Zoo Praha léto prověří jinak než kterékoli jiné roční období. Zahrada v Troji patří dlouhodobě k nejlépe hodnoceným zoologickým zahradám světa a v červenci a srpnu žije od rána do večera – zvířata jsou venku, letní prázdniny přivádějí rodiny s dětmi a areál na svahu trojské kotliny nabízí víc stínu, než by člověk čekal. Horko ale umí návštěvu proměnit v úmorný pochod. V redakci jsme proto dali dohromady praktický průvodce, jak si pražskou zoo užít i v tropických dnech: kdy přijít, kudy areálem projít, kde se schovat do chládku a jak cestu do Troje proměnit v malý výlet po Vltavě.
Než se pustíme do konkrétních rad, jedna poznámka k očekáváním: letní zoo není o odškrtávání pavilonů, ale o rytmu dne. Kdo se přizpůsobí zvířatům – brzké ráno, dlouhá stinná pauza, živý podvečer – odnese si mnohem víc než návštěvník, který v pravé poledne pochoduje po rozpáleném asfaltu od výběhu k výběhu. Všechny tipy níže vycházejí z tohoto jednoduchého principu.
Proč do pražské zoo právě v létě
Zoologická zahrada hlavního města Prahy leží na jižním svahu nad Vltavou v Troji a její členitý terén je v létě velkou výhodou. Spodní část areálu kolem vodních ptáků a pavilonů je rovinatá a rychle projitelná, horní část nabízí vzrostlé stromy, vyhlídky na město a příjemný vánek. V létě má zahrada nejdelší otevírací dobu v roce – otevřeno bývá až do večera, takže se vyplatí plánovat návštěvu na okrajové hodiny dne, kdy je vedro snesitelné a výběhy nejživější.
Letní podvečer je vůbec nejpříjemnější čas: davy řídnou, slunce se opírá do svahu šikmo a řada zvířat, která přes poledne prospala ve stínu, se dává do pohybu. Kdo může, ať tedy neplánuje zoo jako dopolední bod programu, po kterém se spěchá jinam, ale naopak jako pomalé odpoledne s koncem za soumraku.
Trojská zahrada má navíc jednu vlastnost, kterou návštěvníci často podceňují: je to fakticky velký krajinářský park. I kdyby zrovna všechna zvířata spala, procházka mezi vzrostlými stromy, skalními stěnami a lučními výsevy horní části stojí za to sama o sobě. V létě tu kvetou záhony, u vodních ploch je citelně chladněji a lavičky ve stínu se dají najít prakticky v každé části areálu. Pro rodiny je podstatné i to, že dětská hřiště jsou rozmístěná po celé zahradě, takže se program dá dávkovat po etapách.
Jak zvládnout návštěvu bez horka
Přijďte hned po otevření, nebo až k večeru
Rozdíl mezi devátou ranní a jednou odpolední je v tropických dnech propastný – nejen teplotou, ale i atmosférou. Ráno potkáte především místní: rodiče s malými dětmi, běžce, kteří si zoo přidali k okruhu po trojském nábřeží, a fotografy čekající na první krmení. Kolem poledne dorazí hlavní vlna výletníků a zájezdů, u nejoblíbenějších výběhů se tvoří hloučky a na sluneční straně areálu se hůř hledá volná lavička. Kdo přijde po čtvrté, zažije zahradu znovu poloprázdnou – a v ceně má západ slunce nad trojskou kotlinou.
Nejjednodušší rada je zároveň nejúčinnější: vyhněte se času mezi jedenáctou a třetí. Ráno po otevření bývá v areálu chládek, krmení probíhají dopoledne a zvířata jsou aktivní. Druhé ideální okno se otevírá po čtvrté hodině odpolední. Aktuální otevírací dobu a program komentovaných krmení si před cestou ověřte na oficiálním webu zahrady – v sezoně se mění.
O prázdninách zahrada tradičně prodlužuje otevírací dobu do večerních hodin a pořádá doprovodný letní program. Právě večerní návštěva je podle nás nejpodceňovanější letní zážitek v Troji: areál se vylidní, teplota klesne a zvířata, která přes den nebyla k zastižení, se objeví u krmelišť. Konkrétní termíny večerních akcí se rok od roku mění, proto je před cestou ověřte na oficiálním webu zoopraha.cz.
