Dušičky v Praze: Olšany a Vyšehradský hřbitov

Konec října a začátek listopadu patří v Praze tichu, svíčkám a vzpomínání. Kdo hledá klidné místo na dušičkovou procházku, nejčastěji zamíří na Olšanské hřbitovy na hranici Vinohrad a Žižkova, nebo na Vyšehradský hřbitov pod hradbami druhého pražského hradu. Oba areály jsou zároveň pietním místem i velkou galerií pod širým nebem. V redakci Pražského fóra je máme rádi právě v pozdním podzimu, kdy mezi hroby leží barevné listí a na náhrobcích se rozsvěcují svíčky.

Dušičky, tedy Památka zesnulých, se u nás tradičně připomínají kolem 1. a 2. listopadu. Lidé v těchto dnech chodí na hřbitovy, uklízejí hroby, zapalují svíčky a pokládají květiny či věnce. Hřbitovy bývají plné, proto přinášíme praktické tipy, jak se tam dostat, kdy zhruba přijít a jak se chovat, aby návštěva zůstala důstojná.

Olšanské hřbitovy: největší pražský hřbitov

Olšanské hřbitovy patří k největším pohřebištím v Praze a tvoří jich celý soubor navazujících částí. Hlavní vstupy jsou od ulice Vinohradská, další vchod najdete u hřbitova IV poblíž obchodního centra Flora a horní vstup u ulice Jana Želivského. Podle oficiálního turistického portálu prague.eu je areál od listopadu do února otevřen denně od 8:00 do 17:00, v říjnu do 18:00. Dušičkový provoz může být delší, proto si aktuální hodiny před cestou ověřte na webu správce hřbitovů hrbitovy.cz.

Historie areálu sahá do doby morových epidemií. Právě proto dodnes uprostřed hřbitova stojí kostel svatého Rocha, patrona proti moru, a právě odtud se Olšany postupně rozrostly do dnešní podoby s několika hřbitovy za sebou. Při procházce tak často přecházíte z jednoho historického období do druhého: od zdobných hrobek zámožných měšťanů přes pomníky umělců až po skromné desky z novější doby. Plán hřbitovů se vyplatí mít po ruce, orientace v tak velkém areálu není úplně jednoduchá.

Chcete-li vidět hlavní zajímavosti za jedno odpoledne, doporučujeme začít u hlavního vstupu z Vinohradské, projít k hrobu Jana Palacha, pokračovat k místům s hroby herců a hudebníků a vrátit se kolem kostelů. Počítejte zhruba s dvěma hodinami klidné chůze, v listopadu se brzy stmívá, takže si dobu návštěvy naplánujte s rezervou před zavíračkou.

Slavné osobnosti a příběhy hrobů

Na Olšanech jsou pohřbeni například Jan Palach, Jan Werich, Jiří Voskovec, Jaroslav Ježek či František Sauer. Hrob Jana Palacha patří k nejnavštěvovanějším místům, lidé u něj tradičně zapalují svíčky v tichém gestu úcty. Hroby herců, hudebníků a umělců připomínají, že Praha byla vždy městem kultury, a dušičková procházka se tak snadno promění v příběh české historie dvacátého století.

Zajímavostí je, že Franz Kafka na Olšanech pohřben není. Jeho hrob leží na sousedním Novém židovském hřbitově, který je samostatným areálem. Pokud vás zajímá židovské dědictví Prahy, přečtěte si také náš průvodce Židovským Městem se synagogami a Starým hřbitovem.

Kostely, haly a architektura

Olšanské hřbitovy nejsou jen řadou hrobů. Najdete tu historické obřadní síně z konce devatenáctého století, brány a hřbitovní kostely. Pravoslavný chrám Zesnutí přesvaté Bohorodice, vysvěcený v roce 1925 podle návrhu Vladimíra Brandta, stojí na takzvaném 2. městském hřbitově a v jeho kryptě leží Karel Kramář. Kostel svatého Rocha stojí na místě původních morových jam, z nichž areál historicky vznikl. Právě tyto stavby dávají hřbitovu atmosféru, kterou jinde ve městě nenajdete.

