Když mi v redakci přistál seznam letošních výstav, sedla jsem si k němu na zahrádce kavárny na Vinohradech a začala vyškrtávat. Výstavy v Praze léto 2026 jsou totiž letos opravdu hojné — od velkých retrospektiv ve Veletržním paláci přes intimní fotografické projekty v Holešovicích až po komorní výstavy v galeriích v okolí Jungmannova náměstí. V tomhle průvodci najdete těch dvanáct, ke kterým se vracím i sama: protože stojí za zajížďku, nejsou turisticky vyčerpané a nabízejí zážitek, který v září už neuvidíte.
Snažila jsem se mix vyvážit: něco pro milovníky klasické malby, něco pro fanoušky současného designu, něco pro rodiče s dětmi. Vstupné je u většiny do tří set korun, u stálých sbírek často méně, a u řady institucí v určité dny zdarma. Pojďme na to s tužkou a papírem — protože tenhle seznam si pravděpodobně budete chtít odložit do telefonu nebo poslat příteli, který sem v srpnu přijede na víkend.
Výstavy v Praze léto 2026 ve velkých institucích
Začnu tam, kde je sázka na jistotu vždy bezpečná — u Národní galerie a Uměleckoprůmyslového musea. Pokud máte na výstavy v Praze léto 2026 jenom víkend, sem bych šla nejdřív. Velké instituce mají letos výjimečně silný program a kombinují domácí i zahraniční hosty. Tahle sekce vám dá rámcový přehled toho, co byste v žádném případě neměli minout.
Veletržní palác: retrospektiva Toyen
Veletržní palác v Holešovicích zatím každé léto trumfne sám sebe a v roce 2026 hostí rozsáhlou retrospektivu Marie Čermínové — Toyen. Výstava zabírá celé třetí patro a kombinuje malbu, kresbu a knižní ilustrace, které jsem viděla pohromadě poprvé v životě. Návštěvu si naplánujte na úterý dopoledne, kdy je palác prázdný a u stěn s ranou tvorbou se dá v klidu postát. Zvlášť doporučuji část věnovanou pařížskému období, kde jsou vystavené dopisy Jindřichu Heislerovi. Pro mě jako rodilou Pražačku byl nejsilnější moment u plátna z roku 1948 — symbolicky stálo přímo proti oknu s výhledem na Holešovice.
Vstupné na výstavu je 250 Kč, kombinovaná vstupenka s permanentní sbírkou 350 Kč. Doporučuji audioprůvodce v češtině — kurátorský komentář k surrealistickému období je opravdu výborný. Pokud po výstavě vyhládne, hned naproti najdete řadu kaváren, o kterých píšeme v průvodci Karlínem; je to z Holešovic patnáct minut tramvají. Já po výstavách vždycky končím v Můj šálek kávy a procházím si poznámky z mobilu.
Uměleckoprůmyslové museum: design 70. let
UPM otevřelo letos výstavu věnovanou československému designu sedmdesátých let — od televizorů přes nábytek až po skleněné objekty z Železného Brodu. Sama jsem strávila skoro dvě hodiny u vitríny s Brychtovými lampami a u rekonstrukce panelákové kuchyně z roku 1976. Vstupné 180 Kč, otevřeno do 19 hodin v úterý a ve středu, což je výhoda po práci. Z mého bytu na Vinohradech tam dojdu pěšky za dvacet minut přes Náměstí Míru a Wenceslavské, takže si tuhle výstavu chodím i opakovaně.
Národní muzeum: Husité ve světle nových nálezů
Historické křídlo na Václavském náměstí připravilo k 600. výročí husitských válek působivou výstavu kombinující archeologické nálezy z Tábora, Kutné Hory a Vítkova s novými 3D rekonstrukcemi. Pro mě osobně nejsilnější část je síň věnovaná každodennímu životu v polních táborech — to v učebnicích nikdy nebylo. Detaily najdete také na oficiálním portálu Prague.eu, kam si přidávám tipy z první ruky. Vstupné do Národního muzea je 290 Kč a zahrnuje i Historickou a Přírodovědnou budovu, takže si nezapomeňte vyhradit aspoň tři hodiny.
