Šárka a Džbán jinak: méně známé stezky

Většina Pražanů zná Divokou Šárku jen z jedné pohlednice: soutěska mezi skalami, kam se v neděli odpoledne vydá půlka města. Jenže méně známé stezky Divoké Šárky a okolí Džbánu nabízejí mnohem víc — tiché boční rokle, vyhlídky nad kaňonem Šáreckého potoka i cestu, která vás dovede zelení až k Vltavě. V redakci máme tenhle kout Prahy 6 rádi právě proto, že se tu i o letním víkendu dá najít klid. Stačí uhnout z hlavní trasy o pár set metrů. V tomto průvodci jsme sepsali trasy, vyhlídky a místa u vody, které stojí za to poznat dřív, než je objeví davy.

Proč objevovat Šárku jinak

Divoká Šárka je přírodní rezervace na severozápadním okraji Prahy a jedno z nejstarších chráněných území ve městě. Kaňon Šáreckého potoka tu vytvořil dramatickou scenérii, jakou byste uprostřed metropole nečekali: skalní stěny, suché trávníky na hranách, stinné lesní svahy a mezi tím louky, kde se v létě suší seno. K tomu se váže i známá pověst o dívčí válce — právě odsud měla lstivá Šárka vlákat do pasti Ctirada, a skála zvaná Dívčí skok tuto legendu připomíná dodnes.

Problém je, že drtivá většina návštěvníků projde stále stejný úsek: od tramvajové smyčky k soutěsce, k občerstvení a zpět. Přitom celé Šárecké údolí měří několik kilometrů a navazující zeleň kolem nádrže Džbán se dá propojit s Oborou Hvězda i s Libocí. Kdo je ochotný jít o kousek dál, najde vyhlídky, ze kterých je vidět celý kaňon, a stezky, kde potká spíš běžce a místní pejskaře než turisty. Podobně jako Prokopské a Dalejské údolí na jihozápadě města je i Šárka důkazem, že za opravdovou přírodou se z Prahy vyjíždět nemusí.

Za pozornost stojí i samotná příroda. Skály v Šárce tvoří tvrdé buližníky, které odolaly zvětrávání a vytvořily dnešní dramatické hřebeny a věže. Na jižně orientovaných hranách se drží stepní trávníky s teplomilnými rostlinami, které jinde v Praze prakticky nenajdete, zatímco severní svahy porůstá chladnější stinný les — na pár set metrech tu přejdete mezi dvěma úplně odlišnými světy. Ornitologové sem chodí za rejsky, výry i pěvci skalních stěn, botanici za jarními koniklecí a v létě za vřesem. Právě tahle pestrost je důvod, proč Šárka patří k nejcennějším chráněným územím města a proč platí přísnější pravidla pohybu než v běžném parku.

Jak se do Šárky dostat

Nejjednodušší přístup je tramvají po Evropské ulici na zastávku Divoká Šárka, odkud jste u vstupu do rezervace za pár minut chůze. Od nádrže Džbán je to od zastávky ještě blíž. Do dolní části Šáreckého údolí se dá naopak přijet autobusem od Dejvické nebo dojít pěšky od Podbaby. Právě to dělá ze Šárky ideální cíl na jednosměrnou procházku: nahoře začnete, dole skončíte a zpátky vás odveze MHD.

Méně známé stezky a vyhlídky

Hlavní cesta soutěskou je krásná, ale v sezóně plná. Naše doporučení zní: projděte ji brzy ráno, a pak se věnujte stezkám na hranách kaňonu. Pěšiny vedou po obou stranách údolí a nabízejí úplně jinou perspektivu — místo pohledu vzhůru na skály se díváte dolů do rokle a přes suché trávníky na protější stěny. Značení je tu řidší, ale ztratit se prakticky nedá: údolí máte vždy po jedné ruce.

