Kavárny se zahrádkou v Praze: klid v centru i mimo něj

Kavárna se zahrádkou je v Praze v létě to nejcennější zboží: stolek ve stínu, dobrá káva a klid, i když o pár metrů dál proudí davy. Dobrá zpráva je, že takových míst má město desítky – schované dvorky v samém centru, vily se zahradami na Vinohradech, parky s kavárenskými pavilony i čtvrti, kam turisté skoro nedorazí. V redakci trávíme léto psaním právě z takových zahrádek, a tak jsme dali dohromady přehled míst, která máme ověřená: kam si sednout v centru, kde hledat zeleň za jeho hranicí a jak poznat zahrádku, u které vydržíte celé odpoledne.

Proč má smysl hledat zahrádku, ne jen stolek na chodníku

Praha má navíc oproti jiným evropským metropolím jednu velkou výhodu: hustotu parků a vnitrobloků. Zatímco jinde znamená „posezení venku“ židli mezi zaparkovanými auty, tady je skoro vždy do deseti minut chůze park, zahrada nebo dvorek se vzrostlým stromem. Kavárenská scéna, která ve městě za posledních patnáct let vyrostla, se to naučila využívat – a výsledkem je nabídka, ze které se dá vybírat podle nálady, čtvrti i denní doby.

Mezi „posezením venku“ a skutečnou zahrádkou je podstatný rozdíl. Stolky na rušném chodníku znamenají hluk tramvají, výfuky a slunce bez milosti; skutečná zahrádka – dvorek, zahrada nebo posezení v parku – nabízí stín stromů, o několik stupňů nižší teplotu a hlavně klid na čtení, práci i dlouhé povídání. V tropických dnech je to rozdíl mezi kávou, kterou do sebe hodíte, a odpolednem, které si užijete.

Při výběru se nám osvědčila tři kritéria. Zaprvé stín po většinu dne – ideálně vzrostlé stromy, ne jen slunečník. Zadruhé odstup od dopravy: dvorek uvnitř bloku nebo zahrada za zdí pohltí překvapivé množství hluku. A zatřetí káva, která snese srovnání s nejlepšími pražírnami ve městě – hezké prostředí nezachrání přepálené espresso. Všechna místa níže tato kritéria splňují.

Ještě jedna poznámka k načasování: pražské zahrádky mají svůj denní rytmus. Dopoledne patří rodičům s kočárky a lidem s notebooky, oběd přinese první špičku, po třetí hodině se dvorky zaplní na kávu a dezert a podvečer patří vínu a limonádám. Kdo hledá klid, míří na zahrádky v protifázi – tedy hned po otevření, nebo naopak v čase, kdy většina města večeří. A v tropických dnech platí, že dvorek orientovaný na východ je zlatý večer, zatímco západní zahrady si nechte na dopoledne.

Klid v samém centru

Dvorky Starého Města: Café Kampus

Začněme tam, kde je klid nejvzácnější. Okolí Betlémského náměstí, Anenského náměstí a Náprstkovy ulice je jedna z mála částí Starého Města, kde se ještě dá sedět venku bez pocitu, že jste kulisou pro cizí fotografie. Právě tady se vyplatí znát podniky s dvorky.

Pár kroků od Betlémského náměstí, v jedné z nejrušnějších částí Starého Města, se za nenápadným průchodem otevírá dvorek Café Kampus. Uvnitř bloku je ticho, které by člověk v této části Prahy nečekal, a kavárna si drží přátelskou, studentskou atmosféru i po letech. Ideální zastávka, když potřebujete v centru vydechnout mezi dvěma pochůzkami.

Staré Město obecně odměňuje zvědavost: mnoho kaváren tu má kromě stolků do ulice i pár míst ve vnitrobloku, o kterých se z chodníku vůbec nedozvíte. Nebojte se zeptat obsluhy, jestli „nemají něco vzadu“ – tahle jednoduchá otázka nám už mnohokrát vynesla nejhezčí stůl v podniku.