Letní výstavy v menších galeriích na Vinohradech a v Karlíně
Tady začíná moje srdcová záležitost. Vinohrady, kde žiju od dětství, mají hustou síť malých galerií, do kterých nezavítá ani každý desátý Pražák. Léto 2026 je dobrá příležitost to napravit — a navíc do těchhle prostor často dostanete vstupenku za stovku nebo úplně zdarma. Pojďme na ty, ke kterým se sama vracím s pravidelností a které doporučuji i přátelům, kteří k nám zaskočí jen na pár dní.
Galerie Villa Pellé: Adolf Born Forever
Vila Pellé na Pelléově ulici (kousek od Hradčanské) hostí výstavu Adolfa Borna, kterou jsem na blogu Praha jinak avizovala už loni v zimě. Vstupné 150 Kč, otevřeno úterý až neděle 13–18 hodin. Vila sama o sobě stojí za prohlídku a v zahradě má příjemnou kavárnu, kde dají skvělou ledovou kávu. Vystavené jsou kromě malby i televizní storyboardy Mach a Šebestová, které pro mě byly absolutním vrcholem — a které mě donutily vrátit se na druhý okruh.
Etcetera Art a Drdova Gallery: současné české umění
V Karlíně se za posledních pět let zformovala scéna malých privátních galerií. Etcetera Art v Sokolovské ulici a Drdova Gallery v Křižíkově jsou pro mě letní stálice — výstavy se mění zhruba každé dva měsíce a vstup je zdarma. Jejich aktuální program a otevírací doby si vždycky kontroluju den dopředu na webech galerií, protože v létě často mění hodiny. V červnu Etcetera představuje sólo show malířky Kateřiny Olivové a Drdova přechází na fotografický projekt Lukáše Jaška.
Fotografické a designové projekty v Holešovicích
Holešovice se staly za posledních deset let nejdynamičtější pražskou čtvrtí pro vizuální umění. Léto 2026 to potvrzuje hned několika výstavami, které stojí za delší zajížďku z centra. Tipy v této části píšu pro ty, kdo mají rádi i industriální architekturu — Holešovice jsou samy o sobě galerie pod širým nebem. A pokud se chcete v okolí vrátit k jídlu, doporučuji na zpáteční cestu rovnou Bistro 8 nebo Eska v Karlíně.
DOX: klimatická krize na osobní rovině
Centrum současného umění DOX v Poupětově ulici otevřelo rozsáhlý projekt na téma klimatické krize — instalace pracují s osobními svědectvími lidí, kteří už zažili extrémní sucho, povodně nebo ztrátu domova. Vstupné 200 Kč, sleva pro studenty na 120 Kč. Plánujte si minimálně dvě hodiny, ideálně víc. Doporučuji jít s někým, s kým si potom v rámci kavárny v DOXu o výstavě popovídáte — práce s emocemi je tady silná. Já jsem šla s mamkou, která vyrostla na jižní Moravě, a ovlivnilo ji to víc, než bych čekala.
Galerie Rudolfinum: fotografická scéna východní Evropy
Rudolfinum hostí přehlídku fotografů z Polska, Maďarska, Slovenska a České republiky věnovanou proměnám měst po roce 2000. Pro mě osobně tahle výstava patří mezi tři nejdůležitější tohoto léta. Vstupné 250 Kč, otevřeno úterý až neděli 10–18 hodin. Doporučuji jít na fotografickou výstavu vždy ráno, kdy je v sálech klid a denní světlo z velkých oken sedne na exponáty optimálně.
Praktické tipy: lístky, časy, doprava
Když jsem dělala redakční koncepci článku, dala jsem si práci s tím sednout si do tabulky a posbírat všechny otevírací doby a slevy, které jsem v dubnu a květnu osobně ověřila. Tady jsou nejdůležitější věci, které jsem se naučila během sedmi let psaní o Praze a které vám ušetří čas i peníze.
