Výlet do Českého ráje z Prahy: skály a hrady

Když se v redakci bavíme o tom, kam se z Prahy vydat na jednodenní výlet do Českého ráje, shodneme se vždycky na jednom: konec léta je pro tuhle krajinu úplně nejlepší období. Pískovcová skalní města už nejsou přehřátá a přeplněná jako o prázdninách, lesy pomalu chytají první zlaté tóny a z vyhlídek je díky čistšímu vzduchu vidět mnohem dál než v letním oparu. Český ráj je navíc z Prahy překvapivě dostupný – vlakem se do Turnova dostanete zhruba za hodinu a tři čtvrtě, autem po dálnici D10 ještě rychleji. V tomto průvodci jsme dali dohromady naše ověřené tipy na skály, hrady i praktickou logistiku.

Proč právě Český ráj: nejstarší chráněná krajina v Česku

Český ráj není jen marketingový název – jde o vůbec první chráněnou krajinnou oblast na našem území, vyhlášenou už v roce 1955. Od roku 2005 je navíc součástí sítě geoparků UNESCO, a to díky unikátní pískovcové krajině, která tu vznikala miliony let. Skalní města, hluboké rokle, vyhlídky a mezi tím vším zříceniny středověkých hradů – to všechno na ploše, kterou se dá pohodlně projet za víkend a ochutnat za jediný den. Podrobnosti o historii a geologii oblasti najdete třeba na Wikipedii.

Pro Pražany je Český ráj ideální „upgrade“ klasických výletů do okolí města. Pokud jste už prochodili Divokou Šárku a znáte každý kámen na Vyšehradě, jsou pískovcové věže Hruboskalska přesně tou dávkou přírody, po které se vám zasteskne. A na rozdíl od horských túr tu nepotřebujete žádnou speciální výbavu – stačí pevné boty, voda a chuť chodit.

Samostatnou kapitolou je podzimní atmosféra. Zatímco v červenci se skalními městy valí davy, v září se krajina zklidní a mezi věžemi se ráno drží mlhy, které dělají z každé vyhlídky malé divadlo. Právě ranní inverze nad Hruboskalskem patří k zážitkům, kvůli kterým se sem fotografové vracejí celý život. Nemusíte být profesionál – stačí si přivstat, vyjet prvním vlakem a do deseti hodin dopoledne máte vyhlídky prakticky pro sebe. V redakci tenhle trik používáme roky a ještě nikdy nezklamal. Platí přitom jednoduchá rovnice: čím dřív vyrazíte, tím víc z Českého ráje uvidíte a tím méně lidí uvidí vás. Konec srpna a začátek září je navíc obdobím, kdy bývá počasí nejstabilnější – letní bouřky už odezněly a podzimní plískanice jsou ještě daleko.

Prachovské skály: klasika, která nezklame

Pokud jedete do Českého ráje poprvé, Prachovské skály u Jičína jsou sázka na jistotu. Skalní město s úzkými soutěskami, strmými schodišti vytesanými do pískovce a vyhlídkami na všechny strany nabízí přesně ten zážitek, který si člověk pod pojmem Český ráj představí. Okruhy jsou dobře značené a zvládnou je i děti nebo méně zdatní turisté – počítejte zhruba s dvěma až třemi hodinami chůze podle zvolené trasy.

Vyhlídky, které stojí za zastavení

Z vyhlídek v Prachovských skalách máme nejraději Vyhlídku Míru a Hlaholskou vyhlídku – z obou se otevírá panorama skalních věží, které na konci léta v nízkém slunci vypadá skoro neskutečně. Fotografové by měli dorazit brzy ráno nebo naopak k večeru, kdy je světlo nejměkčí a davy nejmenší.

Kdy vyrazit, abyste se vyhnuli davům

Prachovské skály patří k nejnavštěvovanějším místům v regionu, o víkendech v sezóně tu bývá živo. Na přelomu srpna a září ale návštěvnost citelně klesá – všední den v tomto období je podle našich zkušeností úplně ideální. Areál je zpoplatněný, vstupenky koupíte na místě u vstupů.

