Výlet do Průhonického parku na začátku podzimu

Průhonický park je jedním z nejlepších míst, kam z Prahy vyrazit na začátku podzimu. Leží doslova na okraji metropole, u dálnice D1, a přitom nabízí téměř 250 hektarů přírodně-krajinářského parku, zámek nad rybníkem, rozlehlé alpinum a desítky kilometrů cest, po kterých se dá chodit celý den. Od roku 2010 je park zapsaný na seznamu světového dědictví UNESCO jako součást rozšířeného zápisu historického centra Prahy a ve stejném roce se stal národní kulturní památkou. V redakci ho máme rádi právě v září a říjnu, kdy z parku odchází letní ruch a začínají se v něm probouzet první podzimní barvy.

Proč právě Průhonický park na začátku podzimu

Většina návštěvníků míří do Průhonic v květnu, kdy kvetou rododendrony. Je to pochopitelné, ale znamená to, že o pozdním létě a na podzim je park výrazně klidnější. Cesty kolem Podzámeckého rybníka, které jsou na jaře plné, patří v září hlavně místním, rodinám s kočárky a lidem, kteří sem chodí pravidelně na procházky.

Druhý důvod je světlo. Park byl navržen tak, aby se v něm otevíraly průhledy na zámek a na vodní plochy, a nízké podzimní slunce tyto kompozice zvýrazňuje. Odpoledne se hladina Podzámeckého rybníka zbarvuje do zlatova a zámek se v ní zrcadlí tak, jak to zakladatel parku zamýšlel. Fotografové to vědí, takže pokud chcete klid, přijďte dopoledne.

Co uvidíte v září a říjnu

Začátek září je v parku ještě převážně zelený, ale už se objevují první žluté tóny na lípách a břízách. Během druhé poloviny září se přidávají javory a v říjnu přichází vrchol: duby, buky, javory a další dřeviny ze sbírek parku vytvářejí mozaiku od žluté po tmavě červenou. Součástí parku je i rozsáhlá kolekce jehličnanů, které barevné listnáče pěkně rámují. Kdo má rád houby, ocení, že park sousedí s lesnatou krajinou; samotný park je ale sbírkou rostlin, takže houbaření nechte na okolní lesy. Kam za nimi, jsme sepsali v článku Houbaření kolem Prahy: kam na houby.

Velkou roli hraje v Průhonicích voda. Parkem protéká potok Botič, který zakladatel parku využil k vybudování soustavy rybníků, jezů a kaskád. Podzámecký rybník pod zámkem je nejfotografovanější, Labeška v údolí je tišší a Bořín na západním okraji působí spíš jako lesní rybník než součást zámeckého parku. Na podzim se hladiny uklidní, ranní mlhy nad vodou vytvářejí scény, kvůli kterým sem lidé jezdí s fotoaparátem, a zbarvené stromy na březích se odrážejí ve vodě. Pokud chcete mít nejlepší světlo, přijďte hned po otevření nebo naopak poslední hodinu před zavřením.

Historie a co park dělá výjimečným

Průhonice byly po staletí obyčejným panstvím s tvrzí a později zámkem. Zlom přišel v roce 1885, kdy se sem přiženil hrabě Arnošt Emanuel Silva-Tarouca. Průhonice patřily rodině jeho manželky Marie Antonie z rodu Nostitz-Rieneck a mladý hrabě, nadšený botanik a dendrolog, se rozhodl vytvořit z údolí potoka Botiče park, který se dnes považuje za vrcholné dílo českého přírodně-krajinářského slohu.

Hrabě Silva-Tarouca a zámek

Silva-Tarouca nechal v letech 1889 až 1894 přestavět zámek architektem Jiřím Stibralem ve stylu české novorenesance. Výsledkem je stavba se sgrafity, věží a arkádovým nádvořím, která je dominantou celého parku. K zámeckému areálu patří i románský kostel Narození Panny Marie, jehož počátky sahají do 12. století, což z něj dělá jednu z nejstarších staveb v okolí Prahy.