Zajímavé jsou i boční rokle a horní partie nad údolím. Ze strany od Nebušic se do Šárky vchází klidnou polní krajinou a člověk má chvíli pocit, že Praha zmizela — a pak se pod ním otevře kaňon. Milovníci kuriozit si mohou vyhledat skalní útvary se jmény jako Čertovy nohavice, které připomínají, kolik pověstí se k údolí váže. A sportovci tu mají ráj: Šárka je oblíbená mezi trailovými běžci, kteří na hranách kaňonu najdou převýšení, jaké se v Praze hledá těžko, i mezi lezci, pro něž jsou zdejší buližníkové stěny tradičním cvičným terénem. V přírodním amfiteátru pod skalami se navíc v minulosti hrávala opera pod širým nebem — i to o atmosféře místa něco vypovídá.

Okruh nad soutěskou

Od tramvajové smyčky se místo dolů do údolí vydejte po pěšině vpravo nad kaňon. Během chvíle se ocitnete na skalních vyhlídkách nad soutěskou, odkud je Dívčí skok jako na dlani. Okruh se dá uzavřít sestupem k potoku a návratem druhou stranou — vyjde zhruba na hodinu a půl klidné chůze a patří k nejhezčím krátkým trasám v Praze. Na hranách skal dávejte pozor, terén je místy kamenitý a vyhlídky nejsou zajištěné zábradlím, s malými dětmi je lepší držet se dál od okrajů.

Šáreckým údolím až k Vltavě

Nejpodceňovanější trasa celé oblasti: pokračovat od soutěsky dál po proudu Šáreckého potoka celým Šáreckým údolím přes Jenerálku až do Podbaby, kde údolí ústí k Vltavě. Je to zhruba sedm kilometrů převážně po rovině, kolem starých usedlostí, zahrad a luk — kus staré Prahy, který jako by se zastavil v čase. V dolní části údolí míjíte historické mlýny a vilové čtvrti, na konci se napojíte na vltavskou cyklostezku. Ideální nedělní výlet: nahoře v Šárce začnete dopoledne, u Vltavy jste na pozdní oběd.

Léto u vody: Džbán a koupaliště v údolí

K létu v Šárce patří voda. Hned u Evropské leží vodní nádrž Džbán s travnatými plážemi a areálem koupaliště — místo, kam chodí plavat i celé rodiny z Prahy 6. Druhou možností je historické koupaliště Divoká Šárka přímo v údolí, napájené vodou z potoka. Ta bývá i v horkých dnech výrazně chladnější, což je pro někoho šok a pro jiného hlavní důvod, proč sem jezdit. Atmosféra prvorepublikového koupaliště obklopeného skalami a lesem je každopádně nezaměnitelná. Aktuální otevírací doby a vstupné si před cestou ověřte na webech provozovatelů — v sezóně se mění.

Kdo se koupat nechce, najde u vody i tak spoustu důvodů zůstat. Louky kolem Džbánu jsou ideální na piknik — stín nabízejí vzrostlé stromy u břehu, deku rozložíte na trávě a západ slunce nad hladinou patří k nejhezčím na levém břehu města. U vody se dá i sportovat: kolem nádrže vedou cesty vhodné pro běh, v areálu koupaliště bývají hřiště na plážový volejbal. Jen počítejte s tím, že o víkendových odpoledních v tropických dnech je kolem Džbánu živo — klid hledejte spíš ráno, večer, nebo právě v údolí u potoka.

Džbán, nebo koupaliště v údolí?

Zjednodušeně: Džbán je větší, přístupnější a s teplejší vodou, hodí se na celodenní lenošení s dekou. Koupaliště v údolí je menší, chladnější a atmosféričtější — spíš na osvěžení po túře než na celý den. Kdo hledá koupání ve velkém stylu s grilováním a sportovišti, tomu se vyplatí zajet na druhý konec města: Hostivařská přehrada je největší pražská vodní plocha a nabízí úplně jiný typ letního dne.