Františkánská zahrada: oáza u Václavského náměstí

Františkánská zahrada mezi Václavským náměstím a Jungmannovým náměstím je sama o sobě malý zázrak – růžové záhony, lavičky a klid uprostřed nejrušnějšího místa republiky. Posezení s kávou tu najdete přímo v zahradě i v okolních pasážích; my ji bereme jako záchrannou stanici pro chvíle, kdy nás centrum unaví a nejbližší „skutečná“ zahrádka je daleko.

Nový Svět: Hradčany bez davů

Malebná ulička Nový Svět za Loretou je jedno z posledních tichých zákoutí v okolí Pražského hradu. Kavárna Nový Svět tu nabízí pár stolků v kouzelném prostředí barokních domků – a protože sem turistické proudy z Hradu většinou nezabočí, dá se tu i v hlavní sezoně sedět v klidu. Kombinace s procházkou přes Petřín nebo Strahov je ideální půldenní program.

Za zmínku stojí i klášterní a palácové zahrady na Malé Straně: Vojanovy sady s pávy a lavičkami ve stínu ovocných stromů jsou sice spíš na vlastní termosku, ale v bezprostředním okolí najdete hned několik kaváren, odkud si klid zahrady vychutnáte s kelímkem v ruce. Malá Strana je vůbec na tiché kouty překvapivě bohatá – stačí uhnout dvě ulice od hlavní turistické tepny mezi Karlovým mostem a Hradem.

Zelené dvorky a zahrady kousek za centrem

Smíchov: Kavárna co hledá jméno

Bývalá truhlárna ve vnitrobloku nedaleko Anděla patří k nejoblíbenějším pražským kavárnám posledních let – a její zahrada s dlouhými stoly pod stromy je v létě hlavní důvod, proč se sem vracet. Výborná výběrová káva, domácí dezerty a atmosféra, ve které se snadno zapomene na čas. O víkendech počítejte s tím, že stejný nápad dostalo víc lidí; všední dopoledne je sázka na jistotu.

Smíchov si zaslouží víc než jen jednu zastávku. Okolí Anděla se v posledních letech proměnilo v plnohodnotnou kavárenskou čtvrť a mezi novostavbami i starými činžáky se dají objevit další dvorky a předzahrádky. Po kávě doporučujeme procházku ke Kinského zahradě na úpatí Petřína – a kdo má výdrž, může pokračovat sady až na vrchol s rozhlednou.

Vinohrady: Pavilon Grébovka a Havlíčkovy sady

Havlíčkovy sady – mezi místními Grébovka – jsou se svou vinicí, grottou a výhledy do nuselského údolí možná nejromantičtější pražský park. Kávu i sklenku vína z místní vinice si tu dáte v pavilonu přímo nad vinicí a těžko hledat lepší místo na pomalé letní odpoledne. Kdo má radši pivní atmosféru, může pokračovat do sousedních Riegrových sadů – o nich jsme psali v článku o biergartnu s výhledem na město.

Vinohrady a sousední Vršovice jsou pro milovníky kávy samostatná kapitola. Kolem Krymské ulice a náměstí Míru se koncentruje tolik dobrých podniků, že se tu dá naplánovat celý „kavárenský crawl“ – od ranního flat white po večerní limonádu. Většina podniků v okolí má alespoň pár stolků venku a klidné vedlejší ulice s platany dodají i obyčejnému chodníkovému posezení atmosféru jižní Evropy.

Kávové zastávky dál od centra

Čím dál od centra, tím víc prostoru – a často i lepší poměr kvality a ceny. Následující čtvrti považujeme za nejvděčnější cíle kávových výprav.

Karlín je dnes kávová velmoc a Můj šálek kávy na rohu Křižíkovy ulice byl u zrodu celé pražské vlny výběrové kávy. Venkovní posezení na klidném rohu, spolehlivá snídaňová nabídka a káva z pražírny doubleshot z něj dělají přirozenou základnu pro objevování čtvrti. V okolí navíc stále přibývají další podniky s posezením venku, takže se dá udělat malá kávová procházka Karlínem.