Hrabě ale nebudoval jen zámek. Rozšířil rybníky, vybudoval jezy a přepady, pečlivě vybíral průhledy a hlavně sázel. Rostliny objednával z celého světa a část z nich v Průhonicích rostla na evropském kontinentu poprvé. V roce 1927 hrabě prodal zámek i park československému státu a Průhonice se staly sídlem zahradnického výzkumu; právě tady se šlechtily rododendrony a azalky, které dnes rostou v parcích po celé zemi. Dnes park spravuje Botanický ústav Akademie věd České republiky, který zde navazuje na tuto sbírkovou tradici. Pro návštěvníka to má jeden příjemný důsledek: park není jen kulisa, ale živá sbírka, ve které se stále sází, zkoumá a pečuje o stromy staré přes sto let.

Alpinum, rododendrony a sbírky rostlin

Nejznámější částí parku je alpinum, rozlehlá skalka na svahu pod zámkem, kde se mezi kameny prolínají alpinky, trvalky, zakrslé dřeviny a právě rododendrony. Ty jsou v Průhonicích pěstovány ve stovkách druhů a kultivarů, a i když na podzim nekvetou, jejich stálezelené listy dávají alpinu barvu i v listopadu. Dále v parku najdete sbírky dřevin, které jsou dokumentovány jako vědecký materiál, a rozlehlé louky, které park otevírají a dávají mu měřítko anglické krajiny.

Pokud máte rádi botanické zahrady jako takové, doporučujeme spojit návštěvu Průhonic s Botanickou zahradou a skleníkem Fata Morgana v Troji. Obě místa ukazují podzim z jiné strany: Troja skrze skleníky a vinici, Průhonice skrze krajinu a staré stromy.

Jak si výlet naplánovat: trasy, okruhy a praktické informace

Park je otevřený celoročně a vstup je placený. Otevírací doba se mění podle ročního období, na podzim se zavírá dříve než v létě, takže si aktuální časy a ceník ověřte na oficiálních stránkách parku. Hlavní vstup je u zámku v obci Průhonice, kde je také pokladna a informační tabule s mapou okruhů. Mapu si doporučujeme vyfotit; cest je v parku hodně a i pravidelní návštěvníci občas zabloudí.

Doporučené trasy

Park nabízí několik značených okruhů, které začínají u zámku. Nejkratší vede kolem zámku, alpina a Podzámeckého rybníka a dá se zvládnout za hodinu i s dětmi. Střední okruh pokračuje údolím Botiče k rybníku Labeška a nejdelší trasa, na kterou počítejte se třemi až čtyřmi hodinami, vás zavede až k odlehlému rybníku Bořín v západní části parku. Právě tam je na podzim nejklidněji a nejvíc barev.

V redakci doporučujeme jít nejdelší okruh dopoledne, když je v parku ještě prázdno, a vrátit se k zámku na pozdní oběd. Kdo chce jen krátkou procházku, může si po zámeckém okruhu vyjít i do Dendrologické zahrady, která leží na druhé straně obce, má vlastní vstup a spravuje ji Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví. Na podzim v ní najdete jednu z nejbohatších sbírek dřevin v Česku.

Doprava z Prahy

Do Průhonic se z Prahy dostanete pohodlně bez auta. Z metra C Opatov jezdí příměstské autobusy PID (linky 363 a 385), cesta trvá kolem 15 až 20 minut a vystupuje se v centru obce, odkud je k hlavnímu vstupu jen pár minut pěšky. Autem je to sjezd 6 z dálnice D1 (Průhonice); v obci jsou placená parkoviště, která se o víkendech rychle plní. Cyklisté mohou dojet až k parku, ale dovnitř kola nesmějí.

Co s sebou: pevnější boty, protože cesty v údolí Botiče a kolem rybníků bývají po dešti rozmáčené a některé pěšiny v alpinu jsou kamenité. Na začátku podzimu se počasí během dne hodně mění, ráno u vody bývá chladno a odpoledne na loukách ještě letní teplo, takže se hodí vrstvení. Mobilní signál je v parku v pořádku, ale offline mapa nebo vyfocená mapa u vstupu vám ušetří hledání, zejména na nejdelším okruhu, kde se cesty větví.