Naplánujte trasu podle stínu
Areál se dá projít tak, že přes poledne budete většinu času pod střechou nebo pod stromy. Vnitřní expozice fungují v horkých dnech jako přirozené oázy: tropické pavilony sice sázejí na vlhké teplo, ale kamenné budovy a zastíněné průchody nabídnou úlevu od přímého slunce. Počítejte s tím, že celý areál má rozlohu několik desítek hektarů – bez plánu se v horku snadno vyčerpáte zbytečnými přesuny mezi spodní a horní částí.
S sebou určitě vezměte láhev na vodu (v areálu jsou pítka a občerstvení), pokrývku hlavy a opalovací krém. Pro nejmenší se hodí kočárek se stříškou – trasy jsou vesměs bezbariérové, jen některé cesty do horní části mají výraznější stoupání.
Poslední praktická věc: vstupenky se dají koupit online předem, čímž v sezoně přeskočíte frontu u pokladen – ta umí v dopolední špičce zabrat i desítky minut na přímém slunci. Držitelům ročních vstupenek se v létě vyplatí právě strategie krátkých, opakovaných návštěv namísto jednoho vyčerpávajícího maratonu.
Co v zoo nevynechat
Rezervace Dja a gorily
Moderní pavilon inspirovaný africkou rezervací Dja je domovem skupiny goril nížinných a patří k vrcholům celé zahrady. Prostorná vnitřní hala je zároveň jedním z míst, kde se dá strávit poledne mimo přímé slunce. Gorilí tlupa je nejaktivnější kolem krmení, takže se vyplatí sladit návštěvu s denním programem.
Údolí slonů a velké výběhy
Sloni indičtí mají v horní části zahrady jeden z největších výběhů v Evropě a v létě je často zastihnete při koupeli – osvěžující podívaná i pro diváky. Kousek odtud se pasou žirafy a antilopy v afrických expozicích, tradiční chloubou zahrady je pak chov koně Převalského, s nímž je pražská zoo spjatá už od první poloviny dvacátého století.
Vedle velkých savců nezapomeňte na vnitřní expozice, které v horku fungují jako přirozený úkryt. Velemlokárium s velemlokem čínským, terária a pavilony plazů nabízejí chládek kamenných interiérů, ptačí voliéry zase hustý stín. Děti obvykle nejvíc ocení dětskou zoo s domácími zvířaty, kde si mohou kozy a ovce pohladit – a kde je díky stromům příjemně i v poledne.
Lanovka a trojské vyhlídky
Mezi spodní a horní částí areálu jezdí sedačková lanovka – v parném dni příjemná zkratka, která ušetří nejprudší stoupání a nabídne výhled na trojskou kotlinu. Nahoře pak stojí za zastávku vyhlídky směrem na město; za dobré viditelnosti dohlédnete přes Vltavu až k centru. Milovníkům výhledů připomínáme i náš tip na letní Petřín s lanovkou a rozhlednou na opačné straně řeky.
Fotografům doporučujeme zlatou hodinu před zavíračkou: nízké slunce prosvítí výběhy na svahu a hejna plameňáků nebo žirafí siluety proti protějšímu břehu Vltavy patří k nejvděčnějším pražským záběrům. Stativ ani dlouhé sklo nejsou nutné, stačí trpělivost a ochota se ke stejnému výběhu vrátit dvakrát.
Doprava, občerstvení a co přidat v okolí
Trocha kontextu pro ty, kdo v trojské zahradě nebyli léta: zoo založená v roce 1931 prošla po povodních v roce 2002 zásadní proměnou a dnes patří podle mezinárodních žebříčků k nejnavštěvovanějším a nejlépe hodnoceným zahradám v Evropě. Chovatelské úspěchy – od koně Převalského přes slony po gorily – z ní dělají instituci, která má smysl i pro opakované návštěvy; každý rok přibývají nová mláďata i expozice.