V Bubenči a Dejvicích doporučujeme Kavárnu Místo – světlý, přátelský podnik s posezením venku, kam chodí celá čtvrť a kde se dobře pracuje i snídá. A na Vyšehradě stojí za zmínku Café Citadela: posezení v zeleni vyšehradských sadů, odkud je to pár kroků k hradbám s jedním z nejhezčích výhledů na Vltavu. Právě kombinace kávy a procházky po hradbách je podle nás jeden z nejlepších způsobů, jak strávit letní podvečer mimo centrum.

Pokud plánujete spíš celé jídlo venku než jen kávu, mrkněte na náš přehled zahradních restaurací v Praze; a milovníky piva odkážeme na průvodce pražskými minipivovary. Další tipy na letní posezení najdete i na oficiálním turistickém portálu Prague.eu a na Kudy z nudy.

Obecná rada na závěr této části: nejlepší zahrádky se často skrývají tam, kde je z ulice vůbec nevidíte. Vyplatí se nahlížet do průchodů a vnitrobloků, sledovat cedule „zahrádka na dvorku“ a nebát se projít domem. Praha je město dvorků – a kavárníci to v posledních letech naštěstí pochopili.

Shrnutí pro rychlé čtenáře: v centru zamiřte do dvorku Café Kampus, do Františkánské zahrady nebo na Nový Svět; kousek za centrem vede zahrada Kavárny co hledá jméno a pavilon v Grébovce; dál od centra sázejte na Karlín, Bubeneč a vyšehradskou Citadelu. A pokud jedno odpoledne nestačí, berte tento seznam jako itinerář na celé léto – každá z těchto zahrádek má nejlepší světlo v jinou denní dobu a jinou náladu ve všední den a o víkendu.

Video průvodce

Poslední tip se týká sezonnosti: mnoho zahrádek žije jen od jara do podzimu a právě v červenci a srpnu nabízejí podniky letní speciality – cold brew, espresso tonic, domácí ledové čaje a limonády z rybízu či bezu. Stojí za to opustit obvyklou objednávku a ptát se na to, co má kavárna „jen teď v létě“. A když se vám některé místo zalíbí, vraťte se tam i v září: babí léto na poloprázdné zahrádce je možná vůbec nejhezčí kavárenský zážitek, jaký Praha nabízí. Odpovědi na otázky, které nám k letním zahrádkám nejčastěji píšete, najdete níže.

Časté dotazy ke kavárnám se zahrádkou

Kdy je na zahrádkách nejvolněji?
Ve všední dny dopoledne a brzy odpoledne. Víkendové brunche znamenají plno zhruba od deváté do jedné; pokud chcete jistotu místa u oblíbených podniků, přijďte hned po otevření, nebo až po třetí hodině.

Dá se na zahrádkách pracovat na notebooku?
Většinou ano ve všední dny, řada podniků ale o víkendech notebooky omezuje, aby uvolnila místo pro hosty. Pravidla bývají napsaná u vstupu nebo na webu kavárny – doporučujeme je respektovat.

Jsou zahrádky přátelské k dětem a psům?
Dvorkové kavárny většinou vítají obojí; u menších zahrádek v centru je to těsnější. Podniky u parků, jako Grébovka nebo Citadela, jsou pro rodiny s kočárkem nejpohodlnější volba.

Do kdy bývají zahrádky otevřené?
Provoz venkovních posezení obvykle končí mezi devátou a desátou večer kvůli nočnímu klidu. Přesné časy se liší podnik od podniku, v obytných vnitroblocích bývají přísnější.

Dá se zahrádka rezervovat?
U většiny kaváren ne – venkovní místa se obsazují průběžně. U podniků, které rezervace berou, se vyplatí poznamenat, že stojíte o stůl venku; garantovat ho ale kvůli počasí obvykle nikdo nebude.

Co když začne pršet?
Počítejte s tím, že letní bouřka zahrádku vyprázdní během minut. Dobré podniky mají markýzy nebo místo uvnitř, kam se dá přesunout; při nejistém počasí volte kavárny s větším interiérem.