Pivní zahrady v Praze jsou pro mě tím nejjistějším znamením, že léto opravdu začalo. Vyrostla jsem na Vinohradech a každý rok, jakmile se večery natáhnou, mizím s přáteli pod kaštany do některé z těch venkovních hospod, kde se pivo čepuje do umělých kelímků a výhled je často lepší než z nejedné rozhledny. Za sedm let, co jsem psala blog Praha jinak, jsem jich obešla desítky — a v tomhle žebříčku vám dávám svých deset nejoblíbenějších, od slavné Letné až po místa, kam zabloudí jen místní.
Proč pivní zahrady patří k pražskému létu
Pražská pivní zahrada není jen místo, kde se dá levně napít. Je to svébytný společenský rituál — přijdete sami a do hodiny sedíte u stolu s lidmi, které jste nikdy neviděli. Většina z nich funguje na jednoduchém principu: dlouhé lavice, výčep ve stánku, žádná obsluha u stolu a atmosféra, která stojí a padá s počasím a výhledem. Právě proto se kolem nich točí celá jedna část pražského léta.
Najdete je nejčastěji v parcích na kopcích nad městem, kde se k pivu přidává panorama střech, věží a Vltavy. Kdo má rád spíš klid, zamíří do zahrad schovaných za zdmi klášterů nebo vinic. Já osobně střídám obojí podle nálady — a podle toho, jestli chci sledovat západ slunce, nebo si jen v tichu přečíst knížku.
Co mě na nich baví nejvíc, je jejich demokratičnost. U jedné lavice se potká student s kelímkem nejlevnějšího ležáku, rodina s kočárkem i parta po práci, která sem zaskočila na jedno a zůstala do tmy. Žádný dress code, žádné rezervace, žádné okázalé ceny. Stačí přijít, koupit si pivo a najít si kus lavice nebo trávy. Přesně tahle nenucenost dělá z pivních zahrad to nejpražštější, co může léto ve městě nabídnout.
Co čekat od ceny a provozu
Pivo ve venkovních zahradách bývá o něco levnější než v centru, počítejte zhruba od 45 do 70 korun za půllitr výčepního. Většina zahrad otevírá podle počasí, typicky od dubna nebo května do konce září, a zavírá kolem desáté až jedenácté večer kvůli nočnímu klidu. Platí se často hotově, takže se vyplatí mít u sebe drobné a počítat s vratnou zálohou na kelímek.
Top pivní zahrady v Praze: můj žebříček
Následující výběr není seřazený podle žádné tabulky, ale podle toho, jak často se do jednotlivých míst sama vracím. Pivní zahrady v Praze mají každá svůj charakter a já se vám pokusím přiblížit, proč stojí za odbočku z vyšlapané trasy.
Letná: zahrada s nejslavnějším výhledem
Pivní zahrada v Letenských sadech u Letenského zámečku je instituce. Sedíte na svahu nad Vltavou, pod sebou máte mosty, střechy Starého Města a v dálce panorama Hradčan. Není divu, že sem o letních večerech míří půlka Prahy — přijďte raději dřív odpoledne, ať si urvete místo s výhledem. Pokud se chcete o čtvrti dozvědět víc, mám pro vás celý článek o Letenské pláni a dalších hipsterských tipech, kde Letná dostává mnohem víc prostoru.
Mimochodem, právě kvůli Letné si pamatuju svůj úplně první článek na blogu Praha jinak — vznikl po jednom červnovém večeru, kdy jsem tu zůstala až do tmy a dívala se, jak se na druhém břehu rozsvěcí Staré Město. Od té doby sem chodím skoro každé léto a pokaždé mě to panorama dostane znovu.
Riegrovy sady: domácí klasika z Vinohrad
Tohle je moje srdcovka, protože je kousek od domova. Pivní zahrada v Riegrových sadech láká na západy slunce nad Hradem, na velkou promítací plochu při fotbalových zápasech a na trávu, kam se dá rozprostřít deka. Atmosféra je tu uvolněná, hodně rodinná a přes den klidně i s dětmi. Večer se naopak proměňuje v jedno velké vinohradské setkání.
