Minipivovary v Praze zažívají nejlepší období ve své novodobé historii. Zatímco ještě před patnácti lety znamenala pražská pivní mapa především velké značky a pár historických výjimek, dnes si můžete v metropoli naplánovat celou trasu po malých pivovarech – od středověkých sklepů přes klášterní várny až po industriální taprooms v Karlíně. Řemeslné pivo tu přestalo být kuriozitou a stalo se běžnou součástí města: nefiltrovaný ležák od tanku dostanete stejně samozřejmě jako dvanáctku velkých pivovarů. V redakci jsme dali dohromady průvodce po podnicích, které považujeme za nejlepší vstupní bránu do světa pražského řemeslného piva – ať už máte chuť na poctivý světlý ležák, kyselý ale, nebo tmavé pivo vařené podle staletých receptur.
Proč zažívají pražské minipivovary zlaté časy
Česko je pivní velmoc, ale dlouho platilo, že rozmanitost hledejte spíš v Bavorsku nebo Belgii. To se změnilo: boom malých pivovarů, který začal kolem roku 2010, přinesl do Prahy desítky podniků, kde se pivo vaří přímo na místě nebo pár kilometrů od výčepu. Minipivovar má proti průmyslové produkci jednu zásadní výhodu – pivo necestuje, nepasterizuje se a z tanku do sklenice ho dělí často jen pár metrů. Výsledkem je chuť, kterou z lahve nebo plechovky prostě nedostanete. K tomu připočtěte kreativitu sládků, kteří vedle klasických ležáků zkoušejí svrchně kvašené styly, letní kyseláče nebo piva zrající v sudech po víně, a máte scénu, která snese srovnání s kterýmkoli evropským městem. Obecné informace o fenoménu malých pivovarů shrnuje přehledně i Wikipedie.
Pro návštěvníka je podstatné ještě jedno: minipivovary jsou skvělé podniky samy o sobě. Většina z nich funguje jako restaurace nebo taproom s kuchyní, letní zahrádkou a přátelskou atmosférou, kde nikdo neřeší, jestli jste pivní expert, nebo jdete na první nefiltrované pivo v životě. Personál vám rád nalije vzorek, poradí s výběrem a vysvětlí, čím se liší jedenáctka od IPA.
Léto navíc pivní Praze mimořádně sluší. Dvorky a zahrádky minipivovarů patří k nejpříjemnějším místům, kde přečkat horké odpoledne – pivo od tanku má ideální teplotu, stín poskytují stromy nebo plachty a atmosféra je uvolněnější než v klasické restauraci. Mnohé podniky v sezoně přidávají venkovní výčepy a grilují, takže se z obyčejného piva stává celovečerní program. Naše rada: v tropických dnech vyrážejte dřív, po páté hodině bývají nejlepší zahrádky plné.
Klasika, která nestárne
Začněme u podniků, které vařily pivo v centru Prahy dávno předtím, než se slovu craft začalo rozumět. Právě ony jsou důkazem, že minipivovar není módní výstřelek, ale návrat k normálu – ještě na konci devatenáctého století vařil pivo skoro každý větší pražský dům se šenkem.
U Fleků a Novoměstský pivovar
Pivovar a restaurace U Fleků na Novém Městě vaří pivo nepřetržitě od roku 1499 a je tak jedním z nejstarších fungujících pivovarů světa. Vaří se tu jediné pivo – proslulý tmavý třináctistupňový ležák – a právě ta úzká specializace je důvodem, proč sem míří pivní poutníci z celého světa. Atmosféra historických sálů je nezaměnitelná, jen počítejte s tím, že jde o turisticky vyhledávaný podnik. Pár ulic odtud najdete Novoměstský pivovar, kde k nefiltrovanému ležáku přidávají poctivou českou kuchyni; kombinace vepřového kolena a jedenáctky přímo od tanku je sázka na jistotu.