Dušičková atmosféra Olšan je specifická tím, že se tu potkávají obě tváře hřbitova: pietní místo, kam rodiny chodí celé generace, a poklidný park, kde lidé hledají ticho. Mnozí návštěvníci si o Dušičkách koupí chryzantémy, které jsou u nás klasickou květinou pro listopadové vzpomínání, a ve skle zapálí svíčku. Právě mnohé drobné rituály dělají z těchto dní jedny z nejčastěji zmiňovaných tradic pozdního podzimu.

Jak se na Olšany dostat

Areál leží v těsném sousedství Žižkova a Vinohrad a je dobře dostupný městskou dopravou. V okolí hlavních vchodů se jezdí tramvají i metrem trasy A, orientačním bodem je právě nákupní centrum Flora. O dušičkových dnech doporučujeme auto nechat doma, parkování bývá omezené a v okolí hřbitovů se tvoří kolony. Aktuální dopravní omezení zveřejňuje správa hřbitovů. Po návštěvě se můžete projít do klidnějších částí Vinohrad, o kterých píšeme v průvodci čtvrtí mezi parky a kavárnami.

Vyšehradský hřbitov a Slavín: pomník slavných Čechů

Druhou klasickou zastávkou je Vyšehradský hřbitov, který leží přímo v areálu pevnosti na Vyšehradě. Najdete ho na adrese Štulcova, Praha 2, vstup je vlevo od baziliky svatého Petra a Pavla. Podle prague.eu je od listopadu do února otevřeno denně od 8:00 do 17:00. Správu zajišťují Hřbitovy hl. m. Prahy a další informace najdete na hrbitovy.cz.

Vyšehrad je pro Pražany víc než jen hřbitov. Je to symbolické místo české historie, o kterém se vypráví od dob legend o kněžně Libuši. Hřbitov vznikl u baziliky svatého Petra a Pavla a postupně se z něj stalo místo posledního odpočinku osobností, které formovaly českou kulturu. Při dušičkové návštěvě proto nejde jen o tiché vzpomínání, ale i o setkání s příběhy lidí, jejichž díla známe ze škol, koncertních sálů a divadel.

Kdo tu odpočívá

Na Vyšehradě je pohřbeno zhruba šest set významných osobností. Najdete tu hroby Antonína Dvořáka, Bedřicha Smetany, Karla Čapka, Boženy Němcové, Karla Hynka Máchy, Jana Nerudy, Alfonse Muchy, Mikoláše Alše, Emy Destinnové nebo Jaroslava Heyrovského. Hřbitov proto funguje jako národní panteon, a to zejména pro ty, kdo se zajímají o českou literaturu, hudbu a výtvarné umění. Mnohé hroby doplňují sochy, reliéfy a mozaiky, které stojí za pozorné prohlédnutí.

Praktická rada: na Vyšehrad se z centra snadno dostanete metrem trasy C na stanici Vyšehrad, odkud je to k areálu pevnosti kratší pěší výšlap. Naplánujte si pěší okruh od vchodu do pevnosti přes baziliku k hřbitovu a pak po hradbách nad řekou. V pozdním podzimu bývá rozhled klidnější než v létě a v podvečer se nad Vltavou krásně rozsvěcí Praha.

Slavín a arkády

Dominantou hřbitova je Slavín, monumentální společná hrobka národních osobností. Vznikl v letech 1889 až 1893 podle návrhu Antonína Wiehla a jako první v něm byl v roce 1901 uložen básník Julius Zeyer. Kolem hřbitova se táhnou arkády se zajímavými náhrobky a od něj je to jen krok k hradbám s výhledem na Vltavu. Podrobnosti o celém areálu najdete na stránkách prague.eu.

Jak se chovat na hřbitově o Dušičkách

Dušičky jsou především dny tiché vzpomínky. Na hřbitovy proto patří klid, ohleduplnost a respekt k lidem, kteří tu přicházejí ke svým blízkým. Fotografovat je samozřejmě možné, ale s citem. Neostýchejte se ustoupit stranou, pokud někdo u hrobu truchlí, a nefoťte lidi bez jejich souhlasu.