Nejrychlejší cesta vede autobusem 112 od stanice metra Nádraží Holešovice přímo k hlavnímu vchodu. V létě je ale mnohem hezčí varianta po vodě: k zoo se dostanete přívozem přes Vltavu i sezonní lodní linkou, takže se cesta stane součástí výletu. Kdo jede autem, ať počítá o víkendech s plným parkovištěm už dopoledne.
V areálu funguje několik restaurací, bister a stánků se zmrzlinou; ceny jsou standardní pro turistické areály a fronty největší v poledne – i proto doporučujeme jíst dřív nebo později než všichni ostatní. Hned vedle zoo navazuje Trojský zámek s francouzskou zahradou a Botanická zahrada Praha se skleníkem Fata Morgana, takže se z návštěvy dá snadno složit celodenní program v Troji.
Pokud vám letní Praha učarovala u vody, přečtěte si také náš průvodce po Hostivařské přehradě, kde se dá po horkém dni rovnou vykoupat, nebo tip na chladivou procházku Prokopským údolím. Podrobnou historii trojské zahrady shrnuje česká Wikipedie a další oficiální turistické informace najdete na portálu Prague.eu.
A pokud plánujete v Troji strávit celý den, počítejte s návratem přes Stromovku: od zoo se dá přejít po lávce přes Císařský ostrov a pokračovat parkem až k Výstavišti. Večerní procházka Stromovkou je ideální tečka – rovinatá, stinná a s možností zastavit se na limonádu v některé z parkových kaváren.
Video průvodce
Na závěr shrnutí pro rychlé čtenáře: přijďte ráno nebo v podvečer, poledne přečkejte v pavilonech a u vody, kupte si vstupenku online, do Troje dojeďte přívozem nebo lodí a nechte si čas na Trojský zámek či botanickou zahradu hned vedle. Léto je v trojské zahradě nejštědřejší sezona – jen chce trochu plánování, aby ho člověk prožil ve stínu, a ne ve frontě na slunci. Odpovědi na nejčastější otázky, které nám k letní návštěvě chodí do redakce, najdete níže.
Časté dotazy k letní návštěvě Zoo Praha
Kdy je v létě v zoo nejméně lidí?
Ve všední dny hned po otevření a pak v podvečer. Víkendová dopoledne o prázdninách patří k nejvytíženějším – pokud můžete, přijďte v úterý či ve čtvrtek a poledne přečkejte v pavilonech.
Jsou zvířata v horku vůbec vidět?
Ano, jen jindy než obvykle. Přes poledne řada druhů odpočívá ve stínu, aktivita se přesouvá na ráno a podvečer. Vyplatí se sledovat časy komentovaných krmení, kdy se zvířata spolehlivě ukážou.
Jak dlouho návštěva zabere?
Na projití hlavních expozic počítejte minimálně tři až čtyři hodiny, s dětmi a přestávkami klidně celý den. V horku doporučujeme spíš pomalejší tempo a kratší okruh než závod o všechny pavilony.
Dá se do zoo dojet lodí?
Ano. Kromě autobusu 112 z Nádraží Holešovice funguje přívoz přes Vltavu a v sezoně i výletní lodní doprava. Plavba je příjemný způsob, jak si cestu do Troje užít a vyhnout se rozpáleným silnicím.
Je areál vhodný pro kočárky a vozíčkáře?
Většina tras je zpevněná a sjízdná, areál je ale svažitý. Prudší stoupání do horní části lze objet mírnějšími cestami nebo zkrátit lanovkou; aktuální informace o přístupnosti uvádí web zahrady.
Co si vzít s sebou v tropických dnech?
Láhev na vodu, pokrývku hlavy, krém na opalování a pohodlné boty. Hodí se i lehká mikina do klimatizovaných a stinných interiérů a powerbanka, pokud plánujete fotit celý den.
Anežka je rodilá Pražačka z Vinohrad, vystudovala turismus na VŠE. Sedm let vedla blog Praha jinak (12 tisíc měsíčních čtenářů), kde mapovala alternativní místa, lokální podniky a méně známé čtvrti. Pro Pražské fórum sestavuje redakční koncepci a píše longformy o pražských čtvrtích.



