známá místa, kde nebudete stát ve frontě
Hruboskalsko a Prachov jsou právem nejnavštěvovanější, ale v srpnové sobotě to na hlavních trasách poznáte. Český ráj má přitom celou řadu koutů, kam se davy nedostanou — a některé z nich jsou atmosférou ještě lepší.
Klokočské skály a hrad Rotštejn
Klokočské skály leží kousek od Turnova a působí jako Hruboskalsko ve zmenšeném, tišším vydání. Vede jimi soustava pískovcových hřebenů, průchodů a vyhlídek a přímo v nich se ukrývá zřícenina skalního hradu Rotštejn — hradu, kde jsou místnosti a schodiště vytesané rovnou do skály. Trasa se dá spojit s Postojnou, průchozí pískovcovou jeskyní, a se Zdenčinou skálou. Na půldenní okruh je to ideální porce a potkáte tu zlomek lidí oproti hlavním areálům.
Malá Skála, Pantheon a Besedické skály
Malá Skála na břehu Jizery je další vděčný nástup. Nad obcí se zvedá skalní hřeben s romantickým areálem Pantheon, vybudovaným v 19. století přímo mezi věžemi — cestou míjíte vytesané nápisy, průchody a vyhlídky na údolí řeky. Naproti přes údolí leží Besedické skály s okruhy Kalich a Chodby, které vedou úzkými skalními chodbami; podle tradice se tu za protireformace scházeli čeští bratři.
Do stejné kategorie patří i Kopicův statek u Kacanov — roubené stavení, jehož majitel v minulém století vytesal do okolních pískovcových stěn celou galerii reliéfů s výjevy z české historie. Je to malé, zvláštní a naprosto nefotogenické z dálky, zato zblízka nezapomenutelné.
Kde se najíst a kdy má smysl přespat
Gastronomicky je Český ráj poctivý, ne vyladěný — a je dobré s tím počítat. Přímo ve skalních městech nenajdete nic než sezónní stánky u vstupů a parkovišť, takže svačinu i vodu si vezměte z Prahy nebo nakupte v Turnově. Klasické restaurace čekají na náměstích v Turnově a Jičíně, občerstvení bývá i u zámku Hrubá Skála, kde se dá sednout s výhledem do skal. V hlavní sezóně se o víkendu vyplatí stůl rezervovat dopředu, obzvlášť na oběd mezi dvanáctou a druhou.
Jednodenní výlet z Prahy dává smysl skoro vždy. Přespání se vyplatí ve dvou situacích: když chcete stihnout Hruboskalsko i Prachov pořádně, a když vám jde o světlo — východ slunce nad skalními věžemi z Mariánské vyhlídky je jiná liga než polední výhled v mlžném oparu. Ubytování najdete v Turnově, Sedmihorkách i v okolí Jičína, ale v srpnu je rozumné rezervovat s předstihem několika týdnů.
A poslední redakční doporučení: neplánujte si toho na jeden den moc. Český ráj se odměňuje pomalu — chvílí na vyhlídce, obědem bez spěchu a jednou zajížďkou navíc, kterou jste původně neměli v plánu.
Video průvodce
Často kladené otázky
Jak dlouho trvá cesta z Prahy do Českého ráje?
Vlakem do Turnova zhruba dvě hodiny, autem po D10 přes Mladou Boleslav kolem hodiny a půl. Do Jičína, tedy k Prachovským skalám, je to autem i autobusem přibližně stejně dlouho.
Dá se Český ráj zvládnout bez auta?
Ano, a je to jedna z nejlepších variant. Vlak do Turnova nebo do Karlovic-Sedmihorek vás postaví přímo na začátek značených tras a celý den se dá projít pěšky bez nutnosti někam přejíždět.
Které místo je nejlepší, když mám čas jen na jedno?
Hruboskalsko. Kombinuje skalní věže, sérii vyhlídek i hrad Valdštejn na trase, je dobře dostupné vlakem a terén zvládne většina lidí.
Je Český ráj vhodný pro děti?
Hruboskalsko ano, včetně mladších dětí — cesty jsou široké a stoupání mírné. Prachovské skály jsou náročnější kvůli schodům a žebříkům, ale pro školáky bývají tím největším zážitkem. S kočárkem se do skalních měst nedostanete.
Kam jít v Českém ráji, když je vedro?
Do soutěsek a údolí, ne na otevřené vyhlídky. Údolí Plakánek pod hradem Kost je stinné a chladné, stejně jako spodní partie hruboskalských skal. Vykoupat se dá u Sedmihorek nebo na Jinolických rybnících u Jičína.
Kolik stojí vstup do skalních měst?
Hruboskalsko je volně přístupné, platí se jen vstupy do jednotlivých hradů. Prachovské skály jsou soukromý areál se vstupným. Aktuální ceny a otevírací dobu si ověřte přímo u provozovatelů, mění se podle sezóny.
Anežka je rodilá Pražačka z Vinohrad, vystudovala turismus na VŠE. Sedm let vedla blog Praha jinak (12 tisíc měsíčních čtenářů), kde mapovala alternativní místa, lokální podniky a méně známé čtvrti. Pro Pražské fórum sestavuje redakční koncepci a píše longformy o pražských čtvrtích.