Praktické tipy redakce

Na méně známé stezky platí pevná obuv — hrany kaňonu jsou kamenité a po dešti kluzké. Vodu s sebou: mimo hlavní trasu a koupaliště občerstvení prakticky nejsou, stánky a restaurace najdete u vstupů do rezervace a u Džbánu. Psi jsou v rezervaci vítáni na vodítku, jsme v chráněném území s hnízdícími ptáky a vzácnou stepní vegetací, takže se držte pěšin. Kdo chce výlet prodloužit, může od Džbánu přejít přes Liboc do Obory Hvězda s renesančním letohrádkem — dohromady je to pohodlný půldenní program. A pokud vás lákají výhledy na město spíš než do přírody, kombinujte Šárku s večerem na Petříně, odkud je Praha při západu slunce nejkrásnější.

Počítejte také s tím, že mobilní signál je v hlubších částech údolí slabší — mapu si stáhněte předem, ať se nemusíte spoléhat na připojení. Oceníte ji hlavně při hledání bočních pěšin, které v terénu nejsou vždy značené. Pro orientaci stačí pamatovat si jednoduché pravidlo: potok teče od Džbánu k Vltavě, takže po proudu vždy dojdete do Podbaby a proti proudu zpět k tramvaji. V zimě a po vydatných deštích bývá průchod soutěskou nepříjemně kluzký, v létě je naopak potřeba myslet na opalovací krém — na otevřených hranách kaňonu není skoro žádný stín. A jestli plánujete fotit, nejlepší světlo mají skály brzy ráno a hodinu před západem slunce, kdy se kaňon zbarví do zlata.

Kdy vyrazit

Nejlepší jsou všední dny a víkendová rána do desáté hodiny. V horkých dnech doporučujeme začít na hranách kaňonu, dokud je vzduch čerstvý, a odpoledne se schovat do stinného údolí k potoku. Podrobnosti o rezervaci najdete na Wikipedii a další tipy na výlety po Praze na oficiálním portálu Prague.eu.

Na závěr tři hotové itineráře, jak Šárku a Džbán poskládat. Rychlá verze na dvě hodiny: tramvají k hornímu vstupu, okruh po vyhlídkách nad soutěskou a zmrzlina u Džbánu. Půldenní verze: ráno vyhlídky, v poledne koupačka nebo piknik u nádrže, odpoledne pomalý sestup údolím k potoku. A celodenní verze pro chodce: od smyčky přes soutěsku celým Šáreckým údolím do Podbaby, u Vltavy pozdní oběd a návrat MHD — večer už jen bolavé nohy a plný foťák. Ať zvolíte kteroukoli, platí jediné pravidlo: čím dřív vyrazíte, tím víc bude Šárka jen vaše.

Video průvodce

Časté otázky

Jak dlouhá je procházka Divokou Šárkou?

Podle trasy: krátký okruh kolem soutěsky a vyhlídek zvládnete za hodinu a půl, celé Šárecké údolí až do Podbaby měří zhruba sedm kilometrů a zabere půl dne i s pauzami.

Dá se v Divoké Šárce koupat?

Ano, v létě funguje koupaliště u nádrže Džbán a historické koupaliště přímo v údolí, napájené potokem. Voda v údolí je znatelně chladnější. Otevírací dobu si ověřte předem.

Je Šárka vhodná pro kočárky?

Dolní cesta Šáreckým údolím podél potoka je převážně rovná a s kočárkem průjezdná. Stezky na hranách kaňonu a průchod soutěskou jsou naopak kamenité a pro kočárky se nehodí.

Můžu vzít do rezervace psa?

Ano, na vodítku. Divoká Šárka je chráněné území se vzácnou vegetací a hnízdícími ptáky, proto je potřeba zůstat na cestách a psa nepouštět volně.

Kde se v okolí občerstvím?

Občerstvení najdete u vstupů do rezervace, v areálu u Džbánu a v restauracích v dolní části Šáreckého údolí. Uvnitř rezervace stánky nejsou, vodu si vezměte s sebou.

Jak se dostat do Šárky bez auta?

Tramvají po Evropské na zastávku Divoká Šárka (horní vstup a Džbán), nebo autobusem či pěšky od Podbaby do dolní části údolí. Jednosměrná trasa s návratem MHD je nejpohodlnější varianta.