Tip ode mě jako od místní: nejhezčí je to na západní straně svahu nad loukou, odkud máte Hrad přesně proti zapadajícímu slunci. Ve špičce tu bývá narváno, ale obrat je rychlý a po deváté večer, když se začne ochlazovat, se místo skoro vždycky uvolní. A když na vás padne hlad, hned za rohem na Vinohradech najdete desítky bister a hospod, kam se dá plynule přesunout.
Parukářka a Vyšehrad: piva s rozhledem
Žižkovská Parukářka na kopci nad Olšany je drsnější, alternativnější bratr Riegrových sadů — bohémská, neučesaná a milovaná místními. Sedíte tu na trávě, kolem pobíhají psi, dole bliká žižkovský vysílač a celé to má syrový půvab čtvrti, která se nikdy nesnažila být uhlazená. Naproti tomu Hospůdka Na Hradbách přímo v areálu vyšehradské pevnosti nabízí pivo mezi historickými valy a klid, který v centru nenajdete. Vyšehrad je vůbec ideální zastávka, když chcete uniknout davům; podrobně o něm píšu i jinde na webu.
Méně známé zahrady, které stojí za odbočku
Sláva Letné a Riegráků trochu zastiňuje místa, která jsou minimálně stejně příjemná — a často mnohem klidnější. Tady je pět tipů, kvůli kterým se vyplatí vyrazit kousek dál od centra.
- Klamovka (Košíře): rozlehlá zahrada ve stinném parku, kam chodí hlavně místní z Prahy 5. Žádné davy, jen stoly mezi stromy.
- Havlíčkovy sady – Gröbovka (Vinohrady): romantické zákoutí s vinicí a altánem, kde si k pivu můžete dát i sklenku moravského vína.
- Klášterní pivovar Strahov: vlastní pivo vařené pár metrů od Pražského hradu, ideální zastávka po procházce Petřínem.
- Stromovka (Bubeneč): stánky v největším pražském parku, kam dojedete na kole a kde se dá strávit celé odpoledne.
- Náplavka (Rašínovo nábřeží): není to klasická zahrada, ale řada podniků a stánků přímo u vody patří k tomu nejlepšímu, co letní Praha u Vltavy nabízí.
Pokud k pivu rádi přidáte i pořádné jídlo, doporučuji zkombinovat návštěvu zahrady s některou tradiční českou restaurací — pivní kultura a poctivá kuchyně k sobě v Praze neodmyslitelně patří.
Jak se na zahrady dostat a kdy vyrazit
Drtivá většina mých tipů je skvěle dostupná městskou hromadnou dopravou, takže auto rozhodně nepotřebujete — a vzhledem k tomu, kvůli čemu jedete, ho ani nechcete. Na Letnou vyjdete pěšky od stanice metra Hradčanská nebo Vltavská, k Riegrovým sadům to máte kousek od náměstí Jiřího z Poděbrad, na Parukářku vyšlapete ze Žižkova. Klamovka má vlastní tramvajovou zastávku, do Stromovky dojedete tramvají k Výstavišti. Náplavku najdete pár minut od Karlova náměstí.
Nejlepší čas? Všední podvečer, kdy davy ještě nedorazily a slunce už hřeje do svahu. Víkendová odpoledne jsou nabitá, ale mají svoje kouzlo, hlavně když se promítá fotbal nebo hraje kapela. Já mám nejradši pondělky a úterky, kdy je klid skoro jako v zahradě jen pro pár zasvěcených.
Spojte pivo s piknikem
Spousta zahrad sousedí s travnatými pláněmi, takže nic nezkazíte, když si s sebou vezmete deku a něco k zakousnutí. Letná, Riegrovy sady i Stromovka jsou na to jako stvořené. Inspiraci, kam přesně vyrazit, najdete v mém přehledu nejhezčích míst na piknik v Praze.