Klášterní pivovary: Břevnov a Strahov
Duchovní rozměr má pivo v Břevnovském klášterním pivovaru, který navazuje na klášterní tradici sahající až do raného středověku. Dnešní várky pod značkou Benedict patří k tomu nejlepšímu, co v Praze ochutnáte – od klasické světlé po silná speciální piva. Klášterní pivovar Strahov zase kombinuje piva Sv. Norbert s jednou z nejhezčích poloh v Praze: sedíte pár kroků od Pražského hradu a Petřína, na dvorku stíněném stromy. Po prohlídce Hradčan není lepší zastávka. Tipy na další zastávky v okolí Hradu najdete i na oficiálním portálu Prague.eu.
Obě klasické zastávky mají navíc jednu společnou přednost: fungují celoročně a spolehlivě, takže se hodí i jako záložní plán, když novější podniky praskají ve švech. V zimě nabídnou vytopené historické sály, v létě dvorky a zahrady – a pivo, které se za desetiletí provozu vypilovalo k dokonalosti.
Nová vlna řemeslného piva
Druhou kapitolou jsou podniky, které vyrostly z novodobé craftové scény. Mají blíž k baru než k hospodě, na čepu se u nich střídají desítky piv a vedle vlastních várek často nabízejí i hostující pivovary.
Nová vlna má i svá pravidla: na čepu se střídají várky, takže co jste pili minule, nemusí být příště k mání. Právě ta proměnlivost je ale součástí zážitku – sledovat, co sládek zrovna uvařil, je pro pivní fanoušky stejná radost jako pro gurmány degustační menu. Většina taproomů vypisuje aktuální nabídku na tabuli u výčepu nebo na sociálních sítích, takže se dá pivní výprava naplánovat i podle stylu, na který máte zrovna chuť.
Dva kohouti v Karlíně
Karlínský pivovar Dva kohouti je pravděpodobně nejživější pivní adresa současné Prahy. Za projektem stojí zkušení lidé z české craftové scény a poznáte to na první doušek – jejich světlý ležák patří k nejlepším ve městě a vedle něj se na čepu točí IPA, kyseláče i sezonní speciály. Industriální dvůr s dlouhými stoly žije od odpoledne do noci a v létě funguje jako jedna velká sousedská zahrádka. Pokud vám vyhovuje spíš koktejlová Praha, mrkněte na náš přehled letních koktejlových barů – Karlín zvládne obojí.
Vinohradský pivovar
Vinohradský pivovar vrátil pivo do čtvrti, která bývala pivovarnickou velmocí. V restauraci na Korunní ulici čepují nefiltrované ležáky, které se rychle staly vinohradskou klasikou, a kuchyně drží krok s pivem. Po pivu se nabízí procházka do okolních parků – o tom, jak si užít pivo s výhledem na město, píšeme v článku o Riegrových sadech a tamním biergartenu.
Pivovar Hostivar a sousedské pivovary
Za zmínku stojí i pivovary, které fungují především pro svou čtvrť. Pivovar Hostivar na jihovýchodě města si vybudoval věrné publikum poctivými ležáky i speciály a je ideální zastávkou po dni stráveném u vody – jak jsme psali v našem průvodci po Hostivařské přehradě, kombinace koupání a čerstvého piva je jedna z nejlepších letních teček, jaké Praha nabízí. Podobné sousedské pivovary a pivnice s vlastní várkou najdete dnes prakticky v každé městské části – a právě to je na současné pražské scéně nejsympatičtější: dobré pivo přestalo být výsadou centra.
Samostatnou kapitolou je jídlo. Zatímco historické pivovarské restaurace sázejí na českou klasiku – svíčkovou, koleno, guláš – nová vlna experimentuje: v taproomech najdete burgery, streetfoodové koncepty i rotující pop-up kuchyně. Pivo a jídlo se tu párují promyšleně; nebojte se zeptat, které pivo kuchyně doporučuje k danému jídlu. A pokud plánujete večeři v zeleni, inspiraci najdete v našem přehledu zahradních restaurací po celé Praze.
Jak si návštěvu minipivovaru užít
Naše první rada zní: ochutnávejte. Většina minipivovarů nabízí degustační prkénka s několika vzorky, což je nejlepší způsob, jak poznat šíři nabídky bez rizika, že vám celé pivo nesedne. Začněte světlým ležákem – to je disciplína, ve které se pozná řemeslo – a teprve pak se pouštějte do experimentů. Druhá rada: ptejte se. Sládci a výčepní o svém pivu rádi mluví a doporučení od člověka, který pivo vařil, má jinou váhu než popisek na tabuli. Třetí rada: hlídejte si sezonní speciály. Léto je časem lehčích piv – kyselých ales s ovocem, osvěžujících session IPA nebo výčepních desítek – a právě v nich bývají malé pivovary nejkreativnější.