Tipy redakce: občerstvení, děti, psi a okolí

V samotném parku je občerstvení omezené, počítejte s tím. Naopak v obci Průhonice, na Květnovém náměstí a v okolí zámku, je několik restaurací a kaváren, kde se dá dobře naobědvat. Na delší okruhy si berte vlastní pití a svačinu; lavičky u rybníků jsou ideální na piknik a v září bývá ještě dost teplo, aby se u vody dalo posedět.

S dětmi je park bez problémů: hlavní cesty jsou schůdné s kočárkem, u vody se dá pozorovat ptactvo a alpinum je pro malé návštěvníky vlastně obrovské přírodní hřiště. Do skalky a na strmější pěšiny je ale lepší mít nosítko než kočárek. Psi jsou v parku povoleni na vodítku, což je na podzimní procházku příjemné, jen respektujte, že jde o sbírkovou zahradu, ne o les. Trhání rostlin, sbírání semen a vstup mimo cesty jsou v parku zakázané; na podzim to platí i pro lákavé barevné listy a šišky, které patří ke sbírce.

Pokud fotíte, nejvděčnější místa jsou tři: pohled na zámek přes Podzámecký rybník od hráze, terasy alpina s výhledem do údolí a dlouhé průhledy loukami v západní části parku, kde se v ranním protisvětle rýsují solitérní stromy. Na podzim doporučujeme počítat s tím, že slunce zapadá brzy a park zavírá před setměním, takže večerní světlo si užijete spíš v září než v říjnu.

Pokud chcete z Průhonic udělat celý víkend, dá se výlet spojit s dalšími zámeckými parky ve Středočeském kraji. Nejbližší srovnatelnou návštěvou je Konopiště, kam z Prahy jede vlak i autobus a kde se zámek a park doplňují podobně jako v Průhonicích. A jestli chcete zůstat ve městě, projděte si naše podzimní procházky Prahou; řada z nich se odehrává v parcích, které mají s Průhonicemi společné kořeny v krajinářském umění 19. století.

Podrobný přehled historie parku, jeho sbírek a rozdělení najdete na Wikipedii, praktické tipy k návštěvě pak na portálu Kudy z nudy.

Video průvodce

Časté otázky

Kdy je Průhonický park na podzim nejhezčí?

První barvy se objevují ve druhé polovině září, vrchol podzimního zbarvení připadá zpravidla na říjen. Začátek září je ideální na klidnou procházku, kdy je park ještě zelený, teplý a bez davů.

Jak se do Průhonic dostanu z Prahy MHD?

Z metra C Opatov jedou příměstské autobusy PID linek 363 a 385 do centra Průhonic, cesta trvá zhruba 15 až 20 minut. Od zastávky je hlavní vstup do parku u zámku pár minut chůze.

Platí se do Průhonického parku vstupné?

Ano, park je placený, což pomáhá financovat péči o sbírky rostlin a cesty. Aktuální ceník a otevírací dobu, která se na podzim zkracuje, najdete na oficiálním webu parku.

Mohu do parku se psem nebo na kole?

Psi jsou povoleni na vodítku. Kola do parku nesmějí; jde o sbírkovou zahradu s křehkými výsadbami a úzkými pěšinami, takže je nechte u vstupu nebo v obci.

Kolik času si na návštěvu vyhradit?

Na krátký okruh kolem zámku a alpina stačí hodina až dvě. Kdo chce projít celý park až k rybníku Bořín, měl by počítat se třemi až čtyřmi hodinami a vlastní svačinou.

Je Průhonický park a Dendrologická zahrada totéž?

Ne. Průhonický park spravuje Botanický ústav Akademie věd a leží kolem zámku. Dendrologická zahrada je samostatný areál na druhé straně obce s vlastním vstupem a vstupenkou, spravovaný Výzkumným ústavem Silva Taroucy. Obě místa se dají zvládnout v jednom dni.