Praktické tipy, než vyrazíte
Aby vám výlet za pivem vyšel, hodí se pár drobností. Sledujte předpověď — většina zahrad při dešti nechává zavřeno nebo se rychle vylidní. Přijďte včas, ideálně před sedmou večer, pokud chcete místo s výhledem na západ slunce. Vezměte si vrstvu navíc, protože na kopcích nad městem se po setmění ochladí rychleji, než byste čekali. A počítejte s tím, že se platí hotově a do vratných kelímků.
Pár slov k nepsané etiketě, kterou tu místní dodržují. Stoly jsou společné, takže je úplně normální se k někomu přisednout — stačí se zeptat a posunout. Po sobě se uklízí, kelímky se vracejí do výčepu nebo do připravených beden a odpadky patří do košů, kterých bývá kolem dost. Hudbu z reproduktoru si nechte na doma; kouzlo zahrady je právě v tom hluku hlasů, smíchu a cinkání skleniček. Když tahle nenapsaná pravidla dodržíte, splynete s davem místních a nikdo na vás nepozná, že jste možná přišli poprvé.
Ještě jedna věc, kterou jsem se za ta léta naučila: pivní zahrady žijí proměnou denního světla. Stejné místo vypadá úplně jinak v poledním slunci, jinak při zlatavém západu a jinak v noci, kdy se rozsvítí město pod vámi. Pokud máte čas, zkuste do jedné zahrady dorazit odpoledne a zůstat až do tmy — uvidíte, jak se kolem vás vystřídá několik různých Prah a několik různých nálad. Právě tahle pomalost je na pražském létě to nejcennější.
Oficiální tipy na otevírací doby a aktuální akce v pražských parcích najdete také na portálu Prague.eu, který spravuje pražská turistická centrála. Historii a souvislosti Letenských sadů zase hezky shrnuje česká Wikipedie.
Video průvodce
Nejčastější otázky
Kdy mají pražské pivní zahrady otevřeno?
Většina zahrad funguje sezónně zhruba od dubna či května do konce září, podle počasí. Otevírají obvykle kolem poledne nebo brzkého odpoledne a zavírají mezi desátou a jedenáctou večer kvůli nočnímu klidu.
Která pivní zahrada má nejlepší výhled?
Za nejlepší panorama vděčí Letenské sady — sedíte na svahu přímo nad Vltavou a mosty Starého Města. Skvělé západy slunce nad Hradem nabízejí i Riegrovy sady na Vinohradech.
Kolik stojí pivo v pražské pivní zahradě?
Počítejte zhruba od 45 do 70 korun za půllitr výčepního piva. Bývá o něco levnější než v restauracích v centru, často se ale připlácí vratná záloha za kelímek.
Dá se do pivních zahrad přijít s dětmi?
Ano, většina zahrad v parcích je rodinám otevřená, hlavně přes den. Riegrovy sady i Letná mají dost prostoru na trávě, kde si děti pohrají, zatímco vy si dáte pivo.
Které zahrady jsou nejméně turistické?
Pokud chcete klid, zamiřte na Klamovku v Košířích, do Havlíčkových sadů nebo na žižkovskou Parukářku. Jsou plné místních a turisté sem zabloudí jen výjimečně.
Potřebuju rezervaci?
Do venkovních pivních zahrad se rezervace prakticky nedělají — místo se shání po příchodu. Proto se vyplatí přijít dřív, hlavně za pěkného počasí a o víkendech.
Pražské pivní zahrady jsou pro mě tou nejlepší kombinací výhledu, piva a náhodných setkání, jakou léto ve městě nabízí. Vyberte si podle nálady, vezměte si svetr navíc a nechte se překvapit, jak jiná Praha vypadá z lavice pod kaštany. Na shledanou u výčepu — a ať vám počasí přeje.
Anežka je rodilá Pražačka z Vinohrad, vystudovala turismus na VŠE. Sedm let vedla blog Praha jinak (12 tisíc měsíčních čtenářů), kde mapovala alternativní místa, lokální podniky a méně známé čtvrti. Pro Pražské fórum sestavuje redakční koncepci a píše longformy o pražských čtvrtích.