Na sobotu si nikdy neplánujte víc než dvě výstavy. Veletržní palác a DOX se po obědě plní rodinami a fronty u šaten dokážou ukrást půl hodiny. Nejlepší časový slot je úterý nebo středa dopoledne (palác otevírá v 10:00). Většina institucí má volný vstup první středu v měsíci po 18. hodině — ideální na rychlou návštěvu po práci, pokud máte štěstí na vlnu bez školních skupin. Tip pro studenty: s ISIC kartou ušetříte často víc než 30 procent.
K dopravě: tramvaje jsou rychlejší než metro, pokud se přesouváte mezi Holešovicemi a Vinohrady. Linka 12 vás sveze od Veletržního paláce skoro až k UPM. Pro porovnání alternativních pohledů na čtvrti a tipy mimo turistický mainstream mi přijde užitečný také rozcestník průvodce Vinohrady, kde popisuji svoje oblíbená místa kolem Náměstí Míru. A pokud po výstavách dostanete chuť na zahradní procházku, doporučuji prolistovat naše tipy na pražské zahrady — Vrtbovská je z Veletržního paláce dosažitelná za půl hodiny tramvají a metrem.
Video průvodce
Nejčastější otázky
Které pražské výstavy v létě 2026 mají volný vstup?
Národní galerie nabízí první středu v měsíci po 18:00 vstup zdarma do všech stálých expozic včetně Veletržního paláce. Drdova Gallery a Etcetera Art v Karlíně mají vstup volný vždy, stejně jako menší galerie v Domě U Černé Matky Boží během Pražského muzejního dne (první neděle v září).
Jak dlouho trvá prohlídka výstavy ve Veletržním paláci?
Pro samotnou výstavu Toyen si vyhraďte minimálně 90 minut. Pokud k tomu chcete přidat stálou sbírku českého umění 19. a 20. století, počítejte rovnou s celým půldnem. S audioprůvodcem jsem strávila tři a půl hodiny a ani jsem si toho nevšimla.
Lze koupit kombinovanou vstupenku na více pražských galerií?
Národní galerie prodává pětidenní permanentku za 500 Kč, která pokrývá Veletržní palác, Klášter sv. Anežky a Šternberský palác. Kromě toho existuje Prague Visitor Pass, který kombinuje vstupy do muzeí, dopravu a slevy v restauracích — vyplatí se ale spíš zahraničním návštěvníkům.
Které výstavy v Praze v létě 2026 jsou vhodné pro děti?
Národní zemědělské muzeum, DOX (mají dětský program s pracovními listy) a UPM s výstavou designu. Veletržní palác má dětský průvodce s otázkami a malými úkoly, který si v dobré recepci vyzvednete za 20 Kč. Tip: děti ocení i venkovní instalace na Náplavce.
Otevírají galerie v sobotu a neděli?
Drtivá většina pražských galerií ano, ale s posunutými hodinami. Veletržní palác a Anežský klášter mají v pondělí zavřeno; UPM zavírá pouze v pondělí a otevírá až do 19 hodin v úterý a středu. Soukromé galerie v Karlíně bývají v neděli zavřené úplně, takže program si plánujte spíš na pátek nebo sobotu dopoledne.
Kde si koupit vstupenky na výstavy předem?
Doporučuji oficiální webové stránky jednotlivých institucí — Národní galerie i DOX nabízejí časenky, díky kterým se vyhnete frontám. Pro rychlou orientaci v aktuálním programu se mi osvědčil portál GoOut a oficiální turistický rozcestník Prague.eu.
Závěr: léto v Praze není jen pivo v zahrádce a procházky podél Vltavy — jsou to také výstavy, které vám zůstanou v hlavě dlouho po srpnu. Zkuste si vybrat aspoň jednu velkou a jednu menší a uvidíte, jak se vám ten kontrast bude líbit. Já si jdu ráno chystat tašku do Veletržního paláce.
Anežka je rodilá Pražačka z Vinohrad, vystudovala turismus na VŠE. Sedm let vedla blog Praha jinak (12 tisíc měsíčních čtenářů), kde mapovala alternativní místa, lokální podniky a méně známé čtvrti. Pro Pražské fórum sestavuje redakční koncepci a píše longformy o pražských čtvrtích.