Hruboskalsko a hrady: Trosky, Valdštejn a Kost

Druhou klasickou variantou jednodenního výletu je Hruboskalsko – skalní město mezi Turnovem a Jičínem, kterému vévodí zámek Hrubá Skála na pískovcovém ostrohu. Tady doporučujeme projít hřebenovou trasu kolem Mariánské vyhlídky, odkud je asi nejfotografovanější pohled celého Českého ráje: skalní věže Hruboskalska a na obzoru silueta Trosek. Kdo chce vidět víc, může pokračovat po červené Zlaté stezce Českého ráje směrem na hrad Valdštejn, nejstarší hrad regionu založený ve 13. století rodem Markvarticů.

Trosky: symbol Českého ráje

Zřícenina hradu Trosky se dvěma věžemi na čedičových sucích – vyšší Panna a nižší Baba – je vidět z půlky kraje a právem funguje jako symbol celé oblasti. Výstup nahoru není dlouhý, ale odměna je velkorysá: kruhový rozhled na Kozákov, Hruboskalsko i Jizerské hory na obzoru. Na konci léta, kdy začíná být vzduch průzračnější, je to jeden z nejhezčích výhledů v Čechách.

Kost: gotika v údolí Plakánek

Hrad Kost patří k nejzachovalejším gotickým hradům u nás a stojí netypicky v údolí, ne na kopci – obklopený rybníky a romantickým údolím Plakánek. Procházka Plakánkem od hradu směrem na Vesec u Sobotky je nenáročná a krásná i s kočárkem. Pokud máte hrady rádi, mrkněte i na náš starší tip na výlet na Karlštejn – s Kostí se krásně doplňují.

Drábské světničky: skalní hrad nad Jizerou

Méně známou, ale o to působivější zastávkou jsou Drábské světničky u Mnichova Hradiště – pozůstatky skalního hradu se světničkami vytesanými přímo do pískovcových bloků, propojenými lávkami a schodišti. Výhled do Pojizeří odtud stojí za mírnou oklikou.

Praktické informace: jak se tam dostat a jak si den poskládat

Nejjednodušší je vyrazit vlakem z Prahy směr Turnov – přímé spoje jezdí z hlavního nádraží a cesta trvá kolem hodiny a tři čtvrtě. Z Turnova se pak dostanete autobusem nebo pěšky na Hruboskalsko, na Prachovské skály je zase praktičtější vlak či autobus do Jičína. Autem je to po D10 na Turnov zhruba hodina, parkoviště jsou u všech hlavních vstupů do skal, o víkendech ale počítejte s tím, že se brzy plní. Aktuální tipy na trasy a akce v regionu přehledně shrnuje web Kudy z nudy.

Osvědčený celodenní itinerář

Nám se osvědčilo toto schéma: ráno vlakem do Turnova, dopoledne hřebenovka přes Valdštejn a Mariánskou vyhlídku k zámku Hrubá Skála, oběd v některé z hospod po cestě, odpoledne přejezd či pěší pokračování k Troskám a večer vlakem zpět do Prahy. Je to plný, ale ne uspěchaný den – a večer se vracíte s pocitem, že jste byli „na horách“, i když jste celou dobu byli hodinu od Prahy. Kdo se vrací do města s hladem, může den zakončit klidně i procházkou po Vyšehradě s výhledem na večerní Vltavu – kontrast pískovcových věží a města je půvab sám o sobě.

Co si vzít s sebou? Pevné boty s dobrou podrážkou (pískovec po dešti klouže), vodu, svačinu a vrstvu navíc – v roklích a soutěskách bývá i v létě chladno. Na konci léta se hodí i čelovka, pokud plánujete stihnout západ slunce na vyhlídce; tma padá rychleji, než člověk čeká.