Svíčky a květiny patří na hroby, které pietně opečováváte, ne na cizí. Pokud nesete svíčku, volte takovou ve skle a po odchodu zkontrolujte, že je bezpečně usazená. Odpadky nechte v určených nádobách, hřbitovní brány dodržují stanovenou otevírací dobu. Psy je vhodné nechat doma, pokud správa hřbitova nestanoví jinak.

Nezapomínejte ani na to, že se u hřbitovů o svátcích tvoří fronty na prodej květin a svíček. Raději si potřebné věci kupte předem. Pokud potřebujete hrob uklidit, vezměte si rukavice a malé nářadí, ale pamatujte, že hřbitovy mají vlastní pravidla pro nakládání s odpadem. Dbejte i na drobnosti, jako je zavření bran a zhasnutí svíček, které by mohly způsobit požár suchého listí.

Tipy na celý dušičkový den

Olšany i Vyšehrad si zaslouží čas. Doporučujeme jít dopoledne, kdy je klidněji než v odpoledních hodinách, a vzít si teplé oblečení a pevnou obuv. Cesty jsou po dešti kluzké a listí zakrývá nerovnosti. Večer, když se rozsvítí svíčky, je atmosféra nejsilnější, ale pozor na zavírací dobu, která se v listopadu blíží k 17. hodině.

Po návštěvě hřbitova se hodí zahřát. Na Vyšehradě se nabízí procházka po hradbách a pak teplý nápoj v některé z okolních kaváren, na Vinohradech a Žižkově zase tradiční hospody. Nápady na státní svátek a další podzimní procházky najdete také v našem článku Den vzniku Československa v Praze a v itineráři na tři podzimní dny. Na Vyšehradě doporučujeme počítat s tím, že je to také oblíbená vyhlídka, takže zvolte klidné ráno.

Zvažte také, zda s sebou na dušičkovou procházku nevzít starší členy rodiny. Pro mnohé z nich je návštěva hřbitova nejen vzpomínkou, ale i příležitostí vyprávět o blízkých. Společná cesta tak může být vzácným okamžikem sdílení rodinných příběhů, které by jinak zůstaly nevyřčené. Počítejte ale s tím, že terén je členitý, a vyberte vhodnou trasu s ohledem na chůzi.

Pokud se chcete o hřbitovech dozvědět víc, pomůže encyklopedické heslo Olšanské hřbitovy na Wikipedii, kde je popsána historie areálu od morových jam po dnešní podobu.

Dušičková procházka Prahou se dá snadno spojit s dalším programem. Z Olšan je to kousek na vinohradské náměstí i do Žižkova, z Vyšehradu pak na Nové Město nebo podél Vltavy k Národnímu divadlu. Pokud plánujete delší víkend, zkuste kombinaci hřbitovní procházky s odpolednem v kavárně či hospodě, kde se zahřejete a zhodnotíte, co jste cestou viděli. V redakci si takové klidné dny ceníme proto, že Praha v nich ukazuje svou zadumanou a nejpůvabnější tvář.

Video průvodce

Časté otázky

Kdy jsou Dušičky a kdy jít na hřbitov?

Památka zesnulých se připomíná 2. listopadu, lidé ale chodí na hřbitovy už 1. listopadu a celý týden kolem. Nejklidněji je v dopoledních hodinách ve všední den.

Jak dlouho je otevřeno na Olšanských hřbitovech?

Podle prague.eu je od listopadu do února otevřeno 8:00 až 17:00, v říjnu 8:00 až 18:00. Před cestou si hodiny ověřte na hrbitovy.cz.

Je vstup na Vyšehradský hřbitov zpoplatněn?

Aktuální informace o případném vstupném uvádí správce hřbitova na hrbitovy.cz. Rádi doporučujeme je ověřit před návštěvou, protože podmínky se mohou měnit.

Kde je pohřben Franz Kafka?

Na Novém židovském hřbitově v sousedství Olšan, nikoli na Olšanských hřbitovech.

Mohu na hřbitov s dětmi?

Ano, ale je dobré dětem předem vysvětlit, že jde o pietní místo. Vyšehrad je vhodný díky hradbám a parku v okolí.

Jaký je nejlepší čas na fotografování?

Brzké ráno a pozdní odpoledne s měkkým světlem. Fotografujte ohleduplně a nikdy neprocházejte přes cizí hroby.