Kdo chce jít hlouběji, může zamířit na exkurzi: řada pražských pivovarů pořádá komentované prohlídky s degustací, obvykle je ale nutné rezervovat předem. A pokud plánujete pivní odpoledne v horkých dnech, vybírejte podniky se zahrádkou nebo dvorem – seznam našich oblíbených míst k letnímu posezení průběžně doplňujeme. Nezapomeňte také, že nefiltrovaná a nepasterizovaná piva jsou živá: chutnají nejlépe čerstvá přímo v pivovaru, takže lahev odnesená domů nikdy nebude stejný zážitek jako půllitr u tanku.
Poslední poznámka z redakce: pivní Praha se mění každou sezonu. Otevírají nové taproomy, mění se výčepní lístky i otevírací doby, proto před cestou doporučujeme ověřit aktuální informace na webech jednotlivých podniků. Jedno se ale nemění – v žádném evropském hlavním městě nedostanete tak kvalitní pivo za tak přívětivé ceny jako v Praze.
Jak by mohla vypadat ideální pivní trasa na jeden den? My bychom začali dopoledne na Strahově – prohlídka kláštera, výhled na město a první lehké pivo na dvorku. Odpoledne přesun přes centrum s krátkou zastávkou U Fleků, protože tmavý ležák ve staletém sále je povinnost, kterou byste si neměli nechat ujít, i kdybyste tmavému pivu jinak neholdovali. Podvečer patří Vinohradům a večer Karlínu, kde dvůr Dvou kohoutů žije nejdéle. Mezi zastávkami choďte pěšky – Praha je kompaktní, trasa vede hezkými čtvrtěmi a pohyb mezi pivy je nejlepší prevence proti tomu, aby vás degustace zmohla dřív, než skončí den.
A jedno doporučení na závěr: pijte s mírou a k pivu si dávejte vodu i jídlo. Řemeslná piva mívají vyšší obsah alkoholu, než na jaký jste zvyklí od výčepních desítek – u silných IPA nebo speciálů klidně sedm i více procent. Degustační vzorky jsou proto nejchytřejší způsob, jak ochutnat hodně a odejít po svých. Všechny podniky zmíněné v tomto průvodci jsou dobře dostupné městskou hromadnou dopravou, takže auto nechte doma.
Video průvodce
Časté otázky
Co je to minipivovar?
Malý pivovar s omezeným ročním výstavem, který obvykle prodává většinu produkce přímo ve vlastní restauraci či taproomu. Pivo bývá nefiltrované, nepasterizované a čepované přímo z tanků.
Který pražský minipivovar je nejstarší?
Pivovar U Fleků na Novém Městě vaří pivo nepřetržitě od roku 1499 a patří k nejstarším fungujícím pivovarům na světě.
Kam na řemeslné pivo se zahrádkou?
V létě doporučujeme dvůr pivovaru Dva kohouti v Karlíně, zahrádku Klášterního pivovaru Strahov nebo posezení u Břevnovského klášterního pivovaru.
Dají se v minipivovarech objednat exkurze?
Ano, řada podniků nabízí komentované prohlídky s degustací. Termíny je většinou nutné rezervovat předem na webu pivovaru.
Je řemeslné pivo výrazně dražší?
Bývá o něco dražší než průmyslová produkce, v evropském srovnání ale zůstává pražské pivo velmi dostupné. Degustační vzorky navíc umožňují ochutnat víc piv za rozumnou cenu.
Jaké pivo si dát jako první?
Doporučujeme světlý nefiltrovaný ležák – právě na něm se nejlépe pozná um sládka. Teprve potom má smysl zkoušet IPA, kyseláče a speciály.
Štěpán se gastronomické scéně Prahy věnuje deset let — psal pro Foodie a Apetit, externě hodnotí restaurace pro Maurerův Grand Restaurant. Specializuje se na fine dining, ale stejně tak rád recenzuje bistro a hospody.