Malá Skála a Riegrova stezka: tip pro opakovanou návštěvu

Pokud už klasiku znáte, zkuste to od severu. Malá Skála na břehu Jizery je půvabné výletní městečko, nad kterým se táhne skalní hřeben Suché skály a zřícenina skalního hradu Vranov s křížovou cestou zvanou Pantheon. Odtud se dá po Riegrově stezce, vytesané do skal podél řeky, dojít pohodlně až do Semil – cesta vede po lávkách nad vodou a patří k nejromantičtějším říčním stezkám v Česku. Na konci léta, kdy je Jizera klidná a stromy podél břehů začínají žloutnout, je to procházka jako z pohlednice. Zpět do Malé Skály vás pak doveze vlak, takže se nemusíte vracet stejnou cestou.

Za zmínku stojí i samotný Turnov, kterému se říká město drahých kamenů. Tradice broušení českých granátů tu sahá staletí zpátky a místní Muzeum Českého ráje má expozici věnovanou právě granátům a mineralogii – příjemná záložní varianta, kdyby vás ve skalách zastihl déšť. A pokud budete mít cestou zpět chvíli, projděte si turnovské náměstí; po dni ve skalách chutná zdejší zmrzlina nebo káva dvojnásob.

Milovníci netradičních pohledů by si neměli nechat ujít ani vrch Kozákov, nejvyšší horu Českého ráje s rozhlednou na vrcholu. Je to zároveň známé naleziště polodrahokamů – achátů a jaspisů – a o víkendech tu startují paraglidisté, takže je na co koukat i bez dalekohledu. Z rozhledny přehlédnete celý kraj od Krkonoš po Bezděz a najednou pochopíte, proč se téhle krajině začalo říkat ráj: skalní města, hrady a lesy tu do sebe zapadají jako kulisy jedné velké divadelní scény.

Jestli vás láká spíš aktivnější program, Český ráj je kolébkou českého pískovcového lezení – prvovýstupy na zdejší věže sahají až do začátku 20. století a dodnes platí přísná pravidla, která měkký pískovec chrání. Lézt se smí jen za sucha a s ohledem na skálu, což je mimochodem dobrá připomínka i pro pěší: držte se značených cest, pískovec je křehčí, než vypadá. Kdo si chce lezení jen zkusit, najde v regionu horolezecké školy s instruktory, kteří začátečníky bezpečně provedou prvními metry.

A ještě jedna praktická poznámka k jídlu: nejjistější je počítat s hospodami v Turnově, u zámku Hrubá Skála nebo v podhradí Trosek a Kosti, kde v sezóně fungují i stánky s občerstvením. Ve všední dny mimo hlavní sezónu ale některé podniky zavírají dříve, proto svačinu v batohu rozhodně nepodceňujte. Voda z pramenů ve skalách není pitná, vezměte si dost tekutin s sebou – zvlášť pokud plánujete delší hřebenovku.

Video průvodce

Často kladené otázky

Jak dlouho trvá cesta z Prahy do Českého ráje?

Vlakem z hlavního nádraží do Turnova zhruba hodinu a tři čtvrtě, autem po dálnici D10 kolem jedné hodiny. Na Prachovské skály je výchozím bodem spíše Jičín.

Zvládne se Český ráj za jeden den?

Ano, ale vybírejte: buď Prachovské skály s okolím Jičína, nebo Hruboskalsko s Valdštejnem a Troskami. Kombinovat obojí v jednom dni nedoporučujeme, ochudili byste se o klid.

Je výlet vhodný pro děti?

Ano. Okruhy v Prachovských skalách i cesta údolím Plakánek u hradu Kost jsou nenáročné. Jen počítejte s množstvím schodů v skalních městech.

Platí se ve skalních městech vstupné?

Prachovské skály jsou zpoplatněný areál se vstupy, kde koupíte vstupenky na místě. Hřebenové trasy Hruboskalska jsou volně přístupné, vstupné se platí na hradech a zámcích.

Kdy je nejlepší doba na návštěvu?

Konec léta a začátek podzimu: méně lidí, průzračnější vzduch, krásné světlo na vyhlídkách. Po vydatném dešti počítejte s kluzkým pískovcem.

Co Trosky – dá se vyjít až nahoru?

Zřícenina je v sezóně přístupná a výstup k vyhlídkám u obou věží zvládne běžný turista. Odměnou je kruhový rozhled po celém Českém ráji.